steppen-wolf
přečtené 425
Černý korzár
1988,
Emilio Salgari
Přiznám se, že kniha je vrcholem mých "guilty plessures" a její vysoké hodnocení pochází čistě z nostalgie a vysoké citové hodnoty, kterou pro mě má (proto jsem taky knihu nedal do Knihotéky, ani do Doporučených). Zdědil jsem jí po mámě, která jí také jako dítě četla, je to celkem druhá kniha, kterou jsi pamatuji, že jsem jí přečetl celou (první byla Pod plachtami kolem světa od Nikolaje Čukotského); četl jsem jí někdy ve 3. - 4. třídě a přečetl jsem si jí (a tím jsem si naprosto jistý) 6X PO SOBĚ! Dodnes bych si přál, aby mě nějaká kniha takto zhypnotizovala, jak to dokázal pan Salgari. Objektivně se samozřejmě jedná "jen" o standardní dobrodružný román pro kluky, někde na úrovni mayovek a v rámci pirátských románů nedosahující kvalit takového Pokladu na ostrově. Ale jsou tam šermovačky jako ve Třech mušketýrech (příběh se odehrává circa ve stejné době, takže žádní Piráti z Karibiku), námořní bitvy plachetnic, dobývání španělských pevností a měst i putování středoamerickou džunglí a boje s jaguáry, krokodýly a indiány. Vášnivá romantická láska (která mě jako kluka nudila :)), zrada, pomsta.... Vy by jste to nezbožňovali? Díky této knize jsem se začal zajímat o námořnictví a plachetnice a dodnes si pamatuju, co je to čeleň, vratiplachta a kosatka, že briga má dva stěžně a fregata tři, kolik děl mohla taková loď ze 17. století unést, a že se v 17. století nosili široké klobouky s péry a kordy (narozdíl od 18., kdy byly třírohé klobouky, paruky a šavle :) ).... celý text
Conan Barbar / Conan Dobyvatel
1997,
Robert Ervin Howard
Ano, tohle Conan v dokonalé formě, sword and sorcery v krystalicky čisté podobě. Krátké dobrodružné povídky, ve kterých mohl vyniknout Howardův mimořádný smysl pro atmosféru světa, napínavý děj, dravou akci a přímo přetékající heroičnost a chlapáctví. Především první a poslední zmíněný rys postavily Howardovy povídky vysoko nad běžnou pulpovou produkci své doby. I přes silnou atmosféru si však nelze nevšimnout opakujících se syžetů a schematičnosti povídek, vše ale vynahradí nesmírně živé obrazy dávného neskutečného světa, kde muži byli ještě muži, ženy byly krásné, smyslné a žádoucí a politikům se bez milosti sekaly hlavy a páraly břicha. :) Na rozdíl od pozdější Hodiny draka se tolik na malém povídkovém prostoru neukázaly autorovy nedostatky a omezení jeho tvůrčích schopností. Povídky o Conanovi jsou brak, který se časem stal klasikou. Jeden ze základních kamenů žánru fantasy.... celý text
Conan. Hodina draka
1991,
Robert Ervin Howard
Jak jsem zmiňoval v komentáři ke sbírce povídek Conan Barbar: Howard byl přes svůj talent brakový spisovatel, a tady, na ploše románu se to plně projevilo. Conan je stále mužný a chlapácký, obrazotvornost, s jakou nám autor líčí svůj vysněný starověký svět je stále obdivuhodná, ale schematičnost, naivita a laciná a nenápaditá fabule, jež se dala v malé povídkové ploše částečně schovat, je v rozsáhlém prostoru románu již příliš výrazná.... celý text
Hotel U mrtvého alpinisty
1983,
Arkadij Strugackij
Slabší Strugačtí, ale vtipné dialogy a detektivní atmosféra z ní dělají příjemnou knihu i tak.
Betonový ostrov
1997,
J. G. Ballard (p)
Neskutečně depresivní kniha. Metafora údělu člověka žijícího osaměle v odlidštěné civilizaci? Anebo "jen" obraz jednitlivce, bojujícího o přežití v extrémní situaci? Možná obojí. Kniha je provokativní a očividně psaná se záměrem popíchnout a donutit k přemýšlení, přes hloubku poselství a zajímavost námětu jsem se však z nějakého důvodu nedokázal začíst. Jakoby knize chyběl onen nepopsatelný "drive", který jí dělá strhující a zůstaly "jen" myšlenky. Proč jinak psát beletrii a netvořit jen filozofické eseje? Uvědomuji si však, že to může být můj subjektivní dojem. Kvůli neotřelému námětu a závažnosti toho, o čem Ballard píše dávám vysoké hodnocení, srdcová záležitost to však není...... celý text
Shannarův meč
1997,
Terry Brooks
odpad!
Nerad dávám odpady, razím názor, že skoro na každé knize se dá najít něco pozitivního, ale tohle je takový příklad nakladatelského a autorského hyenismu, že jsem nemohl jinak. Vzít rozsáhlé, propracované dílo psané vzdělaným člověkem, přepsat jej na úroveň šestákového braku a pak si na tomto základě vytvořit literární kariéru, to se jinak než odpad nazvat nedá. A přesně to udělal Brooks s Pánem prstenů. Já vím, že podobný postup celá "posttolkienovská" fantasy, ale tady už se nedá ani v nejmenším mluvit o inspiraci, to už je čistý plagiát, včetně konkrétních dějových linií.... celý text
Poslední templář
2006,
Raymond Khoury
Kalkul, s jakým je tato kniha napsaná a s jakým se snaží parazitovat na Šifře mistra Leonarda je chladný tak, že přímo mrazí. Paradoxně je však Khoury lepším stylistou a vypravěčem než rutinér Brown.... celý text
Rubín v kouři
2002,
Philip Pullman
Po vynikající trilogii Jeho temné esence jsem natěšeně sáhl, ale byl jsem celkem zklamán. "Jen" průměrný "mládežnický" dobrodružný román, ovšem bez kouzla starých verneovek atd. Asi jsem na podobné knihy už moc starý... :(... celý text
