SV321
přečtené 49
Lenin: Osobnost, ideologie, teror
2021,
Victor Sebestyen
Pokud jste už nějaké knihy o Leninovi, ruské revoluci, bolševickém převratu a občanské válce četli, tak vás tahle kniha nějak výrazně nepřekvapí, víceméně vychází z předchozí literatury. Knihu vystihuje její anglický podtitul "An Intimate Portrait". Na rozdíl od jiných životopisů (D. Volkogonov, R. Service) se autor více než na "velkou politiku" soustředí skutečně na Leninův osobní soukromý život, jeho vztahy se ženami, přáteli, oponenty i nepřáteli. Autor je novinář, takže je to napsáno skutečně velmi čtivě. Více než polovina knihy se věnuje Leninovu životu do odjezdu zaplombovaným vlakem do Ruska v dubnu 1917. Řekl bych celkově, že je to velmi dobrý doplněk k nějakému podrobnějšímu a "odbornějšímu" zpracování dějin ruské revoluce (O. Figes, R. Pipes atd.).... celý text
Zápisky II (1885-1886)
2013,
Marie Červinková-Riegrová
Grafomanský deník Marie Červinkové-Riegrové, dcery staročeského "vůdce národa" Františka Ladislava Riegra, je neskutečně bohatým zdrojem různých "zákulisních" informací o české společnosti, politice a kultuře 80. let 19. století. V deníku zachytila politická jednání v Praze i ve Vídni, český zemský sněm i Říšskou radu, spory mezi staročechy a mladočechy, polemiky mezi Národními listy a Pokrokem, různé aféry, kulturní vývoj v oblasti divadla a literatury, vztahy mezi občanskou společností a českou šlechtou atd. Částečně jde i o cestopis - cesty na Moravu, do Vídně, na Orlík apod. Snad vyjdou i další plánované díly.... celý text
Vídeň na přelomu století
2000,
Carl Emil Schorske
Dnes už klasická studie o kulturně-společenské situaci ve Vídni v období "fin de siècle". Rozebírá zrod nových radikálních směrů v oblasti kultury, vědy, politiky a společnosti, které se zcela rozešly s předchozím obdobím.... celý text
Hitlerova Vídeň
1999,
Brigitte Hamann
Skvěle napsaná kniha nejen o Hitlerově mládí ve Vídni, ale i o celkové politické, společenské, kulturní a hospodářské situaci ve Vídni na přelomu 19. a 20. století.... celý text
10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání
2020,
Michael Borovička
Kniha v rámci možností celkem dobře připomíná toto už pozapomenuté téma, které hýbalo českou společností v druhé polovině 19. století a mělo značný vliv na konečný odklon české společnosti od Rakouska. Co mě ale nemile překvapilo, jsou různé chyby v knize, např.: na s. 16 "Leopold I. patřil mezi ty Habsburky, kteří se nedali korunovat na českého krále" - Leopold I. přece byl korunován 14. září 1656. Nebo na s. 33 "Josef II. nepokládal za nutné korunovační akt absolvovat a stejně odmítaví byli i předchůdci Marie Terezie" - kteří předchůdci Marie Terezie kromě Josefa I. nebyli korunování?... celý text
6. 7. 1915 – Pomník Mistra Jana Husa: Český symbol ze žuly a bronzu
2008,
Jan Galandauer
Velmi čtivě napsaná historie vzniku Husova pomníku, přípravy trvaly 25 let. Zajímavé je to i v souvislosti s Mariánským sloupem na Staroměstském náměstí, o kterém se i nyní před obnovou dost diskutovalo. Autor v knize popisuje zuřivé polemiky, které se o tento sloup vedly už v 90. letech 19. století.... celý text
Dějiny naší říše
2011,
Josef Pekař
Velmi slušné souhrnné zpracování českých dějin. Kniha vyšla v roce 1914 jako učebnice pro školy. Znovu byla vydána v roce 1922 pod názvem "Dějiny československé". Je zajímavé srovnat ty texty z roku 1914 a 1922 - řekl bych, že z více než 90% jsou shodné. Co Pekař změnil, jsou hodnocení některých událostí. V roce 1914 byl takový "diplomatičtější", v roce 1922 ostřeji některé věci kritizuje (např. zrušení české dvorské kanceláře v roce 1749 apod.). Můžeme to brát dvěma způsoby: 1) buď v roce 1914 nemohl plně vyjádřit své skutečné smýšlení. 2) nebo naopak po vzniku Československa vyšel vstříc dobové atmosféře. Asi to bude do jisté míry kombinace obého.... celý text
Mrazík s pendrekem v ruce: Proč je současné Rusko takové a proč nemůže být jiné
2021,
Alexandr Mitrofanov
Trochu nevyrovnaná kniha o současné ruské společnosti. Skládá se v podstatě ze tří částí - první popisuje (už opadlou) vlnu protestů v Rusku v posledních letech a situaci kolem Navalného a dalších představitelů opozice. Druhá část je takové trochu "letem světem" seznámení se sovětskou/ruskou historií od bolševického převratu. Poslední část se věnuje jeho vlastním vzpomínkám na život v SSSR (to je možná nejzajímavější) a současnému putinovskému režimu. Dobré je, že autor upozorňuje na mnohá umělecká díla, která pokládá za výstižná pro dokreslení ruské reality a ruské mentality, ať už jde o písně, knihy nebo filmy - pro někoho to mohou být tipy na další sledování nebo četbu. Mitrofanovův obrázek Ruska je hodně depresivní, ale asi celkem realistický. Naději pro nějakou změnu do budoucna autor moc nevidí - po tolika vlnách vyvražďování, represí a emigrací ruských elit jednoduše pro nějaké Evropě bližší uspořádání společnosti v Rusku podle něj "chybí lidi".... celý text
Dějiny československé
1991,
Josef Pekař
Velmi slušné souhrnné zpracování českých dějin. Kniha vyšla v roce 1922 jako učebnice pro školy. Ve skutečnosti je to jen nové zpracování učebnice, kterou Pekař napsal v roce 1914 pod názvem "Dějiny naší říše" ještě za Rakouska. Je zajímavé srovnat ty texty z roku 1914 a 1922 - řekl bych, že z více než 90% jsou shodné. Co Pekař změnil, jsou hodnocení některých událostí. V roce 1914 byl takový "diplomatičtější", v roce 1922 ostřeji některé věci kritizuje (např. zrušení české dvorské kanceláře v roce 1749 apod.). Můžeme to brát dvěma způsoby: 1) buď v roce 1914 nemohl plně vyjádřit své skutečné smýšlení. 2) nebo naopak po vzniku Československa vyšel vstříc dobové atmosféře. Asi to bude do jisté míry kombinace obého.... celý text
Německo: Vzpomínky jednoho národa
2021,
Neil MacGregor
V knize mě zaujala kapitola o "ztracených německých metropolích", kde je na jednu rovinu kladena Praha a Königsberg. Ano, skutečně, Královec (Könisgberg) dobytý na jaře 1945 Rudou armádou a anektovaný jako Kaliningrad k Ruské federaci je zmiňován společně s Prahou jako "ztracená německá metropole". Praha je v knize prezentována jako "sedm set let německé město", srdce "německého kulturního a intelektuálního života", kde německý císař Karel IV. založil v roce 1348 "první německojazyčnou univerzitu". Že hlavním jazykem pražské univerzity ve 14. století byla latina, autor asi netuší. Nevím z čeho při popisu poměrů v Praze vycházel, trošku to připomíná výklad z knihy "Prag und das Reich" od Wolframa von Wolmara z roku 1943. Podobně nesmyslná je na konci knihy mapa zobrazující náboženské poměry ve střední Evropě - ukazuje, že v roce 1560 byly prý Čechy a Morava z 90% římsko-katolické země! Připomínám, co napsal Josef Pekař: na konci 16. století byly Čechy a Morava země "ohromnou většinou nekatolické". I mezi šlechtou účastnící se zemského sněmu byla katolíků maximálně čtvrtina. Kladu si otázku, jak "kvalitní" je asi tato kniha v jiných kapitolách o nám vzdálenějších tématech?... celý text
