Veríňák komentáře u knih

Nádherná nádherná nádherná.
Téma, o kterém jsem mnoho nevěděla, přitom tolik emocí, které důvěrně znám.
Moc doporučuji a musím rozhodně vyzdvihnout skvělý překlad.

6 24.04.2024

Nádherně napsáno. Pach rybiny a všudypřítomnou vlhkost jsem při čtení doslova cítila. Popisy míst, jejich atmosféra, vůně, nálada popisované situace...skvělé. Anna Bolavá má dar slova, to jí nelze ani v nejmenším upřít, ale...
Na mě to bylo moc. Moc surrealistické, moc temné. Možná v tomto období moc složité.
Ovšem i navzdory tomu se těším na další knihu a Anna Bolavá už je pro mě oficiálně jednou z nejlepších soudobých českých autorek.

11 03.07.2021

Jestli sedí na nějakou knihu nálepka "ze života", pak je to určitě tahle. Každý má zkušenost se stereotypním a bezvýchodným obdobím ve vztahu a v životě. Hlavní je neustrnout v tom a nechlácholit se, že je to normální.
Ke knize jako takové: čte se to samo, navzdory tloušťce jednohubka. Vysloveně jsem se těšila, až budu moct číst. Jenže je tu jedno velké ale. Je mi z osudů všech aktérů knihy hrozně smutno. O to víc, že nepochybuju o tom, že naoko skvělých vztahů, kde nechybí peníze a perfektní dovolené a všichni vypadají, že jim nic nechybí, je kolem nás všech hrozně moc. Zbývá jen doufat nebo snad věřit, že to nezbytně takhle nemusí být i u mě.

4 17.03.2021

Já na ty severské detektivky prostě fakt nejsem. Četla jsem to jen kvůli Čtenářské výzvě a vysloveně si těch 360 stran odtrpěla.
Klasicky protivný detektiv, debilní zápletka, superhrdinské rozuzlení... Ach jo, zklamání.

2 11.12.2020

Moc a moc jsem se těšila. Název, co hladí po duši, krásná obálka, výborná doporučení od osob, s kterým většinou názorově souzním.
Bohužel jsem nějak nenašla, co jsem hledala. Nebo jsem možná knihu četla ve špatném čase a dostatečně neuměla ocenit spoustu filozofických pasáží (kterých jev knize požehnaně a teď mě občas až nudily a měla jsem co dělat, abych se na ně soustředila). S klidnější myslí by to šlo lépe. Vrátím se k ní, ale pro teď to byl zážitek z kategorie lepšího průměru.

1 05.10.2020

Tak... celou dobu jsem tenhle totální, příšerný, nekonečně dlouhý brak četla proto, že jsem žila v domnění, že mi sedí do nějakého nesplněného tématu Čtenářské výzvy. A teď, po více než 600 stránkách nudy, popisů táhnoucích se jak sopel, po prožití toho všeho s nekonečně nesympatickými hlavními hrdiny (samozřejmě v čele s neodolatelnou Elle), po mořích a oceánech tělesných tekutin zjistím, že houby. Nesedí to nikam a já jsem tak strávila mnoho bolestivých hodin zrovna s tímhle.
Padesát odstínů šedi, ke kterým je Hotel v Paříži přirovnáván, jsem četla někdy dávno a aspoň mě to tak strašně nenudilo. Tohle se táhlo, strašně a příšerně táhlo. Pominu fakt, že s touhle obálkou zkrátka a dobře nechcete jet MHD nebo sedět na laviččce v parku :)
Další díly a strany plné rozkoše mi tedy zůstanou utajeny :)

Skvělá kniha. Každá povídka mě pohltila, u každé byla nějaká emoce. Rozhodně si ji za čas přečtu znovu.

2 31.07.2020

Konečně (díky čtenářské výzvě) jsem se odhodlala přečíst si tenhle světový bestseller. Vzala jsem ho anglicky a obávala se, že některým básním prostě neporozumím. Zbytečně.
Milk and honey je psáno tak hrozně polopaticky, že nelze nerozumět. Určitě bych knihu neoznačila jako sbírku básní, spíš jako prózu protkanou básnickými vsuvkami. Některé se mi líbily, o tom žádná, ale celkově mi celá kniha proplula za asi dvě hodiny mezi prsty a tuším, že za pár dní na ni zapomenu úplně.

5 09.07.2020

Tak jsem se konečně odhodlala a přečetla si něco od Radky Třeštíkové. Názorů všude plno. Spousta nenávistných, až urážlivých, pár vysloveně pozitivních... Ten můj je tak někde mezi. Nebylo to zkrátka úplně špatné, paní Třeštíková umí pracovat s jazykem, spousta zajímavých obratů, slovních spojení, ale...! Příběh, který je prostě nezbytný, byl nic moc. Hlavní hrdinka byla hrozná labilní kráva, jako koneckonců většina ženských postav. Dějová linka vlastně strašně prostá, ale po dočtení mi bylo stejně tak nějak nepříjemně.
Zkrátka mě "Foukneš do pěny" vůbec nenalákalo číst od autorky něco dalšího, ale na druhou stranu si konkrétně tahle kniha nezaslouží až takovou kritiku. Obálka velmi povedená.

5 26.06.2020

(SPOILER) Jednohubka s blbým koncem.
Četlo se to samo, příběh mě bavil a mnohdy jsem z hlavního hrdiny (a nejen něj) byla vysloveně znechucená, ale to by ničemu nevadilo. Je mi jasné, že taková, a často horší, je realita spousty rodin. Ale co teda vadilo hrozně, a zkazilo mi to celkový dojem, byl konec. Nebudu spoilovat, ale rychlé useknutí s doslova pitomým, šťastným rozuzlením pro nezodpovědného doktora… Na víc než tři to není.

2 02.06.2020

Nebudu hodnotit styl psaní, protože o tom zrovna tahle kniha nebyla.
Hodnocení hodna je rozhodně odvaha. Přiznat sobě a pak i "celému světu", že mám problém. A hlavně ho pak být odhodlaná řešit. Michaele děkuji a držím moc palce, ať se jí daří!

2 16.05.2020

Vynikající kniha. Neotřelý, krásně napsaný příběh. Ani chvilku jsem se nenudila, naopak. Některé věty jsem si četla opakovaně kvůli překrásné volbě a skladbě slov (smekám tedy i před překladem).
Výborný čtenářský zážitek.

4 09.05.2020

Moje první divadelní hra. A rozhodně skvělá volba!
Četlo se to krásně. Pro mě, nepolíbenou danou tématikou, super rozšíření obzorů (přiznávám bez mučení, že jsem neměla nejmenší tušení, kdo Vítězslava Kaprálová je). Rozhodně doporučuji a tato kniha je pro mě jen potvrzením, že Tučková je vynikající spisovatelka.

5 06.05.2020

Užila jsem si to a strašně se těším, až syn doroste do věku, kdy si to užije i on. Moc se těším na další díly!

02.04.2020

Chtěla jsem si přečíst něco nenáročného, toto byl dar na nějaké Vánoce, co už dlouho ležel netknutý v knihovně… no tak proč ne?
Kdybych jen trochu dopředu tušila, jak se budu nudit, jak jasný bude konec od první třetiny knihy, jak děsně mě nebaví prostředí kolem koní a jak budu tu náctiletou zpovykanou puberťačku nesnášet, celých víc jak 400 stran, nikdy bych po tomhle nesáhla.
Moyesovou už zas dlouho ne.

2 30.03.2020

Bylo to hřejivé. Bylo to inspirující. Bylo to dojemné.
Děkuji, strašně jsem si knihu užila.

4 27.03.2020

Svět medicíny a vědy mě vždycky hrozně zajímal a zajímá stále, takže pro mě tohle byla paráda. Čtivé, obohacující. Pan professor Beneš je ve většině názorů dosti nekompromisní, občas až hraničící s arogancí, ale na druhou stranu u něj mám bez debat dojem, že si to může dovolit.
Rozhodně doporučuji!

8 06.03.2020

Bylo to krátké a intenzivní.
Napůl o světě autistů, napůl o autorovi samotném, který je tak trochu ztracený a kontakt s autistickými dětmi mu umožňuje alespoň na část dne nalézt náplň života.
Četlo se to dobře a dík aktivnímu Ježíškovi na mě rovnou čeká druhý díl, tak asi ohodnotím hvězdičkami až přečtu i ten druhý.

Velká chvála všude kolem, velká očekávání. Bohužel naplněná jen zpola.
Je to knižní jednohubka. Kapitoly jsou šíleně krátké a v podstatě třetina knihy je prázdný papír. Hlavní myšlenka je pěkná, ale jaksi nedotažená. Přijde mi, že po motivu vděku se jen tak klouzalo po povrchu (nebo to ve mně jen nezanechalo tu správnou hloubku?). Rozhodně bych vyzdvihla překlad. Hrátky se slovy překládané z francouzštiny do češtiny jsou skutečně povedené.
Celkově ale průměr, který mě nenalákal ke čtení dalších knih od Delphine de Vigan.

4 23.02.2020

Tohle bylo prostě milé.
Strašně příjemné, úsměvné, sentimentální. Nebavíme se tady o nějaké hluboké literatuře, ale zrovna tu je to úplně jedno. Skoro každá kapitola mě potěšila, pousmála jsem se nebo dokonce upřímně zasmála a pan Bernatský touto knihou jen potvrdil, že na mě působí jako velice sympatický muž a super táta a manžel.
Určitě stojí za přečtení, obzvláště pro lidi, co už sami mají děti.

2 18.02.2020