-

Michail Jurjevič Lermontov

ruská, 1814 - 1841

Populární knihy

/ všech 50 knih

Nové komentáře u knih Michail Jurjevič Lermontov

Proměny démona Proměny démona

Lermontov byl romantik svým dílem i životem. Jestliže psal o umírajícím postřeleném vojáku v dalekém Dagestánu, kterému se zdá o zachmuřené dívce na rozjasněném plesu a vice versa, byla to báseň, která pouze nereflektovala realitu, ale v určité míře ji předjímala či žila. Romantismus obecně vzato je často chápán ve své velmi zpopularizované podobě jako něco přežitého, zastaralého, co se hodí tak možná do červené knihovny, jak je psáno v pěkné úvodní studii tohoto vydání. Je pak často třeba velkého úsilí, přesunout se přes rovinu teatrálnosti, přehnané lítostivosti lyrického subjektu k samé podstatě vnitřního konfliktu rozbouřeného člověka, protože do určité míry jsme všichni v určitých úsecích svého života bezmezně směšní romantici. A jen díky tomu nám i básně Lermontovovy mohou být po více jak 150 letech stále blízké. Myslím, že romantickou revoltu – revoltu, která se snaží zbořit nezbořitelné – velmi pěkně vystihuje jeden básníkův verš: "tak pustý chrám je stále chrám, svržené božstvo – stále bůh." Osobně mě zaujala jedna báseň hned zkraje této sbírky, a protože je pro mě zásadní z celého tohoto vydání, mimochodem umně připraveného KPP, uvedu ji zde celou. Že by i v rozervané, často až k nihilismu směřující duši Lermontovově, přece jenom byla kapka naděje? Motlitba Neobviňuj mě, Všemohoucí, a přízeň, prosím, neber mi za to, že země hřbitov tmoucí já rád mám s jeho vášněmi; za to, že zřídka v duši vchází mi živých kázání Tvých proud, za to, že z Tvojí cesty schází rozum, jejž v tmách jsem nechal plout; za to, že láva fantazie v mé hrudi prudce klokotá, za to, že běs, jenž ve mně žije, mi kalí světlo života; za to, že zemský svět mě tísní, proniknout k Tobě že mám strach, že často zvukem hříšných písní nemířím k Tobě v motlibách. Nuž zhasni tento divný plamen – tu všežehnoucí hranici, a obrať srdce moje v kámen a osamoť zrak žíznící; té strašné žízně zpěvopění nechť zbavím, Bože, duši svou – a úzkou cestou vykoupení pak přijdu znovu za Tebou... celý text
Knišíl


Z plamene a jasu Z plamene a jasu

V této sbírce se nachází kolem 100 básní. Básně jsou často bez názvu, nebo jej zastupuje významné historické datum nebo iniciála příjemce – ve většině případů ženy – které bylo milostné či ironické poslání určeno. Básně pojednávají o lásce, samotě, smrti, válce, politice aj. V některých básních se zmiňuje o Byronovi. Básně se četly dobře. Byly pro mě srozumitelné. V závěru knihy se nachází kapitola LERMONTOVA LYRIKA, ve které se dočteme o tvorbě tohoto spisovatele. NEBE A HVĚZDY: Čisté je večerní nebe jasné jsou vzdálené hvězdy jako štěstí nemluvněte. Proč jen nesmím, proč nemohu zvolat: Hvězdy, vy jste jasné jak mé štěstí! Snad se mě ptát budou lidé, co mě trápí, co mě týrá. To mě trápí, to mě týrá, dobří lidé, že nebe a hvězdy jsou nebe a hvězdy – a já jenom člověk. Lidé k sobě cítí závist, člověk na člověka žárlí, člověk na člověka žárlí, a já umím závidět jen hvězdám a já bych se chtěl stát jednou z nich.... celý text
Marekh


Pieseň lásky Pieseň lásky

Průřez tvorbou
palka452



Preklady Preklady

Výborné překlady poměrně náročných předloh.
incognit


Maškaráda Maškaráda

"maska je vždycky něčím přitažlivá; když mlčí, vzrušuje nás tajemstvím, když promluví, je milá zase tím, že si k ní domyslíme vše co zbývá úsměvy, pohledy... a co já vím!" (s. 23) Je to právě domýšlivost rozvášněná a bezbřehá fantazie která vede toto drama ke svému nevyhnutelnému konci. Kdo si jednou rozmyslí, že nepotřebuje důkazy, a že presumpce neviny neexistuje, tomu není možno pomoci. Do lidské podstaty pronikavá hra ruského básníka se velmi dobře čte, rýmy ladí, a v letním počasí určitě potěší i zmínka o zmrzlině.... celý text
Knišíl