slaska77 přečtené 408

Nejlepší víkend 2018, Patrik Hartl

Líbilo se mi více než Okamžiky štěstí, u kterých jsem v druhé polovině knihy dost trpěla (nudou), tady mě hodně bavil příběh Markéty a Hu! Bertíka, smutný leč pravdivý příběh Pavla. Trošku více jsem očekávala od Dáši, ale zase proč ne:-), příběh Andrey a Jirky byl pro mě asi nejméně uvěřitelný (červenec 880 str.).... celý text

Krvavý leden 2018, Alan Parks

Glasgow 70. let, město plné gangů, prostitutek, drog a úchylů. Klasická detektivka, která se vystačila bez googlu, mobilů nebo analýzy DNA, jen vztah detektiva Mc Coye s jeho ocháncem mafiánem si zasloužil určité rozřešení na závěr (SPOILER - spáchal přece vraždu!), ale třeba prostor pro další díl. Začátek se trošku tahal, ale druhá půlka už se sypala od stránky ke stránce. Poměrně povedená detektivka, i když ne nijak výjimečná. (Červenec: 400 str.)... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)

Tak to je absolutní nadčasová lahůdka pro všechny, kdo milují satiru. Četlo se úplně úžasně, byť jsem ji měla jako Pinguin výtisk v angličtině, přesto si myslím, že vše podstatné jsem zachytila. Opravdu skvěle napsané. Nejvíce musí člověk zatleskat tomu, že toto dílko vzniklo v roce 1943, chápete to? (Červenec: 80 str.)... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Název knihy se naplno shoduje s jejím obsahem, při jejím čtení jsem musela stále myslet na text stejnojmenné písně: "Tou cestou, tím směrem měl bych se vážně hned dát, když sněží, jde to sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají, kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát, na dně víc dávat než brát..." Je to čiré zoufalství, nevíte, proč, nevíte kdo, kdy.... a o to asi jde, ukázat, jaké by to byly, kdyby. Velmi zdařilý odhad a popis podmínek, lidského i nelidského chování až s hororovými prvky. V rámci post-apokalyptického žánru skvělé, jen možná chyběl aspoň náznak toho, co lidstvo dovedlo až na samý okraj propasti. (červen: 1140 str.)... celý text

Trnitá řeč 2018, Leigh Bardugo

Moc hezky napsané, krásně si Leigh pohrála s motivem dobra a zla, viny a trestu... Trochu mě překvapilo, že jsem v knihkupectví našla v dětské sekci, protože svým dětem bych to určitě nečetla, i když pohádky bratří Grimmů taky nejsou žádný čajíček, to asi jen my v české kotlině jsme zvyklí na laskavé loupežníky Lotrandy. Graficky je kniha dokonalá! (červen: 952 stran)... celý text

A proto skáču 2016, Naoki Higašida

Zajímavé si představit, co se autíkům děje v hlavě. Představa, že jediný způsob, jak zastavit zvuky, hlasy, cokoliv zvenku, je unavit se do absolutního vyčerpání, ta je pro mě šílená. Obdivuji všechny autisty, kterým se podařilo s jejich onemocněním jakž takž funkčně žít, i když u řady z nich to prostě není možné. Obdivuji všechny, kteří se o takto nemocné děti nebo dospělé dokáží s láskou a pochopením starat. Jednu hvězdičku ubírám jen za chybějící trošku větší hloubku tématu, ale pro představu skvělé! (červen: 664 str.)... celý text

Matka 2005, Petra Hammesfahr

Opravdu hrozně moc záleží, co od knihy očekáváte. Nejlépe poslouží asi lidem, kteří si chtějí sami představit, jak by se cítili, pokud by se jim ztratilo dítě. Má strhující příběh, hlavní hrdinka často podléhá totálnímu zmatku, že i čtenář chvílemi neví, která bije, psychologicky je to bezesporu zajímavé, neuvěřitelně skličující atmosféru. Pokud ale toužíte pro thrilleru až s kriminální zápletkou, tak to nečtěte a ušetříte si vlastní naštvání. Teď pár vážných výtek, které mohou následovat až za slovem SPOILER: - v knize je naznačena řada tajemství, ať už nacistického dědy malé Reny, nebo její babičky, která se s rodinou nestýkala, téma doktora a jeho matky či domnělého otce, téma nestandardních vztahů v rodině Wirthových či zvláštního chovatele koní - samotný přebal knihy je totálně zavádějící, protože poukazuje na temná tajemství vesnice, která nakonec žádná odhalena nejsou (a podle toho jsem si knihu v knihovně vybrala!) - vztah samotné Very a její matky projde těsně před koncem přeměnou, ale zase - nikdo nevysvětlil, co to způsobilo - no a kdo se chce dozvědět, co se tedy stalo a jak to tedy dopadlo, ten musí být maximálně naštván a popuzen. Autorka celou dobu napíná nervy čtenáře k prasknutí, aby to uzavřela nijakým závěrem? Bohužel se neztotožňuji s přebalem knihy, který nazývá německou autorku jakýmsi jejich lokálním Stephenem Kingem, ten vždy své příběhy řádně vysvětlí, byť kolikrát s přispěním nadpřirozených sil... tady prostě na konci zůstává jen ten nepříjemný pocit rodiče, který přišel o dítě a neví, proč, co se stalo, kdo to udělal, jestli jeho dítě žije a proč odešlo... jako rodiče mě to mrazí a varuje, jako čtenáře thrilleru jsem zklamaná. Celou dobu jsem chtěla dát 4 hvězdičky, ale protože má kniha tak vysoké hodnocení, které je velmi zavádějící, dávám 3 hvězdy snížené o jednu za to zklamání na konci, takže jsem na dvou. Přeberte si to jak chcete:-) (červen: 492 str.)... celý text

Hospice a umění doprovázet 2011, Marie Svatošová

Moc zajímavý návrat do minulých desetiletí, kdy se hospice nejen v Česku, ale po celém světě, teprve začaly budovat. Paní Marie si velmi vážím za její lidský osobitý přístup i schopnost zachovat si dobrou náladu, nadhled a smysl pro humor v nelehkém oboru, kde se pohybuje. Knížka je protkaná respektem, pochopením i určitou spiritualitou. Je skvělé, že se tento obor hlavně v posledních letech postupně rozvíjí, protože každý z nás by si přál odcházet z tohoto světa důstojně. Začít můžeme u sebe a u výchovy svých dětí. (červen: 152 str.)... celý text

Čechy, země zaslíbená 2012, Petra Hůlová

Zajímavý vhled do prostředí ukrajinské komunity, neotřelý vypravěčský styl testující pozornost čtenáře, který ale po chvíli začne už být trochu ohraný, a několik více či méně překvapivých rozuzlení včetně ukrajinské historické epizody. Knížka je poměrně útlá, takže plně vyhovuje a účel zamyšlení se nad našimi spoluobčany z východu krásně splní. Jen si myslím, že to zdaleka nemusí být tak idylické, jak se dle knihy příběh vyvíjí. Doporučuji si přečíst, třeba si budeme více všímat lidí, kteří pracují na našich stavbách nebo uklízí v našich kancelářích. (květen: 1702 str.)... celý text

Kulky a opium 2014, Liao I-wu

Hodnotím středně. Čínské kulturní prostředí je dlouhodobě hrozné, pro evropana nepochopitelné, dodnes neuznané křivdy, dodnes sedící vězni... prostě hrůza, děs... nicméně literárně se z toho asi dalo určitě vytěžit něco více. Řada rozhovorů se opakovala podle stejného mustru - někde jsem byl, kde jsem neměl, pak jsem žil chvíli normálně, pak mě zatkli a čekal jsem na trest smrti, pak mi dali rozsudek, pak jsem seděl nebo se pracovně napravoval a pak mě pustili a mám zničený život, jsem zničený po stránce sexuální a nerozumím tomuto světu. Mnohem více mě zaujaly přílohy knihy - seznamy a příběhy více či méně náhodných obětí nebo raněných. Za sebe bych ocenila více politických přesahů, občas nějaký ten ženský pohled, méně opakujících se situací a fňukání. A na závěr - proč se to jmenuje Kulky a opium, když o opiu není v knize jediné slovo? Jednu hvězdu navíc přidávám jen za statečnost a obtížnost tématu. (květen: 1474 str.)... celý text

Kroky vraha 2007, Michaela Klevisová

Inspektora Bergmanna mám ráda. Sice čtu knížky na přeskáčku, ale vůbec to nevadí. Kroky vraha jsem nejdříve měla jako audio knihu, ale hlasově mi nesedla, zatímco příběhově ano, takže jsem druhou půlku dočetla. Zajímavý a jako vždy i trochu smutný příběh. Jako odpočinková detektivka ale super! (květen: 1074 str.)... celý text

Vanilka a čokoláda 2003, Sveva Casati Modignani

Tak napůl, plusy: hezky vystavený děj pomocí různých časových rovin, strhující začátek knihy, hra s napětím a postupné dokreslování postav. Mínusy: některé postavy či scény neuvěřitelné, některé postavy se chovají tak, že to snad ani není v reálu možné, místy zdlouhavý a často odhadnutelný děj včetně vyvrcholení. Takže napůl, ale dalo se to číst:-) (květen: 712 str.)... celý text

Dívka, která si říkala Tuesday 2016, Stephen Williams

V rámci daného žánru moc zdařilé, moc hezká organizace knihy do velmi krátkých (většinou stránkových) kapitol, postavy jsou takové uvěřitelné, nádherná kulisa Londýna, trochu mi tam chybělo nějaké drobné koření v podobě zlomu, překvapení, ale na odpočinkovou literaturu velmi dobré a mohu jen doporučit. (květen: 328 str.)... celý text

Manželova žena 2017, Jane Corry

Musím říci, že kniha se dobře čte, minimálně 2/3 knihy jsem váhala mezi 4 a 5 * a pokud by skončila po první části, úplně by to stačilo, ale upřímně ten konec mě nějak zklamal. SPOILER Autorka se sice snažila pohrát si s tématem viny a trestu, tenké hranice mezi dobrem a zlem, ale nakonec to vlastně skončilo v rozporu s touto snahou - hrozně černobíle. Hlavní hrdinka Lilly celou knihu touží po spravedlnosti, ale v závěru klidně nechá sedět ve vězení svou sokyni v lásce, i když se dozví, že vraždu nespáchala, to vše pod záminkou péče o svého syna a naprosto bezohledně vůči malé dcerce sokyně Carly, to jako fakt? Přitom se Lilly celou knihu trápí kvůli něčemu, co spáchala ve svých 18 letech.... no, sice hezky vybudované, plné zvratů, že čtenář nikdy neví, kdo za co může, krásná hra se zamlčováním skutečnosti, ale ten konec je prostě pro mě naprosto nepřijatelný, a proto padám s hodnocením na 3 *. Škoda. (duben: 2060 str.)... celý text

Tlustá tak akorát 2019, Michala Jendruchová

Ale jo, v rámci žánru oddechové literatury se čte hezky, nejedna čtenářka může i něco malého či většího upéct. Děj je poměrně předvídatelný a je to taková pohádka pro starší a/nebo ne tak hezké holky, ale četlo se to celkem fajn, za mě něco mezi 3 a 4 *, zaokrouhluji dolů, protože děj byl poměrně banální. (duben 1676 str.)... celý text

Němý křik 2016, Angela Marsons

Moc příjemná detektivka, nepřekombinovaná, nepřeplácaná množstvím dějových a časových linek, výborně se četla a od plného hodnocení mě odrazuje snad jen vlastní rezervovanost k danému žánru. Ale vlastně tak nějak nemám co vytknout, přečetla jsem během dvou dnů. Prostě podařené. (duben: 1426 str.)... celý text

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson

Sice jsem se zase bavila při poslechu audioknihy díky skvělému Martinovi Stránskému, ale po Stoletém staříkovi a zejména Analfabetce je to tak trochu zklamání. Možná je to tím, že téma mi je velmi blízké a vidím, kolik skvělých lidí pracuje v neziskovém sektoru bez nároku na odměnu nebo prostě za velmi málo peněz, takže mi to přišlo až moc jednostranné, ale chybělo mi tam i to usazení do celosvětového historického kontextu a trošku i na obvyklé ztřeštěnosti. Takže tentokrát jen za tři *. (duben 1096 str.)... celý text

Na co Alice zapomněla 2015, Liane Moriarty

Velmi zajímavé téma, které mě tak vtáhlo, že jsem kolikrát i viděla změnu chování ve vlastním životě. Skvěle čtivě napsané a musím říci, že mi i hodně nejdříve nesedl, ale pak vlastně sedl ten konec, víc nemohu napsat. Autorka si s tím prostě skvěle vyhrála. Nestačím se divit, co jsem to zase našla v naší malé obecní knihovně za neznámou knihu neznámé autorky, která mě tak zasáhla, poslední dobou mám šťastnou ruku, nebo máme holt osvícenou paní knihovnici:-) No prostě 5 * a navíc doporučení k četbě všem, nejde to jinak. (duben: 776 str.)... celý text

Dítě ohně 2018, S.K. Tremayne (p)

Je zajímavé, jak moc je důležité číst knihu v ten správný čas. Někdy nás úplná “pecka” zastihne ne dobře rozpoložené, jindy když od knížky nic nečekáme, zabrnká na naši vnitřní strunu. A je vzácné, když se to stane. U mně se to přihodilo právě touto knihou, kterou mi můj malý syn vybral sám v knihovně. Úžasná kombinace temného a nehostinného prostředí s brilantně vymyšleným příběhem, ale víc nechci prozrazovat. Snad jen citát ze strany 100: “rodičovství je, jako by se do srdce zaryly tisíce ostrých střepů štěstí”. Četla se tak lehce, všeho tam bylo tak akorát, gradovala ve strhující závěr, tomu nejde nic vytknout, proto za mě 5 hvězd hlavně za mistrnou práci v žánru psychothrilleru, za poslední rok pro mě nejpovedenější! (duben: 344 str.)... celý text

Mort 1994, Terry Pratchett

Morta, Izabell i Dobrořeze jsem si velmi oblíbila (Smrtě tedy miluju už dávno ještě z dob Barvy kouzel), zhruba od půlky knihy jsem přemýšlela, jak z toho tentokrát pan Pratchett vybruslí a co udělá se Smrťem, který se tak spustil. Zase to vše vyřešil bravůrně a mně nezbývá, než opět zaslouženě se vrátit k hodnocení 5 hvězdami. Celá kniha je protkána opět mnoha sarkastickými narážkami, za všechny zmíním 2, které opravdu dostaly - rozhovor Smrtě v agentuře práce a rozhovor s Mrakoplašem poté, co odmítl Albertovi podat hůl při obřadu.... to se snad ani nedalo vymyslet, to se muselo stát:-) (březen 1300 str.)... celý text