WEIL přečtené 1198

Pusinky 1989, Stanislav Rudolf

Eskymo Welzl: Paměti českého polárního lovce a zlatokopa 1928, Jan Welzl

Kolonia Kutejsík 1922, Rudolf Těsnohlídek

To je taky kniha, při které zažívám onen vzácný pocit, že kdyby nebyla napsána a já ji nečetl, tak bych byl ochuzený. Takže díky ní jsem obohacený o to, jak se žilo v Brně za první republiky.... celý text

Poseidon 1916, Rudolf Těsnohlídek

Jako dítě jsem tomu, že jde o zajímavého autora nevěřil. Až později jsem dozrál k tomu, abych si uvědomil, jak převyšoval mnohé své literáty svými soudničkami, které jsou dokladem doby, a hlavně skvělou a živou charakteristikou lidí.... celý text

Džínový svět 1990, Radek John

Osobně mě tato kniha až tak nezaujala, nezůstalo mi z ní ve mě skoro nic. To jako ve mě člověku, ale pokud bych musel ji někde odvyprávět, tak bych si na její obsah vzpomenul a vyjel ho ze své paměti.... celý text

Jak jsem viděl Ameriku 1990, Radek John

Radek John byl vyslán před revolucí redakcí Mladého světa na zkušenou po USA. Mezitím zde probíhala revoluce, a on psal jak do tamních novin, tak i přepisoval své zážitky z USA neb duch doby se měnil, schvalování a cenzura padla, takže přišel rychle na trh s první otevřenou výpovědí o životě USA, a kniha se proto prodávala docela dobře. Ale bylo dost takových, co se na něho tehdy dívaly skrz prsty, protože vycestoval za socialistické peníze, a rychle shrábl ty kapitalistické. Nebyl v tomhle jako novinář a trochu i umělec sám, na koho se upírala pozornost a kteří lidem vadili, že se měli dříve dobře, a za nového režimu se mají mít taky dobře? Kniha není nijak pozoruhodná, jde jen o rychle napsaný text, a v dnešní době je už zcela anachronická.... celý text

Moje zlatá řemesla 1990, Ivan Klíma

Kniha povídek o tom, jak autor střídal zaměstnání, když se nemohl živit jako učitel a spisovatel.

Má veselá jitra 2002, Ivan Klíma

Po letech nahlížím a pročítám tyhle povídky a uvědomuji si, že to či ono mi dříve unikalo, že tomu či onomu lépe rozumím. To je výhoda, jak si uvědomuji, když se člověk něčemu déle věnuje, že to lépe chápe. Tu kostru, tu odvykládá i na základní škole, a klidně i hodinu o ní bude mluvit, ale ty detaily, ty si vychutná časem. Nejsou to stylizované povídky, jaké psal umně třeba Hrabal, jsou to chladné povídky, zápisky všedních dnů autora, který se potkal s takovými a onakými lidmi a nějak musel uživit rodinu.... celý text

Lužinova obrana / Pozvání na popravu 1990, Vladimir Nabokov

Knihy jsou to ponuré. Filmové zpracování "Lužinovy obrany" se mi líbí, jen by mě zajímalo, jestli to bylo podle skutečné události, anebo jde jen o fikci o podivínovi, který byl na svou dobu výjimečným šachistou. Až na ten závěr, ten je dost sentimentální, kdy po smrti šachisty dojde jeho žena dohrát rozehranou partii...... celý text

Paní Bovaryová 1973, Gustave Flaubert

O ženě, která jde proti společenským konvencím, a trpí za to depresemi, kdy jí ze zoufalství nepomůže ani bezmocný farář.

Einsteinův mozek a jiné povídky 1987, Josef Nesvadba

Některé povídky se mi líbí víc, jiné méně, některé skoro vůbec.

Obří trpaslíci 1967, Gisela Elsner

Kniha, která řeže do živého, která probouzí lid z lhostejnosti a pasivity, a nutí je přemýšlet, případně konat.

Muž, který sázel stromy 1997, Jean Giono

Příběh je to krásný, pohádkový, ale současně i ta hlavní postava v mnoha lidech vyvolá aspoň trochu touhy i k následování takového činu. Vybavuji si jednoho muže, co na Slovensku stavěl v osmdesátých letech Hrad. Začal ho stavit když šel do penze, a nevěděl co dělat, a navláčel na jedno místo postupně neuvěřitelné množství kamenů a začal stavět zeď, pak místnost, až z toho vznikl hrad, a když mu bylo přes 80. let, tak o něm natočili dokument, ve kterém vypravoval jak stavil. A taky, že už nemá sílu, motivaci, že je už starý a tak se už jen kouká dokraje. Velice mě to zaujalo, jak člověk nakládá s energií, pak jí pozbývá a kruh lidského života se uzavírá. A to stavil za komunistů, žil přírodně a dokázal na jednoho drobného muže takové veledílo! Žil jak správný člověk, tak mi to přišlo. Smutné i trpce o lidském osudu. A ten se jednoho dne naplní právě tak u každého z nás.... celý text

Marína 1846, Andrej Sládkovič

Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

Bridget Jonesová – S rozumem v koncích 2004, Helen Fielding

Jarní vody 1952, Pavel Bojar (p)

Vladislav Vančura 1978, Milan Blahynka

Sestra 2008, Jáchym Topol

Kdo ji četl, ten ji nedočetl. Pokoušelo se ji dočíst i řada kolegů J. Topola, ale přiznali, že nedočetli. Nejdříve ležák, pak se najednou zvedl o tuhle knihu zájem. Autor ji psal stranou, o samotě, na jeden zátah. Byl z toho psaní tak vysílený, že už nikdy prý tolik energie do žádné knihy nevloží.... celý text

Anděl 1995, Jáchym Topol

Není to obraz doby, je to spíše taková zvláštní fantazie o lidském jedinci uprostřed dění.