Sorrow přečtené 587

Agathe 2019, Anne Cathrine Bomann

Agathe není románem pro každého. Hodně sedne hloubavým čtenářům, kteří přemýšlí nad smyslem svého života a tu a tam si položí nějakou tu existencionální otázku. Já taková úplně nejsem, a tak jsem tuhle kratičkou knihu vnímala spíše jako milý příběh stárnoucího muže a ženy, kterou potkal krutý životní osud. Téma se mi zdá dost prvoplánové, ale zpracování mi to svou poetičností vynahradilo. Za nejzajímavější element pokládám terapeutovu sekretářku, vnesla do příběhu tak jako mimochodem určitou hloubku. Agathe určitě zaujme čtenáře, kterým se líbily třeba Úterky s Morriem nebo Nepravděpodobná pouť Harolda Frye.... celý text

Opilé banány 2019, Petr Šabach

Petr Šabach je autor, kterého jsem dlouhou dobu míjela. Jeho knihy nyní vychází v krásné reedici, o jejíž grafickou podobu se postaral syn Jan a zcela povrchně bylo možná právě to impulzem, proč jsem po Opilých banánech sáhla. Novela je předobrazem filmu Pupendo, objevuje se v něm však pouze několik vybraných pasáží. Do stránek jsem se začítala s představou ryze humorného díla, které schroupu za pár chvilek a tato představa byla do jisté míry taky naplněna. Šabach však nebrnká pouze na vtipnou notu, kniha jako celek působí spíše hořkosladce a poukazuje i na temnou stránku Československa v čase komunismu. Rovněž život party puberťáků je vykreslen docela bezútěšně, ač oni sami své činy (a možnou budoucnost, kterou si tím prošlapávají) nedohlíží. Upínají se, jak tomu ostatně v této životní fázi bývá, k přítomnému okamžiku a jedinou vzdálenější vidinou je vyhecovaná cesta k moři. Vše prostupujícím tématem je i vliv alkoholu spojený zejména s postavou vypravěčova nevlastního otce Bedřicha. Jako celek mě Opilé banány vlastně mile překvapily svou hloubkou schovanou pod slupku humorného odpočinkového dílka. Další Šabachově tvorbě dám proto do budoucna jistě šanci.... celý text

Návrat krále 2007, J. R. R. Tolkien

Tak jsem si po x letech zopakovala celou sérii, tentokráte v audioknižní podobě. O naraci se postaral velmi zkušený herec a dabér Aleš Procházka, který svůj hlas propůjčil například Severusi Snapeovi. Medový přednes nezkreslený přílišnou hereckou afektovaností působí nadmíru klidným dojmem a k trilogii se dle mého velmi hodí. Procházka dovedně mění intonaci ve chvílích, kdy je potřeba, rozhodně však nepřehrává. Dovedu si představit, že někteří náročnější posluchači by dali přednost vícehlasému zpracování, a i já uznávám, že by si to možná takto epická fantasy zasloužila a přineslo by to poslechu zase jiný rozměr, mně ale naopak klidnost a mírumilovnost projevu sedí. Hudba slouží pouze jako oddělovač, není přespříliš výrazná, přesto tvoří příjemné osvěžení mezi poměrně dlouhými kapitolami. Celkově je audiokniha dobrou volbou pro všechny, ať už Pána prstenů znají nebo ne.... celý text

Měsíční tygr 2019, Penelope Lively

Měsíční tygr pro mě byl jedním z nejnáročnějšních čtenářských soust. Penelope Lively má velmi vybroušený styl a používá poměrně složitou konstrukci děje, ve které mi (hlavně ze začátku) dalo dost práci se zorientovat. Hlavní hrdinka Claudia vypráví svůj životní příběh v několika časových rovinách a její úhel pohledu střídají i další vypravěči. Ich formu přetíná er forma, minulostí se prolíná přítomnost. Značná část děje je věnována komplikovaným vztahům s dalšími aktéry. Claudia se zpočátku zdá dosti chladná, ale postupem času zjišťujeme, že přece jen v její minulosti existují lidé, kteří si její srdce naplno získali. Nejzajímavější pro mě bylo sledování jejího spletitého vztahu s bratrem, který jen potvrzuje, jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí. Děj sám o sobě je pomalý, neuspěchaný, pečlivě vykonstruovaný, a kromě propracovaných vztahových linek odkrývá i hrůzu války a uplatnění ženy v ryze mužských profesích. V přítomnosti, kdy je Claudia odkázána na nemocniční lůžko, se odhalují další tajemné pasáže jejího života. Po přečtení autorčina životopisu mám dojem, že do značné míry čerpala z vlastních zkušeností. Měsíční tygr je knihou velice komplikovanou ať už konstrukcí děje nebo zvoleným slohem. Sama jsem ji četla přes tři týdny, času ale naprosto nelituji. Je to jedna z knih, která má velké množství vrstev a literárními cenami je ověnčena po právu. Pokud bych se ji snažila připodobnit k něčemu, co už jsem četla, vytane mi na mysli Život po životě pro značně komplikovaný a válkou ovlivněný děj nebo Osudy a běsy pro dynamicky a neprvoplánově utvářené vztahy. Knihu doporučuji náročnějšímu čtenáři, jemuž nevadí věnovat čtenému dílu dostatek času a pozornosti.... celý text

Buchty a loutky dětem 2019, Radek Beran

Úplně nevím no, některé pohádky byly lepší než jiné a měly i jakous takous přidanou (poučnou, morální) hodnotu, ale většina mě více nezaujala. Grafická stránka už vůbec není mým šálkem kávy...... celý text

Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic 2019, Stanislav Havlíček

Je mi hrozně zatěžko nějak hvězdičkově hodnotit nonfikci. Standa z řádků své knihy působí jako milý pohodový chlapík, který si nějak poradí se vším a v každé situaci. Jeho práci nelze než obdivovat. U čtení samotného jsem si připadala, jako by mi někdo svůj neobyčejný příběh vyprávěl v hospodě u pivka (až tedy na poslední dvě kapitoly, ty musely tít hodně do živého u všech). Oceňuji obrazovou přílohu a fandím autorovi při jeho dalších misích, o té z Bangladéše si jistě taky ráda přečtu :)... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Autorku jsem objevila poměrně nedávno díky jejímu nejnovějšímu románu Rekonstrukce. O jejích předchozích knihách jsem sice samozřejmě slýchala už dřív, stále však zůstávaly na mém pomyslném TBR listu, a ne a ne na ně dojít řada. Pro čtení Houbařky jsem si ale nemohla vybrat lepší dobu. Začínající podzim mi umocnil už tak velmi dobře vykreslenou atmosféru a prostředí knihy. Šumavské lesy cítíte z každé stránky a hned od začátku jako byste se Sisi procházeli mezi stromy a hledali malé kloboučky schovávající se v listí. Hlavní hrdinka není stereotypně líbivá, přesto se mi s ní lehko sbližovalo. Její pokora, smýšlení a dokonce i způsob života mi byly velmi blízké. Děj je perfektně vystavěn tak, aby čtenáře držel lehce napnutého, i přesto, že se vlastně docela záhy dozvídá příčinu Sisiina chování. Velmi pozitivně hodnotím, že autorka není zcela doslovná, často pouze naznačuje, podněcuje čtenářovu představivost a řadu věcí ponechává vlastní interpretaci. V podobném duchu se pak nese i závěr knihy, který, ač pro mnohé možná nedostatečně uzavřený, je vlastně velice přiléhavý a k celkovému vyznění se skvěle hodí. Oproti Rekonstrukci mám z Houbařky pocit naplnění, pocit, že celá kniha byla výtečně vypointovaná a po celou dobu někam vedla. Pakliže vám u Rekonstrukce vadilo motání se v kruhu a jistá bezvýchodnost, zkuste Houbařku, je o trochu více přímočařejší a mohla bych tak sednout širšímu okruhu čtenářů. Sama autorka nicméně uvádí, že pro ni vede právě její poslední kniha, a dokonce naznačila, že za Houbařku se tak trošku stydí :)... celý text

Mona 2019, Bianca Bellová

Mona je mnou v pořadí třetí čtenou knihou od autorky. Zamilovala jsem si ji zejména pro její Sentimentální román, oceňované Jezero mě zasáhlo už méně. Mona stojí někde na pomezí těchhle dvou. Ač je tematicky velmi jiná, atmosférou mi připomněla právě spíš její poslední román, takže komu Jezero sedlo, zbystřete. Bellová opět nastiňuje pochmurnou atmosféru bezejmenného místa, kterým proplouvají jednotliví hrdinové. Středobodem je žena ve středních letech – Mona – neuchopitelná, bloumající, inspirativní. Vedle ní se setkáme s vojákem Háním. Protnou se jejich osudy? Toť otázka a bez mučení přiznávám, že pro mě zůstala nezodpovězená. Věřím, že to tam někde mezi řádky vyčíst lze, ale můžeme si být vlastní interpretací jisti? Autorčiny knihy ve mně vždy vyvolají takový zasněný dojem, působí na mě abstraktně, těžko se mi vybavuje jejich děj, ale nálada a vyznění ve mně zůstává. Možná je to Biančiným ojedinělým slohem, který obsahuje spoustu lyrických prvků. Až se mě za týden zeptáte, o čem kniha byla, řeknu, že nevím, ale až se mě za rok zeptáte, jakou knihu bych Vám doporučila, odpověď bude znít…Monu.... celý text

Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Dvořáková se i ve své novince Chirurg upíná na téma, které je jí velmi blízké. Jako bývalá zdravotní sestřička prostředí nemocnice, a sálu specificky, dobře zná, čehož umně využila. Hlavním hrdinou románu je zhrzený čtyřicátník, kolem jehož pocitů se motá prakticky celá kniha. Docela mě překvapilo, že si autorka vybrala mužskou perspektivu a nejsem úplně schopná posoudit, do jak velké míry se jí podařilo postihnout mužské smýšlení a chování. Hynek oplývá mnoha stereotypy, přesto ale působí dost plasticky. Domnívám se, že čtenářům (ženám pod pětadvacet specificky) budou jeho charakterové rysy hodně proti srsti, i já měla s jeho morálkou často problém, na druhou stranu jsem upomínala samu sebe, že takoví lidé prostě existují a nemá smysl pokoušet se vše nahlížet skrz růžové brýle. Autorka zvolila přiléhavý hovorový jazyk, spisovnost by dle mého v tomto případě rušila a snižovala autentičnost. Celkově je Chirurg knihou dobrou, zůstává ale rozhodně ve škatulce oddechovka a bohužel žádným komponentem příliš neohromí. Zaujme zejména lékařského prostředí znalé čtenáře a možná by se mohl zalíbit právě chlapům?... celý text

Koho vypijou lišky 2013, Lidmila Kábrtová

Přestože Koho vypijou lišky působí velmi osvěžujícím dojmem a jednotlivými kapitolami doslova prolétnete, téma i atmosféra jsou velice tíživé. Lidmila excelentně zvládla vytvořit mozaiku malých příběhů, která se splétá v příběh velký, dojemný a extrémně za srdce beroucí. Strohost vyprávění podtrhuje hrozivé dětství malé hrdinky, věty typu: "Ze slov nenávistí se stala ukolébavka" nebo "když se honí, proč má tati v ruce nůž?" díky tomu nezapadnou v záplavě dalšího textu, ale vyzní s plnou silou a zaryjí se do čtenáře hodně hluboko. Nikdy bych nevěřila, že z tak mála slov se dá poskládat tak hutný příběh. Tleskám autorce a po velmi dobré povídkové sbírce Místa ve tmě si ji zařazuji na svůj piedestal skvělých českých prozaiček.... celý text

Všichni sou trapný 2019, Simona Bohatá

Všichni sou trapný je novela autentická pro svůj jazyk i zachycení každodenního života puberťáků vyrůstajících na Žižkově za dob normalizace. Epizodním způsobem se nám před očima rozehrává příběh bandy dětí, které režim více či méně osobně ovlivňuje. V kontrastu tu stojí dětská vypočítavost, touha po moci i schopnost ublížit s morálními hodnotami, díky nimž „v nouzi poznáš přítele“. Kromě vykreslení mladistvých se setkáme i s místními štamgasty, charakterním učitelem a dalšími „dospěláky“. Z autorčina stylu je patrný silný vztah k danému místu a svým způsobem i k době. Všichni sou trapný zaujme zejména ty, kteří v osmdesátých letech taky dospívali a mají k Žižkovu vztah nebo ho zažili na vlastní kůži. Mně příliš nevyhovovala již zmiňovaná epizodnost, díky tomu příběh tak trochu ztrácí na kompaktnosti a nezaleze dostatečně hluboko pod kůži. Přestože jsem v knize nalezla spoustu silných momentů (z některých se mi dělalo až zle), jako celek mnou spíše prošla. Díky stylistice si však další autorčiny knihy do budoucna pohlídám.... celý text

Vetešník 2019, Jess Kidd

Starý nerudný páprda, všetečná pečovatelka, která díky traumatu z dětství vídá svaté a obří sídlo plné harampádí i starých tajemství. Kombinace předurčená k úspěchu. Jess Kidd si mě naprosto získala svým neotřelým pohledem na věc, vykreslením nestereotypních charakterů a hlavně dynamikou mezi nimi. Už dlouho jsem se nesetkala s tak vtipnými dialogy a slovními přestřelkami. Kniha jimi však není napěchována, a tak jsou opravdu osvěžujícím prvkem. Na ukázku: Cathal se na zdvihadlo mračí: "Na co je ten vynález?" "Kdybyste náhodou zůstal vězet zadkem ve vaně." "Jaký nemehlo by se zaseklo ve vaně? Proč bych se měl zasekávat ve vlastní vaně? Copak nejsem ještě dost hbitej?" "Ale jste, hlavně když lezete přes to svoje haraburdí." Vetešník oplývá i neobvyklými slovními obraty, přirovnáními a popisy, díky čemuž se nádherně čte, ale zároveň vyvolá imaginaci a často úsměv na tváři. Na ukázku: Pozoruju, jak se šourá před obrazem sem a tam. Dneska se potácí tak, že mě napadne, jestli se nenačuchal terpentýnu. Nebo: A stane se následující, v tomhle pořadí: začne mě svědit nos, začne mě svědit mezi půlkami, začne kapat vodovodní kohoutek. A pak nic. Mnou vybrané ukázky jsou spíše toho vtipného rázu, autorka ale umí zabrnkat i na vážnější notu. Ukázka: Paměť je jako vzpurný pes. Občas míček upustí, a občas ho přinese, a občas nepřinese míček, nýbrž botu. Celkově je Vetešník směsicí mnoha různých žánrů (rodinné drama, detektivka se samozvaným vyšetřovatelem, černá komedie i horor) a prvků, které ale dohromady velmi pěkně ladí a utváří příběh, na nějž se nezapomíná. Sedne zejména milovníkům atypických hrdinů s velmi dobře propracovanými vztahy.... celý text

Dvě věže 2006, J. R. R. Tolkien

Z Dvou věží jsem vždycky měla tak nějak pocit, že je to hrozně chlapský díl :D Teď se mé mínění trošku poupravilo, nicméně stále kvůli všem těm popisům, bojům a pro mě nepříliš atraktivním místům zůstává nejslabším dílem trilogie.... celý text

Outsider 2019, Stephen King

Tak bohužel, po naprosto famózních sto padesáti stránkách musím konstatovat, že tohle se mojí oblíbenou kingovkou nestane. Druhé dvě třetiny příběhu se ubraly pro mě naprosto nevyhovujícím směrem. Terva ve svém komentáři zmiňuje, že je fajn mít před Outsiderem (mimochodem absolutně nechápu, proč název nezměnili na přiléhavější Cizinec) něco od Kinga načteno a já souhlasím. Ač se mi kniha příběhově netrefila do noty, narážky na postavy a scény z předchozích knih potěšily. Outsider má hodně kingovský nádech zejména ve svém závěru, já bych ale prostě preferovala úplně jinak vyřešenou zápletku. PS: Milovníci Holly z Práva nálezce si přijdou na své :)... celý text

Do švestek jsme doma 2018, Martin Nekola

Silné téma, o kterém je třeba mluvit a psát. Jsem ráda, že se skrze v podstatě odpočinkovou formu může člověk něčemu přiučit. Hodně mě zaujala kresba, jen jsem občas trošku bojovala s jednotlivými obrazy a nevěděla, kterou z "bublin" číst dřív. Ocenila bych, kdyby byl příběh trošku plynulejší (tudíž klidně delší), nikoliv takto epizodní, ale celkově se jedná o komiks nadprůměrný, kterých by mělo vznikat více.... celý text

K moři 2007, Petra Soukupová

Subjektivně bych po přečtení jiných Petřiných knih hodnotila třemi hvězdami, ale že je to debut, hvězdu přihazuji. Autorka je mistryní ve vykreslování charakterů a vztahů mezi nimi. Líbí se mi ten kontrast strohého stylu a hutné výpovědi, který je pro ni tak typický. Chápu, že její sloh nesedne každému, tahle dáma má ale co sdělit. Byť se její próza zdá bez naděje, mezi řádky naopak můžete vyčíst, že vlastnosti, které dnešní společnost vyzdvihuje, ještě nejsou vším, a že naopak outsider může dopadnout docela dobře. Oceňuji opravdovost a smekám před Petřiným pozorovacím talentem, tohle napsat v pětadvaceti?!... celý text

Hilda a parádní slavnost 2019, Stephen Davies

Nečetla jsem komiksovou Hildu, ale hádám, že má mnohem větší šťávu, zejména díky pěkné kresbě. Trošku špatně se mi hodnotí dětské knihy neb nejsem cílový čtenář a obecně jsem tomu trendu čtení dětských knih z pozice dospělého moc neporozuměla, nicméně tenhle kousek podle mě nepřichází s ničím extra nápaditým.... celý text

Možná v jiném životě 2015, Taylor Jenkins Reid

Taková kvalitnější romantika, která hezky pracuje s otázkou osudu, předurčení a vlastních rozhodnutí. Na mě sice příliš prvoplánově sladké (jako ostatně většina knih žánru), ale za přečtení jistojistě stojí. Trochu mi vadilo nepříliš kvalitní zpracování knihy (tenký papír, nestandardní okraje a hlavně - dvě linky příběhu jsou sice odlišeny fontem, v půlce ale nastává chyba a fonty se najednou změní - to načas opravdu rušilo).... celý text

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

Společenstvo prstenu asi navždy zůstane mým nejsrdcovějším dílem trilogie. Miluju popisy Kraje a života hobitů, myslím, že (nejen pro svou výšku) bych mezi ně fantasticky zapadla. Tenhle, pořád ještě dost nevinný, úvod k famóznímu eposu, o kterém slyšeli snad úplně všichni, si zaslouží patřit do každé knihovničky. Případně, pokud už v té vaší nemáte místo, zkuste audioknihu, kterou namluvil Aleš Procházka. Přednes se moc povedl a byť bych uvítala trochu propracovanější zvukové efekty, re-reading v této podobě jsem si opravdu užila.... celý text

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Zmizelá je důvodem, proč jsem se zamilovala do thrillerů. Bohužel jich od té doby ale vzniklo tolik na jedno brdo, že jsem ten žánr zase postupně opustila. Teď jsem dostala nutkání se po letech vrátit k té první srdcovce. Zvolila jsem audio podobu a ačkoliv příběh a rozuzlení, které mě tenkrát posadilo na zadek, dobře znám, utvrdila jsem se v tom, že tahle kniha je v rámci žánru naprosto výjimečná a odstartovala mašinérii, ze které vytěžilo tolik lidí... Objektivně musím uznat, že je Zmizelá o trošinku ukecanější než je nutné, ale všechny ty twisty mají prostě šťávu a být Gillianin manžel, přeci jen jsem trochu znepokojená :D Audioknihu hodnotím tak nějak půl na půl, Zadražil je pro mě vypravěčský bůh a vlastně hlavně díky němu jsem zvolila tento formát, Stryková mi naopak k roli Amy prostě nesedla. Její hlas je na mě přespříliš afektovaný a taky jsem po polovině knihy očekávala nějakou dynamickou změnu v přednesu, která se bohužel nekonala...... celý text