ThePetinka
přečtené 524
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
2007,
Jerome Klapka Jerome
Už od začátku jsem byla příjemně překvapená atmosférou i celkovým nábojem knihy. První strany mi přišly naprosto nejvtipnější a nejtrefnější, hodně jsem se u nich nasmála. Bohužel postupem času mé nadšení trochu sláblo, i když, to podotýkám, nikdy zcela nevyprchalo. Ten pověstný anglický humor se mi snad nikdy neomrzí! Mám takové knihy ráda. Jen se tak napůl úst pousměju, kniha mi zvedne náladu a vlije čerstvou krev do žil. Přesně takový Tři muži ve člunu jsou. Suchý anglický humor, místy bohužel trochu říznutý jakýmsi poetickým blábolením a podrobnou historií každé malé vesnice na břehu Temže. Pominu-li právě ony poetické odbočky a lekce historie, je příběh svižný a hezky člověku ubíhá. Autor k hlavní dějové lince přidává spoustu zábavných příběhů o milionech svých známých a známých jejich známých a známých známých jejich známých, kteří všichni do jednoho zažili něco, o co stojí se podělit. Rozhodně chápu, proč si kniha našla cestu do srdce tolika čtenářů. Pokud máte rádi komické příběhy ze života a suchý anglický humor, rozhodně vám Tři muže ve člunu doporučuji (pozn. v některých vydáním se kniha jmenuje Tři muži ve člunu – o psu nemluvě). Mě osobně se moc líbila a její čtení jsem si užívala. Celé je to takové mile domácí a když už nic, vybaví vás kniha řadou výborných historek, které můžete vykládat svým známým, nebo známých jejich známých, nebo známým…. vždyť vy víte. 80%... celý text
Spálená mrazem
2013,
Patricia Briggs
Po delší době jsem se opět dočkala pokračování své oblíbené série o automechaničce Mercy. Musím přiznat, že na knihy od Patricie Briggsové jsem tak zatížená, že i kdyby kniha stála za prd, byla bych z ní nejspíš stejně nadšená. Nemusíte ale mít strach, protože za prd tedy opravdu nestála. Byla výborná, ostatně jako všechny předchozí díly. Knihou nás provází naše stará známá Mercy, nicméně v několika případech tu také nově narážíme na to, že příběh vypráví její manžel Adam. Autorka s velkou precizností vykreslila Mercyinu povahu už v předchozích dílech, takže nyní sledujeme, jak se mění pod vlivem svých nových rolí - manželka, družka alfy vlkodlaka, nevlastní matka. Na druhou stranu však Mercy zůstává stále stejně odhodlanou ženou, silnou a schopnou bránit se veškerému příkoří, které jí život přináší, což je nesmírně sympatické. Na pozadí příběhu se zároveň odehrává docela jiná a mnohem větší hra - veřejnost musí přijmout fakt, že vlkodlaci nejsou jen postavy z fantasy příběhů a je celkem nasnadě, že se to mnohým nelíbí. Zároveň zjišťujeme, že Fae, kteří vystoupili na veřejnost už v předchozích letech, tento boj prozatím vzdávají a téměř všichni mizí v obrovských rezervacích (které mizí s nimi). Mercy tak zdánlivě přijde o svého učitele a přítele, železného faeho Zeeho. Příběh je jako vždy plný akce a je zamotaný až do poslední chvíle. Rozuzlení zápletky mě poměrně překvapilo, protože nic nenaznačovalo tomu, že směřuje právě k takovému závěru. Přiznávám, že mě docela potěšilo, jak málo průhledný děj byl. Kniha se mi četla dobře, nicméně, stejně jako u předchozích dílů, jsem měla místy pocit, že je špatně přeložená (nebo prostě nepracuje s češtinou tak, jak by měla). Několikrát jsem se zarazila nad tím, jak se ve větách opakují tatáž slovesa apod. Na zážitku mi to ale nikterak neubralo, protože až na tento drobný detail jsem si příběh vychutnala. Pochválit musím i krásnou obálku. Všem fanouškům moderní městské fantasy musím tuto knihu určitě doporučit. Mezi hlavní výsady autorky totiž patří i fakt, že všechny její příběhy, byť na sebe časově navazují, mají vždy uzavřený děj. Můžete tedy začít číst klidně od posledního dílu a o nic nepřijdete... celý text
