tenax přečtené 474

Dobrodružství brigadýra Gérarda 2009, Arthur Conan Doyle

Kdo čeká něco podobného Sherlocku Holmesovi, bude pochopitelně zklamán. Tohle je z úplně jiného soudku. Étienne Gérard je mix Fanfána Tulipána a barona Prášila, fanfarón, chlubil, ale zároveň statečný a věrný voják, oddaný svému císaři. A zároveň je to pohled na napoleonské války trochu jinou optikou, humorný, ironický, ale ne zesměšňující. Já jsem se bavil.... celý text

Nick Carter: Největší americký detektiv - Bodnutí dýkou a jiné příběhy 2009, Nick Carter (p)

První dvě povídky jsou vlastně dokončením příběhu z knihy Král zlodějů, třetí je samostatný příběh, ale stejně naivní jako ostatně všechny v tomto typu literatury, nebo spíš jen čtení. Ne náhodou se tomu říkalo vlakové čtení, protože to sloužilo pouze k ukrácení dlouhé chvíle. Tak jsem to také bral a proto mě to nemohlo zklamat. Člověk občas potřebuje vypnout.... celý text

Nick Carter: Největší americký detektiv - Král zlodějů a jiné příběhy 2009, Nick Carter (p)

Tři povídky na sebe navazují tak, že vlastně tvoří jeden (a ještě nedokončený) příběh. Spousta zázračných převleků, nadlidských činů a patetických promluv, tak typických pro tento druh čtení. Nemohl jsem být zklamán, protože nic jiného jsem ani neočekával. A tak jsem si vychutnával nechtěně humorné šestákové čtení bez nároku na zapojení mozku.... celý text

Posvátná stezka 2003, Michael Blake

Zatímco Tanec s vlky vypráví o přerodu bělocha v plnohodnotného příslušníka kmene Komančů, tato kniha, odehrávající se o jedenáct let později, líčí mnohem tragičtější proměnu. Je to neveselý popis osudu svobodného indiánského národa, který je navzdory statečnému odporu dohnán k živoření v rezervacích. Pro autora jistě nebylo jednoduché navázat na úspěšný Tanec s vlky, ale povedlo se mu napsat další úžasný příběh. Napínavý, místy zábavný v popisech přístupu Indiánů k vymoženostem bělošské civilizace, ale zároveň smutný v konečném vyznění.... celý text

50 největších lží a legend světové historie 2008, Bernd Ingmar Gutberlet

Každé „lži a legendě“ jsou věnovány zhruba tři až čtyři stránky. Popisy jednotlivých historických kauz jsou nenápadité, v podstatě opakují to, co je v každé jiné knize s podobným námětem. Ani závěry nejsou proto nijak překvapivé. Vše je podáno navíc nudným jazykem, plným floskulí a rádoby filozofických úvah, těžko říct, do jaké míry je to věc autora, nebo vina překladu. Rozhodně chybí ilustrace, které by knihu aspoň trochu oživily. S hodně přimhouřenýma očima slabé tři hvězdičky.... celý text

Megotina svatba 2000, Edith Pargeter

Podle anotace na přebalu to vypadalo spíš na červenou knihovnu v historickém hávu, ovšem jméno autorky je zárukou kvalitní četby a tak jsem neodolal. Naštěstí! Silný, hluboce lidský příběh, zároveň nenásilná lekce z dějin středověké Anglie, to vše vyprávěné bohatým květnatým jazykem, co víc si přát? Navíc vynikající překlad. Výsledkem může být jedině výborný čtenářský zážitek, naprostá spokojenost a pět hvězdiček.... celý text

Tvůj majestát, králi 1984, Zdeněk Mareš

Zajímavý námět, zajímavé zpracování. Trochu na závadu je jakoby starobylý jazyk vyprávění, který sice přispívá k autentičnosti příběhu, ale je dost náročný na soustředění. To se nedá odbýt nějakým rychločtením, to se musí vychutnávat věta po větě, odstavec po odstavci.... celý text

Old Shatterhand opět na Západě 2009, David Gruber

Epigonský příběh, těžící z popularity mayovek. Mohlo to být milé setkání s důvěrně známými postavami z dětské četby, děj je také okopírován podle Mayova klasického schématu stopování, pronásledování, soubojů a konečného vítězství dobra nad zlem, ale… Jednak věcné chyby (např. Klekí-petru nezabil Santer, ale Rattler, osudy syna lovce medvědů Martina Baumana a jeho otce neberou v úvahu knihu Duch Llana Estacada a podobně), za druhé vadí obsáhlé pasáže, ve kterých Old Shatterhand „vyučuje“ své druhy v psychologii střelby a zápasu, taktice vyjednávání a mezilidských vztazích. David Gruber prostě občas zapomněl, že nepíše pojednání ke svým kurzům sebevzdělávání. Kapitolou samou o sobě jsou otřesné ilustrace. Takže jedna hvězdička za připomenutí klukovských hrdinů, jedna za nenáročný, ale pohodový děj a jedna za autorovu snahu a píli, s níž knihu napsal a vydal. Víc nelze.... celý text

Světové omyly 1999, Nigel Blundell

Pelmel různě rozsáhlých popisů nejrůznějších omylů, poskládaný náhodně, ani chronologicky, ani obsahově, navíc prokládaný námětově nesouvisejícími novinovými inzeráty a notickami v rámečcích (např. v textu o bitvě u Gallipoli zprávička o téměř umrzlém řidiči, který se v Londýně omylem zamkl v prostoru mrazicího vozu). To vše psané stylem bulvárních magazínů, s minimální informační hodnotou a překlad tomu odpovídá. Překladatelka si nedělala příliš hlavu se slovosledem, plete si třeba Wellse s Wellesem a zřejmě vůbec nepochopila některé věci, které překládala. A když se k tomu ještě přidá téměř novinový papír, na kterém reprodukce fotografií obzvlášť „vyniknou“, s nadsázkou by se dalo říct, že největším světovým omylem byla tato kniha.... celý text

Záhadná poselství 1998, Rainer Holbe

Velké zklamání. Jak mám záhadologické knížky rád, tak tahle nebyla vůbec podle mého gusta. Ke konci už jsem přeskakoval celé odstavce, jen abych to měl za sebou. Neustálé opakování blábolů o spojení s oním světem prostřednictvím telefonu nebo spiritistických médií bylo nudnější a méně zajímavé, než jsem čekal.... celý text

Mrtvý holky 2007, Miloš Urban

První kniha autora, kterou jsem četl. Vlastně to byla taková sonda, autor je dost oceňovaný, tak jsem ho chtěl „ochutnat“ na jeho kratších textech. Budu ale muset zkusit nějaký román, protože povídky mě moc nezaujaly. Četl jsem je sice se zájmem, ale spíš s očekáváním pointy, než že by mě nějak upoutala literární kvalita textu. Podle těchto povídek soudě, Miloš Urban nebude „šálek mého čaje“.... celý text

Šarlatové zrnko 1994, Edith Pargeter

Dokonáno jest. Završily se osudy Harryho Talvace otce i syna, Ralfa Isambarda, madony Benedetty, Jana Šípaře, Gilleis a Aelis i hradu Parfois na anglicko-velšském pomezí. A mně současně skončily nádherné hodiny četby celé této úchvatné trilogie. Na jednu stranu škoda, že je konec, na druhou ale úleva, že se nenechala svést k dnes módnímu trendu x-dílných nekonečných ság, které jen rozmělňují původní nápad a těží z komerčního úspěchu prvních dílů. To je podle mě ten základní rozdíl mezi spisovateli a sepisovateli. A paní Edith byla jednoznačně Paní spisovatelka.... celý text

Zelená ratolest 1993, Edith Pargeter

Druhý díl trilogie je stejně dobrý, ne-li lepší než první. Navíc se zde do osudů hlavních postav více promítají dějinné události a komplikované vztahy mezi Anglií a Walesem v první polovině 13. století. A tak to mladý Harry, rodem Angličan a vychováním Velšan, vůbec nemá jednoduché. Jeho vztah s Ralfem Isambardem osciluje mezi nepřátelstvím a respektem, a Harry postupně vyzrává v muže stejně čestného a zásadového, jako byl jeho otec.... celý text

Nebeský strom 2005, Edith Pargeter

Úžasná směs romantiky a dobrodružství, okouzlujících popisů architektury a krajiny, ale i vnitřního života a citů hrdinů. Vznešené dialogy, které by v jiných případech působily směšně, zde naprosto odpovídají stylu románu a jsou nenahraditelné. Čímž zároveň oceňuji překladatelku, odvedla skvělou práci.... celý text

Pevnost 2011, Bernard Cornwell

Cornwell snad neumí napsat špatnou knížku. Málo známá epizoda z bojů za nezávislost je popisována podrobně krok za krokem. Přitom to není žádné suchopárné čtení, naopak jde o strhující příběh lidí na obou stranách konfliktu se všemi jejich kladnými i zápornými vlastnostmi. Čtenář tak vlastně nemůže fandit některé ze zúčastněných stran, ale jen konkrétním osobám, ať už jde o Brity nebo americké povstalce. Plusem je navíc mapka dějiště na předsádce a tradiční autorova historická poznámka na závěr.... celý text

Sonáta pro Azazela 2013, Dušan Fabian

Postupné vyvražďování účastníků uzavřené společnosti připomíná Deset malých černoušků a podobné detektivky, když se do věci ale zaplete démon Azazel a duch nitranského kata, je zaděláno na napínavý akční příběh. Myslím, že nijak nevybočuje z celé série, čtení „odsejpá“, chytne a nepustí do poslední stránky. Já se bavil a nic víc jsem ani neočekával.... celý text

Kruté stroje 2013, Ondřej S. Nečas (p)

Se změnou autora se trochu změnil styl příběhu této série, tentokrát je to spíš detektivní sci-fi, i když ani tady nechybí démoni, kteří ale neovládají ani tak lidi, ale spíš stroje. Tato kniha není tak akční jako předchozí části, i když akce je zde také dost. Stále je to ale napínavé a zábavné čtení, které svádí k vyhledání dalších dílů.... celý text

Město mrtvých 2012, Jiří Pavlovský

Opět zábavné a napínavé dobrodružství party Felixe, Vincence, Waltera a Klaudie, plné třeskutých dialogů a absurdních situací. Na můj vkus sice až moc práchnivějících mrtvol, rozstříknutých mozků, vyhřezlých střev, vydloubnutých očí a potoků krve, ale vím, že to k tomuto žánru patří, tak jsem se jen bavil. Ale rozhodně nedoporučuji číst při jídle nebo jíst při čtení.... celý text

Magie pro každého 2012, Jiří Pavlovský

Typický úvodní díl série, který představuje hrdiny a jejich schopnosti, prostředí a svět magie. Nepatřím ke skalním fanouškům tohoto žánru, ale tahle knížka mě pobavila a těším se na pokračování. Skvělé hlášky, napínavý a svižný děj, poněkud bizarní hrdinové, co víc si přát od tohoto typu literatury…... celý text

Zloději ostatků 2010, Vlastimil Vondruška

Příběh Martina ze Stvolna byl dotažen až do úplného konce a tak by to chtělo celou sérii nějak zhodnotit. Po velice nadějném začátku v prvním, dobrém druhém a ucházejícím třetím sklouzl čtvrtý díl série do slabšího průměru. Stále je to sice napínavé dobrodružné vyprávění, ale jako historický román nevěrohodné a přitažené za vlasy. Celá série obsahuje tolik zázračných osvobození těsně před popravou, takřka nadpřirozených schopností Martina ze Stvolna (třeba v posledním dílu, kde se během několika měsíců naučí arabsky číst a mluvit natolik, že je schopen filozofovat a diskutovat o lásce a smyslu života), jeho geniálního trubadúrství i rytířského umění, že je to až neuvěřitelné. Vůbec celý čtvrtý díl ve mně vzbuzuje pocit, že se autor v předchozích dílech příliš rozepsal a pak nevěděl, jak dál. O tom by svědčil jak tříletý předěl mezi vydáním 3. a 4. dílu, tak náhlé zakončení, kde je na pár stránkách popsáno několik desítek let zbytku Martinova života. Přes všechny výhrady je to ale dobré odpočinkové čtení, kterého člověk nemusí litovat.... celý text