THERISA
přečtené 524
Penelopiáda
2007,
Margaret Atwood
Zajímavé, neotřelé pojetí stokrát zpracovaného příběhu a přesto jinak. Atwoodová odvedla svou práci více než dobře. Není to kniha, ke které máte chuť se někdy vrátit, ale když ji po poslední stránce odložíte, jste rádi, že jste si ji mohli přečíst.... celý text
Voda pro slony
2008,
Sara Gruen
Těžko říct, jak hodnotit knihu, kterou všichni kolem vynášejí do nebes a doporučují, a která vám během čtení i záhy po něm zapadne do šedivého nelichotivého průměru. Za sebe jsem v průběhu čtení pořád na něco čekala a čekala …a ono to stále nepřicházelo a nepřicházelo … Nejsem si jistá, zda jsem knihu dostatečně nepochopila, či snad jsem tak náročný čtenář, že mi její „obyčejná lidskost“ zasazená do atraktivního prostředí cirkusu nijak neučarovala (šedi všedních dní máme všichni dost v běžném životě, knihy mají být zdrojem všeho jiného). Na druhou stranu si neodpustím ani poznámku k českému překladu, který byl jedním slovem „příšerný“. Popravdě ani nechci znát jméno člověka, který má českou verzi na svědomí (úvodním a závěrečným stránkám knihy, kde bych tuto cennou informaci našla, jsem se raději vyhnula). Tak nějak hledám onu díru, kterou se tato verze překladu (i s chybami v textu, kterých není málo) dostala v nakladatelství Tatran do tisku. Nepřekvapuje mě, že se kniha stala bestsellerem New York Times, protože američtí čtenáři jsou nejspíš skromnější. Co mě však šokuje, že stačí napsat knihu z cirkusového prostředí a hned je obklopena masivní reklamou a následuje film (podobně „kvalitní“ jako kniha samotná). Neuškodila by znalost díla Eduarda Basse, který „nádheru i neřest“ cirkusu objevil již před více než 70ti lety a jeho zpracování je naprosto famózní, ať už se jedná o Cirkus Humberto nebo Lidé z maringotek. Pro mě je celá kniha Sary Gruen i film, který ji následoval, jen obrovskou reklamní bublinou vzbuzující iluzi dobré knihy/příběhu, která však velmi brzy v průběhu samotného čtení/sledování splaskne…... celý text
Lidský živočich
1997,
Desmond Morris
Velice stravitelný pohled na etologii člověka. Ačkoli tvorba Desmonda Morrise nikdy nevystoupila ze stínu Nahé opice, na autorovi je sympatické, že se o nic takového ani nepokouší. Za mě – jedna z nejlepších a nejzábavněji napsaných populárně naučných knih, jaké jsem kdy četla.... celý text
Parfém: Příběh vraha
1990,
Patrick Süskind
Skvělá kniha, dokonalý námět, čtivé zpracování, co víc si může nad/průměrný čtenář přát? Za sebe musím říct, že po přečtení knihy jsem se neuvěřitelně těšila na film, ale ten (jako obyčejně) zklamal. Jeho tvůrci se spíše než na podstatu celého příběhu, zaměřili na mainstreamovou snahu šokovat. Obrazově krásné, ale prázdné a to kniha rozhodně není! Některé knihy by měly navždy zůstat „jen“ knihami a tohle je jedna z nich…... celý text
Schola alternativa
2004,
Natálie Kocábová
Až překvapivě dobrá a velice vyspělá kniha. Ačkoli jsem k ní zpočátku přistupovala dost skepticky, nakonec jsem musela uznat, že v té Natálce přece jen něco bude… :)... celý text
Svět se rozpadá
2003,
Chinua Achebe
Námět - skvělý, zpracování – (pro mě) poněkud krkolomné, nicméně nevím, nakolik to může být způsobeno českým překladem. Jinak tahle kniha rozhodně stojí za přečtení, už jenom proto, že to je pohled do kultury, který nám jen tak nějaký spisovatel neposkytne a zároveň do časů, které byly pro „starý svět“ naprosto přelomové. Nebudu tady psát o střetu kultur a náboženství, o tom už si přečtěte sami…... celý text
Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky
1982,
Ira Levin
Oba příběhy super! Obě jejich filmová zpracování super! (rozuměj verze Stepfordských paniček z roku 75, ne ta slátanina s Nicole Kidman) Neuvěřitelná je atmosféra obou literárních předloh, u Rosemary jsou okamžiky, kdy by se napětí dalo doslova krájet! Občas poněkud zdlouhavé, ale rozhodně se vyplatí vytrvat. Takže s heslem "VYDRŽAŤ" se můžete určitě pustit do čtení, na konci pochopíte, proč to za to stojí.... celý text
Cujo
1992,
Stephen King
Knihu jsem akorát dočetla a rozhodně se nebráním přívalu superlativů a pění ód! Brutální jízda, posledních sto stran takřka bez dechu. Stephen King je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a na tuto knihu jsem se těšila a čekala strašně dlouho. Teď už chápu, proč jde ve všech knihovnách tohle mistrovské dílo z ruky do ruky a čekací doba je tak neuvěřitelně dlouhá. Ale stálo to za to! Postavit příběh dlouhý přes dvě stě stran na tak jednoduché zápletce dokáže skutečně málokterý autor, ale mistr King opět dokázal, že se mezi takové literární perly řadí bez kapky potu na svém geniálním čele! Já křičím BRAVO, mistře!!! Po dlouhé době kniha, která mě nadchla (asi si vybírám špatné knihy…), a za níž se nestydím poděkovat! Takže já děkuji, odcházím nadšena a literárně naprosto uspokojena! A panu Kingovi a jemu podobným autorům vzkazuji – „Prosím, VÍC takových!“... celý text
Díky za každé nové ráno
1996,
Halina Pawlowská
Vtipné! Byla jsem mladá (nikoli však hloupá) a líbilo se mi to… Dneska už bych si to ale nepřečetla (bojím se, že by se to nutně odrazilo na hodnocení). Filmové zpracování knihy (v hlavní roli s úžasnou Ivanou Chýlkovou) také stojí za zmínku…... celý text
Havran a jiné básně (14 básní)
2008,
Edgar Allan Poe
Poezii ráda nemám, tuhle sbírku miluji! Doufám, že to ze mě automaticky nedělá případ pro psychologa…
Ďáblovy deníky
2009,
Nicholas D. Satan (p)
Místy vtipné, ale to je tak vše. Hodnocení dávám především za formální stránku stylizace knihy, která je skutečně do puntíku ďábelská… Kniha vizuálně dokonalá, po obsahové stránce však nezanechá hlubší dojem.... celý text
Malý vetřelec
2010,
Sarah Waters
Chce se mi napsat – zbytečně moc dlouhé, zdlouhavě zbytečné a hlavně o ničem (asi jsem to dostatečně nepochopila, nevím, ale někde se musela stát chyba…)Ale knize je třeba uznat kvality, kterých bezpochyby dosahuje. Jednou z těchto kvalit je neoddiskutovatelný vypravěčský talent autorky (nebo snad autorky českého překladu paní Puchalské) a především spisovatelčina schopnost udělat (s prominutím) „z prdu kuličku“(v tomto případě knihu o pěti stech stranách).... celý text
Open: Otevřená zpověď
2010,
Andre Agassi
Srdcová záležitost! Andrého fanynka jsem snad od nepaměti a tahle kniha pro mě byla jako dar z nebes…Ačkoli se tomu on sám brání (a v knize to nezapomene několikrát zdůraznit), tak pro mě byl rozhodně tím, kdo propůjčil tenisu image. Nikoli však image chladného decentního baletu v bílém, ale neuvěřitelně úžasného sportovního výkonu, který je pokaždé jiný a je formován především osobností toho kterého sportovce. V případě Agassiho osobností neuvěřitelně citlivou, ale zároveň silnou, a tak nějak i vrženou do víru událostí, které později dokázal proměnit ve zlato. Cesta to ale byla dlouhá a rozhodně ji nevydláždil jeho zázračný talent, ale spíš neskutečná píle, skvělý tým lidí a hlavně zpočátku velmi tvrdé vedení jeho bláznivého otce. Celý tento „příběh“ je zároveň názornou ukázkou toho, jak tenká je v životě hranice mezi láskou a nenávistí, a jak je obraz nás samých mnohdy zkreslen v očích našeho okolí pod vlivem okolností, které nám samotným až tak důležité nepřipadají.... celý text
