tenax přečtené 474
Kristus nebo Mohamed
1998,
Karel May
První povídka je obyčejná agitka na křesťanství, hrdina je lepší než soupeř ne proto, že umí něco lépe, ale umí všechno lépe, protože je křesťan. Druhá povídka už se víc podobá klasickým mayovkám z arabských zemí. Napětí spočívá především v rychlosti koní, přesnosti střelby, umění stopovat a hrdinově dokonalé znalosti domorodých zvyků a koránu. Lehké, zábavné, odpočinkové čtení, nostalgický návrat do dětství.... celý text
Jsem Indián!
1984,
Václav Šolc
Dobrodružný román, který ale není příliš dobrodružný z hlediska akce, napětí, překvapivých zvratů a bojů o život. Autor se na svých cestách po Bolívii setkal s Čechem, který byl náčelníkem indiánské vesnice a který mu vyprávěl svůj životní příběh. Pozměnil jména osob, upravil některé časové a zeměpisné reálie a vznikl zajímavý román o zajímavém člověku, který víc vypovídá o osudech některých našich emigrantů v Latinské Americe na počátku dvacátého století než o Indiánech, i když ke konci i na ně dojde. Kniha je psána hovorovým jazykem s četnými odbočkami, jak by ho asi vyprávěl skutečný hrdina příběhu.... celý text
Jádro pudla
1984,
Ondřej Neff
V době prvního vydání (1984) zjevení. V těch časech vycházely především sovětské (a spřátelené) sci-fi typu „Odletěli do vesmíru, zachovali se hrdinsky, vrátili se na Zem“, se vzácnými výjimkami nějakého Lema, Clarka a Asimova. A najednou se tady objevil téměř fantasy příběh o divochovi a jeho střetnutí s civilizovanou, ale zdegenerovanou společností, vyprávěný kultivovaným jazykem, originálně, akčně, s lehkým humorným nádechem. Při tehdejší četbě bych neváhal dát pět hvězdiček, dnes – poučenější a podstatně starší – jednu ubírám, především za trošku uspěchaný a hektický závěr. Ale stejně jsem si zase „šmáknul“.... celý text
Na moři
1984,
Boris Žitkov
Soubor povídek „bez chuti a bez zápachu“. Jediným kladem je autorova znalost skutečného života ruských a sovětských námořníků. Ale samotné příběhy jsou nesmírně naivní a nudné. Škoda času.... celý text
Poslední tajemství Jana T.
2002,
Jaroslav Velinský
Důstojně navázat na něco, co je ve svém žánru klasikou, to rozhodně není lehké. Velinskému se to, myslím, zdařilo náramně. Zachoval foglarovský edukativní styl vyprávění, jeho slovník, chlapecké pojetí dobrodružství a přízračnou atmosféru Stínadel. To, co je knize nejvíc vytýkáno – přesné časové zasazení příběhu a četné odkazy na minulá dobrodružství Rychlých šípů – to považuji naopak za přednost. Přestože se nadcházející válce nešlo vzhledem k chronologii foglarovských příběhů úplně vyhnout, Velinský tak učinil velice decentně, vlastně jedinou větou Široka na Vontské radě. Odkazy na minulá dobrodružství možná nepotřebují čerství dětští čtenáři, já – s odstupem několika desítek let od prvního čtení rychlošípáckých dobrodružství – jsem je naopak uvítal. A komu se to nelíbí, je plantážník a tak podobně :-)... celý text
Kruté nebe
2003,
Peter Saxon
Začínal jsem číst trochu s obavami, že půjde o jednoho epigonů W. E. Johnse a jeho pilota Bigglese, ale byl jsem docela mile překvapen. Samozřejmě nechybí popisy leteckých soubojů, bez těch by to ani nešlo, ale autor se mnohem víc zabývá také psychologií postav, jejich motivací, a také komplikovanými vztahy mezi piloty. I po technické stránce – popisy letounů, zbraní a letových vlastností jednotlivých typů letadel – je kniha věrohodná a odpovídající skutečnosti. Jen konec je poněkud uspěchaný, zdá se, že by mělo následovat další pokračování, které ale u nás – pokud existuje – nevyšlo.... celý text
Chřestýš Callahan
2013,
Juraj Červenák
Nejsem právě velkým fanouškem směšování žánrů, western má být westernem a duchařina duchařinou, ale v tomto případě se autorovi podařilo obojí propojit docela originálně, napínavě a navíc zábavně. Všechny tři příběhy jsou okořeněny spoustou hlášek a cynických přirovnání, což mě dokonale smířilo s přemírou krve, rozstříknutých mozků a podobných nechutností.... celý text
Egypťan Champollion
1999,
Christian Jacq
Dosud jsem považoval za největší mistry životopisných románů autory jako Stefan Zweig, André Maurois, Irving Stone nebo Lion Feuchtwanger. Po přečtení této knihy k nim řadím i Christiana Jacqa. Dramatické zážitky slavného egyptologa na cestě po Nilu v letech 1828-1829 mu posloužily jen jako základ k vylíčení Champollionovy touhy proniknout do tajemství starověkého Egypta, víry a myšlení jeho lidu. Autor má výhodu, že je sám také egyptolog, takže velice dobře ví, o čem píše, a umí to napsat strhujícím způsobem, napínavě i poeticky, a hlavně zasvěceně. Tahle knížka nemá chybu.... celý text
Kameny času: Kalendáře, sluneční jeskyně a mohyly
1997,
Martin Brennan
Kniha s atraktivním námětem, vybavená spoustou obrazové dokumentace. Bohužel psaná tak rozvláčným stylem a s tak nesrozumitelným vysvětlováním problematiky, že byla pro mě téměř k nepřečtení.... celý text
Fantastická zoologie
1988,
Jorge Luis Borges
Zajímavé z hlediska autorových znalostí antické, biblické a orientální literatury, ale nesdílím všeobecné nadšení nad knihou, která není ani klasickou encyklopedií, ani originálním autorským dílem. Asi jsem barbar.... celý text
Milenec rudé komisařky
2014,
Jan Bauer
Svérázný pohled na události, které předcházely Říjnové revoluci. A i když je celý příběh samozřejmě vymyšlený, vyskytují se v něm skutečné osoby – Lenin, Kerenský, Trocký, Stalin, Masaryk, Alois Musil a mnoho dalších. Jejich chování a vztahy asi dost odpovídají skutečnosti, přesto na mě kniha působila trochu jako sice zábavná a napínavá, ale parodie. Od Bauera mám radši knihy z dávnější minulosti.... celý text
Old Firehand
1997,
Karel May
Soubor tří naprosto odlišných povídek, žánrově, zeměpisně i časově. Novela Old Firehand je první verzí příběhu, později značně přepracovaného a zahrnutého do cyklu Vinnetou. Vypravěč se ještě nejmenuje Old Shatterhand, jeho kůň není Hatatitla, ale Swallow, Old Firehand nemá syna Harryho, ale dceru Ellen. I v osudech, chování a vztazích jsou proti později známé verzi dost podstatné rozdíly, např. Vinnetou i bílí lovci své nepřátele vesele skalpují, některé postavy, které tady zahynou, v dalších knihách žijí atd. Dva kulledžiové, to je prostá orientální vyprávěnka o vítězství spravedlnosti nad zlem, bez nějaké zvláštní zápletky. Kouzelná voda je téměř dumasovský příběh o legendárním hraběti St. Germainovi, kde se vyskytují i další historické postavy – Casanova, Ludvík XV, markýza de Pompadour apod. Čtení je to zajímavé z pohledu milovníka Mayovy tvorby, protože jde o zatím u nás nepublikované nebo téměř neznámé texty. Čtenářsky ovšem spíš podprůměr.... celý text
Arcibiskupův noční host
2013,
Jan Bauer
Lehké, odpočinkové čtení, zasazené do dobových reálií. Autentické popisy a děje se prolínají s téměř bondovskou akcí, dominikán Pavel je nezničitelný, ani mor na něj neplatí. Je to trochu kontroverzní sympaťák, neštítí se ani vraždy, jen v tomto dílu se dvakrát projeví jako travič, ale dobře se o něm čte. A hlavně to vzbuzuje podezření: co když to tak nějak skutečně bylo?... celý text
Poslední král Bójů
2014,
Jaroslav Bašta
Samotný příběh je zajímavý, vyprávěný prostě a bez patosu, téměř jako chronologický přehled dějin Bójů v Itálii a jejich zapojení do druhé punské války. Až potud dobrý. Trochu (dost) mi vadila autorská omáčka s úvahami o magii, smyslu našich dějin a zejména cesta, jakou nadpřirozenou cestou se k němu dostalo Arthosovo vyprávění.... celý text
Pražský rozparovač
2009,
Jan Bauer
Celkem zdařilý rozjezd série, nesourodá dvojice „detektivů“ působí sympaticky a jistě bude zdrojem zábavy v dalších dílech, na které se těším. Způsob zločinu sice dost kopíruje skutečného Rozparovače, ale řešení je originální, i když dost očekávatelné. Některé scény ovšem působí trochu komicky, třeba když po odhalení pachatele vypukne na ulici veselice s hudbou a tanečky jak z Pyšné princezny. Zajímavé jsou popisy mnonárodnostní společnosti rozvíjejícího se Nového Města pražského. V této souvislosti by se hodila dobová mapka míst děje, jaké jsou obvyklé třeba v knihách o bratru Cadfaelovi. Ale chápu, že v dnešní době komerce a minimální redakční práce s knihami by to byl pro vydavatele zbytečný luxus.... celý text
Loupeživí rytíři a zemští škůdci království českého
2013,
Zdeněk Fišera
Z knihy mám velmi smíšené pocity. Na jedné straně oceňuji vzornou vnější úpravu a obrovskou autorovu práci, protože téměř všechna místa dokumentuje vlastními fotografiemi, což znamenalo navštívit všechny lokality osobně. Vytěžil také úctyhodné množství literárních pramenů. Bohužel tato práce je do značné míry znehodnocena spoustou nedostatků. I když pominu literární a stylistickou úroveň (např. o Sedláčkovi „…v pátém díle svého díla…“), je tady mnoho věcných chyb. Obrázky erbů někdy neodpovídají popisu (u erbu se zkříženými bojovými sekyrami se tvrdí, že erb obsahuje uprostřed štítu podélné tmavé břevno), barvy erbů jsou většinou popsány stylem – jedna půlka je tmavší a druhá světlejší, popisy erbů většinou vůbec neodpovídají heraldickým zásadám – pravá a levá strana mají být popisovány z hlediska nositele štítu, nikoli pozorovatele, nesmyslný je údaj, že u vinařského lisu jde o vinařský list. Po faktografické stránce je text často zmatený, skáče v chronologii dopředu a dozadu, což ztěžuje orientaci v někdy shodných jménech různých osob. A popisy současného stavu lokalit (obtížnost přístupu, rozhled) by se hodily spíš do turistického průvodce. Škoda, čekal jsem víc.... celý text
Jistě nejde ani v rámci Mayovy tvorby o žádné veledílo, původně to byla (tuším první) část kolportážního románu Ztracený syn z let 1884-86. Přesto jsem si příběh vychutnal a představoval si, jak naši předkové s napětím čekali na další sešit s pokračováním. Co bylo pro ně dobrodružstvím, je už dnes jen úsměvné (bleskové převleky, půjčování otýpky dříví mezi chudými sousedy uprostřed lesů, stíhání za pašování metrového kousku krajky), něco se ale stále opakuje – vždyť honička v podzemí na důlních huntech je jak vystřižená z Indiany Jonese. Takže žádný literární klenot, ale půvabné a pohodové počteníčko.... celý text
Výtah do pekla
2013,
Jiří Pavlovský
Tento typ literatury sice nepatří k mým nejoblíbenějším, ale občas si rád odskočím k něčemu, u čeho nezkoumám logiku zápletky, krásu příběhu či dokonce věrohodnost děje. Jen se nechám unášet a překvapovat popisovanými událostmi a vychutnávám si fantazii autora a jeho schopnost knihu doslova přecpat neotřelými přirovnáními a hláškami. Takže spokojenost.... celý text
Soumrak keltského meče
2007,
Bohuslav Švec
Poutavá kniha, trochu variace na keltské romány Anny Bauerové, ale psaná spíš z mužského pohledu. Chybičky se sice vloudily, např. Kelt těžko může tvrdit, že někomu dal několik duhovek, když tak začali označovat keltské statéry až mnohem později sedláci, kteří je nacházeli po dešti na polích. Také filosofické úvahy hlavního hrdiny o vztazích Keltů, Markomanů a Římanů a jejich budoucích osudech příliš vycházejí ze současných vědomostí a autorova psychologického vzdělání, než aby je mohl mít Kelt, byť vzdělaný. Nicméně příběh samotný je zajímavý, napínavý, psaný kultivovaným jazykem, dobře se čte a rozhodně nenudí.... celý text
Obludárium aneb kabinet lidských kuriozit
2010,
Frederick Drimmer
Atraktivní námět, ale zpracování je nedůsledné, mnohé případy nejsou dotažené, zřejmě z nedostatku pramenů nebo jejich nedůvěryhodnosti. Není divu, vždyť většinou jde o lidi, kteří se živili v různých barnumských cirkusech nebo přímo u Barnuma. Fotografický doprovod textu je značně nekvalitní, těžko říct, jestli vinou originálu nebo českého vydání. Čekal jsem víc, takže jsem trochu zklamán.... celý text