zanzara zanzara přečtené 341

Jarní vody

Jarní vody 1977, Ivan Sergejevič Turgeněv
5 z 5

Neuvěřitelný, ač krátký, pozdní (1872) román tehdy už 54-letného Turgeněva. Jako obvykle o lásce, ale přece jinak... Děj přípáda málem, jak na tohoto autora, schematický, nejsou tam něžné popisy přírody - možná proto, že miloval ruskou zemí, a Německo, kde se odehrává děj, je pro něj cizí? Je taky vidět, že si děla - i když jen letmo - legraci z Němců. Asi neměl je příliš rád, i když v Baden-Baden vlastnil dům a bydlel tam... Rytířský na první pohled ruský mladík zamiluje se do pěkné, mladé a nevinné Italky, Gemmy, ale hned, když se dostane do ruk dychtivé, zkoušené femme fatale a salonní lvicí, Marií Polosové, která je opravdový lovec trofejí, zapomene na svou lásku, a to i přes hanba zrady a zklamaní prý milované dívky. Turgeněv tady ukazuje skvělé postavy žen: jsou velmi silné, vášnivé a vědí co chtějí. A ještě umí odpustit. Naopak můží jsou slabí a nevěrní, jen se tváří, že máji čest. Ve všem jsou podlehlí ženám a vůbec nedokážou řídít svým osudem. Marie přímo - otevřeně a čestně - říká Saninoví: - "Chcete vědět co miluju ze všecho nejvíc? Svobodu. Nemyslete, že se tim chlubím - na tom není nic chvalihodného. Jenže je to tak, a bude to tak až do mé smrtí. (...) Mne se neprotiví přemýšlet - je to zábavné, a na to nam býl dán rozum. Ale o následcích toho, co sama dělám, nepřemyšlím nikdy. A když na to přijde, nelituju sebe ani takhle! Nemá to cenu. Vždyť na tomto světě mne nebude nikdo volát k zodpovědností. A tam? Tam ať mne soudí podle sebe!" Je možné, že pro postavu Sanina a Marií autor použil své vlastní zkušenost s přátelství s Paulinou Viadrot - jeho dlouhodobou láskou a možná i milenkou, a taký vzpomínku ze své mladí: opravdové setkání s mladou Italkou, kterou poznal ve Frankfurtu nad Mohanem v 1841 roku.... celý text


Extrémní science fiction

Extrémní science fiction 2009, * antologie
3 z 5

Přemyslel jsem, co je extremalního podle Ashleye na těchto povídkách, a co je spojuje. Ve většině z nich, děj je přesunutý hodně do budoucna - o miliony a miliardy let, často lide existují jen jako virtuální bytosti, které si svobodně zvolí tělo a pleť, a je to možné díky nanotechnologií. Ale skoro všichni autoři příběhů podřizují jednotky totální společností, která rozhoduje o jejích být či nebýt. Tehdy totalita budoucna je podle anglicky mluvících autorů asi nevyhnutelná... What a pitty. B. Vallance (1909) vidí tuhle totalitu ještě možná jako varování, zbytek autorů ale asi jako nezbytnost. Nejméně se mi líbily: povídka Simaka (1932: vycucaný z prstu příběh, ukazující Boha jako vědce-experimentátora, který nemá vůbec zájem o lidstvo a dívá se na ně zvnějšku mimo časový rámec jako na nepovedený experiment), a Oltione (nechutný a nesměšný...prd, ale možná je tohle slabé jen pro Slovany, jakože nejsou zvyklí na fekální narážky, když dávají přednost genitálním). Prozatím velmi vtipný Sturgeon, a velmi zajímavý: Ellison, McDonald a Egan. Tehdy já jsem měl radši ty nejnovější historky.... celý text


Šelma

Šelma 2011, Wilbur Smith

Vypravování z uhlu pohledu průměrného, amerického četaře - tehdy nakolik se to da posoudit po morálce a světonázoru Hectora Crosse (nomen omen? křiž - současné kladivo na muslimské čarodějnice?), vyprávěče a hlavního hrdiny románu. Svět není komplikovaný. Muži a ženy? Každá žena potřebuje muže hlavně jako ochránce, a bude šťastná jen když on bude mít s ní sex přesně jako v nejhnusnějším pornofilmu. Amerika a islam? Určitě někde žijí dobří Arabové, a jsou to právě ti, kteří Amíkům za peníze pomáhají proti jejím bratrům ve víře, jež májí tu chybu, že jsou přilíš ortodoxní. Poslední jsou stejně piráti a vrazí, tak musí se je prostě zabit, nejlíp nějakým, sofistikovaným způsobem. Pomsta je islámské právo? Tak pro pomstu budeme výjimečně řídit se zákonem šaría. A čím můžeme se vzdorovat fanatikům islamu? Máme přece nejlepšího boha: peníze! Jen peníze zachrání svět. Podrobný popis typů rolexů, lodí, drahých aut apod. dává pocit, že román byl napsán pro umístění produktu. A možná ještě z pocitu bezmocí a touhy pomsty po teroristickým útoku na WTC v 2001 roku. Dost naivní a nehutné. K bleskovému zapomenutí, jako většina amerických filmů.... celý text


Barva kouzel

Barva kouzel 1993, Terry Pratchett
3 z 5

Inteligentní vtip, nadprůměrná představivost ale jinak nic víc...


Vánoční povídky (3 povídky)

Vánoční povídky (3 povídky) 1984, Charles Dickens
2 z 5

Všechno je tady přehnané: jazyk, extravagantní a nenutná představivost, nucený happyend... Jenom ty postavy přehnané nejsou - naopak, ty jsou jednorozměrné, úplně papírové. Pohádky pro děti a milovníky sentimentality, i když autor určitě měl dobré úmysly. Ale dobrými úmysly není vydlážděna cesta do čtenářského nebe...... celý text


Zprávy z ráje

Zprávy z ráje 1996, David Lodge
4 z 5

O nemožností ráje v nebe (moderní teologie nebe nemá ráda...) a na zemi (ráj dovolený je umělý, ráj sexu nejistý). A přece poctivost a přímočarost stojí za něco. Vtipný doklad, že klidný pohovor s blízkou osobou děla zázraky, pokud jde o psychologii a lásku.... celý text


Znásilněná láska

Znásilněná láska 2017, Jan Kučera
ekniha

Vypravováni snů erotomanského pohádkáře. Typický, dost kýčovitý a velmi předvídatelný příběh. Lehká pornografie pro padesátniky, kteří zpravidla touží po mladých holkách. Navíc zda se, že autor? / propagátor prodeje? zakládá falešné účty čtenářů svých knih a píše jím plné obdivu komentáře, což je naivní až legrační...... celý text


Karel Čapek a jeho Strž

Karel Čapek a jeho Strž 1981, František Buriánek
2 z 5

Maličká brožura, ve které autor se v páru slovech snaží charakterizovat celé dílo Karla Čapka. Bohužel měl jsem pocit, že snaží se příliš, aby ho mohl zařadít mezí "pokrokové" spisovatele, tehdy skoro ty socialistické. Nejzajímavější pro mě část, tehdy Čapkův život ve Strží, je shrnuta do pěti stránek. Uvnitř jsou taky černobílé fotky (celkem 16), ukazující spisovatele a jeho dům, a také pohledy z muzea kolem roku 1980, jsou tam i Čapkové kresby. Na konci chronologický seznám prvních vydání jeho knih.... celý text


Příběhy z Dalimila

Příběhy z Dalimila 2006, Alena Ježková
4 z 5

Skvělé okomentován ne samotný letopis, tehdy tzv. Kronika tak řečeného Dalimila, ale obsah ilustrací, jaké byly připravené v Italii pro její latinský překlad, jaký v 2005 roku Národní knihovna ČR koupila v Paříží do své sbírky.... celý text