ŠtěpánHeřmánek
přečtené 22
Strašidla
2007,
Chuck Palahniuk
Místy geniální povídky. Jako celek se mi ale kniha zas tolik nelíbila. Některé pasáže jsou jen vykradené náměty z jeho vlastní tvorby (což má Chuck Palahniuk ve zvyku stále častěji). Taková pasáže jsem měl opravdu chuť přeskočit (včetně nudných a často zcela zbytečných "básní"). Stále se však jedná o jednu z nejlepších knih od tohoto autora.... celý text
Pygmej
2010,
Chuck Palahniuk
Pygmeje dle mého nazoru nejlépe vystihuje slovní spojení "extrémní minimalismus" , mně to tedy příjde nejtrefnější. Forma jakou je román psaný je čistě nezvyklá, schválně primitivní aby dovololila čtenáři náhled do nitra protagonisty. Strohá osekaná forma osekaného myšlení; skoro to zní jako určitá parafráze na Orwella a jeho newspeak. Opakovaná citace diktátorů a zplozená nenávist k Americe působí silně grotestkním dojmem. Nutí vás to k jistému zamyšlení, už jenom protože autorem je američan. Pygmej je příběh takzvaného primitiva v civilizaci. Něco jako Krokodýl Dundee, ale mnohem úchylnější. Bohužel mi přišlo, že nahodilý způsob vět, jaký je u Palahniuka typický v tak podivné formě působí mnohdy chaoticky, a mohou knihu lehce znechutit. V porovnání s ostatními Chuckovími knihami se bohužel jedná o slabší, leč stále zajímavý kousek. A na závěr mě napadá, že díky Pygmejovi se jistým způsobem můžeme naučit vážit si jazyka jako takového a nakdeme další možnosti jeho využití. Šlo by... Možná.... celý text