Vencio
přečtené 133
Sonea: Vyslancova mise
2011,
Trudi Canavan
Opět skvělá práce - komplexní svět, uvěřitelné charaktery i jejich vývoj a samozřejmě napínavý děj; i když ději jsem přišel na chuť až nyní, když jsem sérii četl znovu - ne že by mi dříve přišel špatný, ale ve srovnání se Soneou a hlavně Tessií jsem jej tolik neocenil. Ale teď jsem došel k závěru, že mi nevadil obsah, ale forma. Nejdříve ale ještě k postavám - rozhodně jich není příliš mnoho a nejsou tam jen pro parádu, navíc spousta z nich je známá z předchozích sérií - z nichž mě nejvíce zaujali Rothen, Dannyl, Sonea a dříve jen okrajová postava Savary. Z nových postav mi nejvíce padla do oka Tyvara a Anyi - obě jsou tak trochu živel, ale přitom odvážné a cílevědomé - a Kallen, na první pohled prototyp tupého vojáka a byrokrata, ale jak s ním kniha čtenáře postupně seznamuje, tak rozhodně není černobílý :) I on je možná důvodem, proč mě bavila spíše imardinská linka, než ta hlavní "zrádcovská"; výlet do Duny byl také skvělý, byť je škoda, že tahle linka v podstatě zapadla. Hlavní postava příbehu - Lorkin - mě zase tolik nezaujal, přišel mi takový nevycválaný, i když vzhledem k jeho věku a hledání svého místa ve společnosti to možná dává smysl. K té formě - každou knihu ze série překládala jiná překladatelka, ale mezi prvním a druhým dílem jsem nepostřehl žádný rozdíl a kdyby mě nenamíchnul třetí díl, tak bych ani po překladateli nepátral. Jazyk prvních dvou dílů je až na nějakou tu drobnost jako jméno Soneina strýce (původně Ranel, zde Ranek - což také mohl být překlep, jelikož se zde vyskytuje jen jednou) konzistentní s předchozími knihami i překlepů a jiných chyb je velmi málo. Nicméně, kvalita překladu třetího dílu je otřesná - podivné skloňování některých slov (například "s ashakou"), používání jiného přívlastku (například krvavý prsten vs. prsten krve), mágové si začali povětšinou tykat - i když to naopak považuji za logičtější, zvláště pokud si jako novicové tykali -, také mě dostala zdivočelá čarodějka: "...Lorandra, divoká čarodějka..." (Královna Zrádkyň, s. 32; to to fakt nebylo překladatelce divné? - nic o tom, že by třeba utekla z močálu v knihách není), mimo to dříve se až na pár vyjímek hovořilo o sachakanských vzbouřencích jako o Zrádkyních - nyní to jsou velmi často Zrádci, dále jim vyrostl vůdce "vysoký lord" (nebo se vlastnil zmenšil, když předtím byl "nejvyšší"?). Ale za značný problém považuji úplné změny názvosloví, například: rody vs. klany, strážkyně vs. poručnice a ze všeho nejhorší černá magie vs. temná magie - to je vážně tak těžké, když dostanu rozdělanou práci, zjistit jak překládal můj předchůdce? Otázkou je, do jaké míry za to skutečně může překladatelka, jelikož hlavně nakladatel si má zajistit, aby vydal kvalitní produkt - kupříkladu právě nasmlouvat jednoho překladatele na celou sérii; mimochodem po prvním dílu zjevně propustil jazykovou korektorku, vcelku zvláštní rozhodnutí vzhledem k takto oceňované autorce... Závěrem ale sérii určitě doporučuji, byť jak píší diskující níže - pro pochopení světa je lepší přečíst si předchozí díla. Za celou sérii tak určitě 5/5, i když za ten děsný překlad poslednímu dílu tolik nedám.... celý text
Tessia: Zrození čarodějky
2011,
Trudi Canavan
Tessia je úžasná kniha a asi nejlepší prequel, jaký jsem četl, navzdory ostatním komentářům se mi tato kniha líbila ještě o trošku více než obě navazující trilogie - měl-li bych srovnat: Tessia - Sonea - Zrádkyně (byť i obě navazující série jsou skvělé). Já osobně sice mám rád bambilion různých potvor, ale tenhle příběh je o něčem jiném - jak název napovídá, tak za prvé to jsou dějiny dříve načrtnutého světa a také je zde bližší pohled na společenskou hierarchii, včetně vyprávění členů různých vrstev - od otroka, po císaře. Dále je zde hluboký náhled do psychiky postav - od "má mě rád, nemá mě rád...", přes žal a roztrpčení nad zničeným domovem, až po megalomanský komplex (byť se strategickou jiskrou) - vojenství v podání žen-autorek (tedy těch, které jsem zatím měl možnost číst) obvykle končí utopisticky, zde tomu tak rozhodně není. A samozřejmě magie - skvěle popsány její základy, přednosti i omezení a rozvoj, ne vždy tomu tak bývá. Jazyk překladu je dobrý, velmi čtivý, nijak náročný a překlepů je také velmi málo. Možná je škoda, že semtam utekl nepřeložený název vesničky (Coldbridge například). Co mě ale na knize rozčilovalo byly ilustrace, které jsou úplně jinde než současný příběh - kupříkladu ilustrace na straně 389, odpovídá textu na straně 454, že se ilustrace netrefí o 1-2 stranu, tomu už jsem tak nějak přivykl, ale 60 stran je opravdu hodně; a platí to tak pro všechny ilustrace, není to jen jeden takový exces. Byť nepopírám, že jsou povedené a když si člověk všimne tohoto posunu, tak pochopí, že se i vztahují k ději, že tam nejsou "jen, aby se neřeklo". To je ale předpokládám chyba nakladatele, ne originálu, a tak to snad v budoucích vydáních upraví. Závěrem - komplexní kniha, zároveň ale nenáročná na porozumění a zkrátka skvělý úvod do světa, který autorka stvořila. Zároveň kniha ale vypráví svůj příběh a také jej ukončí, takže pokud váháte a neradi kupujete desetidílný román, abyste hned u prvního zjistili, že Vás nebaví, tak tady se při nejmenším dozvíte, jak to dopadlo. Rozhodně 5/5, i když vzhledem k tomu, že jsem na začátku uvedl, že tahle kniha předčí i skvělé navazující série, tak 6/5.... celý text
