TerkaM přečtené 399

Dívka, která nikomu nechyběla 2016, Håkan Nesser

Po pravdě? Nemám tušení, co si o této knize myslet. Po dočtení se cítím hrozně rozporuplně, a i když se mi kniha líbila, nedokážu vypsat jakési nadšení, že jsem se dozvěděla, kdo je vrah. Hlavně také proto, že jsem si to určitým způsobem celou dobu myslela - teda, domnívala jsem se, že to bude někdo z téhle strany barikády, pokud to tak mohu říct. To, jak komisař Van Veeteren přišel na rozhřešení případu bylo obzvlášť chytré - to, jak si to tak dokázal spojit. Když měla proběhnout zatýkací akce, musela jsem se vrátit o pár stránek dál, abych si osvěžila jakési indicie k dopadnutí vraha. Nakonec musím přisvědčit, že v tomhle ohledu to bylo inteligentní, i když se tedy nedokážu zbavit dojmu, že to byla prostá náhoda a žádné "Náhody neexistují," mne od toho neodradí či jak jinak bych to řekla. Kniha se mi líbila, skvěle se četla, přesto se nedokážu zbavit dojmu, že jsem něco ze čtenářské nepozornosti vynechala a časem bych si knihu třeba přečetla znovu. I když si asi nejdřív přečtu předcházející díly, jelikož právě ta rozporuplnost může pocházet odtud. Tuším, že kdybych knihy přečetla popořadě, každý kousíček by do sebe zapadl jako puzzle. :)... celý text

Otka: Ošklivá tlustá kamarádka 2015, Kody Keplinger

Wow. To bylo něco. Ani na chviličku se mi kniha neznelíbila, přestože byla tak neskutečně předvídatelná, patetická, naivní... četla jsem se zatajeným dechem, otáčela stránku za stránku a najednou jsem zjistila, že jsem na konci. Hlavní hrdinka Bianca byla tak neskutečně cynická a feministická, až mi byla sympatická. Co se týče Wesleyho Rushe, nemám k němu co dodat. Naprosto skvělý kluk, který měl odvahu a změnil se k lepšímu. Kousek před koncem jsem brečela a já už se tomu, abych pravdu řekla, ani nedivím. Mohla bych knihu ohodnotit jinak, než plným počtem hvězd? Zvlášť, když jsem knihu začala číst včera večer a dneska ji dočetla? Zvlášť kvůli tomu, že jsem se naprosto zamilovala do Wesleyho? Někdo by mohl říct, že jsem na young adultovky už stará, ale já si to nemyslím - copak může být člověk starý na lásku? (Kór když tu opravdovou ještě neprožil?) Kniha mě vážně uhranula a až trochu našetřím, zajisté si ji koupím, jelikož už teď vím, že jsem ji rozhodně nečetla naposledy. Rozplakala mě, ale dokázala mi vykouzlit i úsměv na tváři - a to se stalo mnohem častěji. Takže, děkuji Wesley, děkuji Bianco, za skvěle využitý čas. Neustále jsem na knihu musela myslet a měla jsem nutkání číst i za chůze (přece jen je kniha docela malá a na čtení při chůzi ideální), jen kdyby nepršelo. Díky, Kody Keplingerová. :) (A teď se jdu vrhnout na nějaký pořádný thriller nebo z těch románků zblázním.)... celý text

Pátá vlna 2013, Rick Yancey

Z poloviny se mi tahle kniha doopravdy líbila, bohužel mi pasáže z pohledu Cassie připadaly neuvěřitelně nudné a nezáživné a pořádně se u ní něco začalo dít ke konci - s tím souvisí to, že se prvních sto stránek neuvěřitelně vleklo a já si pohrávala s myšlenkou, že knihu odložím a vrátím ji do knihovny nedočtenou. Nicméně, vydržela jsem a jsem za to ráda. Navíc si teď můžu připsat do to-read listu další díly trilogie. Kolikrát jsem se už zmínila, že nesnáším, když je kniha na části? :D Vždyž tahle by šla tak perfektně ukončit - Evan by zemřel, Cassie by si chvilku poplakala a utěšoval ji Ben, pak by se nějak dali dohromady, no nebylo by to ideální? :D Bena jsem si oblíbila, naproti tomu Evanovi jsem z nějakého důvodu nepřišla na chuť a působil na mne falešně a proč si to nepřiznat, no, bylo mi proti srsti mu věřit. Ale možná to bude i proto, že Benovi jsem se také mohla podívat do hlavy, jelikož byl příběh čas od času psán z jeho pohledu. A pak Cassiin mladší bratr Sammy byl neskutečně skvělý, zároveň byl dle mého názoru takový vyspělejší než normální pětileté dítě, ale oblíbila jsem si ho. Docela by mě zajímalo, kdo je Eso zač a dokonce mám jeden tip, i když nejspíš nebude úplně správný. V každém případě byla kniha v rámci možností i poutavá, ale tři hvězdičky jsou maximum, co jsem jí schopna dát. Nebyl to žádný zázrak, většinu věcí jsem nějakým způsobem předvídala. Pokud jste ale nečetli tolik dystopických knih (anebo knih obecně), tahle kniha by se vám mohla líbit. Ale četlo se to jednoduše a skvěle, nic náročného od toho nečekejte. :)... celý text

Šíleně bohatí Asiati 2015, Kevin Kwan

Absolutně mě nenapadá, co bych ke knize řekla. Nějakou výtku, kterou bych zničila to, jak moc se mi líbila. Četla se rychle, svižně, ani jsem se nenadála a už jsem byla uprostřed - přesto jsem se snažila samu sebe brzdit, abych ji nepřečetla tak rychle, což se vlastně nakonec povedlo. Nejlepší na tom všem bylo, že i když jsem za den přečetla jen kousek, další den jsem na nic z toho nezapomněla, nemusela jsem se vracet. To mi dovolovalo dát si chvilku pauzu, jelikož jsem věděla, že mi z hlavy nic neuteče. Setkala jsem se zde s pasážemi psanými z pohledu (vždy v er formě) Rachel a Nicka, takového hlavního páru celé knihy. Nebo Astrid a Michaela. No, a vlastně celé jejich rodiny, do níž jsem se docela zamotala a nevěděla jsem, kdo s kým a kdo má koho - tohle mi vynahradil skvělý rodokmen sepsaný ke konci knihy. Přičemž nejraději jsem právě měla ráda pasáže, kdy byla buď Rachel nebo Nick. Nebo Nickova matka Eleanor, kterou synův vztah s Rachel trápil. Záleželo mu na něm a byla schopná pro něho cokoliv udělat, to však nemění nic na tom, že to byla proradná mrcha. Možná bych vůči této knize přece jen něco měla. Vadí mi poznámky pod čarou, ale víc než ony mi vadí, když jsou vzadu v knize vysvětlivky určitých slovních spojení psaní v jiném jazyce. Konkrétně tohle bych dala jako poznámku pod čarou. Kolikrát mě v knize vyrušily i překlepy, kterých bylo opravdu škoda. Zkrátka se jednalo o útok takzvaných tiskařských šotků, jímž Omega bohužel docela trpí... Navzdory tomu se mi ale kniha líbila. Jak jsem řekla, velmi dobře se četla a musím říct, že jsem strašně prožívala ty intriky vůči Rachel, jednou jsem se - ač jsem to absolutně nečekala - při čtení rozbrečela. Zkrátka jsem fanoušek Rachel a Nicka. Většinu času jsem se ale u knihy výborně bavila a jejího čtení nelituji. Právě naopak. Už se těším, až si knihu přečtu zase. :)... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Stále nedokážu uvěřit tomu, že to skončilo tak, jak to skončilo... byl to neskutečně procítěný a dojemný příběh jedné lásky, která by někomu mohla připadat nereálná, ale je to román, tak o co jde? Jsem po dočtení plná dojmů, zároveň jsem úplně prázdná. Byl to velmi krásný příběh. Navíc, snad ani u Měděného jezdce jsem nebrečela tak moc a těžko bych zmínila nějakou další knihu, která mě tak strašně vzala za srdce a zlomila ho na tisíc kousíčků. Možná mi přijde už trochu klišoidní, že se jakékoliv hlavní hrdince, když ztratí práci a záhy si najde novou, obrátí celý svět vzhůru nohama. Také mi to ze začátku připomínalo Nebezpečnou lásku od Kateřiny Petrusové, pak je to něco jiného. Fíha. Docházejí mi slova, která bych ke knize řekla. Byla dokonalá, to rozhodně. Doopravdy čtivá. Ubrečená. Kromě toho v ní člověk najde i pasáže, kde se zasměje. Vlastně jsem si při jejím čtení uchovávala jakousi malou naději, že se všechno podaří, jak si přeji. Ach jo, je tak hrozně těžké o té knize psát bez toho, abych něco důležitého neprozradila, čímž bych někomu mohla zkazit požitek ze čtení, který jsem prožívala já. Na závěr tedy - doporučuji. Bezesporu doporučuji. Zvlášť pokud rádi rozmýšlíte přesně o takových věcech, které jsou v knize popsány. Mé pocity po dočtení jsou čerstvé, zkrátka jsem se z nich musela nějakým způsobem vypsat, abych mohla jít spát (což netuším, jak půjde), v každém případě byla kniha skvěle napsaná, koncem mě autorka jednoznačně odrovnala, přesto se po tomto může řadit k mým oblíbeným autorům a už se těším na další její knihu, která na mne čeká - na Dívku, již jsi tu zanechal. :)... celý text

Lenochova cesta k úspěchu 2016, Bill O Hanlon

Řekněme, že se to dobře četlo. Bavilo mě to. Během jednoho dne zhruba za dvě hodiny jsem přelouskala padesát stránek a ani jsem nevěděla, jak k tomu došlo. Přesto, nebylo to nic extra. Připadalo mi, že se občas autor vychloubá a to mě obzvlášť iritovalo. Dávám tomu čtyři hvězdičky. Bylo to fajn čtení a uvědomila jsem si díky tomu, že jsem možná s vydáním e-knihy Kletby osudu neudělala zase takovou chybu. Neúspěchem k úspěchu. Ale bude to chtít ještě hodně krve, potu a dřiny.... celý text

Losos, který se odvážil vyskočit výš 2015, Ahn Do-hyun

Neskutečně milá bajka. Myslím, že od této chvíle už budu před každým pozřením lososa uvažovat nad tím, jakou mohl mít životní cestu, kdyby ho někdo nezabil. Jak by mohl doplout do cíle a tam zemřít přirozenou smrtí. Rozhodně jsem tuhle knihu nečetla naposledy, má skvělé filozofické otázky, které se hodí nejen na lososy. :)... celý text

Nezralá vražda 2016, Stanislav Češka

Velmi kvalitní česká detektivka, která napravila mé dosavadní mínění právě o českých detektivkách a dokázala mi, že Moba vydává i velmi čtivé české autory, nejen ty zahraniční. :) Myslím, že jsem čtyři hvězdičky zvolila správně jakožto hodnocení knihy. :)... celý text

Smrtící dotyk 2015, Melinda Salisbury

Od téhle knížky jsem toho po pravdě moc neočekávala, o to víc však mohu říct, že mě překvapila - posledních padesát stránek jsem prostě jen hltala očima a nemohla se té knížky nabažit. Navíc jsem pořád (tajně) věřila, že by to Merekovi mohlo vyjít. Netlačil na Twyllu, kdežto Lief ano a neměla jsem z něho dobrý pocit. Co mě však iritovalo, bylo to, že Twylle chyběla jakási cílevědomost, neměla žádný sen, za kterým by šla - žádný VLASTNÍ sen. Byla jen královninou loutkou a všemu slepě věřila. Když se ale všechno vyvinulo, byla jsem za tu její změnu ráda. Dost mi však kniha připomínala Selekci - až na hlavní hrdinku, která se nikoho nemohla dotknout a až na ten incest, ale spíše tím zaslíbením princi a tím, že dřív byla Twylla chudá. Epilog jsem dostatečně nepochopila a připadala jsem si, jako kdybych přeskočila minimálně pět stránek. Navzdory tomu, co jsem si o knize myslela na začátku a s čím jsem také do knihy šla, se mi kniha líbila, ale jelikož jsem se rozhodla, že pět hvězdiček nebudu knihám rozdávat na potkání, čtyři jí musí stačit. Každopádně, já se těším na další díl a budu doufat, že to všechno nakonec skončí ve prospěch Mereka. :)... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců (ilustrované vydání) 2015, J. K. Rowling (p)

Mohla bych říct něco jiného, než že jsem se do Harryho Pottera i ve svých skoro jednadvaceti letech zamilovala? Vážně. To dokazuje, že je to kniha pro všechny věkové kategorie a konkrétně tohle ilustrované vydání bylo senzační. O to intenzivněji jsem se do knihy začetla. :) Jsem hrozně ráda, že jsem si poprvé Harryho přečetla v tomhle vydání. :)... celý text

Cizinka 2010, Diana Gabaldon

Na tuhle knihu jsem se těšila vážně dost dlouho, a když mi konečně dorazila, dočetla jsem jinou knihu a pak se vrhla na Cizinku a... začátek s Frankem mi připadal slabší, ale když se v ději konečně objevil Jamie a Claire se posunula časem nazpátek, knihu jsem si zamilovala. Je sice pravda, že jsem pořád nějak doufala, že na mě ještě cosi vykoukne, nějaké překvapení, ale mohu říct, že se mi kniha velmi dobře četla. :) (A už se můžu s čistým svědomím vrhnout na seriál.)... celý text

Taťána a Alexandr 2013, Paullina Simons

Sice to nebylo stejně úžasné jako první díl, ale i přesto musím dát pět hvězdiček, jelikož mě to opravdu bavilo. :)

Čmeláci v srdci 2015, Petra Hülsmann

Velmi krásná kniha, která srší vtipem a občas si při jejím čtení člověk popláče. :) Už teď se mi po ní stýská a štve mě, že jsem ji tak rychle přečetla. :) Delší recenze v záložkách. :)... celý text

Hadí listiny 2015, Jessica Cornwell

Tak tohle mi nesedlo. Ale vůbec ne. Snažila jsem se to dočíst, ale zasekla jsem se asi padesát stran před koncem, protože mě to absolutně nebavilo. Jak tak čtu všechny komentáře, vlastně jsem u knihy vydržela ještě relativně dlouho... možná tak nápad byl fajn, to jo.... celý text

Vzpoura 2015, Kai Meyer

Druhý díl se mi líbil o kousek víc než první a posledních zhruba 150 stran jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Opravdu mě to bavilo a vlastně jsem ani nepotřebovala re-reading předchozího dílu, autor v tomhle všechno náležitě vysvětlil. :) V každém případě, jsem opravdu zvědavá, jak celý příběh nakonec dopadne a závěrečný díl si určitě nenechám ujít. :)... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Levandulové noci: Román z Provence 2003, Sophie Bérard (p)

Jako zabít ptáčka 1964, Harper Lee

Skvělá kniha s krásnou myšlenkou, z níž si každý vezme něco. :)

Moje studentská kuchařka 2015, Helena Rytířová

Není to úplně nejlepší kuchařka, ale rozhodně je pěkně zpracovaná. :) (Recenze v záložkách.)

Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení 2015, * antologie

Mně se tahle sbírka povídek líbila, ale plným počtem tentokrát hodnotit nemůžu - nemůžu totiž říct, že by se mi bez výhrad líbila každá povídka a některé byly tedy opravdu slabé. V co nejbližším termínu pak na blogu zveřejním recenzi, kde rozeberu, jaké povídky se mi líbily/nelíbily a proč. :)... celý text