Vencio přečtené 133
Algar tarch
2001,
Karolina Francová
Obvykle čtu spíše vícedílné romány - mám raději různé kličky, detailnější popisy, plánování, nějaké to politikaření atp. Ale tahle jednohubka je skvělá fantasy a jakožto autorčina prvotina vysoce nadprůměrná; také potěší, že autorka je z místních luhů a hájů. Kniha má rychlý spád a čte se sama. Na jednodílný román není příběh zase příliš strohý - jsou tu dvě hlavní dějové linky, které jsou zdařile popsané a příběh na sebe hezky navazuje. Občas se objeví nějaká ta retrospektiva pro dokreslení charakteru postav, což je dělá uvěřitelnější, byť občas je jejich chování poněkud uspěchané, ale to je holt prokletí snad všech jednodílných románů. Jediná postava, co mi moc neseděla, byla Satarel - občas tvrdý voják, občas princeznička... Na druhou stranu Secant s Alleycarem byli úžasná dvojka snad po všech stránkách - od rozmařilosti, humoru, zvídavosti, až po splnění povinnosti a sebeobětování. Jazyk je také skvělý, občas nějaká ta chybějící předložka a podobné marginality, ale to nijak nesnižuje kvalitu knihy. Co se týče obálky - po grafické stránce hezká s nádechem old school (kritičtější pohled říká sex sells). Ale obálka by měla nějak shrnovat děj, nést nějaký zásadní symbol; tady je to jen nepříliš významná událost na konci knihy... I když je pravdou, že někdy bych uvítal detailnější uzavření některých záležitostí - v závěrečné bitvě jsem postrádal širší pohled na Ranfatty, Lovci se nezapojili snad vůbec a celkově byla tahle bitva vzhledem k velikosti armád příliš rychlá. Dále v rámci epilogu by byl fajn pohled na budoucnost čarodějů, nějaká ta náprava škod; a v rámci celého děje širší zapojení sousedních království. Je ale otázkou jestli by tohle všechno pak už nevydalo minimálně na dvě knihy. Ale celkově a i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o prvotinu, tak určitě 5/5.... celý text
Královna Tearlingu
2014,
Erika Johansen
Relativně dobrá fantasy série. Zajímavě vykreslené charaktery některých postav, děj vcelku svižný, i když já osobně bych uvítal hlubší pohled do Kelseiných studií a přípravy na budoucí převzetí království i později vyšší vhled do samotné její politiky. Na druhou stranu budoucí královna nespadla z višně a okamžitě nezačala dělat neomylná rozhodnutí protřelého státníka. Navíc se mi vcelku zalíbila postava Arlisse (královský pokladník), která důvěryhodnost ještě vylepšila. Nicméně se mi nelíbil závěr trilogie, který mi přišel prostě a jednoduše odfláknutý, useknutý a těžce utopistický. Další věcí, co se mi nelíbila - člen speciálních jednotek, stratég, génius a skoro superhrdina (William Tear), který několik let plánuje Překročení do nejmenších detailů, nechá nastoupit všechny lékaře na jedinou loď? Ještě podivněji to působí v kontextu, kdy se potopení Bílé lodi v knize omílá velice často (v podstatě od samého začátku až do konce) jako jedna z příčin neutěšené přítomnosti. Překlad není špatný, až na některé z mého pohledu zbytečné anglicismy, které se příliš do tohoto žánru nehodí. Dále jsou v knize občasné překlepy, ale není jich zase přespříliš. Celkově pro mě byl první díl velmi milým překvapením, nejlépe hodnotím právě vykreslení charakterů postav. Druhý díl si držel také dobrou laťku, zapojení dějové linky z doby před Překročení umožnilo pochopení některých aspektů současné situace a dokreslit tak vytvořený svět. Ale třetí byl bohužel zklamáním, zejména uspěchaná druhá polovina knihy a ten nešťastný závěr. Přesto 4/5 hvězdiček za sérii jako celek, i když trošku s přimhouřeným okem.... celý text