Vencio
přečtené 133
Zaklínač a jeho svět
2015,
Marcin Batylda
Krásně zpracovaná kniha, a to zejména po grafické stránce. Není určena jen hráčům, byť pro vydavatele to bude s jistotou klíčový segment zákazníků - žádné dlouhé texty, spousta grafiky, kvalita samotného papíru. Pro některé tak bude kniha spíše pěknou dekorací, ale určitě zajímavým stylem rozvíjí zaklínačův svět i čtenářům. Kdybych měl vybrat jednu kapitolu, která mě zaujala, tak to bude určitě Magie a náboženství, protože v knihách mi ucelený pohled na tuto stránku světa trochu chyběl. Yennefer sice při výcviku Cirilly mnohé popsala a semtam něco doplnil i "mírně" arogantní výklad elfů nebo fanatický pohled kněží, ale kontext s různými pohledy na věc uceleně v sáze nebyl. Vedle grafické stránky i jazyková stránka knihy je na velmi dobré úrovni. Zajímavé bylo podání jednotlivých kapitol různými autory - od Vesemira, přes Yennefer až po Villentretenmertha; a samozřejmě průběžné Marigoldovy hlášky jako vystřižiné z originální ságy. Přestože jsem knihu přibližoval hlavně k hernímu světu, tak i nehráčům určitě poslouží - při nejmenším zaplní některá bílá místa původní ságy a jiné kapitoly zase pěkně shrne na jednom místě. Byť asi nelze tuto knihu vyloženě srovnávat se Světem ledu a ohně, tak přesto 5/5.... celý text
Smrt je má tanečnice
2016,
Hana Hozová
Mně osobně padly do oka spíše vícedílné romány, ale semtam sáhnu i po nějaké té jednohubce. A u této knihy jsem rozhodně vedle nesáhl - zajímavý svět je první dobrým předpokladem, i když třeba rasy jako celek jsou zde tak trochu rigidní - osobně mám raději spíše odstíny šedi, než černou či bílou, ale k příběhu, stylu magie i samotnému světu to zde tak nějak sedí. Magie se zde sice drží léty ověřeného systému, ale přesto se tu nějaký ten nevšední kousek či bytost najde, zároveň se také zde nespoléhá pouze na samotnou magii, ale své slovo má i chladná ocel. S tím souvisí i boj (obvykle spíše menší šarvátky vzhledem k žánru) a celkový popis boje, který je zcela uvěřitelný, což se ženám-autorkám ne vždy daří. Charaktery postav a jejich vývoj jsou vzhledem k rozsahu skvěle propracované. Autorka se nesnaží z ustrašené postavy udělat během týdne ostříleného zabijáka, ale raději postavu uvede jako malého chlapce a dá mu několik let na to, aby se vypracoval - dokonce jej pošle formálně studovat a získat licenci (zároveň tím ale čtenáře také provede). Vývoj postav také nezávisí na jediném zlomovém okamžiku - jistě nějaká poslední kapka obvykle přijde, ale předchází jí uvěřitelný sled událostí. Samotný Mortifer sice asi nebude mou nejoblíbenější postavou vůbec, na druhou stranu má své charisma, a tak jsem si k němu cestu přece jen našel, zejména díky jeho neplechám ale i omylnosti (a možná i kvůli některým přímočarým vztahům vypůjčeným od záklínače, aneb „vědmák, schovejte ženské“, žádné dvacetistránkové „má mě rád, nemá mě rád“). Většina vedlejších postav také měla svůj příběh a kouzlo, například Louven s Abrou, Lebekain či Velký Šejdíř, snad jediný, kdo mi vyloženě nesedl byl Cedrik - možná to bylo tím, že na relativně mocnou a často zmiňovanou postavu, tak trochu spadl z nebe. Z jazykového hlediska se přece jen objevily nějaké té chybky, ale nijak zásadně to čtení neztěžuje; o něco horší je, že děj občas v některých detailech úplně nenavazuje, jako třeba v případě Rricia, kdy bylo jeho jméno zmíněno dříve, než byla odhalena jeho identita. Přesto se nejedná o nic zásadního. Zásadní výhradu jsem měl pouze k některým významným událostem, které zůstaly nedořešené - nicméně, ty hlavní obsahuje druhý díl „Smrtonošův slib“. Celkově rozhodně 5/5; možná i za to, že autorka je Češka a vzhledem k žánru (a kvalitě knihy) je to jako s tím šafránem, jak píše kolega čtenář níže.... celý text
