Tiny24
přečtené 276
Válečný prorok
2011,
Richard Scott Bakker
Bakker zde nastoluje zcela novou rovinu fantasy, pozastavuje se nad každou pohnutkou postav a svými indiciemi dává čtenáři možnost pochopit, proč to tak je a proč kdo jak činí. Dále se také jako zpestření zabývá spoustou filosofických otázek a problémů, jež lze vztahovat i na problémy civilizace naší, nejen té jeho smyšlené. Vše perfektně propracované, probrané do nejmenších detailů a dává to smysl. A i když si Bakker libuje ve zvláštních věcech (pochopíte při čtení) a ke konci je pár nudných pasáží, tak je to skvělý počin, jehož originalitu a propracovanost jen tak někde nenajdete.... celý text
První přichází tma
2009,
Richard Scott Bakker
Jakmile jsem se zvládl prokousat přes prolog, který jsem absolutně nechápal a nedával mi smysl a také následujících cca 50 stran, tak mi bylo nabídnuto vcelku napínavé čtení, které bohužel nijak nekončí a po dočtení poslední strany zůstává stále zcela otevřené. Je tu sice dost filozofování a člověku dá zabrat, než pořádně pochopí co a jak ve světě funguje, vystupuje tu spoustu postav, ale Bakker to zvládl skoro na výbornou a vše se dá v průběhu čtení vstřebat a navíc je tu ku pomoci mapa a seznam postav a frakcí. Kdo hledá nějaké dospělejší počtení a ne nějaké teen romány, kterých je dnes jako hub po dešti, miluje intriky a twisty v ději a nevadí mu trochu složitější čtení, pak je Princ ničeho pro něj.... celý text
Jablko Žezlo Trůn
2015,
Ian Cameron Esslemont
Nemám slov, Esslemont a Erikson jsou prostě záruka kvality, perfektní zakončení Darúdžihistánské linky. Spoiler: Leomanův konec mě opravdu chytil za srdce. Žádné vraždění, umírání, nebo láska až do smrti, nic takového, jen ležet a vyprávět si příběhy o holkách. Jak poetické.... celý text
Ocelové žezlo
2006,
Juraj Červenák
Jak je těžké napsat opravdu dobrou, "pětihvězdičkovou", fantasy? Podle většiny knih, co jsem v poslední době četl, asi dost. A Ocelové žezlo mezi tu většinu naneštěstí patří. Napřed musím podotknout, že co jde Červenákovi ke cti, tak to, že se ze svého výtvoru nesnaží dělat něco víc, nějaký ohromně epický příběh. Celé to stojí na zdařilém propojení s historií a stylu psaní, na tom není moc co vytknout (až například na nešvar používání více jmen pro jednotlivé postavy). Samotný příběh je ale dosti předvídatelný. Ocelové žezlo tak zapadá mezi ostatní průměrné hrdinské fantasy, které se vleče od otřelého k otřelému.... celý text
Vcelku zdařilé zakončení, vše dopadlo jak dopadnout mělo, žádné překvapení, nic jiného jsem ani od Cooka nečekal. Celou sérii drží spíše vznikající legrační a zajímavé situace, do kterých se neméně legrační a zajímavé postavy dostávají a samozřejmě také skvělé dialogy, než nějaký barvitý příběh plný zvratů. I přes velkou nadsázku si ale Černá legie zachovává tu správnou atmosféru, to se Cookovi povedlo. Škoda, že nejsou přeloženy další díly, moc by mě zajímalo, jak to s Felčarem a legií dopadne dál, jako konec je ale Bílá růže dostačující. Je poznat, kde se Erikson s Malazem nechal inspirovat, lepší inspiraci ani mít nemohl. Mimochodem s menhiry mě Cook několikrát opravdu rozesmál.... celý text
Ydris: kniha první
2017,
Květoslav Hönig
Ač nemám potřebu se vyslovovat u knih na víc jak pár řádků, tak si tu práci u Ydris dám. Jak já se knihu těšil a teď, po 200 stranách knihu odkládám a dál už na to nemám. Jsem zklamán, vkládal jsem do autorů opravdu velké naděje, ale zázrak nebo revoluce na poli fantasy se rozhodně nekoná. Nepamatuji se, že bych někdy nějakou knihu nedočetl, i přes částečnou nechuť jsem se vždy prokousal do konce. V tomhle případě ale nemohu jinak. Nechci nikoho urazit nebo být přehnaně kritický, ale po celou dobu čtení jsem jen myslel na to, aby už byl konec a já se mohl vrhnout na nějaké jiné dílko. Připadal jsem si, jako kdyby mě někdo posadil před knihu a polovina stran by namátkou chyběla (a že by knize pár set stran navíc prospěl), je to jako špatně sestříhaný film. Nemohl jsem se pořádně začíst a děj se nikam neposouval. S postavami jsem se absolutně nesžil, nedokázal pochopit jejich počínání. Celkově to na mě působí uspěchaným dojmem, snaží se to tvářit velkolepě, ale velkolepé to není, jako kdyby to někdo psal doma na koleni a co nejrychleji s tím mohl jít ven. Autoři ještě mohli pár let počkat a nechat dílo vyzrát, více ho propracovat. Kniha se snaží stavět na precizně vytvořeném světě, ale snaha je to marná. Za celou dobu jsem nějak nestačil postřehnout, jak co ve světě funguje, vyskakovaly tu jména rodů a postav, sem tam nějaká historie, ale nic, co by mi utkvělo v paměti, otočil jsem stranu a vše bylo pryč. Autoři si mohli dát víc práce, trochu knihu natáhnout, ale aspoň vše lépe popsat. V knize se vše jeví propracovaně, ale nemá to žádnou hloubku. Ilustrace ani moc zmiňovat nebudu, tento druh umění jde mimo mě, lepší atmosféry by se dalo docílit obyčejnými obrázky bez abstrakce. Je taky hezké, že se autoři snažili používat sem tam nějaké nářečí, ale v tomto případě to bylo jako pěst na oko, působilo to na mě, jako kdybych se já, rodilý Čech snažil mluvit nářečím, nikdo by mi to nářečí neuvěřil, stejně jako jsem to neuvěřil postavám v knize já. V neposlední řadě musím zmínit jména. Každá postava má několik dalších přízvisek. A tím vznikl mezi už tak velkým počtem postav velký chaos, nehledě na to, že se jména dost pletou. Myslím si, že by se to bez toho obešlo, spousta jiných knih budiž příkladem. Dost by taky pomohl seznam jmen na konci, včetně jmen rodů, jejich sídel, nějaký krátký popis, atd. To by podle mého názoru pomohlo. Co se mi líbí je mapa, ta je opravdu krásná a je vidět, že si s ní dal dotyčný autor záležet. To je tak vše, co bych zmínil, určitě se dá v knize najít pár dalších nedostatků, případně i kladných věcí. Snad se autoři ze svých chyb poučí, zdokonalí styl psaní a další díl naservírují v lepším podání. Autorům přeji hodně úspěchů s celou ságou. Jak je vidno, nějaké čtenáře si kniha našla a určitě i najde další. Já už ale mezi čtenáře dalších dílů bohužel patřit nebudu.... celý text
Tetovaný
2010,
Peter V. Brett
V Tetovaném si Brett zatím jen chystá píseček pro další díly, a to je možná ten problém, moc se totiž zabývá představením jednotlivých postav a nějakou hlavní zápletku dílu odkládá až na úplný konec, a že bych se z ní posadil na zadek, to se říci nedá. Doufám, že ze sebe v této knize Brett nevychrlil to nejlepší, protože jinak nechápu to hodnocení. Přijde mi to jako další lehce nadprůměrná fantasy, která se snaží vyčnívat něčím novým a originálním, ale stejně zapadá do těch starých vyjetých fantasy kolejí. Brett se pokouší o dospělý příběh, ale těch pár momentů knihu nezachrání od toho, aby mi kniha připadala jako pro náctileté, ne-li pro děti (dobře, to už přeháním). Možná jsem ale jen knihu před čtením přecenil podle hodnocení (Rovnat Tetovaného ke Jménem Větru, to jako vážně?), a měl moc vysoká očekávání. Snad se další díly zdaří lépe, už jen proto, že zde bude více prostoru rozvíjet celkový příběh a třeba se dočkáme i lepších zakončení jednotlivých dílů. Lepší hodnocení, než průměr si ale Tetovaný ode mne nezaslouží.... celý text
Stín se šíří
2013,
Robert Jordan (p)
I když Jordan stále drží laťku vysoko, tak je naprostá škoda, že se tolik bojí zasahovat do předvídatelného děje, trochu svoje hlavní postavy potrápit, nebo je naopak postavit do situace která pro ně není úplně běžná a není klišé. Chybí mi tu jakékoliv zvraty a šokující momenty, ale ještě je tu spoustu pokračování, tak nás třeba Jordan vyvede z omylu.... celý text
Meč z kamene
2014,
Ian Cameron Esslemont
Esslemont tentokrát dostal více prostoru, vyfasoval zajímavější část historie malazského světa a podle mě to zvládl na výbornou. Není co dodat, těším se na další díly.... celý text
Avempartha
2011,
Michael J. Sullivan
Celkově je to dosti plné samých klišé. Když to ke konci vypadá, že se to z klišé konečně vyhrabe, tak to autor posledními větami vše zazdí. Příjemné čtení, ale jinak kniha ničím nenadchne. Uvidíme, jak se vyvede celá série.... celý text
Princ Kaspian
2006,
C. S. Lewis (p)
Lewis umí psát opravdu krásně. Pro děti určitě skvělá kniha, já už z těchto příběhů ale dávno vyrostl. I tak je to ale moc pěkné čtení.
Drak Znovuzrozený
2013,
Robert Jordan (p)
Přijde mi, že se příběh stává díl od dílu dospělejším a tím i zajímavějším. Jordan ale děj dost natahuje, dokáže na 400 stránek natáhnout skutečnosti, které by člověk zvládl natěsnat i na stran 50. Pro někoho to může být otrava, ale já si to celkem užil.... celý text
