Slezadav
přečtené 381
Příslib krve
2016,
Brian McClellan
Dobrý úvod do série. Seznámíme se s hlavními postavami, které nás budou provázet celou trilogií. Některé z nich jsem si absolutně zamiloval. Jiné postavy a linky mě příliš nezaujaly (Adamat a Rickard) Intriky a systém prachové magie/ privilegovaných je vyveden velmi dobře a nezaslouží nic, než chválu. Oproti pozdějším dílům a další trilogii je tohle přeci jen slabší, ale i tak velmi dobrý rozjezd a věřte mi, série půjde jen nahoru.... celý text
Krvavé tažení
2016,
Brian McClellan
Velmi dobře napsaný román. Za mě asi nejlepší části byly s Tamásem za nepřátelskou linií. Trochu na nervy mi lezlo neustálé míchání bohů do příběhu. Myslím, že by kniha mohla velmi pěkně fungovat i bez nich. Celkově nemám moc rád v příbězích jakékoli entity, které svou mocí vysoce převyšují skoro vše ostatní. I tak jde o velmi napínavé čtení, které mi častokrát nedovolilo knihu odložit.... celý text
Podzimní republika
2016,
Brian McClellan
Třetí díl si za mě vysloužil 4 hvězdy, stejně jako druhý. Celkově je to čtivé, děj hezky ubíhá, čas od času nastane i nějaká celkem překvapivá událost. Mírně zklamán jsem byl z poslední čtvrtiny knihy, kdy mi připadalo, že je to trošku uspěchané a autor původně zamýšlel rozsáhlejší finále, ale nechtěl/nemohl knihu už dále natahovat. Dost nepříjemně na mě působila postava Nily, která z nějakého nevysvětleného důvodu dokáže porušovat zavedená pravidla. Trochu působí dojmem, že autor podléhal tlaku mít nějakou výraznou ženskou postavu. Bohužel tahle postava není ani pro příběh nijak zásadní a jediné, čím to autor zachraňuje je dobré vykreslení změn jejího charakteru. Na rozdíl od předchozích dílů mě daleko více bavila Adamatova linie. Nicméně až na mírně uspěchaný konec a Nilu šlo o skvělé čtivo, které již tradičně kombinuje fantasy/military/detektivku, možná trošku škoda, že ani v jednom z daných žánrů vyloženě nevyniká. Kombinace je to ovšem skvělá.... celý text
Hyperion
1996,
Dan Simmons
Hyperion jsem poprvé četl ještě na střední škole a už tenkrát mě uchvátil. Teď po letech je zážitek ještě silnější. Většinu věcí jsem si už nepamatoval a jsem si jistý, že mi jich při prvním čtení uniklo faleko víc, než teď. Hyperion je unikátní svou formou příběhu přiloženého dalšími příběhy, které se skládají hezky dohromady jako skládačka, která do sebe zapadá. Ačkoliv jednotlivé postavy nejsou nijak extra propracované, příběh každé z nich stačil k tomu, abych si s nimi vytvořil určité pout. Až na kněze, jehož příběh se mi líbil nejvíc, ačkoliv v něm on sám figuruje minimálně. Každý z příběhů je podán jiným stylem a rozhodně není možné se zavděčit vším všem. Jsou tu prvky hororu, detektivy, military, cyberpunku...Opravdu rozmanité a bohaté. Některé příběhy mi nesedly úplně stoprocentně, ale žádný nebyl špatný. Trochu škoda, že Hyperion končí v takovém cliffhangeru. Je potřeba ho spíše považovat za první část příběhu, než samostatný román. Co mě příliš neuchvátilo byla přidaná povídka Kentaurova smrt, která byla velmi kraťoučká a podle mého ne úplně zajímavá. Celkově jsem si tuhle knihu fantasticky užil a ihned začínám pokračování. Je to fantasticky napsaná space opera, která se i díky střídání stylů velmi dobře čte a pokud někomu nějaká část nesedne, má ji relativně rychle za sebou. Nejlepší části jsou podle mne příběh kněze a celkové rámcové vyprávění. Oceňuji i Štíra jako skvělého a mysteriózního antagonistu.... celý text
