Snoopi
přečtené 672
Slovník zkratek
1994,
kolektiv autorů
Může se zdát, že vzhledem k vydání /rok 1994/ se jedná o publikaci zastaralou, ale není to pravda. Přestože se svět v mnohém změnil a komunikace hodně zrychlila, najdeme zde zkratky, zkratková slova, kódy, značky a symboly, které se mnohdy užívají dodnes. Kniha dobře poslouží pro rychlou orientaci v jejich množství a dotýká se různých oblastí lidské činnosti - jsou zde zastoupeny četné mezinárodní organizace a instituce, politické strany, společenské organizace a spolky, církve, kulturní instituce, profesní organizace, státní správa, tiskové informační agentury, doprava, celní kódy, měnové jednotky, chemické značky, fyzikální jednotky, ekonomie a financování, kosmonautika, meteorologie, vojenství, lékařství a farmacie, hudba, jazykověda, akademické tituly, výběrové odborné zkratky ostatních vědních oborů i obecně užívané jazykové zkratky z češtiny, latiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny. Kniha zároveň tak trochu "konzervuje" minulost, objevíme zde i zkratky z dob minulých. Záměrem autorů bylo dešifrovat je tak, aniž by knihu nijak zatěžovali uváděním informací encyklopedického charakteru. Trochu problém měli s abecedním řazením, zvláště když u některých se někdy tečka vyskytuje a jindy ne - výrazy tedy seřadili podle skutečného výskytu a jejich psaní podřídili naší normě abecedního řazení, jehož zásady si můžeme přečíst v přehledně uspořádané úvodní části. Hodí se do rukou všem, kteří se občas setkají s nějakými "nerozluštitelnými" zkratkami a nevědí si s nimi rady. Možná by se dalo uvažovat i o jisté "aktualizované verzi" slovníku. MLD - Moldava, Moldavsko mld. - miliarda politruk - politický instruktor ŘSPDL - řízená střela s plochou dráhou letu... celý text
Hacknutá čeština
2018,
Martin Kavka
O téhle jazykové příručce je určitě dobré vědět. Vychází z autorova hlubokého zájmu o češtinu, konkrétně o samotný proces vzniku nových slov. Sleduje slova prudce se rodící z nekonečné rozpínavosti jazykovědného vesmíru... slova vstávající z popela galaktických srážek významů... slova zjevující se náhle, zářící jako meteory při průletu atmosférou a budící úžas, šok i pobavení... slova nezadržitelně padající k zemi a zákonitě hasnoucí, neboť svých pět minut hvězdné dráhy si náležitě užila... slova přesto důležitá, neboť zobrazují stav současného jazyka a lexika a podněcují vznik slov dalších. Jde i příručku příznakovou - u použité slovní zásoby převažuje expresivní charakter, tedy slova nespisovná či citově zabarvená. I když tyto novotvary, mnohdy vzniklé náhodnými a trefnými slovními hříčkami, přestávají časem být aktuální a postupně zastarávají, neboť se objevují stále nová a nová slůvka, publikace ve své internetové podobě rozhodně nezůstává pozadu. Je až s podivem, jak pružně a svěže dokáže reagovat na aktuální dění. V úvodu se její autor, Martin Kavka, přiznává k důvodům, které ho k vytvoření knihy vedly: vždycky měl rád slovníky - a fascinovala ho právě slova, která v jiných slovnících nebyla. Proto je od r. 2008 začal sbírat: nejdřív sám pro sebe, pak postupně "zaúkoloval" své okolí, až vznikla Čeština 2.0, slovník nestandardní češtiny tvořený přímo uživateli. V té době to bylo "módní označení", mělo značit něco nového, přelomového - a tak si z tohoto trendu ve svém názvu trochu utahuje, ale zároveň tím naznačuje, že jde opravdu o současnou verzi jazyka. Během let se Čeština 2.0 stala hřištěm pro jazykové hračičky - novotvary tady nezapadnou, ale zůstávají zde dál jako svědkové doby, v níž jsme žili. Glosují vše od politiky přes společenské či sportovní události po každodenní život. Ve spolupráci s lexikografem Michalem Škrabalem tak vznikla nezapomenutelná příručka, obsahující přes 3 000 výrazů, což je asi jen čtvrtina všech slov v aktuální online verzi, která se stále rozšiřuje a rozrůstá. Myslím, že jejich úmysl - zahrnout do ní všechny kategorie slov tak, aby se zde vedle "výronů jazykové kreativity a komiky" objevila slova s regionální příchutí, ale i přejímky, výrazy slangové, profesionalismy, atd. - se vydařil. V knize se nacházejí i zpovědi osobností, pro něž je mateřština pracovním nástrojem, např. Pavla Tomeše i René Nekudy. Pročítat takový slovník rozhodně není nuda, zvlášť když ho navíc doprovázejí i vtipné ilustrace Lukáše Fibricha. Navíc to není "cihla", jejímž vrhem byste dokázali někomu způsobit "zranění neslučitelná se životem", takže pokud se chcete pobavit a máte rádi český jazyk, mohu jen vřele doporučit :-) BLBOFON - (i blbofoun) telefon, který nemá dotykový displej, operační systém a zvládá pouze telefonovat, esemeskovat a občas svého uživatele vzbudit; opak chytrofonu (16.01. 2012) LEXÍK - lexikograf, slovníkář, člověk zabývající se tvorbou slovníků a slovníkových hesel Lexíci pojebaný! Z toho mýho hesla nezbyl na kameni kámen. (mato, 15.05. 2016) PANDOLEZEC - politik podléhající Číně To máme v politice už jen samý pandolezce? (A. Mitrofanov, 21.10. 2016) INSTANTNÍ RODINA - vztah s někým, kdo už má dítě n. děti z předchozího partnerství (jednatel, 13.12. 2016) GERONTOKÁRA - nákupní taška na kolečkách, kterou často používají důchodci (Lili, 04.09. 2015) HAVLETIŠTĚ - pražské Letiště Václava Havla v Ruzyni (M. Čumpl, 5. 10. 2012) ŇADRAN - jadranské pobřeží, které v létě okupují polosvlečené Němky všelikého stáří OKAMŮRA - člověk, který žije v permanentním strachu z imigrantů a Evropské unie * p. politika Tomia Okamury. Muslimských uprchlíků tu napočítáš na prstech jedné ruky, ale okamůry už budují domobranu. (mato, 16.10. 2017) A abych dokázala své tvrzení, že autoři webových stránek slovníku cestina20.cz dokáží velmi pohotově reagovat na nastalé situace, dovolím si citovat novotvary ryze současné, tedy "ještě žhavé vanem horkovzdušné trouby", které ve slovníku již neobjevíte: PRAGANO - vítězství českých hokejistů na MS v Praze 2024; odkaz na vítězství na olympiádě v Naganu 1998, Příklad: "Pragano znovu spojilo Česko." BLÁBOLOGIE - hanl. studijní obor považovaný za méně hodnotný Příklad: "Ten zas vystudoval nějakou blábologii a teď nás tu poučuje." KURVÍČKO - víčko připevněné k lahvi Příklad: " Teď už dávají kurvíčka i na kefír, takže ho člověk musí vždycky utrhnout, aby se nezaprasil, když pije přímo z flašky.... celý text
Slovník jazykovědné terminologie
2001,
Přemysl Hauser
Slovník jsem si půjčila jako doplněk k učivu: hrábla jsem po něm automaticky, aniž bych si všimla, že je určený spíše žákům 2. st. základních škol či studentům víceletých gymnázií. Osobně mi tedy nic nového nepřinesl, ale pro mladší studenty jej mohu doporučit. Hesla od "abecedy" po "životopis" jsou přehledně řazená, s využitím majuskulí a různých typů písma. Publikace nám z pohodlí domova nabídne speciální "výlet" do světa jazykovědných pojmů, aniž bychom se museli bát, že se v něm ztratíme :-) Spolehlivě mapuje terén, poukazuje na nejdůležitější styčné body v krajině lingvistiky a nejen mladým badatelům nabídne dostatek prostoru, aby se v této oblasti mohli zorientovat a možná i zabydlet. Hodí se do rukou i pedagogům, kteří z něj mohou čerpat inspiraci pro svůj výklad.... celý text
O psaní: Memoáry o řemesle
2002,
Stephen King
Tuto knihu napsal S. King evidentně pro své fanoušky: aby je potěšil, aby jim nějak zpříjemnil, vyvážil a možná i vysvětlil ten zážitek jakéhosi děsivého "temna", jehož se ve svých knihách tak často až fyzicky dotýká. Ale hlavně ji napsal kvůli sobě, aby ulevil svému svědomí a zároveň i odhalil svou vnitřní "temnotu", s níž se potýká. A hlavně aby se to dobře prodávalo, neboť jeho jméno bylo již v době vydání značkou, která vydělává, a on prostě ví, jak to má zařídit. Již ten název je matoucí: v knihovnách je kniha řazena mezi literární vědu, přestože tam vlastně nepatří: většinou jde o zápisky ryze memoárového charakteru, které se ovšem poněkud zvrtnou a najednou se ubírají cestou ke zcela jinému žánru: tvůrčímu psaní. A jakmile spisovatel odkryje své karty, začne sem otevřeně vkládat daleko více "poučených" rad a mouder o tom, jak správně psát, hlavně dialogy... jak "lepit a skládat" součástky textu tak, aby vůbec držel pohromadě... to vše bohatě prokládané jeho osobními zkušenostmi, a své výlevy ještě zaštítí celou řádkou slavných jmen... Tak tohle teda NE. Už jen ta opovážlivost, s níž hodnotí /a kritizuje/ díla slavných autorů, jimž nesahá ani po kotníky. Tváří se, že vstupuje na pole literární vědy, ovšem celý text je pouze o jednom jediném - o jeho osobě. Podává nám o sobě obraz, jaký chce, abychom si o něm udělali. Taková šikovná manipulace čtenářovou myslí - vždyť v tom je profesionál. Jeho knihy jsem četla v době dospívání, v určité fázi mého života patřily k mému "čtenářskému vývinu" stejně tak, jako dobrodružné romány a Mayovky předtím kralovaly mému dětství. Časem mi ovšem přestaly stačit, můj čtenářský zájem se přesunul zase někam jinam. Někdo u jeho knih zůstává, musí je číst opakovaně a zároveň sleduje jeho další produkci /vždyť se jedná o velmi plodného autora, navíc se světovým renomé/, někdo z nich vyrůstá jako ze střevíců, které mu jsou náhle malé, a obojí je zcela přirozené. Neupírám mu bohatou fantazii, tvůrčí potenciál s talentem od Boha, ale větší dávka skromnosti by mu rozhodně neuškodila. Tato kniha je navíc koncipovaná pro americké reálie, kvůli čemuž nám spousta souvislostí zbytečně uniká, bohužel se v ní objevují i odkazy na téměř neznámé spisovatele. Nečetla jsem ji celou - nechtěla jsem "zabíjet čas" tak zbytečně dlouhým textem, který mne nijak neoslnil, natož aby mne nějak obohatil. Spíš se jednalo jen o jakési "listování", hledání toho, co mne zaujme - občas se zadařilo, většinou však ne. Vybrala jsem si ji kvůli letošní ČV, bylo to trochu "násilné", neboť díla Kinga a Austenové mě zcela míjejí.... celý text
Zálesácký rok
1988,
neznámý - neuveden
Příručka, která mě provázela dětstvím. Pochází už z dob tuhé normalizace: zřejmě měla z kolektivního povědomí vytěsnit jakékoli zmínky o skautingu jako nežádoucím hnutí. Ovšem autoři knihy si myšlenky této organizace zcela přivlastnili: sice je "zabavili a znárodnili ve svůj prospěch", ale ve skutečnosti se jich drželi jako klíště, a kniha tak v tomto provedení vegetovala několik desetiletí. Objevila se u mne v čase, kdy se měnil svět a skauting zase získával na popularitě. Během divokých 90. let si další existenci zajistila tím, že opět šikovně "převlékla kabátek": stačilo jen změnit oslovení, z pionýra udělat zálesáka a o nové čtenáře rozhodně neměla nouzi. Když velkoryse pominu její minulost, myslím, že se skvěle hodí i do dnešní rychlé, digitální doby. Rozhodně patří do rukou dětem, které mají zájem o přírodu a které jsou už znuděné zíráním do blikajících obrazovek chytrých přístrojů: na rozdíl od nich totiž nabízí zážitky reálné. Každého "greenhorna" promění v dobrého zálesáka, čímž není míněn jen člověk, který "bydlí za lesem". Ten opravdový se v přírodě umí pohybovat, chce ji aktivně poznávat a žít s ní v neformálním paktu "vzájemné hospodářské pomoci", kdy bude respektovat její pravidla a ona se mu za to tisíckrát odvděčí. Jde o příručku rámcovou - tematicky se dělí na čtyři části dle ročních dob, začíná podzimem. Každou kapitolku uvádí krátká předmluva, v níž jsou lákavě načrtnuty možnosti, které se v daném období zálesákům nabízejí. A není nijak na škodu, že v sobě zahrnují i lehce edukační podtext. Už od začátku vybízí čtenáře k založení menší skupinky pozorovatelů, jejichž cílem budou poznávací výlety do přírody. Seznámí nás s jednoduchými radami, jak se v takovém prostředí chovat: dozvíme se zajímavé informace o lesní fauně a flóře - druhy hub, rostlin, stromů a ptáků... čím je důležitá "KáPéZetka", jaké všemožné uzly se dají uvázat, jak vůbec poskytovat první pomoc... a nabízí i podněty k mnoha hrám: Morseovu abecedu, pochodové značky, obrázkové písmo a návod na vytváření šifrovaných zpráv... Velmi si cením kapitolky o mapách, tedy jak se v nich vyznat a vůbec se orientovat v prostoru, abychom se nikde neztratili, a najdeme zde i náročnější dovednosti, které se již váží k bivakování pod širákem, kdy nám nemusí zrovna přát počasí. Ačkoli se může zdát, že je to příručka "prehistorická", myslím, že aktuální bude pořád: aspoň doufám, že se stále budou objevovat zvídavé děti, které tato "lesní moudrost" uchvátí stejně tak, jako uchvátila nás. Sice jsme nevyužili všechen její potenciál, ale naší malé partě dětí byla zdrojem neocenitelných informací. Podle ní jsme se často řídili a odměnou nám bylo nesčetné množství zážitků, včetně pozorování divoké zvěře. Líbí se mi, že děti nenásilnou formou vede k samostatnosti, vlastnímu uvažování a pocitu zodpovědnosti, tentokrát již zbavená všech nálepek jakékoli ideologie: příroda je skutečně přírodou a zálesák jakýkoli člověk, který se k ní umí správně chovat. Určitě bych ji doporučila i skautským vedoucím či obecně lidem, kteří pracují s dětmi a přemýšlejí o smysluplném trávení jejich času. Samozřejmě jí směle konkurují daleko moderněji pojaté příručky, např. hned několik knih "Kurzů přežití" od Amara Ibrahima, ale zdají se mi poněkud obecné a příliš povšechné. Pro hlubší ponor do problematiky doporučuji "Obrazový průvodce: Přežití v přírodě" od Weldona Owena - a pro starší čtenáře, zvláště mužům, kompaktní a ucelenou publikaci "SAS - Příručka, jak přežít" od Johna Wisemana. Ale co se týče mne - na Zálesácký rok ve spojení se "Dvěma divochy" od E. T. Setona nedám dopustit :-)... celý text
