Viviana-Mori
přečtené 397
Nechtěj nic vědět
2013,
Lisa Jackson
Velmi vyčerpávající kniha o zoufalém hledání dítěte a potýkání se se zlobou a zákeřností nejbližších lidí. Četla se moc dobře, ale tolik deprese v tolika stránkách. Nepřítel na každém rohu, intriky... Začátek byl sice rozvleklý a vlastně se v sedmnácti kapitolách nic zásadního nestalo, ale mě to nevadilo, bavilo mě to, prožívala jsem vše s hlavní hrdinkou a pomohlo mi to se do ní vcítit. Trochu mi to přišlo jako temnější červená knihovna, to asi tím stylem psaní, nicméně dojem mám z knihy dobrý, ačkoliv se z ní cítím vyšťavená a vymačkaná jako citron. A jsem opravdu ráda, že to nakonec dobře dopadlo.... celý text
Slib mlčení
2014,
Linda Castillo
Ať je to jak chce, dávám plný počet bodů, ať už je to díky stylu psaní, nebo tomu, že jsem se u knihy ani trochu nenudila... Vztah s Tomassetim byl dost prvoplánový a pousmívala jsem se, ale nevadilo mi to. Prostě fajnová detektivka, víc to asi rozebrat neumím.... celý text
Zrcadlení
2016,
A.G. Howard (p)
Celá série mne opravdu moc bavila, hlavní hrdinku jsem sice mnohokrát nechápala a vadilo mi, jak se nejdřív líbá s Morfeem, pak se zase polonahá válí na pláži se Zachem (bylo mi ho mockrát líto), ale asi to tak mělo být, prostě rozpolcená duše, dva světy, dva životy. Konec téměř smutný. Svět vykreslen hezky živě a barevně, vše jsem viděla před očima a dokonce se mi o knize začalo zdát, což je znamení, že mne opravdu chytla. Povedlo se zkrátka, ačkoliv to není četba pro každého, je dost barevná, ztřeštěná, leckdy puberťácky laděná a hodně fantaskní. Ale moje gusto to bylo. :)... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Na jaře mne chytlo vábení číst knihy o holocaustu, židech, válce a tak dále... U Zlodějky mi ze začátku vadil styl psaní, hrozně moc přeskakování v ději, prozrazování dopředu atd... Ale ve výsledku, když jsem si zvykla, se mi kniha moc líbila, všechno je to takové milé, dojemné... A na konci naopak srdcervoucí, jedna z mála knih, která mne v životě rozbrečela, a to dost. Myslím, že s k ní časem vrátím.... celý text
Divotání
2015,
A.G. Howard (p)
Tohle mě opravdu moc bavilo, v prvním díle mne poněkud štval milostný trojuhelník, ale v tomto díle to už má alespoň i jiný smysl než vytvořit omáčku pro puberťačky zblázněné do Morfeuse (v Šepotání, které jsem si půjčila z knihovny byly podtrhané všechny části s ním a přišlo mi to vtipné).Ne, je to moc hezky čtivě napsáno, pořád se něco děje a Šklíba působí hrozně roztomile. Už mi na stole leží další díl. :)... celý text
