Terva přečtené 1858

Oči bouře 2011, Jeff Smith

Je to všechno tvá vina, abys věděl! Kdybys ty blbé kraví dostihy vyhrál, sou z nás boháči a nemusíme mejt nádobí pro toho neandrtálce! Dostala mě Bílá velryba z doutníkem v puse. Švanda Kůstek se mi v této epizodě hodně líbil. Jeho protřelí smysl pro humor byl perfektní. Zatím, co se všichni kolem krčí, moknou a bojí, Švanda z toho má...inu švandu. Jen pro sichr – už tam budeme? Do profilu mistra Jeffa Smitha jsem vložil několik citátů a velkou část „moudrých“ výroků má na svědomí právě Švanda Kůstek. Malá ochutnávka: Přelouskal jsem, cos vytrousil v lese! Ó, jak tys krásná, jako víla vzácná a největší skvost, to je tvůj chvost. Fůůůůůůůj! Sám seš vocas! Opět mě fascinuje jednoduše geniální kresba podpořená vtipným dialogem. Chtěl jsem sice napsat originálním vtipným dialogem, ale to bych si protiřečil. Jsou zde úryvky z Bílé velryby a několik, pravděpodobně do Češtiny přizpůsobených výroků. Příkladem by mohla být parodie na píseň Zkus sekyru, milý Lojzo, což určitě mistr Jeff Smith nikdy neslyšel. Překladatel Michael Bronec si to jen uzpůsobil k obrazu svému, aby to vyznělo vtipně i pro českého čtenáře. (A já teď nevím, zda je to dobře, nebo špatně) Srazte vozy do kruhu!!!! (?) Citát: Určitě mu čelist spadla až na podlahu, když se dozvěděl, že tu jako měnovou jednotku máte vajíčko. Prostě a jasně, opět jen doporučuji. Miluju Kůstka! Kůstek je úžasný! Při čtení této knihy jsem poslouchal CD skupiny Anthrax - Kings Among Scotland 2018 Hned jak jsem dočetl, vydal jsem se na další dobrodružství protože je čas zabíjet draky! Citát. Takže, už tam budeme?... celý text

Koncovka 1998, Dan Simmons

Vražda šestiletého kluka v parku v neděli odpoledne nebyla nejlepším způsobem, jak si v Charlestonu zajistit anonymitu. Tak jediné, co se mi na celém příběhu velmi líbilo, je ICH forma Melanie. Tady mě vždycky její mluva a myšlení dokázalo překvapit. Na tyto pasáže jsem se velmi těšil. Leč, pan spisovatel vše nedozírně prodlužuje a tak se finálová jízda protáhla až na několik desítek stran, neustále přerušovaná vstupem jiných osob nebo, někdy až nesmyslnými vracečkami do minulosti. Finální jízdu jsem tak krutě protrpěl. Malá ochutnávka: Probudilo ho světlo. Světlo a bolest v zápěstích. Světlo a bolest v zápěstích a pak jakási další bolest, která mu připomněla Vtřelce Ridleyho Scotta, když se vydral z hrudi toho zpropadenýho ubožáka. Kdo ho hrál? John Hurt....... Četl jsem na tuto knihu velké ódy a chválu. Pro mě je to však jen průměrné a zdlouhavé dílo, které by možná potřebovalo tak o půlku zkrátit a vymazat chyby v překladu, pravopise a atd.... Citát: Blíží se zima a já jsem velmi, velmi hladová.... celý text

Velké kraví dostihy (01/II) 2015, Jeff Smith

Jedu, jedu. Neflákám se! Jídlo už tu tři vteřiny stydne! Přece ho nebudu zas vohřívat! Dostala mě ta lidožravá včela: Dej sem to cígo! Jinak situace s Ferdou Kůstkem a jeho parťáky, kteří při útěku z Kůstkova zůstali přes zimu v krásném údolí, pokračuje. Než budou moci odejít, musí oba jeho kámoši, Podfa a Švanda nejdříve zaplatit za ubytování a stravu, tím, že umyjí nádobí. Ale toho je čím dál víc. A navíc, Kůstek si vzal do hlavy, že pro svou milovanou Trnku sežene nějaký ten med. A ke všemu tomu zmatku už se blíží i velký kraví závod. No a další průsery jsou na světě. Malá ochutnávka: Tajemná kráva.....čtyři ku jedné Babča Ben.......šedesát ku jedné. Veškerý další krávy nastrkáme někam mezi ně. Co myslíš? Myslím, že sis to právě vycucal z palce. Jasně, že jsem si to vycucal z palce.......... Opět jednoduše geniální kresba. Například brouk Ted je síla a detailně propracovaná kresba. Dále je tu spousty tajemství, podvodů, ale i srandy a lásky. Tady nezbývá nic jiného než doporučit jako povinnou četbu. Při čtení této knihy jsem poslouchal Iron Maiden a jejich CD z roku 1980 Killers. Citát: Když já občas vidím ledacos, ale rozlišit fantazii a skutečnost není má silná stránka.... celý text

Střední hra 1998, Dan Simmons

Pokud má někdo Schopnost, Využít jiného člověka je poměrně snadné, avšak úspěšně ho zpracovat je mnohem těžší. Střední hra je jen spojnicí. Nic podstatného se tu neodehrává, čtenáře nudí neustále odskakování do minulosti a děj se moc výrazně neposouvá. Malá ochutnávka: Vrátíte se na dálnici, zašeptala jsem. Objíždějte město. Pokaždé, když minete výjezd, zvyšte rychlost o patnáct kilometrů za hodinu. Až minete čtvrtý výjezd, zavřete oči a neotvírejte je, dokud vám neřeknu. Kývněte, jestli rozumíte. Muž přikývl...... Tohle je taková předzvěst třetího příběhu, kdy je čtenáři jasné, že se sice schyluje ke strhujícímu finále, ale že bude trvat, než se k němu pročteme. Příkladem může tak být dlouhý seznam věcí, které si Melanie kupuje. Koho to zajímá? Už teď se obávám třetí knihy. Nic naplat první příběh byl originál a možná měl končit tam, kde začíná Střední hra. Citát: Je to sice naprostá šílenost, ale dává smysl.... celý text

Útěk z Kůstkova (01) 2010, Jeff Smith

To nepřežiju! Nejen, že jsem švorc.... …..já snad švorc i umřu! Tak nádherně jednoduchá kresba až je vlastně geniální. Přidejte trefné a ironické dialogy a máte dílo, které si zaslouží vaši pozornost. Ferdu Kůstka poprvé potkáváme, když doprovází svého kámoše Podfu Kůstka, který byl vyhoštěn z Kůstkova za svou velkou hamižnost a pár leváren. Nejedná se tak o Útěk z Kůstkova, jak nám tvrdí název této knihy, ale o vyhnání. Zase. Malá ochutnávka: Hostinský! Dones mi pivo! Co tak všichni čumíte?! Bóže! Chovaj se, jako by nikdy neviděli, jak chce někdo pivo! Trochu mě vadí to přeskakování a některé nelogické návaznosti. Ale jinak je to čistá zábava, která určitě nikoho neurazí. Najdete tu spousty humoru a lásky a piva a …..uf. Citát: Pracháčům se nesmí stát nic, co si nepřejí.... celý text

Zahájení 1998, Dan Simmons

Ze všech hrůz, které si lidstvo samo přivodilo, ze všech jeho ubohých netvorů pouze z mýtů o upírech čišel jakýsi náznak vznešenosti. První kniha v sérii Doba mrchožroutů má velmi povedený začátek. Temné vyprávění Saula Laskiho o jeho pobytu v lágru je opravdu až gotické. Možná snad, že šachová partie byla zbytečně dlouhá a několik tahů před koncem jsem se nudil a ztratil jsem úplně přehled o pohybu figurek. Vytratilo se tak z toho to pravé černé kouzlo. Malá ochutnávka: Gestapo o mě nemělo zájem, protože si možná myslelo, že jsem jen jeden z mnoha Židů, kteří utekli z měst nebo prchli z transportu. Německá síť na Židy měla spoustu děr. Podobně tomu tak bylo v mnoha okupovaných zemích, pouze ochotná spolupráce samotných Poláků Židům prakticky znemožnila, aby unikli svému osudu v táborech. Další povedenou věcí je pak situace okolo charlestonských vražd. Opravdu je to tak zajímavě pojaté, že i místní šerif z toho měl zmatek. Jenže on není žádný jižanský blbec a po shledání s několika osobama mu začíná svítat. Hrůza je však tak velká, že vlastně každý může zemřít během pár minut. Příkladem tak může být nádherně temně popisovaná návštěva jednoho nejmenovaného domu. Úplně jsem cítil tu zatuchlost a starou zaschlou krev. Citát: Jste psychiatr, nemůžete být blázen. Až někam do druhé třetiny je to zajímavé, ale pak to začíná ztrácet rychlost, objevují se jen stránky popsané planými slovy, které čtenář ihned zapomene a tak se musí prokousat až na samotný konec prvního příběhu, kdy se zase začne něco dít. Jenže už je konec. Musíte si počkat na druhou knihu. Citát: Většina lidí nesnáší svou rodinu.... celý text

Danse Macabre - Svět hororu 2017, Stephen King

Sbíral jsem v márnicích kosti a rouhačskými prsty jsem porušoval ohromující tajemství lidské kostry. Předem bych chtěl (ironicky) poděkovat nakladatelství Beta za naprosto úžasně nesmyslnou knihu, starou čtyřicet let. Tato kniha byla novinkou v roce 1980 a už v té době bych Kinga proklínal. Jeho recenze ke všemu v této knize, k filmům, rádiu i knihám a povídkám, jsou plné spoilerů a naprosto krásně skoro ve všem prozradí konec děje. Citát: Nevím, jak vy, ale pokud jde o mě, jsem v cajku. Určitě jsem pro lásku, ne válku...., pokud budu moci mít Jasona a Freddyho. Knihu mi hnusil i fakt, že mistr King zde rozebírá věci který vznikali někdy kolem let 1957 až 1980!!!!! Pro mě naprosto zbytečný čtení. Jediné, co je na této knize nové, je předmluva k vydání pro rok 2010. A když si jí přečtete po přečtení této knihy, zjistíte, že už i tam si King úžasně skoro ve všem protiřečí, oproti tomu, čemu věřil v roce 1980. Malá ochutnávka: (Předmluva k vydání z roku 2010) V Danse macabre, knize, již jsem napsal před téměř třiceti lety, jsem přišel s tvrzením, že lidé, které to přitahuje k příběhům o monstrech a masakrech, jsou v podstatě docela zdraví (byť někdy morbidní). Kritici této knihy – a že se jich několik našlo – reagovali očekávaným způsobem: „Jo, jasně, a co nám ještě řekneš? Že jste všichni banda vyšinutejch magorů? Knihu jsem dočetl velmi těžko, nic mě nebavilo, nic pro mě nebylo nové, všechno je jen historie, která vlastně ani není historií. Tato kniha se tu měla objevit o několik desítek let dříve, abychom byly jejím obsahem, alespoň trochu šokováni. Teď jsem spíše šokován její zastaralostí, zahalenou v novém hábitu. Citát: Nestrkej si to do pusy, nevíš, kde to bylo. Osobně, když jsem se nedávno podíval na černobílí snímek Frankenstein musel jsem to vypnout. Tohle už bych prostě v dnešní době nedal. Nehledě na to, že zde King stejně opět prozradil celý děj, vývoj i konec, ale to už jsem psal. Jediné, co mě tak na knize bavilo, bylo sledovat výroky mistra Kinga a zaznamenat některé vložením do kolonky „citáty“. Citát: To, co je za dveřmi nebo co číhá na vrcholu schodiště, nikdy není tak děsivé jako samotné dveře nebo schody. Tuhle knihu nikomu nedoporučuji, nestojí to za to, věřte mi.... celý text

Technokněží 2017, Alejandro Jodorowsky

Naučil jsem se lhát, zrazovat, šidit, krást, zneužívat a ničit druhé, jen abych zmnožil své jmění. Prostě vše, co potřebuje správný technokněz. Zasekl jsem se hned na první kresbě, která následuje za hlavní, tvrdou stránkou. Pohled na kosmickou observatoř, krásně zalitou v zelené barvě s planetou na pozadí, je uchvacující. Působí to na mě jako magnet. Kochal jsem se asi patnáct minut, než jsem otočil na další stranu. Citát: Chcípněte, vy slouhové technošpíny!!! Kniha je rozdělena na několik fázi. Hlavní postavou příběhů je Albino jeden ze synů Panefi matky a hlavně „šéfky“ Albina, který se rozhodl stát Technokněžím. Ve škole, do které ho šéfka, jeho matka, poslala však musí splnit několik úkolů. Nic pro něj, zatím, není problém. Dostává se až do technobiskupské počítačové školy. Jeho výuka je tvrdá a vždy hrozí nebezpečí úmrtí. Tak sledujeme jedno století s Albínem. Citát: Zadek a kozy, to maj rádi i Bozi! Scénář je klasika a kresba? Inu je to Jenjetov, co by jste od něj asi očekávali? Prostě perfektní s typickou kresbou, která z něj dělá mistra. V tomto příběhu se mi strašně líbila sestra hlavního hrdiny, Onyx. Červená a čtyřruká mutantka byla suprácká. Malá ochutnávka: Budeš žít pod mou střechou po tři příští roky, a budeš mi sloužit, ať tě požádám o cokoliv. Mé pokyny budeš provádět do písmene, a pokud se v kteroukoli chvíli nezachováš, jak se zachovat máš, zabiju tě! Jasné? Musím však přiznat, že zase tak moc spokojený nejsem. Všudypřítomná logická nelogika, spousty smyšlených výrazů a názvů a zbytečných sprostých slov mě celkem vadilo. Mám pocit, že Kasta Metabaronů byla propracovanější a víc tak nějak vyfikundační. Do bioprdele! Citát: Jsem duše, která má tělo, nikoli tělo, v němž je duše.... celý text

Děti času 2018, Adrian Tchaikovsky (p)

V naději, objevování, strachu a nezdarech prošly zeleným světem celé generace. Dlouho předpovídaná budoucnost se pomalu mění v minulost. Nechal jsem se nalákat 86% hodnocení této knihy a pořídil si jí. Mohl jsem si uvědomit, že knihu ohodnotilo zatím jen dvacet uživatelů a jen pouhý tři napsali komentář. Tady byl zakopaný pes. Citát: Neboť jsme bohové, jsme osamělí, proto budeme tvořit. Děti času se mi zdá jako velká vykrádačka. Pokud bych měl vyjmenovat všechny příběhy, které jsem v něm našel, asi by to byl delší komentář, než ve skutečnosti je. Ale dám pár příkladů. Dlouhé cesty, které jsou naplánované až několik tisíc let do budoucnosti již napsal Isaac Asimov ve svém velkolepém a několika knižním díle NADACE. Adrian Tchaikovski se to snažil vtěsnat do cca 400 stran. To prostě nejde. Poznání, že nad planetou lítá něco, co je spojené s tamními obyvateli (a je jedno, zda to jsou opice, mravenci nebo pavouci) už použila Anne McCaffreyová (draci) ve svém životním díle PERN. Planetu Opic a Mravenci snad ani nebudu zmiňovat. Nadále jsem tu našel aspekty z filmové tvorby. Horizont události a hlavně podceňovaný snímek Sympton pandorum Christiana Alvarta ...a tak bych, věřte mi nebo ne, mohl přidat ještě asi deset podobných „náhod.“ Malá ochutnávka: Chvíli jen s otevřenými ústy zíral na ty cizí mladé lidi. Namísto slov ale cítil, jak se mu kroutí ústa, a z hrudi se mu vydraly první vzlyky. Je toho příliš. Bylo toho příliš. Překládal šílené bláboly tisíce let starého strážného anděla. Unesli ho. Viděl cizí svět, po němž se plížily pozemské běsy. Bál se. Miloval. Poznal muže, který chtěl být bohem. Viděl smrt. Na to, jakým časovým údaj příběh proplouvá, začíná velmi ztěžka. Skoro jako kdyby se hudební Petr Čajkovskij teprve zacvičoval a všechno své dílo nacpal do devíti vět, které zdánlivě nemají konce. Pak došlo k uklidnění, poznání a.... úplně zbytečnému návratu. Už tento aspekt mi hlava nebrala. Čekal jsem Space operu s několika zvraty ale dostal jsem jen směs zmatených probuzení, nedokončených časových údajů a příběh plný zmatku. Citát: Tyranie priorit byla nesmírně silná.... celý text

Počátek 2018, Jamie Sawyer

Stroje, které nepromluvily tisíce let, stroje, které zapomněly, že mají hlas, ječely do prázdnoty. Tak třetí setkání s posádkou nazývanou Lazarovi legionáři mě celkem zklamalo. Prodlužovaný děj, nudné pasáže, absence humoru a celkové skomírání příběhu. Jednoznačně nejhorší díl v sérii. Jakoby už pan spisovatel vyčerpal všechny zdroje a k těm zastaralejm neměl přístup. Malá ochutnávka: Chlapi, vy drbete víc než Jenkinsová, prohlásil Martinéz. ….Tohle není život, řekl jsem. Tohle je jen přežívání. Někdy musí přežívání stačit, řekla Jenkinsová. Ale bojovat je lepší, prohlásil Kaminski …..Mám zajistit transport do vojenského sektoru? Zeptala se Masonová. Autor se sice snažil nabudit dojem, že i v duplikantovi se dá zemřít, ale jako čtenář, který již přečetl dvě knihy v tomto Lazarově světě, mu to prostě nežeru. Jediná hybná síla této výpravy je tak nutnost dosáhnout cíle. Vůbec jsem netušil, jak toho chce Jamie Sawyer dosáhnout, protože si to vlastně sám sobě přitěžovat. Duplikanti jsou výkonnější, Krellové vyvíjejí stále rychlejší lodě a obyvatelé Artefaktů začínají být nebezpeční. Tady není nic nového, jen je všechno větší a silnější. Smrt byla jen drobná nepříjemnost a já jí zažil už tolikrát, že mě nijak netrápila. Vybral jsem pouhých šest zajímavých výroků a vložil je navždy do artefaktu nazvaného „CITÁTY“. Citát: Lazar Actual Konec.... celý text

Tomb Raider: Archivy S.3 2018, James Bonny

Už jsme toho spolu dost zažili. A pokaždé, když se setkáme, nebývá o dobrodružství nouze. Třetí svazek v sérii Tom Raider je opět nabušený akcí, je plný dobrodružství, smrti, lásky, napětí a nekonečných soubojů dobra a zla. Tak jako předešlé svazky i tady najdeme škálu různých příběhů a to konkrétně mezi sešity #35 až #50. Celkem se jedná o devět povídek kreslených a jednu psanou. V tomto svazku je také crossover mezi Larou Croft, Magdalenou Patience a Sárou Pezziniovou, nositelkou starodávné mimozemské zbraně Witchblade. Vše je provázáno se vším a nic není náhoda. Crossovery krásně zapadají do rámce daného univerza, protože si zkrátka musíte uvědomit, že se odehrávají v témže světě, a podle toho jsou také napsány. Malá ochutnávka: Ty se nebojíš těch, kteří si přejí tvojí smrt. Bojíš se sebe samé. Toho, čím by ses mohla stát, pokud překročíš hranici, za kterou přestaneš být dobrodruhem a staneš se námezdným žoldákem. Hranici, kdy přestaneš být bojovníkem a staneš se zabijákem. Lara Croft není vlastně zlodějka. Skoro všechny nalezené artefakty jen najde a pak je věnuje dál. Prostě je dává světu a neponechává si je jen pro sebe. Jen ty více nebezpečné buď zničí a nebo je dá někomu, kdo je řádně ukryje aby je už nikdo nikdy nenašel. Citát: Pokud mi neprozradíš, co chci vědět, zemřeš velmi nepříjemným způsobem. (Černá legie) A teď jednu zajímavost. Lara Croft přeplavala několikrát La Manche. Její specializací jsou prsa. Fakt, nekecám. Fajn s těma prsama jsem si dělal prču... Citát: Znát správnej směr je nade všechny poklady světa. (Alfa a Omega) Na konci knihy nesmí chybět legendární Galerie obálek. K této galerii mám jen jednu malou připomínku. Bohužel dobrá polovina obálek už byla k vidění při čtení této sbírky. Což je škoda, tvůrci mohli spíš přidat nepoužité obálky a koncepty. Citát: Je to skvělá zábava. Hodnocení povídek, obsahy, komentáře, malé ochutnávky a citáty najdete v sekci „Povídky“ u této knihy.... celý text

Poslední tango v Havaně 2018, František Kotleta (p)

Po přečtení spalte. (Těžký týden v Ústí nad Labem) Třetí, respektive čtvrtý počin mistra Leoše Kotlety ze světa magie a světa, ve kterém žije inspektor Kosek. Tato kniha, oproti předešlé, je opět tvořena povídkami, které na sebe lehce navazují. Zde se jedná o čtvero povídek z různých částí světa. Citát: Děláš to pro Kubu a její lid, chlapče, řekl jsem si a pronikl do její vlhké pochvy. (Poslední tango v Havaně) Nejedná se o nic překvapujícího. Sex, krev, magie, sex, mrtvoly, další možná magie a, zmínil jsem už sex? Nic nového pod Sluncem. Tady se mi to spíš všechno pletlo s příběhy napsanými již dříve. Asi bych nerozeznal, která povídka je v této knize (krom úvodní, která se jmenuje stejně jako celý svazek) nebo která je snad ve Velkých problémech v Malém Vietnamu nebo snad ve Swingers párty. (O Škodovce nemluvě) Já v tom nevidím rozdíl. Mistr si prostě jede na stejné brďo a víc ho nezajímá. Nějaká hloubka? Nic. Jo snad jen jak hluboko ho někomu strčí do „pochvanálu“, ale to je vše. Citát: Musím už jít. Hodně štěstí a neposerte to. (Těžký týden v Ústí nad Labem) Poslední tango v Havaně se tak stává jen pouhou prodlouženou míchou předešlých příběhů a knih. Ano, má to sex, humor, krev nebo magii, ale upřímně, kdo z vás si vzpomene třeba jen na nejlepší fór v této knize? Citát: Granáty jsou vždycky přínosem pro jakýkoliv plán. (Dlouhá noc v Tokiu) Povídky jsou tak jen průměrnou krvavou vložkou do už tak utlumené spisovatelově tvorbě. Kde jsou ty časy Bratrstva krve? Myslím těch prvních třech. Vlky nepočítám. Citát: Mrdejte, dělejte, mrdejte, nebo alespoň lízat! (Světla Paříže) Ke všem povídkám jsem napsal komentáře, přidal jsem, jako již tradičně, malé ochutnávky, citáty i samostatná hodnocení. Kdo má zájem, čtěte, kdo ne, ať jde do … Havany.... celý text

Spasitel 2012, Jo Nesbø

Jednu věc mají lidé ještě méně rádi než nerudného alkoholika, totiž velkého nerudného alkoholika. Toto je šestá kniha, kde vystupuje detektiv Harry Holle, jenž napsal Jo Nesbø. Citát: Jediným požadavkem členství v Anonymních alkoholicích je touha přestat pít. Musíme to vzít od začátku. Co máme? Jednoho Harryho, alkoholika detektiva, jednoho spisovatele Nesba a celou řadu knih o vraždách, pití, lásce a tajemství. Ti, jenž čtou knihy popořadě, už vědí nebo lépe řečeno znají osnovu. Sice se trochu střídá, ale ve své podstatě je stále stejná. Harry Hole je detektiv, který si rád přihne, jeho největším přítelem nepřítelem je Jim, Jim Beam a jeho revírem je nejen Norsko. Buď příběh začne tím, že je Harry na sračky a nebo tím, že Hole abstinuje. Ať tak nebo tak, vždycky se to otočí. Skoro vždy je do případu zapleten někdo z jeho blízkých nebo přátel a skoro vždy někdo z nich zemře. Část příběhu se vyšetřuje v zahraničí. To není spoiler, to je Holá skutečnost. Ne jinak je tomu v tomto příběhu. Čtenář už sice předem ví, co se bude dít, ale největším překvapením je pak vrah a jeho čin samotný. Vše je nádherně propleteno, čtenáři dávkováno po kouskách, které až na konci zapadnou do sebe. Malá ochutnávka: Časně ráno následujícího dne se doplížil zpět do vlastních řad, třesoucí se zimou a pokrytý bahnem. Za ním, na valu, stály dva zničené srbské tanky, z otevřených poklopů se jim valil kouř. Bobo ho zatáhl do zákopu a triumfálně vykřikl: „Narodil se nám malý spasitel!“ Opět je tu něco historie a znovu Harry vyšetřuje za hranicemi svého státu. Vše je decentně servírováno, vše je tam, kde má být. A ačkoliv je to v řadě již šestá kniha zdá se mi, že tento příběh je zatím v sérii nejlepší. Po Pentagramu dávám podruhé všech pět (proč je tu jen pět hvězd) hvězd. A poprvé jsem se zamyslel, co mají moderátoři těchto stránek proti deseti hvězdičkovému hodnocení? Citát: Jednu stěnu zdobil barvotisk Ježíše Krista a Harryho napadlo, že kdyby se trnová koruna vyměnila za baret, byl by ze spasitele rázem Che Guevara. Do profilu mistra Jo jsem vložil dalších deset citátů, několik si jich můžete přečíst přímo v tomto komentáři a touto cestou bych chtěl opět poděkovat nakladatelství KNIHA GOTWALDOV z Brndele za nepřeložení spousty cizích vět. Bohužel tím příběh strašně trpí a jen z velkým uvědoměním jsem tomu nedal jen čtyři hvězdy. Pak mě totiž došlo, že mistr Nesbø za to rozhodně nemůže a že chyba bude někde mezi Norskem a Gotwaldovem. (Omlouvám se za překlad nepřeklad) Citát: Když Bůh svoji práci zanedbává, musí ji udělat někdo jiný.... celý text

Legie 2018, Jamie Sawyer

Mrdat rybí hlavy. Válku, ne lásku. Pokud tenhle život poseru, můžu dostat další? Artefakt mě překvapil a celkem jsem se těšil na druhý příběh ze série Lazarova válka. Legie je ještě lepší než první příběh. Děj se posouvá do hlubšího vesmíru, některé aspekty se tu začínají vysvětlovat, objevuje se další artefakt od neznámé rasy Fragmentů a vše dostává temnější nádech. Jen škoda, že tu chybí humor. Tedy, sem tam se člověk zasměje, ale je to málo a vše je bráno až moc vážně. Malá ochutnávka: Začíná to legendou o chlapovi, kterému říkali Lazar. Pocházel ze Země. Byl to Američan – skrz naskrz dítě Detroitu. Když se narodil, držel v jedný ruce pistoli a v druhý zásobník. Vším se musel probíjet sám. Život ho sežvejkal, smrt ho vyplivla. Vlastně pravda je, že tento příběh, respektive pokračování Artefaktu, se moc od prvního neliší. Ale poslední třetina této knihy je naprosto akční a krvavá jízda. Tohle se četlo jedním dechem a poslední hodina života Conrada Harrise v tomto příběhu je strhující a napínavá. Proto přidávám, oproti první knize, jednu hvězdu navíc. Citát: Jedinou pozitivní věcí na oslavě bylo pití. Takže jsem udělal to, co jsem uměl nejlépe: opil se. Jeden zápor by se dal najít. Používání duplikantů se zde dostává skoro do slepé uličky. Sice člověk používající duplikantní výrobek v něm nemůže zemřít, ale objevují se mu následky, jako jsou modřiny, šrámy a bolesti hlavy i těla. Tady tento aspekt nemá spisovatel Jamie Sawier moc propracován a sem tam to trochu skřípe v logice. Citát: Nikdy nevěř tomu, co ti tvrdí velitelství.... celý text

Tabule osudů 2018, Joe Benitez (p)

Tabule osudů uchovává vědění Bohů a tajemství Vesmíru.... Ten, kdo [ji] vlastní, bude vládnout Světu Ihned po otevření knihy jsem začal vrnět blahem. Opět temné prostředí barev, které má na svědomí Mike Garcia a hned od počátku je tu přítomno mnoho metalových vychytávek a předmětů, které by v té dané době vůbec neměli existovat natož fungovat. Ale ony tu sou a fungujou. Vše je zobrazeno v krásných detailních kresbách a vrchole pak jsou celostránkové malby, které úplně září z této knihy. Nechybí ani nezbytná Galerie obálek. To je podstata Lady Mechaniky. Malá ochutnávka: Pro moudrého a chápajícího čtenáře, moudrost víry je bez vyjímky nekonečný poklad – je závanem Boží moci. Pravda však je, že mě obsah této Lady Mechaniky od mistra M. M. Chena lehce zaráží. Ladi Mechanika si hraje skoro na archeoložku, postavou lehce připomene Laru Croft a hlavně používá zbraně a stroje, které, jak již víme, by neměli existovat v daném století. Ale pak vám na otázku zda věří na věci jako je Diův Blesk, Brahmástru z Mahábháráty nebo na Babylonský Šarur, odpoví, že to jsou jen báje. Ať jde mistr Chen do háje, tomu se nedá věřit! Citát: Nemohu důvěřovat nikomu, kdo nabízí jen tak nezištnou pomoc. Docela mě rozesmál dvojstránkový obrázek, který bych trefně pojmenoval „Sahara, největší poušť světa“. Tahle kresba jakoby do celého příběhu skoro nepatřila nebo přinejmenším se tam tak nějak nehodí. Je prostě jiná, prázdná a přece tak hluboká. Nechám to na vás. Citát: Tohle není konec. Tohle je jen začááááá.... Tohle nakonec říkají vždycky.... celý text

Tajemství mechanické mrtvoly (limitovaná edice) 2017, Joe Benitez (p)

Věhlasná lady Mechanika, elegantní a ctnostná anglická hrdinka „dodávající jinak necivilizovaným masám alespoň špetku britské úrovně“. Tuto knihu jsem si koupil z mnoha důvodů. Mám rád dobu Ocelových měst a Wild Wild Westú, dobu, kdy fungují věci, které možná ani nemohly být ještě vyrobené a hlavně lidé, kteří je používají tím nejsou ani překvapení. Druhým důvodem je kresba. V tomto příběhu jí má na svědomí Joe Benitez a svými temně steampunkgothickými barvami jej krásně doplňuje Peter Steigerwald. Jsem rád, že se tito dva umělci dohodli na vzniku Lady Mechaniky. Malá ochutnávka: Pátek třináctého. Pokud na tyhle věci věříte, není to nejpříznivější den na noční dobrodružství. Ale našli by jste lepší noc na lov „démona ze Satanovi uličky“? Výuka plavání ve čtvrté kapitole mě rozesmála. Je to snad jedna z mála vtipných scén v tomto příběhu. Příběh je jinak celkem vážný až hororově laděný. Ale je to tajemné, dobrodružné a napínavé. Citát: A jsi si naprosto jistá, že je to směr, kterým se chceš ubírat? Na konci knihy je nezbytná Galerie obálek od různých autorů. Tady se čtenář může ještě dokochati, pokud to nestíhal příbězích samotných.... celý text

Akta X: Chci uvěřit 2008, Max Allan Collins

Staré hříchy budou zapomenuty a obvinění stažena. Kdo viděl nejdříve film a pak četl tuto knihu nebude nijak překvapen. Kniha vznikala zároveň ze scénářem a její obsah je více méně podoben filmu. Co bylo pro mě velkým zklamáním je absence mimozemšťanů. Člověk by řekl, že když už se tvůrci rozhodli natočit celovečerní příběh agentů Muldera a Scullyové, bude tam alespoň jeden zelenej mužíček...nebo hnědej...nic. Malá ochutnávka: Výborně. Tak to sepiš. Své dluhy jsi splatil, svoje sis odsloužil. Řekni to světu. Napiš knihu. Musím však uznat, že je to velmi zvrácený detektivní příběh s nechutně vypadajícím prostředím. Citát: Ty mi něco povídej o posedlosti.... celý text

Čarodějova nevěsta 4 2018, Kore Yamazaki

Sice si na to moc nepamatuji, ale vím jistě, že jsem dřív žral lidi. Odkud se vlastně vzal Elias? A co za temnou minulost že skrývá? Eliasův starý mistr Lindel zná odpověď a rád se o ní podělí, ale bude s ní Číse spokojená? A hlavně – dokáže se vyrovnat i s tím, co se kdysi přihodilo jí samotné? Toto je příběh o minulosti. Malá ochutnávka: Vždycky, když mluvil o budoucnosti, mluvil i o mě. A tak jsem si začala myslet, že jí budeme trávit spolu. Tak a hned v první kapitole první nelogika. Na jednom obrázku chytí Elias králíka a Lindel mu říká – pusť ho, nechytej nic, co nechceš jíst, jídla máme dost. Ale hned na dalším následujícím obrázku už Lindel brečí, že nemaj jídlo a musej tedy do vesnice, léčit lidi za trochu jídla. A hned v prvním domě, kde zaťukaj úplně náhodou někdo marodí. Ha, tak tohle mi hlava nebere. Citát: Prokletí i požehnání je v podstatě to samé. Záleží jak se k tomu postavíš. Celkově mi připadá, že příběh napsalo nějaké desetileté dítě. Myslím, že tuhle sérii zanechám mladším a už se jí nebudu věnovat. Potřebuji něco plnohodnotnějšího, něco co mě bude bavit a bude to mít logiku, která si nebude stránku od stránky protiřečit.... celý text

Revoluce mravenců 2007, Bernard Werber

1 + 1 = 3 Alespoň v to doufám z celého srdce. Naučte se myslet sami a bez toho, abyste se nechávali ovlivnit. Toto je dobrá rada. A já se nechal ovlivnit a jsem zklamán. Po prvním úžasném románu Mravenci a jeho velmi povedeném pokračování Den mravenců jsem uvěřil, že i trojka, Revoluce mravenců bude dobrá. Opak je krutou pravdou. Vlastně jsem měl poslechnout sám sebe, když jsem knihu měl poprvé v ruce. Její tloušťka přes 700 stran měla býti varováním. Rada spisovatele Werbera: Pasáže, jenž vám připadají příliš dlouhé, klidně přeskočte. Kniha není nic posvátného..... Jeho rady jsem se řídil třeba v momentě, kdy jsem narazil na postup výroby chleba a nebo majolky. Tohle mi připadalo naprosto zbytečné a jen prodlužující nudu, kterou jsem s touto knihou zažil. Nad vodou mě držela jen hlavní zápletka – podivný nález pyramidy uprostřed lesa a jeho tajemní obyvatelé. Bohužel, než se čtenář dostane k jádru pudla, několikrát má chuť knihu zavřít. Citát: Mravenci mi dělají starosti. Opět je tu v akci hlavní hrdinka 103 683, která nese svému mraveništi velmi špatnou zprávu a kterou na její dlouhé cestě potká mnoho nepříjemností, překvapení, ale i přátel. Vše je však prošpikováno takovými nesmyslnými pasážemi, výroky a výňatky s Encyklopedie relativního a absolutního vědění, až mi z toho bolela hlava. Citát: Funkce dělá orgán, ale absence funkce orgán zničí. Nevím, proč spisovatel chtěl vše dotáhnout ad absurdum a zdělit čtenáři, že se má vlastně ještě hodně co učit. Ale u mě to zafungovalo, uvědomil jsem si sám sebe a už tuhle knihu nikdy nebudu číst, ani jí nikomu nedoporučím. Svým obsahem vlastně není nijak výrazným pokračováním prvních dvou knih a tak je úplně jedno, když jí nepřečtete.... celý text

Čarodějova nevěsta 3 2018, Kore Yamazaki

Je jako čaroděj z pohádek, někdy podá pomocnou ruku, jindy zase vycení zuby. Hned v kapitole číslo 12 (název je opět v angličtině – díky milé nakladatelstí za.... nic) jsem docela bloudil. Děj okolo černého psa je nelogický a vyústí v nějakou podivnou pointu. Malá ochutnávka: ...s magií se to má tak – jakmile si něco umaneš, tak dokážeš cokoliv. A dokážeš to sama, bez pomoci zaklínadla, hůlky, víly či nadpřirozené bytosti. Kámen proměníš ve zlato, ryby přinutíš plavat po obloze, úrodu udržíš čerstvou libovolně dlouho. Jenže vtip je v tom, že to nesmíš. Na straně 106 už jsem kroutil hlavou. Tomuto ději jsem vůbec nerozuměl. Situace – Čise, její pes Ruth a Simon, pes se promění na člověka, Simon ho vidí a Číse se ptá – Tak že vy je vidíte Simone? O kom to mluví se ptám já – čtenář?!?! Citát: Když žijete tak dlouho jako já, začnete o věci rychle ztrácet zájem. Tak tohle mě celkem zklamalo. Nějak jsem se do příběhu nedokázal pořádně vložit. Kresba je opět nádherná, ale scénář mi neseděl.... celý text