Vera Silent přečtené 466

Než jsem tě poznala 2016, Jojo Moyes

At uz si clovek utvori jakykoliv nazor na tema Dignitas, teto knize se neda odeprit jeji ctivost. Mnohe knihy jsou dobre, ale jen malokdy ztratite pojem o case a probudite se z tranzu o sto stran pozdeji, hladovi a trochu mimo, ze vlastne taky mate vlastni zivot. Vypravecsky styl je velmi harmonicky a obcasna zmena vypravece je velmi osvezuji. Autorka se nesnazi ctenari vnutit jeden nazor, ktery by povazovala za spravny, ale naopak dava velmi empaticky nahlednout na tema z ruznych uhlu. Celkove zustava dojem, ze knihu napsala pozoruhodna lidska bytost, co se nejenom umi vcitit do postav bojujicich at uz se svou psychikou nebo telem, ale zaroven nekdo, kdo mel jasny inteligentni koncept a schopnost polemiky k zivotnim uskalim. Ukazuje to, ze mit mozek je vyhoda jak psani tak cteni zamilovaneho romanu, ne naopak. P.S. Komu vadi ponekud krkolomny cesky preklad, zkuste anglicky original. Jazykove je to rozhodne zvladatelna uroven a nektere popisy zneji v cestine zkratka pitome, zatimco v aj funguji. Ten, kdo nekdy uz prekladal, proto vi, ze prekladatel musi mit "koule" a byt schopny razantne preformulovat nebo i vynechat, a ne vsechno prevoslit v pomeru 1:1. To uz zkousel Google Translator a jak to vetsinou dopadlo ;)... celý text

Ďábel nosí Pradu 2006, Lauren Weisberger

Zase jako takovy odpad mi to neprislo, ale film je rozhodne lepsi z nasledujicich duvodu. 1) Dej - ve filmu se krize stupnuji a v urcitem bode dojde k vyvrcholeni (podraz Nigela), v knize se akorat dockate toho, ze Andy jednou rupnou nervy a konecne vzda boj. Jeji velke vitezstvi je vyrcena nadavka do tvare sefky. No to teda nic moc. Zbytek jsou jen kuse anekdoty z pracovniho dne. 2) vyvoj charakteru - Andy je v knize povrchni postava bez moralniho vyvoje. Uz to, ze neni evidentne uprimna sama k sobe ji ubira na verohodnosti pro ctenare. Ve skutecnosti se nelisi od modou posedlych slepic, kterymi pohrda. Ale to ji nikdy nedojde, jen ctenar porad cte jeji povrchni myslenky. Ve filmu ji diky bohu neni videt do hlavy. Je tam krasne zobrazeny vyvoj od Popelky do krasky a nakonec Anne Hathaway odchazi se zachovanim hrdosti. Take ve filmu ziskate pocit, ze si karieru vydrela a je to odmena jeji moralni odolnosti. V knize se Andy ke vsemu dostane jen nahodou a stestim jak slepa k houslim. 3) moda - v knize pouze jen nahromadeni slov a prilis zdlouhavych a nudnych adjektiv popisujicich boty, tilka, make-up apod. Pod udajne uzasnou sukni s motivem patchwork si teda spis predstavim neco odporne barevneho a flekateho. Film ma v tomhle vyhodu, ukaze krasne glamorous hadriky, ale z knihy tohle fakt nevyctete. 4) preklad - co dokazou nakladatelstvi udelat s bestsellerem. Cetla jsem nemecke vydani (zapujcene kamaradkou z Rakouska) a i to bylo plne gramatickych hrubek, nesmyslnych nedokoncenych vet... Tak to proste dopadne, kdyz neco chcete mit na pulte co nejdrive a odflaknete korekturu. Podle komentaru je cesky preklad stejne zvosleny. Skoda.... celý text

Middlemarch 2006, George Eliot (p)

Nejprve jsem nechapala, co okolo tehle knihy vsichni tak blazni, a rikala si, ze Austenova je lepsi. To proto, ze sila seriozni Eliotove neni v okamzitem slovnim vtipu jako u Austenove, ale spise ve vytrvalosti a propracovanosti, kterou clovek zacina ocenovat az s ubivajicimi strankami. Tento rozsahly roman da nahlednout takovym zpusobem do svych postav, ze se neubranite silnym emocionalnim reakcim. Urcite dospejete k tomu, ze nekterou z postav budete zboznovat (za me Lydgate a Dorothea) a jine naprosto nesnaset (ehm, ruzovy horor jmenem Rosemund, to si clovek gratuluje, ze zije v dobe, kdy existuje rozvod). Ale musite tomu dat cas. Na zacatku me taktez vadilo preruseni jedne dejove osy a prevedeni pozornosti na jiny osud, kdyz mne prece po tolika stranach zajimalo, jak dopadne ten prvni. Nakonec jsem ovsem hltala pribeh vsech hlavnich hrdinu bez vyjimky. Koho navic zajimaji realie viktorianske doby, ten se tu mnoho dozvi. Sila tohoto romanu je v jeho propracovanosti a delce, urcite nebudete litovat te casti sveho zivota, kterou s ni stravite. Navic je to jedna z knih, ktera ve vas neco zanecha...... celý text

Barva nachu 2001, Alice Walker

Pribeh Celie me velmi zaujal! Cekala jsem nejakou brutalni odysseu, kvuli kterym obvykle nerada ctu africko-americke autory, ale tato kniha me prekvapila svym pozitivnim ladenim i koncem. Celii se rozhodne staly strasne veci, ale ty byly v knize vecne a rychle vyrizeny a hned se pozornost obracela k jinym tematum. Predevsim jsem na tom pochopila rozdil mezi feminismem a womanismem. Nejde tak ani o rovnocenost muze a zeny jako spis o "my zenske si musime pomahat, protoze chlapi nas nicej". Ne politika nebo valky, ale proste chlapi. Celie se diky pratelstvi zen dokazala vyporadat se vsim. Diky jeji sestre se prenesla pres mnohe tragedie v rodine, Sofia ji ukazala, ze zenske si muzou pomahat a byt silne a Shug ji zase naucila milovat a dodala ji odvahu postavit se ekonomicky na vlastni nohy. Z toho "nic" se Celie dopracovala az k vlastnim nazorum a vlastnimu charakteru a prijde mi velmi priznacne, ze teprve potom se zlepsily i jeji vztahy s muzi. Nemluve o velmi zajimavem popisu zneuzivani africkeho kontinentu a ozebraceni africanu. Forma dopisu mi vyhovovala. Mohla jsem diky ni cist i po malych castech a delat casto pauzy, takze jsem nemusela tuhle knihu vytahovat az kdyz se blizila letni boure stylem "ted se od toho dve hodiny nehnu". Mohla jsem si ji vzit na 10 minut, aby si oci odpocinuly od monitoru, ke kafove pauze atd. Podezrivam autorku, ze tohle se svoji knihou urcite zamyslela. Ze chtela, aby se ke cteni dostaly i zamestnane zeny, ktere pracuji, maji na plotne pet hrncu a decka jim vriskaji v obyvaku, proste tech par minut na jeden dopis se vzdycky najde. Ovsem pozor, tato cetba je extremne navykova. P.S. Original stoji za to. Gramaticky primitivni, psan "mluvenou" anglictinou, tedy spelling neodpovida. V pripade pochyb si staci slovo rict nahlas a hned je jasne, ktere to je.... celý text

Krambambuli 1958, Marie von Ebner-Eschenbach

Kratký, ale krasný příběh. Plyne samovolně, nenuceně, nepodsouvá čtenáři žádné morální odsouzení té či oné postavy. Pro mne například trest za trhání lipových větví naprosto nepochopitelný. Jen to ukazuje, jaká propast panovala mezi chudou a bohatou vrstvou společnosti. Jedna druhou nesnášela a vinila ze zla, viník byl vždy na té druhé straně. Doporučuji zfilmování s Tobiasem Morettim v roli pytlaka. V jeho podání je to sexy tajemný hrdina a film rozvádí tématiku mnohem obšírněji.... celý text

Krev na sněhu 2015, Jo Nesbø

Muj prvni Nesbo, tak proc nevzit neco kratsiho, at vim, zda za to stoji... A rozhodne ano! Neporovnavam postavu se svym standartem "dokonalosti", nemusim se do ni zamilovat nebo se s ni ztotoznit, happy end pro me neni zarukou kvality a nesoudim kazde fiktivni dilo dle zapadniho medialne-moralniho kodexu. Chci proste jenom dobry pribeh, ktery si uziju. A ten Olafuv byl skvely! Vypraveni nadherne plyne, ctenar sice tusi nejaky zvrat za rohem, ale stejne ho to nakonec prekvapi, atmosfera perfektni a davkovani detailu vyrovnane. Neni to znicujici roman plny citaci, ale zaroven to ani nezni nahodne a zcela blbe (and God knows, ze uz me nejeden novodoby radoby inteligentni roman zklamal hranim si na sofistikovanost, clovek pak ma chut zarvat na autora napr. "kdyz neovladas vic nez kliknuti mysi v MS Word, tak sakra nepis roman z prostredi IT!!"). Tento pribeh byl bravurne vypraveny nekym, kdo evidentne umi zachazet s timto zanrem. Rozhodne me to nalakalo k tem bichlim (pokud se postesti, ze nekdo nejakou do te knihovny konecne vrati a ja se dockam jako X-ta v poradi rezervace :D Vsem clenum verejnych knihoven zdar a at se te vypujcky Nesba dozijem!! :D P.S. Cetla jsem v AJ, protoze jakmile je to cizi jazyk, tak si to nikdo nepujcuje. Pokud nerozumite norsky a taky se pres knihovny k ceskemu prekladu nedostanete, tak kouknete, jestli vedou preklad v jinem jazyce, ktery davate. Preklad je preklad, to uz je sumak jaky vezmete, co bylo jednou ztraceno v prekladu, se stejne nedozvite. Konkretne AJ je pohodicka, nic tezskeho, pribeh si uzijete a to bez cekani.... celý text

Tři muži ve člunu 2012, Jerome Klapka Jerome

Humoristicky zanr neni mym oblibenym a diky teto knize se na tom nic menit nebude. Prvni kapitoly jsem u toho usinala, coz se mi stava skutecne jen u hodne tezkych pripadu, naposledy snad u nejakych odbornych clanku na textlinguistics. Kniha pak lezela dva mesice v prachu nez jsem ji oznamila, ze ma posledni sanci zaujmout a tak se na druhe dve tretiny jeste s vypetim sil vzchopila a zmohla se na 3 hvezdicky - neurazi, nenadchne. Anekdot bylo moc, rozbijeji jakoukoliv snahu o dej a nektere mi pripadaji az moc blbe na to, aby byly vtipne. Nejvice me pribeh zaujal, kdyz vypravel o trech hrdinech, coz byla spis vyjimka. Ti mi navic nebyli moc sympaticti, proste povaleci a noumove, ale toz pestrost je vyhoda literatury. Nejvetsi kadr z nich byl pes. Co se tyka textu v originale, tak jsem si naopak rikala, jestli by mi mnohe neprislo vtipnejsi, kdybych cetla preklad. Nakonec si to nemyslim. Tahle kniha proste neni pro me, to se stava, taky jsou lidi, kteri daji Marquézovi dve hvezdy.... celý text

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

Autora jsem neznala, ale po teto knize jsem odhodlana precist i neco z jeho dalsich del. Styl vypraveni je jedinecny, historicky velmi zajimave (a odstrasujici, az se divim, ze lidstvo mezitim nevyhubilo samo sebe) a postavy me velmi bavily. Sice jsem se se zadnou neztotoznila, ale o to ani neslo. Rada jsem cetla jejich osudy a libilo se mi obcasne prodchnuti pribehu erotikou - autor tedy rozhodne mel fantazii. Nebo ze by zkusenosti? :D Stejne tak se mi libi i pointa dila, ze zivot po 60 skutecne nekonci v predsmrtni letargii, ale je stale plny emoci a zazitku.... celý text

Rytíř v mém loži 2011, Sue-Ellen Welfonder

Vzala jsem si to na dovolenou a prvni stranky byly takova nuda a zvejk, ze jsem se radsi divala na more, sbirala musle a stavela hrady z kaminku a pisku.

Romeo, Julie a tma 1959, Jan Otčenášek

Strasne se mi do knizky nechtelo, protoze mam hodne prasivy zdedeny vytisk po dedeckovi. Ale je to znamy titul, tak nesel do sberu. Vcera jsem si precetla prvni stranku a pak uz se od knizky nedokazala odpoutat. Prekrasne napsane! Navic kombinace valky a romance je (nejenom) u me recept na uspech. Jeste jsem se z toho pribehu nevzpamatovala, nejde mi to z hlavy...... celý text

Horský křišťál (13 povídek) 1978, Adalbert Stifter

Slečna Elsa 1977, Arthur Schnitzler

Milé povídky, některé více, některé méně. Na Schnitzlerových povídkách je přitažlivý jejich vkusné pojetí erotiky či spíš romantiky, nebot to, co nám přijde jako flirt, bylo na tehdejší dobu mnohem odvážnější. Jedná se samozřejmě o náhledy do psychiky postav a tam se, jak se na začátku 20. století věřilo, vždy nacházely myšlenky na smrt a/nebo sex. Celkově mám radši ty krátké povídky. Obvykle čím delší, tím nudnější...... celý text

Hamlet 1981, William Shakespeare

Jak je Iago v Othellovi nejpodlejsi zaporak, tak je Hamlet asi nejcnostnejsi kladas, ktereho Shake stvoril. Moc zapornych rysu mu tedy nedopral, Hamlet je muz stesteny: krasny, mlady, ctnostny, odvazny, inteligentni, bohaty, milovany... Az do zacatku jeho tragedie, kdy postupne prijde o vsechno. Kolo stesteny: kdo je uplne nahore, muze jen spadnout. Skvela hra, jen pro me se skutecne rozjela az od tretiho dejstvi. Kupce benatskeho stale povazuji za lepsiho (a ano, Kupec je pro me tragedie). Z me zkusenosti lze Shakespearovy tragedie spise doporucit k cetbe nez komedie ci historicka dramata. Uz jsem od Shakea cetla vsechno mozne, tak si i muzu dovolit podobny usudek. Jeho dramata nebyla myslena pro ctenare, vzdyt tehda lide skoro necetli, a prave u komedii je to citit. Ty se ctou vetsinou strasne, chce to videt na podium, kde mnohe teprve vynikne. Hamlet s nejakym sexy hercem v jeho roli a v roli Leartese je pro me do budoucna "must go".... celý text

Spáčka a vřeteno 2015, Neil Gaiman

Za me je knizka nadherna. A samozrejme, jde tu velmi o ilustrace. Tohle neni zadny roman, ale umelecke dilo celkove. Proc by mel byt ilustrator knizky vzdycky chapan jako druhorady a jeho ilustrace pouze jako doplnek? Protoze tak jsme na to zvykli? Zvyk je pekna nuda!! Tihle dva navic funguji spolecne dokonale. Jiste, ze pribeh je kratsi, neni v nem nic extra uzasneho, ale uprimne, co cekat od pohadky? Naopak se mi libil humor i vynalezavost vypravece. Take feministicka kuraz kralovny me bavila vcetne moralniho poselstvi, ze jake si to udelame, takove to mame. A ze je to strasidelne? Deti meho bratra (1./2. trida) si umi zapnout sami pocitac a pustit pc hru. Vyrustaji s tim, ze jdou strilet zle pandy ci co. Televize je taky plna kdovi ceho, i filmove pohadky jsou plne valek, draku, certu... a nablblych princezen, jako ta, co si retardovane hazi zlatym mickem, tyra zabu a ze sve vlastni blbosti prijde k princi, nebo ty, co vzdycky neschopne cekaji, az jim nekdo zachrani kuzi. To mi teda prijde jako nebezpecnejsi vychovny priklad. Tady ty mumie a jeden usekly ud zadne dite moderniho veku fakt nerozhodi. Pokud nechceme vyvochavat deti v pralese..., moment, ten prave vypalujeme. Tak smula. Me jako dite fascinovala Erbenova kytice, prave i tim, ze je trochu strasidelna. A decka, co jsem vedla na tabore? Po nejakem to strasidelnem pribehu by se utloukly! Deti tohle zvladnou s prehledem.... celý text

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Úžasný román, čte se naprosto dokonale a sám, ale bylo mi z něj smutno. Což je asi dobře, v dnešní době akcí nabitých počítačových her a hollywoodských filmů není tak jednoduché najít četbu, která by se člověka skutečně nějak dotkla. Tato kniha byla hned od začátku plná mrtvol, ale člověka to začne emocionálně strašit hlavně ve chvíli, kdy zrovna nikde žádné mrtvoly nebyly, protože to zas musí přijít a hlavně aby to nebyli hlavní hrdinové.... No je to válečný román, takže se nedá říct, že by cokoliv z toho bylo překvapivé. Ale na měkko jsem byla každou chvíli a konec sice vím, ale teoreticky jsem ho nečetla. Včera mi ruply nervy a musela jsem se podívat na poslední větu románu. Teď mi chybí poslední kapitola, ale tu odkladám, nasucho to fakt nedám. Myslím, že by se tyhle knihy neměly přestat číst, abychom nezapomněli, o čem je válka. Škoda, že to nečtou ti, co volají po ozbrojování a střílení na hranicích. Což by vedlo zase jen k válce. Velkým plusem navíc je, že Remarque nepíše černobíle. Hrdinové a nejlepší lidi tohoto románu jsou Němci. Největší parchanti jsou taky Němci. A u některých postav se to vlastně rozlišit nedá, jestli je to dobrák nebo záporák. To z amerických zfilmování asi neznáte, tam je každý Němec nácek a Brad Pitt nebo podobně dokonalý Amík je jde všechny spasit. Dokonalé je také umístění válečného románu mimo frontu. O to horší to vše je, ani sama nevím, odkud máme v sugerováno, že střílet vojáky je vlastně tak nějak v pořádku, ale smrt žen, dětí, rodičů je strašná. Ke všemu se ještě přidává šikana a blamáž režimu, pocit kolektivní viny a naprostá bezmoc cokoliv změnit. [SPOILER!!!] Závěr je pro mě o to větší tragédie. Dokud se člověk nenamáhal sám myslet, proti něčemu bojovat a jen poslouchal rozkazy, tak přežíval. A když konečně uchopí iniciativu tak musí zemřít. To mi ten Remarque dělá samozřejmě naschvál. P.S. Mám tu knihu zadarmo z Německa z takového toho veřejného boxu, kam lidi odkládají staré knihy a jiní si je můžou vzít. Má vzadu v pevných deskách a posledních pár stránkách díru, vypadá to jako po vzduchovce. Tak mám pocit, že někdo ten román po dočtení odstřelil...... celý text

Železniční hlídač Thiel 1913, Gerhart Hauptmann

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Nečekejte přesládlou romantiku, tohle je psychologická studie. Zda se vám kniha bude či nebude líbit, závisí v první řadě na tom, jestli si oblíbíte hlavní představitele. Za mě především Heatcliffa, poněvadž, ač mi Cathy přišla jako sebevětší koza a potvora, to, co se bude dít s Heatcliffem, mě protáhlo se zájmem celou knihou. Takže prvním lákadlem je prostě Heatcliff a jeho osud. V pozitivním smyslu mě docela dráždilo, že vypravěčem nikdy nejsou hlavní postavy, protože jsem si furt musela říkat, co si asi myslí nebo co si říkají, když u toho zrovna není všetečná Nelly. To je lákadlo číslo 2. Za třetí mě bavilo srovnávat knižní předlohu s filmem. Ve filmu je Heatcliff o to větší parchant, o kolik jsou ostatní postavy nevinnější a dobré. Pro mě skoro nesnesitelná blbka Isabella v knize je ve filmu nevinnou obětí. I Cathy, hlavně dcera, nebo Linton jsou ve filmu zobrazeni pozitivně. Linton v knize? Toho by nevystál ani svatej... Škoda, že autorka zemřela tak mladá, její dílo mělo obrovský potenciál!... celý text

Slib 1964, Friedrich Dürrenmatt

Velmi vydařený detektivní příběh z pera švýcarského autora. Pro znalce anglicky psaných detektivek zajímavé rozšíření četby. Detektiv navíc silně ve stylu oblíbeného Sherlocka Holmese, avšak s ohledem na tristní a deprimující realitu krutého světa. Některé pasáže popisující šílenctví mě k němu sice poměrně úspěšně dováděly, ale celkově výborné dílo k zamyšlení. Narozdíl od Doylových povídek má tento příběh hlubší rozměr.... celý text

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Velmi dobrý příběh, který se člověku dostane pod kůži a chce číst dál. Co se týká rozvleklosti, tato kniha není žádné action reading ve stylu např Hunger Games, ale má blíže spíše k románu. Tím chci říct, že autor si dá načas, do detailu popíše své hrdiny, místnosti, ve kterých se nacházejí, i problémy, kterými se zabývají. Čtenáři románů to budou číst rádi, protože tady budou mít hodně materiálu na klidné chvíle relaxu s knihou. Ti, co hledají něco na půlhodinové vyplnění volné chvíle v mhd na cestě z práce asi budou reptat, protože co je hned nevyšokuje, to nemá šanci. Navíc je to neskladná velká bichle a blbe se cpe do kabelky. Je to zkrátka velmi propracované, podrobné dílo. Nakonec pochválím ještě závěr. Většina knih po katarzi příběhu vyprávění utne do dvou stránek, tady v té knize jsem ale našla uspokojinou dohru. Neměla jsem tak ten srdcervouci pocit, kdy po nejvetším šoku a rozluštění záhady autor vše hned utne, ale měla jsem ještě pěkných pár stránek na zklidnění a "rozloučení" se s hrdiny. Tedy prozatím...... celý text

O statečném Kašparovi a krásné Aničce 1988, Clemens Brentano