work
přečtené 241
Planeta mezi dvěma slunci
2002,
Robert Fabian
Po přečtení všech skvělých ohlasů jsem se do 400-stránkového opusu rozhodl pustit. Zvládl jsem ho i s bonusovou 200-stránkovou "povídkou" za čtyři dny. V zásadě jde o celkem solidně napsané scifi, které si neláme hlavu s logikou děje a sází na jednoduchost, chlapácké dialogy a otřepaná klišé. Po přečtení jsem z knihy měl stejný dojem jako z loňského alba Metallicy: námět na dvacet stránek se podařilo roztáhnout na 400, přičemž na každé druhé máme pocit, že už jsme to někde četli, popřípadě viděli. Velká pochvala autorovi, že to nezastírá a otevřeně inspirace odjinud přiznává, takže se vlastně ani nejde zlobit. Jako problém spíš vidím totálně ploché postavy, u kterých mi bylo v zásadě jedno, co se jim stane, protože jsem ani jednu nepostrádal, a zejména absenci čehokoli, co by se dalo nazvat pointou. Neustálé špičkování mezi protagonisty a popisy toho, co snidali a jak je jim horko, je repetitivní a děj nikam neposouvá - po jeho vyškrtání by zmizelo i nadbytečných 380 stran. Asi by to chtělo " remix". Bonusová expresní zásilka je na tom lépe, snad proto, že poměrně otrocky (ale i čtivě) parafrázuje filmové Vetřelce, ovšem opět bez nějakého rozuzlení či klimaxu. Takže jako čtení na dovolenou ano...... celý text