Yokolobuna přečtené 187

Procitnutí 2015, Kai Meyer

Tak tohle šlo mimo. Rosa již od začátku soupeří o korunku nejvíc nesympatické hlavní hrdinky všech dob. Těžko se ztotožnit s někým, kdo během pár stránek dvakrát krade jen tak z nudy. Po zbytek knihy se pak plahočí po Sicílii, nic moc nedělá a je v permanentní depce. Autorovi se nápad s Arkádskými dynastiemi nedaří zužitkovat a z mafiánského zasazení vzniká nesourodá splácanina, kde chování postav nezřídka postrádá logiku (o sedmi vystřelech z revolveru na šest nábojů nemluvě). Když se pak na pár stránkách čtyřikrát dočtete, že něco trvalo "nekonečný" okamžik či "nekonečnou" chvilku, máte chuť mrsknout Arkádií o futra. Ano, pár momentů kniha má, ale ty jsou tak utopené v YA balastu, že další kniha série prakticky nepřipadá v úvahu. Pevnost PLUS mi prostě nadělila další "skvost".... celý text

Crew2 #01 2003, kolektiv autorů

Hned první číslo restartované Crwe přichází s velice slušnou sestavou. Nejdelší komiks v čísle Lobo je trochu moc "over the top" a ani zdaleka mne nebavil jako některé další, ale koule se mu upřít nedají (jen ten Lobo je zde vážně prevít, kterého by bylo lepší zalít do betonu). Jako nejsilnejší se pak jeví Alan Moore, který je v tomto čísle zastoupen hned dvakrát. Příběhy postav Jack B. Quicka i Greyshirta jsou správně originální (v prvním případě správně bizarní, ve druhém zase se super pointou). Špatné nejsou ani zbývající ukázky, snad jen Trollí příběh na pouhé tři stránky je kvůli svému titěrnému rozsahu vyloženě jen takovou příliš kratičkou upoutávkou. Můj výtisk bohužel postrádal čtyři strany (nevím, zda nejde o plošnou chybu), kdy jsem se dočkal pouze bílého listu bez potisku (jednou je to bohužel uprostřed příběhu, kvůli čemuž jsem si musel část domýšlet). Jako celek jde o nadprůměr a velice obstojný výběr ukázek, doplněných o články o zámořských i evropských komiksech. P.S. S uživatelem HlavaXXII jsme se zajímavě rozešli v tom, co stojí, a co naopak příliš nestojí za přečtení... sto lidí, sto chutí.... celý text

Fury: Bůh ochraňuj válku 2009, Garth Ennis

Tak tohle byl neskutečnej nášvih! Furyho, jak ho pojal Marvel ve svých filmech moc nemusím, o to víc mne překvapilo duo Ennis – Robertson se svojí verzí. Skvělá akce, úžasné nápady i dialogy, zábavně šílené i šíleně zábavné postavy a nespoutaná brutalita dělají z tohohle kousku výbornou zábavu, kterou jsem tak nějak očekával od všech komiksů, když jsem s nimi začínal. Není to hloupoučké a naivní a i když se i zde jde "over the top", vůbec to nevadí, protože to jednoduše sedne do celkového konceptu knihy. Pochvalu si zaslouží i hravá a detailní kresba. Nečekal jsem skoro nic a dostal toho sakra hodně! Můj "guilty pleasure".... celý text

Císařovna 2016, Roman Bureš

Tak opět za plný počet. Bureš mne svým koktejlem různých epoch a historických osobností neskutečně baví. Možná není vhodné psát, že jde o to nejlepší, co jsem poslední dobou četl, ale nejzábavnějsí rozhodně. I když mi zejména z počátku přišlo pokračování malinko slabší, než první díl, nakonec ho takřka dohnalo. Opět skvělý záporáci s rozdílnými motivacemi, technologiemi a úchylkami (jen se zde objevují i lehká klišé jako treba pedofilní kněží). No a Toňa je trochu naivní husička, ale to vám nebude bránit užít si tuhle pecku. Propast času by si zasloužila Hollywoodskou péči!... celý text

JLA: Babylonská věž 2017, Mark Waid

Babylonská věž se mi místy líbila opravdu hodně, jenže tyto momenty jsou (bohužel dost tradičně) naředěny patosem a hloupoučkými replikami nebo obezličkami, když autoři tápu, jak posunout děj k cíli. Nápad je přitom výborný a na některých místech i velice dobře rozpracovaný. Je potřeba zmínit i kresbu, která je jedním slovem nevyvážená. Za prvé se střídají v průběhu vyprávění kreslíři a trochu jinak nakreslené postavy z předchozích stránek prostě zážitku nepřidají (nejzdařilejší je přitom bohužel nekratští Raimondiho vsuvka s Talií). Za druhé i v rámci výkonu hlavního kreslíře Portera střídají netradiční a atmosferické panely, jiné dost otřesné až karikaturní s výrazy postav jak z nočních můr (Porterovy vykulené oči jsou prostě ohavnost). Tak jako tak jde o slušný komiks s velice zajímavým nápadem, který bohužel občas napadá na obě nohy. No a bonusová historka se Starrem? Klasicky nečitelná hrůza, z jejíž trapnosti se mi dělalo až nevolno... komiksy rozhodně ušly kus cesty. Celkově shovívavé čtyři hvězdy.... celý text

Válečná zóna 2009, Brian Wood

Velice slušný start série, ktera ale minimálně podle zdejšího hodnocení předvádí to nejlepší hned v prvních dvou svazcích. Civilnější pojetí mi sedlo a příběhy i pres své lehce komornější zápletky baví. Po několika stránkách se mi zalíbila i kresba (tedy až na ženské postavy jako treba Zee, která je naprosto odporná). Do světa DMZ se rozhodně ještě podívám, snad se ale kvalita série příliš nepropadne, nakročeno není vubec špatně...... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Ačkoli jsem až do úplného konce myslel, že Metru napálím čtyři, nakonec dávám plný počet. Glukhovsky stvořil surový ušpiněný svět, kde lidstvu nezbývá než bojovat o každý den. To, že je všechno kapánek jinak, než se může na první pohled zdát, je jen pomyslnou třešničkou na dortu. Konec jsem si užil, i když jsem příběh znal ze stejnojmenné hry. Maličko mi vadil takřka nekonečný výčet stanic metra, ve kterém se skutečně není těžké ztratit, a časté převypravování snů hlavního hrdiny. Ty větší i menší příběhy z Arťomova putování a života obyvatel metra za to však stály. Editace: Nakonec jsem přeci jen přistoupil k přísnější variantě. Všudypřítomné filosofování knize uškodilo a při zvážení všech okolností musím uznat, že na úplný vrchol Glukhovsky nedosáhl, přesto rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Superman: Pro zítřek: Kniha druhá 2017, Brian Azzarello

Tady bych vlastně mohl překopírovat komentář k prvnímu dílu a pouze dodat, že je všechno ještě o něco horší. WTF momentů přibývá a já skutečně mnohdy nerozuměl, co si z jednotlivých stránek mám odnést. Vlastně jsem úplně nepochopil ani onen princip zmizení a roli Supermana. Možná jsem ignorant, možná Azzarello prostě nedovedl se čtenářem svůj záměr smysluplně vykomunikovat. Přešlap vedle. Jenže jde o komiks, kde kresba hraje velice důležitou roli a já tak nějak tuším, že ničemu, co nakreslil Lee asi horší než průměrné hodnocení prostě nedám.... celý text

Superman: Pro zítřek: Kniha první 2017, Brian Azzarello

Azzarello trochu šlápl vedle. Ač se z počátku zdá, že brnkání na dospělejší a velice filosofickou notu může přinést svěží vítr, nakonec tento přístup knihu potápí. Azzarello totiž plácá hrozné hlouposti, které jsou tak hluboké, že na jejich dno nelze dohlédnout. Stylu je podřízen i samotný příběh, který skáče od jednoho k druhému, je zmatený a v jednom místě jsem naprosto nepochopil, co tím chtěl autor říct. Je to velká škoda, protože Leeova kresba je naprosto famózní a z dosud čtených DCKK mi sedí nejvíc (pochvaloval jsem si ji i u Ticha). Vlastně by mi moc nevadilo, kdybych dostal nějaký vadný výtisk, kde by úplně chyběl text. Až tak dobře se na to kouká a tak špatně se to čte.... celý text

World of Warcraft: Kniha první 2013, Walter Simonson

Ok. tak tady budu možná trochu nadržovat, protože se první knize komiksového Warcraftu i přes řadu chyb povedlo zabrnkat na nostalgickou strunu. Pokud jste tak někdy v minulosti seděli u WoWka, tohle vás na mnohých místech pohladí po duši, když se trojice hrdinů vydá do hráčům známých zákoutí, nebo se střetne se známými postavami. Na scénáři by šlo ale ještě dost zamakat a vyškrtat některé naduté, nebo přímo trapné repliky. Kresba se mi po zběžném prolistování moc nelíbila, ale nakonec jsem si ji oblíbil. A to i přes její občasnou nepopiratelnou nepřehlednost zejména v akčních pasážích, na kterých by chtělo rozhodně zapracovat. Z dvojice scénář/kresba ale jasně vychází jako vítěz obrázky. Warcraft je tak nadprůměrným, ale nikterak objevným komiksem, který zejména bývalým hráčům WoWka vykouzlí úsměv na tváři. Dalším dílům, pravděpodobně s nějakou slevou, se tak vůbec bránit nebudu.... celý text

Město mrtvých 2012, Jiří Pavlovský

V konečném součtu maličko horší než první díl téhle slušně rozjeté série. Platí prakticky všechno, co jsem napsal u Magie pro každého. (Anti)hrdinové jsou tou správně úchylnou partou z jedničky, jen jim tentokrát stojí v cestě už přeci jen trochu okoukaní nemrtví. Tajemství Chonětína je odhaleno na můj vkus trochu brzo, přesto vše krásně odsýpá a tuhle útlou knížečku slupnete jak jednohubku. Snad teď s výměnou autora nepřijde i propad kvality. /Edit. 20. 10. 2019/ Z nějakého důvodu mi u knihy zmizelo hodnocení... dnes opraveno.... celý text

Komiksová historie světa #1: Od Velkého třesku po Alexandra Velikého 2003, Larry Gonick

Tak tohle byl projekt! Bytelná kniha, kterou jsem si rozkouskoval do 9 měsíců. Gonick svým přístupem k dějinám baví a i když ne všechny fórky padají na úrodnou půdu, jde o zábavné a poučné čtení. Nejpůsobivější jsou bezesporu první kapitoly, jelikož v pozdějších fázích, kdy je prezentován vývoj v jednotlivých lidských kulturách vše trochu splývá do jednoho celku. Na tom má podíl černobílá kresba, díky které některé panely nevyniknou zdaleka tak, jak by mohly. Vybarvená verze tak rozměrného díla by dostala asi dost astronomickou cenovku. U kresby mne zarazila i poslední kapitola, která je ve všech ohledech malována jinak než ty předchozí. Bohužel mi její styl vyhovoval o dost méně a doufám tak, že v tomto trendu nebude autor pokračovat s dalšími díly, do kterých se (po krátké pauze) s chutí pustím.... celý text

Magie pro každého 2012, Jiří Pavlovský

Tak od tohohle kousku jsem neměl prakticky žádná očekávání. O to příjemnější překvapení na mě čekalo. Pavlovského znám spíš z kratších článků či recenzí, ktere mi přišly spíše průměrné. Až na trochu slabší rozuzlení první díl Kladiva na čaroděje nabízí prvotřídní akční jízdu, která je nejen čtivá, ale i plná slušných nápadů a pamětihodných postav. Uvidíme, co předvedou další knihy série. Laťka je nastavena zatraceně vysoko!... celý text

Green Arrow: Rok jedna 2017, Andy Diggle

Green Arrow je rozhodně ucházející komiks, směrem k průměru ho však tahá pár zásadních věcí. Kresba mi podobně jako v Dlouhém Halloweenu příliš nesedla. Jak se píše v úvodu knihy Jock "ořezal nadbytečné detaily", jenže je ořezal až na dřeň, takže komiks i díky stále stejnému prostředí ostrovní džungle nezřídka působí trochu nudně. Samotnému vyprávění chybí nějaký zajímavější "WoW" moment a i když tak trochu civilní dobrodružství Olivera Queena relativně baví, je bohužel dost zapomenutelné. Tak jako tak bych si nějaké další dobrodružství s novodobým Robinem Hoodem klidně střihl, tentokrát však s jiným kreslířem.... celý text

Ekhö: Zrcadlový svět 3 a 4 2017, Christophe Arleston

K naprosto fantastické kresbě se tentokrát přidal i velice slušný scénář, kdy oba přítomné příběhy hravě strkají do kapsy ty z minulého dílu. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se Ekhö v budoucnu do Modré Crwe zase dostalo. Jen ta Mravena by mohla být trochu menší semetrika.... celý text

Ukradený trůn 2009, David Gaider

Velmi shovívavé čtyři hvězdy? Nebo přísné tři? Nakonec jsem sáhl po druhé možnosti. Dragon Age: Origins jsou mojí vůbec nejoblíbenější hrou, jen poutavou předlohou by si mě však kniha nezískala ani omylem. Gaider jede trochu na jistotu a občas mi přišlo, že si neví moc rady jak vyplnit místo mezi jednotlivými záchytnými body příběhu. Král Meghren je naprosto černobílý padouch, který hlavně ze začátku prostě šustil papírem. Zloduch jak z pohádek pro děti. S ostatními postavami to už tak zlé není a přerod až neuvěřitelně naivního (kam se hrabe Clark Kent) a otravného Marika nakonec má něco do sebe. Poslední čtvrtina knížky je pak vyloženě povedené a Gaiderovi se přeci jen povedlo překvapit a vykřesat z předlohy přidanou hodnotu. Kolem půlky však budete pravděpodobně celkem znechuceni slabším písemným projevem autora, ale i většinou postav. Ukradený trůn je tak především příslib a pokud bude další díl kvalitou víceméně podobný, možná už to očko přimhouřím.... celý text

Batman: Dlouhý Halloween: Kniha druhá 2017, Jeph Loeb

I z hlediska kresby o něco lepší než první díl. Zpracování mi sice pořád nesedí, ale zajímavých panelů výrazně přibylo. Úplně spokojený nejsem ani ze zakončení příběhu (vzhledem k tomu, jak se svátečnímu vrahovi dařilo, je jeho identita trochu nesmyslná). I když jsem tak vzhledem k hypu, který tento příběh provázel, pořád trochu zklamaný, Dlouhý Halloween rozhodně stojí za přečtení... 7/10... celý text

Jurský park 1993, Michael Crichton

Tak v tomhle případě filmové zpracování kvalitou výrazně převyšuje knižní předlohu. Crichton zjevně nemá žádné zkušenosti s dětmi, jelikož postava Lex je naprosto otřesná a neuvěřitelná. Až na pár momentů se vůbec nechová přiměřeně svému věku, navíc je to neuvěřitelně nesympatický, namyšlený spratek, kterého dinosauři ne a ne sežrat. I další postavy se ale mnohdy chovají prapodivně. To, že někoho před chvílí sežral T-rex, je vůbec netankuje a pořád si jedou svoje. O tom, že si raptoři nevšimnou, když vedle nich dopadne na zem trojice lidí, ale o chvíli později na míle uslyší přijíždějící loď si udělejte obrázek sami. Naprosto mimo bylo dle mého názoru i opakované vypisování programového kódu, který obyčejnému čtenáři neřekne naprosto nic. S hodnocením nelze jít níž. Přeci jen jde v jádru o skvělý nápad, který ve své podstatě Crichton dobře uchopil (třeba v postavě Malcolma), ale vylámal si zuby na zcela základních (a zásadních) věcech. Byl jsem tak vlastně dost nemile překvapený a tleskám filmařům, kterým se povedlo všechny zásadní hrubky napravit.... celý text

Yokai 2012, Stan Sakai

Naivně prosté, prostě naivní. Šlo o mé první setkání s Usagim a moc dobře nedopadlo. Příběh jak z libovolného sobotního cartoonu na Nově nevalné kvality, který ničím nepřekvapí. Těch pár postav, co se v útlé knížečce objeví, mi přišlo neskutečně plochých (když se Usagi potřetí zeptal: "Děláš si srandu" už jsem protáčel oči). Až na design některých Yokai mě vůbec nic nezaujalo a za tu krátkou dobu jsem se dokázal i nudit. Velké zklamání...... celý text

Batman: Dlouhý Halloween: Kniha první 2017, Jeph Loeb

Tak tady půjdu trochu proti názoru ostatních, ale první díl Dlouhého Halloweenu mi moc nesedl. Hlavní podíl na tom má šeredná kresba, které jsem skutečně na chuť nepřišel. Vzhledem k tomu, že si kniha libuje v rozsáhlých panelech s minimem textu je tento "nedostatek" ještě citelnější. Některým panelům, zejména s vyobrazeným Batmanem nebo Catwoman, sice nelze upřít styl, u zbytku jsem měl ale nutkání vypláchnout si oči Savem. Mimo je i coloring, kdy se dočkáme pouze vyloženě vyblitých barev. Rozumím tomu, že je Dlouhý Halloween určitým způsobem stylizovaný, ale nekouká se na to vůbec dobře. Příběh je sice celkem obstojný, ale kresba mi ho vlastně spolehlivě zabila. Ticho mi v tomhle ohledu prostě sedlo daleko víc.... celý text