Vojtos
přečtené 301
Život na houpačce
2022,
Martina Kulhánková
Neuvěřitelně silná kniha. Knížky s tímto počtem stran většinou přečtu během jednoho dne, tato mi zabrala týden. Téměř každá stránka mi vehnala slzy do očí, ovšem nejen slzy lítosti. Hlavně to byly slzy dojetí uroněné nad tím, jak i přes neskutečné strasti a problémy jsou autoři příběhů ochotni bojovat a nevzdávat se. Velmi inspirující lidé. Mají můj plný a právoplatný obdiv nejen za to všechno, ale i za to, že se rozhodli otevřít čtenářům a o svůj často velmi niterný a citlivý příběh se podělit. Děkuji také paní Kulhánkové za to, že neustále plná síly bojuje za hraničáře a postupně napomáhá destigmatizaci HPO; že celý tento projekt dotáhla k velmi zdárnému konci a v neposlední řadě za to, jak neskutečně milým člověkem je.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Neuvěřitelně silná a i přes svou náročnost čtivá kniha, zapůsobila na mě mnohem více než Memento, ačkoliv není z českého prostředí. Rozhodně doporučuji přečíst všem.... celý text
Perfektní manželství
2022,
Jeneva Rose
Čtení jsem si moc užil, opravdu napínavá kniha. Ze začátku mi byly sympatické obě hlavní postavy - Sarah i Adam. Zatímco jsem si ale lásku k Sarah zachoval po celou knihu, Adam a jeho činy ke konci mě opravdu štvaly. Také jsem nemohl vystát Anne. Bylo zde spoustu zvratů, opravdu vás to přiměje zpochybňovat úplně každého. Bohužel jsem ale vraha uhádl až příliš brzy. I když jsem ale vraha uhádl, tak jsem neuhádl celý konec a ten zbytek byl zajímavý a překvapující. Velmi dobrá kniha, velmi originální a velmi dobře napsaná.... celý text
Memento
2008,
Radek John
Občas jsem měl problém zorientovat se, zda se v ději nacházím v minulosti či přítomnosti. Také mě dost vytáčelo prapodivné střídání ich a er formy. Přesto ale přečteno jedním dechem, velmi silný příběh, který ve mně něco zanechal.... celý text
Kill Creek
2021,
Scott Thomas
Úžasná kniha, už dlouho se mi nestalo, že bych si čtení nějaké knihy tak moc užíval. Všechny postavy byly velmi zajímavé, měly vlastní jedinečná pozadí a minulost a upřímně jsem si všechny do jedné neskutečně oblíbil. Udržely si mou pozornost po celou knihu a skutečně jsem se o ně bál a o to, jak to s nimi skončí. První polovina knihy nebyla moc originální - skupina lidí stráví noc ve strašidelném domě. Vlastně mi to ale nevadilo, protože je to má oblíbená zápletka a zároveň za mě byla ona originalita v postavách. Druhá polovina mě ale naprosto dostala. Bylo to napínavé, děsivé a zkrátka to mělo vše co jsem chtěl a ještě více. Došlo i na pár zvratů, které jsem nečekal. Doslova jsem se modlil za konec, který by mě nezklamal. A dostal jsem ho. Když jsem dočetl epilog, tak jsem zůstal zírat s pusou dokořán. I když se jedná o vcelku dlouhou knihu, tak mi nepřišlo, že by byla zbytečně natahovaná. Každá stránka byla svým způsobem důležitá a každou stránku jsem doslova hltal. Vždy jsem se neskutečně těšil až si zase lehnu, popadnu tuto knížku a budu konečně pokračovat ve čtení. Už dlouho jsem se ke knize tak rád nevracel, jako k této. Doslova tu není jediná věc, která by se mi na této knize nelíbila, za mě naprostá bomba.... celý text
Dětské zoubky
2019,
Zoje Stage
Velmi průměrná kniha, možná lehce podprůměrná. Očekával jsem příběh plný napětí a strachu, protože po přečtení anotace jsem si hned vzpomněl na film Orphan, který miluji. Postavy byly trochu ploché, jejich chování a přemýšlení bylo popsáno jen tak, aby splňovalo účel příběhu a že to někdy vůbec nedává smysl přeci nevadí :) (například Alex: oddaně miluje svou dceru a odmítá uvěřit své manželce, i když je to někdy opravdu nelogické a divné). V celé knize nebyl doslova jediný zvrat. Bylo tu pár napínavých pasáží, ale vzhledem k délce knihy jich bylo žalostně málo. Konec byl opravdu divný, vlastně nic moc neuzavřel a byl to asi nejslabší moment knihy namísto velkého finále. Naštěstí jsem se ale přes to všechno nemusel do čtení nutit a stránky ubíhaly vcelku rychle. Nebyla to vyloženě špatná kniha, ale ani zdaleka úžasná.... celý text
Už teď jsi mrtvá
2018,
Sharon J. Bolton
Ze začátku jsem opravdu přemýšlel, že knihu nedočtu, ale jsem neskutečně rád, že jsem ji nakonec dočetl. Prvních cca 100 stran pro mě bylo opravdu matoucích, ztrácel jsem se v postavách, časových linkách a nic moc se nedělo. Také jsem měl dost velký problém s autorčiným stylem psaní. Poté mě ale kniha neskutečně chytla, skoro každá kapitola byla naplněna, alespoň pro mě, nečekanými zvraty. Doslova jsem nemohl přestat číst a druhou polovinu knihy jsem dočetl během jediného dne. Konec byl možná lehce uspěchaný, ale přesto se podle mě jedná o velmi dobrou knihu a rozhodně to není má poslední kniha od autorky.... celý text
Popravčí
2019,
Chris Carter
Tato kniha je skoro mistrovským dílem. Naprosto jsem propadnul autorovu stylu psaní, snad ještě více než u prvního dílu. Přečtete 100 stránek aniž byste si toho všimli, prostě ví, jak vás vtáhnout do děje. Co ale také ví, je jak ukončovat kapitoly - každá kapitola skončí tak dramaticky a napínavě, že prostě musíte číst dál. Doslova každá stránka je naplněna akcí a napětím. Hlavní postavy byly neuvěřitelně sympatické a dokonale vykreslené. Když se cítily nervózně, byl jsem nervózní s nimi; když byli naštvané, byl jsem naštvaný s nimi; prostě jsem si nemohl pomoct a vše jsem s nimi prožíval, jako bych byl součástí vyšetřovacího týmu. Přesto však nějaké výhrady k této knize mám. Přišlo mi, že v podstatě není šance, abyste uhodli, kdo je vrahem, protože se v knize téměř neobjevil než přišlo rozuzlení. Jeho motiv a způsob, jakým oběti zabíjel, byly opravdu zajímavé, tuhle část jsem si velmi užil, včetně velmi detailních až nechutných popisů, ale myslím si, že identita samotného vraha mohla být trochu propracovanější. Také se mi moc nelíbila dějová linka o "jasnovidce." Většinou mám takové věci rád, ale v této knize mi to přišlo jaksi nadbytečné. Poslední věc, se kterou mám problém, je konec, kdy se Garcia dostane do problémů a Hunter ho musí zachraňovat. Znovu. Podobná situace nastala už v prvním díle a myslím si, že autor by mohl přijít s něčím trochu jiným. Nehledě na mých pár výhrad knihu doporučuji všemi deseti.... celý text
Dům na rozhraní
1997,
William Hope Hodgson
Kniha se mi bohužel nečetla moc dobře. Měl jsem od ní vcelku vysoká očekávání, bohužel se nenaplnila. Po přečtení anotace jsem se na knihu neskutečně těšil a začal ji číst hned v ten den, co mi přišla. Uvnitř na mě ale bohužel nečekal takový příběh, jaký jsem měl v představách. První část knihy se mi docela líbila, děj byl zajímavý, plný akce a napětí. Poté ale přišla druhá část a cestování světy a vesmírem. Připadalo mi, jako by to byla odlišná kniha, k první části se mi to příliš nehodilo a nenavazovalo. V ději jsem se navíc extrémně ztrácel a vlastně jsem jen očima přejížděl písmenka bez pochopení toho, co vůbec čtu. Zkusím se k ní vrátit po pár letech, v tuto chvíli ale musím za mě hodnotit negativně. Věřím ale, že v době vzniku musela být pro společnost opravdu děsivá.... celý text
Přítelkyně
2018,
Michelle Frances
Jsem z téhle knížky lehce zmatený. Autorčin styl psaní byl opravdu snadný na čtení, stránky ubíhaly rychle a nemusel jsem se do čtení nutit, protože zde byla spousta vcelku zajímavých pasáží. Přesto si myslím, že kniha mohla být klidně o 100 stran kratší. Začátek byl pomalý, možná až zbytečně příliš pomalý, nic se tam v podstatě do strany cca 150 nedělo. Ani jedna z hlavních postav mi nebyla moc sympatická. Přišlo mi, že jejich chování je schválně vyhnáno do extrému jen aby splnily účel v příběhu. Koho zajímá, že to vypadá lehce přitažené za vlasy, že? Můj největší problém s knihou byl, jak byla předvídatelná. To o jakou “obrovskou nemilosrdnou lež” se bude jednat mi bylo jasné v podstatě od první stránky. Jak to celé skončí jsem také uhodl asi o 90 stránek dříve než to doopravdy přišlo. Bylo to fajn čtení, ale rozhodně nic závratného.... celý text
Rituál
2020,
Adam Nevill
První část této knihy byla skvělá. Bohužel nemůžu říct, že bych se nějak extra bál, ale užíval jsem si tu atmosféru. Autor neustále budoval napětí a řekl bych, že tu nebyly žádné nudné momenty. Také se mi moc líbil jeho styl psaní. Četlo se to tak lehce, že jste najednou přečetli 20 stránek aniž byste si toho všimli. Přesto tu byla jedna věc, kterou jsem nemohl vystát, a to chování Doma. V podstatě to byl on, kdo zdržoval celou skupinu od postupu nejvíc, ale zároveň to byl on, kdo měl plnou hubu keců a obviňování ostatních. Když ale přišla druhá část knihy, celé to pro mě šlo z kopce. Líbilo by se mi, kdyby to celé měla na svědomí nějaká skupinka psychopatů snažících se uctívat nějakého svého boha (který ale ve skutečnosti neexistuje), ale stejně tak by se mi líbilo, kdyby zde byla starověká vesnice, všemi zapomenutá, kde by její obyvatelé stále uctívali své pohanské bohy, kteří ale opravdu existují (podobně jako ve filmu). Ale naprosto se mi nelíbilo, jak se obě tyto varianty spojily a smísily. Nemělo to žádný smysl a pro mě to zničilo celou tu atmosféru, kterou se autor tak pečlivě snažil budovat v první části. Konec byl opravdu nadupaný akcí, ale bohužel to pro mě knihu nezachránilo, protože je tu jedna věc, kterou na filmech/knihách nenávidím úplně nejvíc - nesmrtelní lidé. Jak je možné, že měl ránu přes celou hlavu, kde si mohl doslova nahmatat lebku, hlubokou řeznou ránu přes hrudník, probodnutou kyčel a spoustu dalšího, ale stejně bez problému běžel a všechny tam postřílel? Také se mi nelíbilo, jak otevřený byl ten úplný konec. Rozhodně bych více doporučoval se podívat na film a neztrácet čas čtením této ne zrovna hubené knížky - a to opravdu říkám jen výjimečně.... celý text
Strach
2018,
Dirk Kurbjuweit
Tahle kniha byla takovým zklamáním. Po přečtení anotace jsem očekával temné, děsivé a hrůzu nahánějící čtení, při kterém se nebudu cítit v bezpečí ani ve vlastním domě. Moje očekávání ale naplněna bohužel nebyla, a to vůbec. Byly zde extrémně dlouhé pasáže, ve kterých hlavní postava vzpomínala na dětství a dospívání, ale celé to působilo strašně nudně a bezvýznamně. Nakonec to přeci jen nějaký význam mělo, ale mohlo to být pojato úplně jinak a dle mého názoru tisíckrát lépe. Na druhou stranu, když přišly konečně části o terorizujícím sousedovi, autor se rozhodl vše vylíčit během několika málo stránek, takže logicky neměl čas vybudovat jakékoli napětí ani zobrazit myšlenky a pocity postav. To, co slibovala anotace tak nikdy nepřišlo. Hlavní postava byla naprosto k nevydržení, nudná a otravná. Bohužel mi nesedl ani autorův styl psaní, dost často jsem se ztrácel v dlouhých souvětích. Také jsem často ztrácel pojem o tom, kde v příběhu se vlastně nacházím, vzhledem k tomu, že celá kniha byla jeden dlouhý text nerozdělený do kapitol. Ani nemluvím o chybách a překlepech, kterých se tedy v českém překladu v této knize nachází požehnaně. Konci chybí nějaký pořádný zvrat či rozuzlení, nebylo zde nic šokujícího ani znepokojivého. Opravdu mě mrzí psát takové hodnocení, ale bohužel o knize nemůžu říct jedinou kladnou věc, dle mého názoru je velmi nepovedená a do čtení jsem se musel přímo nutit. Příběh měl obrovský potenciál, bohužel byl ale zahozen a nenaplněn. Škoda.... celý text
Ptačí sněm
2020,
Ransom Riggs
Tahle knížka mě tak hrozně zklamala... Přestože miluju číst o této bandě podivných a vracet se do světa, se kterým Ransom přišel, souhlasím s mnoha dalšími, že to měl celé ukončit Knihovnou duší. Z Mapy dní jsem byl naprosto v šoku, jak moc se mi nelíbila, protože 'původní' trilogie je má vůbec nejoblíbenější série. Stále jsem ale doufal, že třeba další díl tuto 'novou' trilogii zachrání, avšak moje naděje naplněny nebyly. Celé to působilo moc uspěchaně. Byl jsem opravdu překvapený z toho, jak byl každý rádoby zvrat předvídatelný, protože o Ransomovi jsem vždy přemýšlel jako o Mistrovi akce a zvratů (konec Podivného města mě dostává dodnes). Všechny postavy, dříve tak zajímavé a s vlastními typickými charakterovými rysy, najednou působily nudně a ploše. Hugh a Emma v tomto ohledu utrpěly asi nejvíce. Zatímco Hugh byl zredukován jen na prázdnou schránku snažící se najít a zachránit Fionu bez jakékoliv další osobnosti, Emma spadla ze zajímavé hlavní hrdinky na téměř neviditelnou a bezvýznamnou postranní postavu. Jakea jsem neměl nikdy rád, ale v téhle knize mi pil krev obzvláště. Romantická linka zde byla vytvořena extrémně na sílu, nebyla v ní naprosto žádná chemie ani logika. V minulých dílech byl Jake bezhlavě zamilován do Emmy, NEUSTÁLE se líbali, a to i před ostatními, ale najednou přijde Noor a on si uvědomí, jak jeho city k Emmě nikdy nebyly opravdové, zatímco city k náhodné holce, kterou potkal teprve nedávno jsou mnohem opravdovější a silnější (ačkoliv ji ještě ani nestihl poznat) a cítí 'to, co nikdy s Emmou necítil'? Toho opravdu fanouškem nejsem. Jedinou pozitivní věc, kterou o této knize mohu říct je to, jak si Ransom zachoval svůj osobitý a krásný styl psaní. I když se mi knížka nelíbila, tak jsem ji přečetl za tři dny, což je na mě opravdu rychlé. Prostě ví, jak zakončit kapitolu, abyste si museli přečíst ještě alespoň jednu, i když jste si mysleli, že už máte pro daný den dost. V knize také nechybělo dost akčních scén, nemůžu říct, že bych se u ní nudil. Opravdu se bojím, jak bude vypadat další díl, když v tomto v podstatě nic nevyřešil, ale naznačil a vytvořil ještě více problémů. Obávám se, že bude ještě více uspěchaná než tahle, což není moc dobré, vzhledem k tomu, že by to měl být (konečně) už opravdu závěrečný díl. No uvidíme.... celý text
