Slezadav
přečtené 398
Hyperion
1996,
Dan Simmons
Hyperion jsem poprvé četl ještě na střední škole a už tenkrát mě uchvátil. Teď po letech je zážitek ještě silnější. Většinu věcí jsem si už nepamatoval a jsem si jistý, že mi jich při prvním čtení uniklo faleko víc, než teď. Hyperion je unikátní svou formou příběhu přiloženého dalšími příběhy, které se skládají hezky dohromady jako skládačka, která do sebe zapadá. Ačkoliv jednotlivé postavy nejsou nijak extra propracované, příběh každé z nich stačil k tomu, abych si s nimi vytvořil určité pout. Až na kněze, jehož příběh se mi líbil nejvíc, ačkoliv v něm on sám figuruje minimálně. Každý z příběhů je podán jiným stylem a rozhodně není možné se zavděčit vším všem. Jsou tu prvky hororu, detektivy, military, cyberpunku...Opravdu rozmanité a bohaté. Některé příběhy mi nesedly úplně stoprocentně, ale žádný nebyl špatný. Trochu škoda, že Hyperion končí v takovém cliffhangeru. Je potřeba ho spíše považovat za první část příběhu, než samostatný román. Co mě příliš neuchvátilo byla přidaná povídka Kentaurova smrt, která byla velmi kraťoučká a podle mého ne úplně zajímavá. Celkově jsem si tuhle knihu fantasticky užil a ihned začínám pokračování. Je to fantasticky napsaná space opera, která se i díky střídání stylů velmi dobře čte a pokud někomu nějaká část nesedne, má ji relativně rychle za sebou. Nejlepší části jsou podle mne příběh kněze a celkové rámcové vyprávění. Oceňuji i Štíra jako skvělého a mysteriózního antagonistu.... celý text
