Stamby
přečtené 537
Prsteny a steny
1990,
Bedřich Stehno
Rovnat vše co se v člověku hrbí Nalézt dvě tři karátové básně Napsat je A napsat je svou krví! Do básní autor parádně otiskl roční dobu, z některých vyloženě dýchá babí léto, začátek prosince či první jarní slunce. Místy básně smrdí patosem. +Zámecký park v lysé na začátku prosince, Jako nebe Jako les, Pohyblivý svátek, Zdarma, Vteřiny úprkem ++Asi, Tvé básně jsou možná nic... celý text
To jsem já, Edáček
1994,
Eduard Limonov (p)
No tak dočetl jsem to, magořina to jest vskutku veliká. To, že si oba tábory doby minulé v lecčems mohli podat ruku není tak úplně surprise. To, že hlavní hrdina po odchodu ze Svazu rozkládá kapitalismus zevnitř by byl docela čtivej bizár, jen když Edáček je konec konců jen snílek. "Život sám o sobě je nesmyslný proces. Proto jsem v něm pro sebe vždy hledal vznešené poslání." Autor na příběh nakupil spousty balastu v podobě probírání milostných eskapád s Jelenou, dílo tak mohlo, (a mělo!) být výrazně kratší. Za jebání kapitalismu do ucha dávám alespoň o hvězdu navíc!... celý text
Básně noci
1999,
Vítězslav Nezval
Když odečtu nebesky krásnýho Edisona tak jsou Básně noci oproti ostatní sbírkám od velmistra Nezvala trochu slabší, ale stále krásné.
