Thalin
přečtené 602
Prázdné sliby
2021,
Lexi Ryan
Páni, kdyby se Blacková, Maasová a Cassová spojily a autorku téhle knihy zažalovaly za plagiátorství, tak by to vyhrály na plné čáře. Já chápu, že je už dnes těžké vymyslet ve fantasy (a literatuře obecně) něco vážně originálního, ale tohle je tak do očí bijící. Jo, pokud člověk knihy od zmíněných autorek nečetl, tak věřím že se mu kniha bude líbit. Ale pokud je četl nebo je má dokonce rád, bude mu tohle připadat jen jako vykrádačka. Už to krásně shrnula dianaxn. Kniha nepracuje snad s žádnou vlastní myšlenkou. Nejvíc mě tam zaráží okopírovaný koncept ze Selekce. Proč, k čemu? S myšlenkou dvanácti potencionálních nevěst se tam vlastně vůbec nepracuje a ani jedna z dalších jedenácti, až na krátké mihnutí, tam nijak nevystupuje. Úplně zbytečná vata. Nebo jen měla autorka problém vymyslet vlastní způsob, jak Brie do paláce dostat a udržet ji tam? Za mě veliké zklamání. Čekala jsem inspiraci nebo podobný svět, jak je slíbeno v popisku a ne mix všeho, v čele s nezajímavou hrdinkou. Přijde mi, že si Ryanová všechny ty knihy přečetla a pak se rozhodla splácat vlastní verzi. Ne moc povedeně, bohužel. Na odpad to není, číst se to dalo. A neznat ty knihy, možná si to užiju, ale víc jak jednu hvězdu dát nemůžu. Je to jen taková prázdná oddechovka. Další díl si možná, ale jen možná přečtu jen proto, abych zjistila co dalšího zvládne tahle spisovatelka vykrást.... celý text
Upíří chutě
2007,
Andrej Olegovič Beljanin
Už je to delší doba, co jsem knihu četla, ale i tak si děj pořád pamatuju a bavil mě. Není to nějaká upíří klasika a nejspíš to se mi na tom líbilo. Včetně postav a děje.... celý text
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
2021,
Holly Black
Kniha je taková pěkná, dodatková vsuvka. A vůbec mi nevadí, že je cílená spíš na mladší čtenáře, i tak jsem si ji užila. A navíc se mi moc líbí to grafické zpracování.... celý text
Gabrielův Očistec
2014,
Sylvain Reynard
Sama sebe se ptám, proč jsem to vlastně četla, když mě jednička tak otřesně nudila? Možná v naději, že se to nějak posune a nebude to taková nudná přeslazená blbost. Vedle jak ta jedle, tohle bylo snad ještě horší. Do trojky už nejdu, ne a ne.... celý text
Gabrielovo Inferno
2013,
Sylvain Reynard
Tohle bylo, jednoduše řečeno, zbytečně zdlouhavé a nudné. A plné klišé. Vážně ještě někoho baví pan parchant a cudná, nevinná panna, kteří k sobě zahoří a ze zmetka je najednou přeslazený medvídek, co se jen stará o svou nevinnou krásku, aby třeba náhodou neumřela hlady? Zkusila jsem druhý díl a s protáčením očí ho odložila po sto stranách. Zbytečná, stokrát opakovaná limonáda bez nějaké akce a zábavy. Pobavil mě název série. Tohle nebylo hříšný, ani vášnivý, u toho by usnula i znuděná jeptiška.... celý text
Kavárna šílenců
2008,
Laurell K. Hamilton
S odstupem let čtu sérii znovu a teď vidím věci, které jsem dřív tak nevnímala. Asi v půlce knížky mi došlo jedno. Anita je vlastně strašně nepříjemná osoba. Odmítavá, nepřístupná, puritánská "stará mladá", pro kterou je Ne univerzální odpověď na vše a každý, i nevinný rozhovor, dokáže otočit v hádku nebo rovnou rvačku. Některé pasáže jsem vyloženě přeskakovala, protože k čemu třeba je v ději několikastránková hádka s někým, kdo ji nechce pustit na místo činu a vygraduje to pomalu až v přestřelku? Prostě spousta zbytečných hádek a popisů, co měl kdo zrovna na sobě. Já oceňuju její černý humor a cynismus, inteligenci a schopnost pohotově jednat, ale ten přehnaný důraz na to, že ona je ta veliká silná ženská (ovšem s neustálým připomínáním, jak je malinká), která vše zmákne a nikoho nepotřebuje, mě trošku štval. Proč ta neustálá potřeba být za hroznou hrdinku a drsňačku? Taky mi je záhadou, proč by před ní tolik chlapů padalo pomalu na kolena, když je i na svého přítele vlastně pořád hnusná. Jo, nikdy nejí, nikdy nespí, což asi na náladě nepřidává (další autorčin počin, který mě trošku štval, jako by tyhle silné drsňačky nesměly nikdy spát a jíst) ale stejně. Její puritánství je taky kapitola sama o sobě. Prostě mi místy přijde, jako zapšklá životem otrávená dáma a ne holka kolem pětadvaceti. Jistě, to čím se živí a co se jí stalo asi moc na optimizmu nepřidává, ale nemyslím si, že z ní musela autorka dělat takovou jedovatou negativistku. Ale oceňuju, že se tu děj trošku posouvá a svižně jede, i když to tady vážně působí, jako přípravné pole na následné orgie v dalších knihách. Ale dobře se to čte, pořád se tam něco děje a je to proloženo vtipnými poznámkami, takže dokážu přehlédnout i to, jaká Anita je. Ale znát někoho takového v reálu, vystřelím tu ženskou na měsíc.... celý text
Poslední přání
1999,
Andrzej Sapkowski
Ze všech knih o Geraltovi mám tuhle první, povídkovou, ze všech nejraději. Ten styl psaní, humoru i vykreslení postav mi zkrátka sedí a jednou za čas se k ní (ale i k ostatním dílům) ráda vracím.... celý text
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Zprvu jsem se bála, že mi kniha nesedne a nebude se mi líbit, i když jsem na ni čekala dlouho. Začátek se totiž vlekl, motalo se tam hodně postav a vlastně nic moc nebylo vysvětleno. Až do vraždy smečky, kdy Bryce trošku dospěla a přepnula z té párty pipky do vlastně sympatické holky s dobrými poznámkami a myšlením. Byla tam akce, humor, mezi hlavními postavami byla chemie a dobře se špačkovali. Že tam nebyly takřka žádné sexuální scény mi vůbec nevadilo, vlastně mi to tam dost sedlo. Teď si jen počkat na druhý díl a odolat nečíst všechny ty spoilery a nadšené reakce ve fórech a skupinách z jiných zemí, kde už vyšel.... celý text
Už nejsem vaše dcera
1995,
Karin Jäckel
Četla jsem už několik knih na stejné nebo podobné téma, ale tohle je rozhodně to nejsilnější, nejhorší, nejodpornější a místy jsem četla s velikým znechucením. Psychicky mi z toho bylo úzko, fyzicky skoro až zle. Ale stejně jsem se nemohla odtrhnout a musela to dočíst. Šílené. Nechápala jsem jen dvě věci. Že to Monika byla schopná vydržet (A neutéct-nevrhnout se dávno pod vlak) tak dlouho a že ta kreatura dostala jen osm let. A matka nejspíš nic. Tam spravedlnosti tedy nebylo učiněno za dost a oběť bude trpět až do smrti. Na stranu druhou, nesedělo mi tam hned několik věcí, hlavně pak časově a přesné popisky z doby, kdy byly Monice třeba dva nebo tři. To ubírá na reálnosti.... celý text