teeyinka
přečtené 239
Černý cukr
2019,
Miguel Bonnefoy
Styl velmi připomíná latinskoamerické autory a magický realismus. Z řádků na nás dotírá teplo, dusno, špína a rum. Osobně se mi líbila hlavně první kapitola, která byla napsaná krásně bohatým jazykem, až se mi zachtělo hledat poklad kapitána Morgana taky. (Pozn. Hodnocení v tomto případě není vůbec objektivní - hm, jako kdyby někdy bylo - protože jsem si při četbě neustále vybavovala autorovu francouzštinu, když danou část předčítal na Světě knihy.)... celý text
Náhle, sami
2017,
Isabelle Autissier
Skvělá kniha, jejíž příběh vtáhne a nepustí. Četla jsem ji se zatajeným dechem. Moc se mi líbilo rozdělení knihy na dvě části, díky čemuž o to lépe vynikl rozdíl mezi "tady" a "tam".... celý text
Ženy z bloku 10 - Lékařské pokusy v Osvětimi
2014,
Hans-Joachim Lang
Popravdě nevím, jestli mě mrazilo více z popisu pokusů, nebo z popisu poválečného vývoje a soudů. Tak jako tak žádné příjemné čtení, protože kniha podává syrová fakta a člověku se až nechce věřit, že byli (a nedělám si iluze, že už by nebyli) lidi schopni takových zvěrstev...... celý text
Tajná kniha
2015,
Grégory Samak
Námět dobrý, závěr a myšlenka skvělé, ale vůbec mi nesedl styl autora (nebo překladatele?).
Mozek
2017,
David Eagleman
Skvěle a jednoduše podané poznatky o mozku. Doporučuji všem, které zajímá, jak mozek funguje. Jen ta poslední kapitola o budoucnosti mě trochu vyděsila.
Kniha Ester
2016,
Marek Piętoň
Černá a syrová jako Ostrava. Neumím vysvětlit proč, ale kniha se mi líbila. Snad kvůli atmosféře nebo zkrátka jen proto, že jsem Ostravačka.
Žij tam, kde jsou písně
2019,
Oksana Marafioti
Moc příjemná kniha, která s lehkostí a humorem popisuje dospívání rusko-arménské Romky. Střet kultur, problémy dospívajících, první láska, snaha zalíbit se otci, romské tradice. Rozhodně stojí za přečtení!... celý text
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
2012,
Patrik Hartl
Zkrátka super! Kniha je psána s lehkostí a skvěle se čte. Skvěle jsem se pobavila, ačkoli se hrdinové nacházeli v ne tak zábavných životních situacích. A obdivuju každého ne-s*áče! Já bych na to neměla, ale kdoví, co bude, až přijde krize středního věku :)... celý text
Pět stupňů připoutanosti – Toltécká moudrost pro moderní svět
2014,
Don Miguel Ruiz (p)
V knize jsou pěkné myšlenky, ale vůbec se mi nelíbil použitý jazyk. Možná to bylo překladem, anebo mám zkrátka jiné myšlení, ke kterému jsem příliš připoutána ;)... celý text
Zeptej se táty
2010,
Jan Balabán
Ponuré, depresivní, nešťastné, vyvolávající otázky, ale zkrátka lidské.
Jezero
2016,
Bianca Bellová
Námět knihy a prostředí až apokalyptického jezera se mi docela líbily, ačkoli atmosféra byla dost těžká a depresivní (kniha není nic pro slabé povahy se sklony k depresím). Co mi ale vůbec nesedlo, byl autorčin styl. Do čtení jsem se musela přemáhat a kdyby kniha byla delší, odložím ji po pár stranách, což by byla na druhou stranu škoda, protože myšlenku to má.... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Kniha je psaná jednoduchým jazykem, čte se rychle - přečteno za den a půl -, což je hlavní plus. Kdybych totiž s postavami "musela" strávit ještě o trochu víc času, bylo by to na antidepresiva. Ze všech příběhů na mě tryskala zoufalost a nespokojenost, což by mi ani tolik nevadilo, kdybych z toho všeho zároveň necítila odevzdanost. Ve své naivitě stále věřím, že ze spousty situací se dostat dá, a tak mi spousta životních příběhů byla proti srsti. Zároveň ale chápu, že se kniha stala bestsellerem - je o ženách všech věků, a tak se v daných příbězích spousta z nás najde. Jak už však psal někdo níže, k usnadnění čtení a pochopení všech vztahů je dobré vzít tužku a papír a hezky si tu pavučinu vztahů nakreslit.... celý text
Neuvěřitelné příhody z hor
2017,
Martin Úbl
Super! Skvělá, vtipně napsaná kniha, která skvěle vystihuje putování horami - a už se těším, až sleze zase sníh! Bavila jsem se pořádně, s takovou partou musí být radost cestovat!... celý text
Příliš hlučná samota
1989,
Bohumil Hrabal
Slovní průjem, díky kterému se přirozeně dozvíme spoustu historek ze života hrdiny. Je to jako psát deník, o kterém vím, že bude veřejný. Na začátku mi trochu trvalo, než jsem si zvykla na syntax, a myšlenky mi tak trochu ulétávaly jinam, pak ale přečteno jedním dechem. Při čtení mě navíc napadalo, že si umím představit Příliš hlučnou samotu 2 napsanou perem závisláka na sociálních sítích, kterému se zhroutí svět, když přijde blackout :)... celý text