trudoš
přečtené 6905
Sen androidů
2012,
John Scalzi
John Scalzi opět skvěle zkombinoval svůj talent pro akci a komiku, z čehož vznikl sympaticky odlehčený sci-fi thriller Sen androidů. Přičemž, jak je jeho zápletka bláznivá, tak samotné chování postav nenechá čtenáře dlouho na pochybách, co že to vlastně drží v rukou. A i když humor pravděpodobně bránici nikomu neroztrhá, je kouzelně nápaditý a trefný. Už třeba motiv meziplanetárních vztahů, ve kterých lidstvo ví, že je s ním politicky /nekorektní výraz/, ale nemá moc možností s tím něco dělat, považuji osobně za geniální. Samozřejmě, sem tam se trochu pozastavíte nad logikou, což jsou však lapsy, které příběhu pro jeho hravost odpustíte. Stejně tak zpočátku lehce mate množství postav a dějových linií, které by jistě šly ukočírovat trochu přehledněji, ale přesto vyprávění nenudí od první po poslední stránku. V důsledku román ze všeho nejvíc připomíná báječnou akční jízdu, která si v ničem nezadá s autory jako David Morrell, Michael Marshall Smith, William Gibson či Donald E. Westlake.... celý text
Zrádný měsíc
2000,
Michael Connelly
Jiné, než detektivky s Harry Boshem, přesto stylová krasojízda. Nešťastná je pouze anotace na přebalu knihy, která v prvních dvou větách vyzradí něco, co tvoří pointu první třetiny románu. Po zdlouhavém úvodu (vnímáno subjektivně v návaznosti na výše zmíněné) se pak zlodějka Cassidy Blacková snaží řešit svou nešťastnou situaci, aniž by přitom ohrozila na životě sebe či své blízké. Jenže tady zase chybí zvraty, které by zápletku nějak zásadněji proměnily. Je to sice napínavé až do konce, ovšem v takové té očekávané rovině. Rozhodně je ale zajímavá linie tajného vyšetřovatele z kasina, který chytře reaguje na hrdinčino jednání. Zároveň také něco málo prozradí ze zákulisí pokoutních triků gamblerských podvodníků, což je téma, které mě nikdy nepřestane bavit. Slabinou jsou akorát kulisy - v dnešní době má tenhle thriller z roku 1999 punc retra, protože zločinecké praktiky šly s vývojem výpočetní techniky strmě nahoru. Zase je ale hezké vnímat ten rozdíl, kolik se toho za dvacet let změnilo.... celý text
Andělský let
1999,
Michael Connelly
Losangeleský detektiv Hieronymus Bosch, čerstvý adept na padesátku, během které už vážně něco zkusil, patří mezi nejslavnější postavy Michaela Connellyho. Dost často jde proti proudu a jeho zatvrzelá nerudnost působí leckdy až archaicky, ovšem výsledky má skvělé, stejně jako čirý zápal pro spravedlnost. Tentokrát má na starost vraždu nechvalně proslulého advokáta, který si postavil kariéru především na tom, že žaloval policii od rána do večera a od večera do rána. Přitom v 90 % úspěšně. Jeho smrt proto vyvolá výbušné reakce u obyvatel města, což po krvavých nepokojích z roku 1992 nejsou právě dobré zprávy pro věci veřejné. Harry se tak pouští do komplikovaného vyšetřování, z něhož je naneštěstí brzy zřejmé, že míří mezi policisty. A to pro něho, jako naprostého odpůrce „krys“ z vnitřního vyšetřování, není rozhodně nic příjemného. Andělský let je hodně dobrý a korunu mu nasazuje závěr (v dobrém slova smyslu), který poměrně drsným způsobem posunuje Boschův temný charakter zase o kus dále.... celý text
Kód smrti
2012,
Lincoln Child
Přestože mají Douglas Preston a Lincoln Child už léta zaběhnutou hororovou řadu s agentem Pendergastem, rozhodli se tentokrát pro něco nového. Něco, co ještě nikdy nedělali - akční špionážku. A i když jsem si od nich zvykl na ledacos (v dobrém), přeci jen byl pro mě Kód smrti nakonec trochu nepříjemným překvapením. Jak totiž obdivuji jejich talent pro vytvoření pulpové zápletky se sympatickými hrdiny, tady došlo k nějaké prapodivné chybě v matrixu. Nevěrohodné postavy, předvídatelný děj a primitivní dialogy, to všechno dělá z románu dost divoký úlet. Nezvládnuté rozvržení zápletky mu však kupodivu na čtivosti neubírá. Přičemž za naprosto úchvatný výjev, který by si regulérně zasloužil ocenění za nejlepší akční scénu roku, považuji závěrečný souboj dvou pracovních rypadel. Možná se tedy Gideon Crew tak úplně nepovedl, ale o nápady autoři evidentně stále nouzi nemají. A také potěšilo znovuzrození dvojice Garza & Glinn, specialistů na neřešitelné situace.... celý text
Zátiší s vránami
2004,
Lincoln Child
V pořadí čtvrtý román se zvláštním agentem Pendergastem nás zavádí do slunného Kansasu, zemědělské oblasti, kde nejen že chcípnul pes, ale taky kočka, myš i hejno blech. Proto série brutálních vražd ospalým městečkem Medicine Creek pořádně zacloumá. A i když se místní šerif snaží vše vysvětlit přirozenou cestou, Aloysius X. L. Pendergast si rozhodně myslí něco jiného. Zlo, které se v Medicine Creek probudilo, má podle něj s přirozeností hodně málo co společného... Zátiší s vranami má vše, v čem jsou Douglas Preston a Lincoln Child tolik dobří - nenáročný děj, punc hororu, živé postavy a sympatického hrdinu. Nejde o přelomové dílo v žánru, na to jsou oba autoři příliš šestákoví, ale jako oddechovka je to naprosto ideální. Možná jen konec působí dojmem horké jehly a pár stehů se nepovedlo tak úplně zahladit, ale pro tu parádní jízdu předtím dokážu nad tímhle nedostatkem klidně přivřít oči. Jižanský agent navíc v tomto díle vůbec poprvé vystupuje v hlavní roli a vyprávění to jen svědčí.... celý text