Veríňák
přečtené 296
Podzim v Pekingu
1994,
Boris Vian
Já jsem to vlastně ani trošku nepochopila… A vlastně je to asi úplně v pořádku. Absurdně absurdní, bavila jsem se.
Ve znamení Kon-Tiki
1957,
Thor Heyerdahl
Krásné a dechberoucí vyprávění. Výborně napsané a především popsané poměry na moři, podmořský svět, nadšení při spatření pevniny i vřelé přivítání od domorodců. Jsem moc ráda, že jsem tuhle knihu dík Čtenářské výzvě objevila :)... celý text
Temné hlubiny
2017,
Robert Bryndza
Ach jo. Nic moc. Po dlouhe dobe jsem mela chut na detektivku, pricemz tohle nebyla dobra volba. Oproti "Nocnimu lovu" mi to prislo jeste snadneji napsane, na muj vkus az moc. Kapitoly, co maji dve az tri strany, asi tisickrat zopakovane, ze tohle je Ericin nejtezsi pripad, hodne nerealisticke situace... na 2,5 hvezdicky.... celý text
Psí srdce a jiné povídky
2014,
Michail Bulgakov
Většinu knihy tvoří povídka "Psí srdce" a především kvůli ní dávám 4 hvězdičky. Je skvělá! Děsivě skvělá. Ostatní mi bohužel nijak neutkvěly v paměti, dost ztěžka se mi četly a upřímně ve srovnání se Psím srdcem byly dost chabé.... celý text
Vetešnictví pana Nakana
2018,
Hiromi Kawakami
Takové nijaké. Nečetlo se to vůbec špatně, naopak docela rychlovka, ale kniha ve mně nezanechala ani špatné, ani dobré pocity. Prostě průměr.
Frost
2017,
Oskar Fuchs (p)
Proboha, co jsem si to naprosto náhodně koupila? V knihkupectví jsem hledala nějakou fantasy, lehce historickou (čekám netrpělivě na vydání nového Červenáka) a Frost byl z Brna, z okolí Býčí skály… pocházím odsud, žiju v Brně, tak jsem si říkala: "Super, to bude fajn." No, bohužel nebylo. Styl psaní jak slohovka třináctiletého kluka, včetně jeho nezrealizovaných tužeb po dokonalých ženách s nimiž je ten nej sex na světě a všechny po prťavém alfa samci válečném mágovi doslova slintají. Sexuální scény k tomuhle žánru patří, ale tady to bohužel vůbec nezapadalo do děje a nemělo žádný smysl. Mrzí mě to, vážně upřímně, ale je to na jednu hvězdičku, a to vlastně jen za to, že jsem se párkrát zasmála.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Ze všech čtyř příběhových linií je mi docela smutno a upřímně by mě zajímalo, do jakého časového období je kniha zasazená. Jasně, doba porevoluční, ale otázkou je jak moc. Sama pocházím z vesnice a nejsem si jistá, jestli to na vesnicích funguje pořád ještě takhle (myslím tím pomluvy, závist, neustálé řešení, co si kdo pomyslí, …). I když dost možná ano, protože při návštěvě rodičů mám pocit, že mi rentgenují i spodní prádlo :) Každopádně, Dědina se velice rychle četla, nářečí vůbec ve svižnosti nepřekáželo. Petru Dvořákovou mám moc ráda a po Sítích, Já jsem hlad a Proměněných snech to bylo něco úplně jiného. Určitě doporučuji.... celý text
Červená a bílá
2004,
Dorota Masłowska
Těžká kniha ve všech ohledech. Strašně těžko se mi četla dík používánému slangu/argotu, těžko se mi chytal děj a po jejím dočtení mi bylo hrozně těžko. Co se rozhodně musí autorce přiznat, výborně pracuje s jazykem. Některá slovní spojení a obraty byly geniální. Ale celkově bohužel lepší průměr.... celý text
Rybí krev
2012,
Jiří Hájíček
Můj první Hájíček. Trochu jsem bála, že je přechválený, ale naštěstí se to nepotvrdilo. Jsem moc ráda, že se na scéně zase objevují čeští autoři píšící tenhle typ prózy (ať už jej nazveme venkovským realismem či jakkoliv jinak). A také jsem moc ráda, že popisují všecky tady ty, zdánlivě malé a komorní, příběhy z dob socialismu. Rozhodně dobré čtení, v budoucnu se dalšímu Hájíčkovi určitě nebudu vyhýbat. A ještě dodatek, hodně mi připomínal stylem psaní Morštajnovou, příběhem jako takovým konkrétně Hotýlek.... celý text
Překrásná je nepotřeba nářku
2012,
Jan Skácel
Vůbec nečtu poezii. Těžko přesně říct, proč vlastně. Možná proto, že naučena gymnáziem jsem vždycky ve verších hledala to, co jsem tam najít "měla" a měla jsem pocit, že je špatně, když to tam nenacházím. Až najednou, zdědila jsem knihovnu po babičce a při procházení všech knižních pokladů se objevil tento Skácel. A je to nádhera! Vždycky během dne/před spaním/po probuzení si přečtu pár básní a je to skvělé. Najednou vůbec nevadí, že nejsem schopna udělat rozbor a že třeba spoustu básní nepochopím přesně tak, jak byly (asi) zamýšleny. Důležitý je ten pocit. Krásné, moc krásné.... celý text
Vegetariánka
2017,
Han Kang
Rychločtení. Námět zajímavý, četlo se mi to velmi dobře, ale bohužel nezanechalo žádný hlubší dojem a teď, po víc jak týdnu po přečtení, si jen těžko vybavuju, jaký jsem měla pocit.... celý text
Kladivo na čarodějnice
1997,
Jane Stanton Hitchcock
Knihu jsem poprvé četla když mi bylo snad třináct a tehdy jsem hltala každou stránku, protože to bylo něco úplně nového a nepoznaného (vražda, násilí, sex, černá magie). Teď s odstupem patnácti let musím zkonstatovat, že je to hrůza. Hlavní hrdinka Beatrice mi nebyla od první strany ani trošku sympatická, její vnitřní vlčice a kecy kolem ní mě vysloveně rozčilovaly. K ostatním postavám jsem si bohužel cestu taky úplně nenašla. Obecně dialogy jsou hrozně škrobené a celé takové… neuvěřitelné. Závěr je takový celý pochybný. Pozor, následuje minispoiler. Zabijeme hlavního padoucha, získáme obrovskou spoustu peněz a... a co dál? Pokud by novodobá inkviziční síť byla rozlezlá skutečně všude, jak je to v knize naznačováno, smrt hlavního inkvizitora by nepomohla, stejně jako peníze. No, poněkud nepovedený návrat do mládí :)... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Morštajnová je velice opěvovaná kvůli Haně (a i já ji tak objevila), ale za mě Hotýlek Hanu mnohonásobně překonal. Veskrze komorní příběh jedné rodové linie skrz režimy. Skvěle napsané, výtečně vykreslené charaktery ukazující, jak strašně silné emoce jsou láska, závist, touha po pomstě, nenávist. Není mi teď, těsně po přečtení, ani zdaleka lehko a poměrně intenzivně přemýšlím, jestli je hlavní hrdina odsouzeníhodný nebo ne, případně jak moc? Suma sumárum, opravdu vynikající knížka, kterou mohu jen a jen doporučit.... celý text
Podivuhodný život osamělého pošťáka
2017,
Denis Thériault
Jak začít… Jsem z knížky dost rozpačitá a vlastně až zklamaná. Koupila jsem si ji na základě odkazů na podobnost s Tracyho tygrem (jedna z mých vůbec nejoblíbenějších) a s Nazdar, vitamíne (líbilo se mi velmi). A teď nevím, jestli jsem Pošťáka četla ve špatný čas nebo by mi prostě nesedl nikdy… ale hlavní hrdina Bilodo mi snad ani nemohl být méně sympatický. Od prvního momentu, když jsem se dozvěděla, co dělá, jsem mu vůbec, ale vůbec nefandila. A bohužel jsem ani nebyla schopná ho pochopit, proč tak neuvěřitelně zahazuje reálný život. Ono to vlastně vůbec není špatně napsané, naopak. Myšlenka je skvělá, některé haiku a tanky překrásné, ale je mi z toho tak nějak těžko a nezasáhlo to tam, kam asi mělo. Váhala jsem, jestli 3 nebo 4 hvězdičky. Nakonec tedy 4 za originální námět, krásně použitý jazyk, rozšíření obzorů co se (nejen) poezie týká a za obálku. Za čas zkusím znovu a třeba i ten výsledný pocit bude na 4 :)... celý text