TinaFr
přečtené 373
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Tak i já jsem si přečetla nejočekávanější knihu letošního roku. Ale k nadšeným ovacím se nepřidám. Text sám o sobě je napsaný stylisticky dobře. Alena Mornštajnová psát umí, to nám ukázala už mnohokrát. Její příběhy hezky plynou, umí si pohrát s metaforami, dokáže čtenáře do knihy vtáhnout a nepustit. Zároveň oceňuji, že se pustila do náročného a odporného tématu zneužívání dětí. Nečte se to snadno. Ale bohužel se takové věci dějí až příliš často na to, abychom nad tím jako společnost mohli zavírat oči. A beletristické ztvárnění může pomoct zvýšit povědomí i u lidí, které by problematika jinak minula. Tím se ovšem dostávám k samotnému ději. Už v minulosti jsem měla u postav autorčiných knih problém s tím, že jsou příliš ploché. A zde to nebylo jinak, dokonce mám dojem, že u Lesa v domě je to hned po Listopádu znát nejvíce. Postavy matky a prarodičů jsou neživé, sice se v příběhu vyskytují - a někdy o sobě i něco prozradí - ale celým příběhem jen tak proplouvají. V knize se "něco" děje, ale nemá to hloubku, prostě se to jen děje. U hlavní hrdinky je to trochu lepší, přece jen se toho o ní dozvídáme trochu víc, když příběh vypráví, ale ani ona nám neumožní nahlédnout do hloubky svého nitra. Což je podlé mého názoru škoda, tohle téma si o to vyloženě říká. Další věc, se kterou mám problém, je faktická přesnost, a to sice proces s Jakubem. Značně pochybuji, že kolem roku 2000 by se někdo zabýval tak nejednoznačným obviněním devítileté holky. Bohužel ani v dnešní době by tomu možná nebylo jinak. Ale na počátku tisíciletí? Těžko. Na základě popsaných důkazů by ho sotva někdo odsoudil. Na závěr se ještě vyjádřím k podobnosti se skutečným příběhem (odkaz: https://a2larm.cz/2019/03/leaving-neverland-ocima-toho-kdo-v-detstvi-prozil-sexualni-zneuziti/ ). Alena Mornštajnová se zatím nevyjádřila, nakladatelství Host situaci věnovalo jeden příběh na instagramu. Což je podle mého názoru dosti zvláštní přístup, obvinění je to závažné a týká se jedné z nejprodávanějších tuzemských autorek. Pokud mám říct svůj názor, inspiraci skutečným příběhem tam vidím (celá role lesa, výrazný popis čichových vjemů, absence matky, byť z jiného důvodu, než je popsáno v knize). Doufám, že se k tomu autorka i nakladatelství postaví čelem a k situaci vydají prohlášení.... celý text
Po Brownových knihách jsem vždycky sahala jako po velmi odpočinkové četbě - tudíž moje nároky nejsou nijak vysoké. U Počátku jsem se ovšem docela nudila. Příběh je strašně dlouhý, ale tak polovinu času se pořádně nic neděje. Doufala jsem, že se teda aspoň "posadím na zadek" z toho rozuzlení, ale ani to se nestalo. Vyloženě špatné to nebyla, pořád to je Brown, ale kvalit předchozích knih bohužel nedosahuje. Malé plus má autor za popisy španělských krás, hned bych se tam vydala.... celý text
