witiko
přečtené 678
Antologie nové české literatury 1995–2004
2004,
* antologie
Velice pestrá a přitom reprezentativní antologie mladé české literatury na přelomu tisíciletí. Za zmínku stojí i portrétní fotografie jednotlivých autorů, které mnohdy vypovídají samy za sebe.... celý text
Zlatý pavilon
1998,
Jukio Mišima
V této knize se vytváří zajímavý vztah v trojici hlavní postava – autor – čtenář. O prolínání autora a hlavního vypravěče nelze pochybovat, ne snad, že by šlo o román vyloženě autobiografický, ale autor své postavě zcela evidentně rozuměl a dokázal se do ní vžít. Co se týká mě jako čtenáře, mám s románem jinou zkušenost než oba předchozí komentátoři. Podle mě je kniha napsaná tak skvěle, že přinejmenším část vcelku normálních čtenářů je schopna si s přibývajícími stránkami osvojit optiku hlavní postavy a svým způsobem chápat (což není totéž jako schvalovat) její nutkavou potřebu Zlatý pavilon jako výraz nedostižné krásy a dokonalosti zničit. K tomu přispívají mimořádně působivé, až mrákotné popisy viděné očima hlavního hrdiny, takže není tak těžké se do jeho vyšinutého světa postupně vžít. Velmi zajímavá je i postava jeho přítele ze zenového kláštera, který představuje ve své čistotě, dobrotě a idealismu jeho přesný protipól, a současně je měřítkem narůstajícího šílenství hlavní postavy. Podle mě jde o skvělou knihu, kterou bych doporučil všem, kdo mají rádi japonskou kulturu (která je tu zobrazena ve své kráse i jistém sklonu k vyšinutostem a extrémům), nebo kdo rádi sledují psychologický vývoj hlavních hrdinů v rámci tzv. bildungsrománů. Mišimův román posouvá tento literární žánr na zcela novou úroveň.... celý text
Invaze
2010,
Stanisław Lem
Úroveň jednotlivých povídek je opravdu různá, ale pokud máte rádi Lema, bezpochyby jednu nebo dvě skvělé tu najdete a budete rádi, že vám v kontextu těch známějších neunikly. Už jen z toho důvodu stojí za přečtení. Pokud však Lema ještě neznáte, doporučoval bych začít Příběhy pilota Pirxe, kde je esence toho nejlepšího z Lemovy povídkové tvorby.... celý text
Nepřemožitelný
2005,
Stanisław Lem
Tato kniha je ze všech Lemových děl asi nejvíc technologická, ale současně i nejvíc dramatická. Doslova jsem se potil napětím.
Hrdina naší doby
1966,
Michail Jurjevič Lermontov
Neuvěřitelně současná kniha jak novátorskou kompozicí, tak i hlavní postavou. O jakém hrdinovi "naší doby" Lermontov píše, když ústy Pečorina, s odkazem na někdejší naivní lidskou víru ve vyšší smysl, říká: "Kdežto my, jejich bídní potomci, zmítaní na zemi bez víry a hrdosti, bez rozkoše a strachu, my už nejsme ničeho schopni kromě bezděčné bázně, svírající srdce při myšlence na nevyhnutelný osud, my nejsme schopni velkých obětí pro blaho lidstva, ba ani pro svoje vlastní štěstí, protože známe jeho nemožnost, a lhostejně přecházíme od nejistoty k nejistotě, jako upadali naši předkové z bludu do bludu..." Nemohu si pomoct, píše o nás! Pečorin je vlastně kunderovsky cynický antihrdina a po Josefu K. z Kafkova Procesu můj nejoblíbenější.... celý text
Karel IV. - Cesta na císařský trůn
2016,
Michaela Trnková
Na komiks je tam možná moc mluvících hlav, ale i tak je to velmi zdařilá knížka. Příběh je podán výborně. Ilustrace jsou někde trošku slabší, jinde naopak skvělé, z toho je vidět, že ilustrátorka ještě hledá rukopis. Ale má talent a je na dobré cestě.... celý text
Proměna
2007,
Franz Kafka
Kafkova Proměna se většinou vnímá jako hrůzný, horečnatý sen. Nezapomeňte si ale také všimnout všudypřítomného absurdního humoru, který je do té zdánlivé děsivosti a hnusu namíchán. Člověk se ráno probudí jako brouk a místo toho, aby se divil a nevěřil, usilovně přemýšlí nad tím, jak se teď dostane do práce... Není to k smíchu?!... celý text
Dopisy Felici
1999,
Franz Kafka
Pokud se chcete seznámit s Franzem Kafkou osobně, pak v jeho Dopisech Felici se vám nejvíc otevře. A pochopíte, jak krásný to byl člověk.
Povídky
1990,
Franz Kafka
Kafkovy povídky, zvláště ty publikované za jeho života, považuji za vůbec nejlepší z toho, co kdy napsal. Kromě těžších témat typických pro Proces či Zámek tu totiž vystupuje do popředí jeho odpoutaná fantazie a hravost. Zvlášť soubor raných básní v próze "Rozjímání" se vymyká ostatním pozdějších dílům svojí lehkostí a poetičností.... celý text
Povídky I. Proměna a jiné texty vydané za života
1999,
Franz Kafka
Kafkovy povídky, zvláště ty publikované za jeho života, považuji za vůbec nejlepší z toho, co kdy napsal. Kromě těžších témat typických pro Proces či Zámek tu totiž vystupuje do popředí jeho odpoutaná fantazie a hravost. Zvlášť soubor raných básní v próze "Rozjímání" se vymyká ostatním pozdějších dílům svojí lehkostí a poetičností.... celý text
Zámek
1997,
Franz Kafka
Oproti Procesu je Zámek možná až příliš neřešitelně roztáhlý a s přibývajícími stránkami trochu ztrácí tah. Jde ale o dílo, u kterého jsem se smál nahlas a je podle mě důkazem Kafkova velkého smyslu pro snový, absurdní humor. Až vám bude zase někdo tvrdit, že Kafka je "temný" autor, praštěte ho právě touto bichlí po hlavě.... celý text
Proces
2003,
Franz Kafka
Kafkovi málokdo rozumí už jen proto, že je na něm nabalena spousta stereotypů a literárně-vědních pojednání a interpretací. Až si člověk říká, že už to ani nemá cenu číst, když je to taková věda. Ve skutečnosti je třeba všechno tohle hodit za hlavu. Číst Kafku takového, jaký je – pro každého jednotlivého čtenáře. Teprve pak oceníte přízračnou snovost a současně oslnivě ostré vnímání detailů, existenciální vážnost a přitom všudypřítomný absurdní humor a odstup. Dokonale vystavěné drama hodné antické tragédie, jež ale zůstává nedokončené, otevřené a ne(do)vyslovené... Pro mě osobně je Josef K. vůbec nejoblíbenější románovou postavou. Zdaleka není pasivním kolečkem v soukolí nesmyslného sytému, jak se obecně tvrdívá, naopak je to velký bojovník, pokušitel a hledač smyslu. Prostě "svému Kafkovi" rozumím a sám zažívám v jiné podobě stejné pocity jako jeho románové alter ego. Pro mě jedna z největších knih, která kdy byla napsána!... celý text
