Vikomtka
přečtené 88
Plachetnice na vinětách
2020,
Jiří Hájíček
Od všeho trochu a od ničeho dost. Vyprávění plyne po povrchu dění a mně bylo občas upřímně líto, že se autor nezastavil, neřekl mi něco víc. Takhle nějak si představuju průměrný vztahový román, který nemá jinou ambici než vyplnit čas.... celý text
Chudí v Lodži
2011,
Steve Sem-Sandberg
Nesmírně cenná kniha, je znát obrovská práce, kterou si s rešeršemi autor dal. Škoda jen, že si nějak jednoznačněji neujasnil, jestli chce napsat odbornou historickou práci, nebo román. V této podobě nemá kniha ani poutavost zbeletrizované historie, ani systematičnost odborné publikace (kterou by doprovázel poznámkový aparát). Chudí z Lodže se pohybují na pomezí, to knize podle mého názoru velmi ublížilo. Škoda té promarněné příležitosti.... celý text
Jákobovy barvy
2017,
Lindsay Hawdon
Literatura tohoto žánrového zaměření mě (a zcela jistě téměř každého) uvede do stavu smutku, zlosti, bezmoci. Člověk nechápe, jak se něco takového vůbec mohlo stát; nad obhajobou vykonavatelů "já nic nevěděl, já jen plnil rozkazy" jenom kroutí hlavou; nad tím, co oběti musely/dokázaly přestát, jenom tiše žasne. Holocaust je pro mě svou zrůdností tak nepochopitelný a neuchopitelný, že vlastně necítím ani vztek či nenávist - převládá ve mně úžas nad tím, jak hrozivě se umí lidi chovat, když k tomu dostanou příležitost. Omlouvám se za ten obšírný úvod. Potřebovala jsem ho však k tomu, abych dokázala vyjádřit, v čem jsou pro mě Jákobovy barvy jiné. Jákob je totiž hrdina, který ve mně vyvolává doposud nepoznané pocity - je mi ho samozřejmě líto tak, že bych ho chtěla obejmout a ochránit, ale zároveň k němu cítím obrovský obdiv za to, co dokázal. Autorka nádherným jazykem vypráví velký příběh (opravdu před jejím uměním smekám) a přináší sdělení, že ve vymknuté době je relativní. I ve chvílích nejryzejší hrůzy je člověk schopen cítit lásku; a hranice mezi hříchem a milosrdenstvím úplně mizí, aby se ty dvě zcela protichůdné veličiny mohly prolnout. Stručně řečeno - Lindsay Hawdon napsala mistrovské dílo, které v mé knihovně zaujalo pozici mezi nejzásadnějšími knihami o historii holocaustu.... celý text
Vertigo
2016,
Patrik Girgle
Prosimpěkně, hlavně si nikdo na základě jednoho z předešlých komentářů nezačněte myslet, že Vertigo je o tom "jak chce Dušan zasunout; end of story". Třeba byste si pak kvůli tomu četbu této novely odřekli a byla by to škoda, protože když ji budete číst pozorně, nikoli s potřebou exhibovat při psaní negativní recenze, jistě k vám proniknou i další témata a emoce a vjemy. Já hodnotím za solidních osmdesát procent, autorův styl se mi líbí, a pokud Patrik Girgle napíše další knihu, ráda si ji přečtu.... celý text
Ty
2015,
Caroline Kepnes
Dokud se mi nedostala do ruky tahle kniha, vůbec jsem netušila, jak může být du-forma sugestivní. Otáčím stránky a najednou zjišťuju, že s Joem často souhlasím. Vlastně mám pocit, jako by promlouval ke mně. Stávám se Beck? Sleduje mě někdo? Chce se mi vetřít do života? Skvěle napsané, ta forma dodává obsahu mnohem větší naléhavost. Určitě kniha, kterou lze označit za zážitek.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Výborná kniha, snad jen v určitých pasážích psaná až příliš poetickým jazykem (což je samozřejmě můj problém, nikoli autorův). Malí lidé z malé ulice na pozadí velkých dějinných událostí: podle mého názoru nejlepší způsob, jak se tohoto tématu ujmout. A Zusakovi se to povedlo skvěle. Ze stránek jeho románu vyvstává zvrhlá doba, kdy dobrým skutkem lze zabít. Paradoxy lidských životů: "nejhezčí časy nastaly, když začaly nálety a my lidem zatmívali rolety". Hluboký čtenářský zážitek, díky.... celý text
Síť
2012,
Håkan Nesser
Kdybych tuto knihu četla zkraje devadesátých let, kdy byla napsaná, jistě by se mi líbila mnohem víc. Je to řemeslně poctivá práce, ale přece jen tento žánr hodně pokročil, takže ve srovnání se současnou tvorbou mně tento román přijde poněkud nezáživý, toporný, až nudný... Nejsem nijak zběhlý čtenář detektivek, ale tentokrát jsem znala vraha už od poloviny knihy :-( Mrzí mě to, ale Síť mě moc nezaujala a k Nesserovi se už nevrátím.... celý text
Tisíce planoucích sluncí
2008,
Khaled Hosseini
O kolik jinak najednou vyhlížejí zprávy z Afghánistánu, když člověk dočte tuto knihu? O kolik intenzivněji vnímá sousloví "postavení žen v islámských zemích"? Personifikací, kronikou života dvou konkrétních žen dokázal autor vlít barvy do obrázku, který jsem si vesměs vytvářela na základě publicistiky. A bylo to děsivé čtení. Bezvýchodnost údělu Marjam i Lajly mě naplnila čirým zoufalstvím. A když jsem četla ony dvě strany přikázání Tálibánu, bylo mi fyzicky špatně. Děkuji, pane Hosseini, napsal jste nádhernou knihu, která mi v mnoha ohledech otevřela oči.... celý text
Bereme, co je
2005,
Věra Nosková
Emocionální smšť. Ani dneska není snadné přežít ve společnosti matron, které dělají věci "jaksepatří", aniž by je napadlo, že to jejich jaksepatří může někoho ubíjet. Umocněno raně socialistickou společností to vytváří hotový očistec. Postava matky Zploditelky mě děsí - ta ženská je jednou z nejhnusnějších literárních postav, s jakými mě kdy knihy seznámily. Bravo, Věro Nosková!... celý text
