ZÓNA přečtené 627

Mistr a Markétka 2016, Michail Bulgakov

Hodnotit MISTRA A MARKÉTKU je tenkým ledem pro každého. Jelikož jde o pojetí, které nahlíží hned do několika literárních směrů a je těžké pojmout román jako celek. Rozhodně oceňuji kvalitu dialogů. Jsou šťavnaté, zajímavé, veselé a sarkastické. Od každého trochu a nenudí. Historická sekce je na vysoké úrovni, ač ahistoricky zaměřen, hltal jsem Pilátův a Ježíšův příběh s ojedinělou dychtivostí. A magický realismus s jinotajem v zádech, s fantaskními prvky i biblickým základem v příběhu? V podstatě složitá četba, v pravdě velmi podmanivá rozsahem slov, které nemínil Bulgakov nijak mírnit. V tomto vydání rozhodně sběratelský kousek, i když každý může mít na výtvarnost knihy svůj názor; nicméně ilustrátor Jirků velice zdařile podtrhl atmosféru děje odehrávajícího se v Moskvě. Nedivím se, že titul se v Sovětském svazu nemohl objevit na knižních pultech. Spisovatelů Bulgakovova formátu mnoho není. Forma vyprávění má vysokou kvalitu. V některých fázích příběhu má však stagnující prostorovost a mnohdy je až moc detailně popisována demagodie v sovětské společnosti. Přesto propojení politiky, Jeruzaléma a samotného ďábla, za asistence lásky, dalo vzniknout kultovnímu románu, který by rozhodně měl zkusit přečíst každý milovník literatury.... celý text

Slavnost bezvýznamnosti 2020, Milan Kundera

Když čtete knihu, měli byste cítit sounáležitost se sdělovaným... V tomto směru jsem s Kunderou krok neudržel. Některé pasáže krátkého románu byly naprosto originální a budící dojem moderní filozofie. Nešlo o nikterak hluboké myšlenky, ale zapůsobily na mě novátorsky a autorova zkušená mysl jim dala punc vážnosti i komičnosti zároveň. Přesto jako celek mi román připadá nesrozumitelný. Text je poměrně hodně rozčleněn a nedrží dost dobře při sobě. Pochopitelně si lze obsah vyložit různými způsoby, což oceňuji; kniha se dá číst vícekrát, aniž byste cítili nádech blazeovanosti. Myslím, že chybí více agrese postavám, více barvy v textu, naopak přebývá nadhled a některá hluchá místa, kde se autor víceméně opakuje. Kniha netradiční, literárně odborná. Ne každému může přijít k chuti. Takových na policích obchodů mnoho nenajdete. Knihy bez výraznějšího příběhu dnes moc úspěchů nesklízí. Otázkou nicméně zůstává, zda se ve výsledku nejedná o špatný trend.... celý text

Dámský gambit 2021, Walter Tevis

Pro mě velice intimní kniha. O šachu přemýšlím podobně jako Elisabeth, hlavní hrdinka příběhu. Hru ovšem hraji stokrát hůř. Ale v literatuře (beletrii) nejde o úroveň. Kvůli ní si mohu opatřit specializované knihy o královské hře. Celkový dojem z knihy kazí šablonovitost a hierarchizace příběhu. Vyprávění je strnulé s drobnými odbočkami, které se ovšem týkají pouze šachu samotného a myslím, že jej uchopí pouze skuteční romantici této nejsložitější hry světa. Elisabeth jsem si neoblíbil, navzdory osudu, který ji potkal. Naopak jsem držel palce jejím soupeřům. Což může vyznít šovinisticky, ale není tak vůbec myšleno. Po celou dobu četby jsem přemýšlel o základu, z jakého čerpal pan Tevis. Musel přeci vědět, že jistá pohádkovost a nevěrohodnost příběhu ubere na jeho potenciálu. Smyšlené šachisty propletl s těmi skutečnými. Šachistku nechal projít úskalími a nakonec sáhl i po červené knihovně. Jen drobky se dotýkal nenávisti, kterou šachová hra přináší. Vyzdvihuji kvalitní popisy partií. I atmosféru šachových turnajů. Neméně si cením popisu šachových velmistrů, kteří rámují celou knihu. Ostatní možná až příkře označím za limonádu. Přesto byla kniha pro mě zážitkem a jako vyloženě klubový hráč jsem při její četbě cítil příjemné mrazení v zádech...... celý text

Tři roky prázdnin 1982, Jiří Žáček

Hodnotit nízkým počtem tuto sbírku básní, by mělo být považováno za hřích. Básník Žáček je ve verších zcela otevřený, dovede být sarkastický i vtipný, vážný i filozofující. Osobitý styl vedení básně je jeho velké plus, je rozpoznatelný a tudíž neochvějně spjatý s kvalitou, jež se nedá s nikým zaměnit. A jedna drobná úvaha... Politické básně se tak netváří. Milostné jsou povětšinou psány s nadsázkou a již zmíněným sarkasmem. Osudové připomínají tak trochu pohádky. Myslím, že pan Žáček si rád s čtenářem hraje a dopřává mu pocit vítězství, protože pozorný čtenář většinou rozpozná dobrý úmysl; sdělit vážnou myšlenku netragickou formou. Jiřího Žáčka nejde nemilovat. Je kouzelník básnického umu a za jeho talent bych upsal duši i samotnému Mefistovi...... celý text

Nevědění 2021, Milan Kundera

Josef, Irena, Milada... Když se spojí počáteční slabiky jmen, vznikne zájmeno JIM. Útlý román o nich, o třech lidech, jež se utopili ve svých životech. Na základě návratu do své země, ožívá mimořádně hodnotný příběh, z kterého je tak moc obtížné vystoupit. A Kundera jej svým filozofickým pojetím vede až za okraj lidských hodnot, dotýká se skutečna, svobody i upjatosti k životu, malichernostem, které člověka obklopují a zároveň osvobozují. Vyzdvihuji koncepci příběhu, jeho moudrost a zároveň odbornost a čtivost. V Kunderově románu je k naleznutí život, jenž chceme i nechceme žít. Paralely osudů. Smrt a láska. Je skvělý. Tento román je nebetyčně mistrovsky napsán. Vrátíte se k němu. Opakované čtení. Zcela jistě. Skutečná literatura, kdy příběh je zároveň formou...... celý text

Přitažlivost planety Krypton 2022, Jiří Mádl

Přílišná jednoduchost příběhu sráží jeho vážnost, která je do osudů Veroniky a Martina nainstalována. Jiří Mádl rozhodně psát umí, ale rezonuje ve mně málo z toho, co by mělo v takovémto druhu románu být. Více lásky, silných emocí a snaha o pozastavení příběhu v místech, kde je třeba dát odpočinout postavám a vmísit do příběhu potřebnou naléhavost děje a ne nadále zběsile spěchat k rozuzlení, které je koneckonců celkem snadno odhadnutelné již z názvu knihy. Po přečtení knihy mám dojem, že pan Mádl napsal film. Mohl by v něm hrát i hlavní roli. Přijde mi ovšem trochu laciný. Jak již jsem zmínil, téma knihy by si zasloužilo mnohem větší hloubku a vážnost. I některé dějové zvraty jsou těžko stravitelné a působí někdy i přehnaně pateticky. V určitých fázích příběhu by měl být Mádl více něžný a poetický. Naopak strohost a ukvapenost hrají prim. Román plný překotného děje, obsahově zajímavý, nicméně bez většího důrazu na bohatší výraz. Chyběly mi barvy. Jakoby pan Mádl psal černobíle...... celý text

Laskavosti 2022, Eva Černá

Laskavost... Měla by být součástí každého člověka, přítomna v každém lidském srdci a prostoupena ve všech myšlenkách našeho konání na tomto světě. Verše paní Černé jsou dokonale ženské, vnímavé, smutné, nostalgické, ale i obveselující a přikrášlující lidské nitro. Muž i žena by v sobě vždy měli hledat své lepší já a zde je možná přítomen největší apel básnické sbírky. Kdo je laskavý, není zlý. Není chamtivý a sebestředný. V ženském jazyce paní Černé je něžnost slov přetřena i jemnými barvami, kterými svět zrovna nehýří. Rozhodně si přečtěte a zapřemýšlejte sami o sobě. Vzpomeňte si, bilancujte, spřádejte sny. Cokoli laskavého, cokoli láskyplného, jakýkoli dobrý skutek, dobré slovo pro druhého. Vrátí se dvojnásob. Básně se mohou číst stále dokola a nebudete unaveni. Je v nich ukryta i Seifertova láska k životu. Já ji v nich našel. Najděte si mezi básničkami TAK DÁVNO... Po přečtení této krásy, by se měly zavřít na sto západů všechny zbraně světa do nejtemnějších prostor naší Země...... celý text

Hlad 2021, Jozef Karika

Pan Karika je literární umělec. Dovede spojit svoje představy o příběhu s konečnou verzí svého díla. A myslím, že nejde o nedůležitou vlastnost pisatele příběhů. Tentokrát zabředl do imaginace, která měla čtenáři přirozeně nahnat strach a zároveň v oblasti hororu vytvořit něco ojedinělého. Ale propojení několika příběhů mi nepřijde až tak potřebné a popisované nechutnosti ne úplně zapadají do celkového rámce vyprávění. Svoje pocity vyjádřím nejlépe, když vyzdvihnu citace z použité literatury, jimiž pan Karika mínil okořenit svoji knihu. Nejenže použil správné ingredience, on je i velice dobře naservíroval. A mělo jít v podstatě o předkrm k hlavnímu chodu. Nejenže se poté hlavní jídlo nepovedlo ochutit tak dobře jako předkrm, ale hlavně postrádalo kvalitní potraviny. Ale příměrem končit nechci. Pan Karika tentokrát nenašel k proporcím příběhu vhodné postavy, a samo o sobě, několik povedených scén na vysoké hodnocení nestačí.... celý text

Směšné lásky 2007, Milan Kundera

Secesně pojaté povídky. Zdobné a chytré. Neočekávaně absentující jakékoli explicitní výrazy, byť hlavním tématem byly ženy a vztahy mužů k nim. Komičnost povídek je mnohdy absurdní a obsah mírně nevěrohodný. Ale právě v takovém zabarvení je povídkám dobře a Kunderovo výborně zvládnuté řemeslo jim dodává šťavnatost v podobě zábavných postav. Kulminuje-li povídka v morální kodex, možná by u jiných autorů působila nepatřičně. Ale Milan Kundera je tak vyzrálým autorem, že dovede povídku obohatit o drobné náležitosti (ať již v hrdinovi, či v reáliích), které povídku neučiní příliš povyšující se nad čtenáře. Dovolím si tvrdit, že Kundera touto sbírkou vytvořil základ společenských povídek založených na touze po ženách, aniž by je urážel a znevažoval. Ženy jsou zde mnohdy povrchní a naivní, ale v protipólu mužského obdivu k nim jsou královnami, nebo naopak smutnými, až tragickými postavami s nádechem ironie. Nikdy však nejsou poníženy. Naopak přesněji cílí Kundera na muže a jejich nízké pudy a myšlenky, které je činí pokleslými, aniž by si svoji pozici a situaci uvědomovali. Bavil jsem se a žasl. Pořadí pocitů bez nápovědy. Kundera je malebným malířem slov. Dokáže popsat naprosto obyčejnou situaci neobyčejně poeticky. Nenásilně, mile a chytře. Chladnokrevně. Já nemám výstižnější hodnocení přečteného...... celý text

Tři ženy 2019, Lisa Taddeo

Hodnocení z mužského pohledu. Údajně příběhy ze života, které se skutečně udály. Nejde ani tak o ženskou sexualitu a touhy. Problémy pramení z ne úplně naplněného dětství, resp. problémů, které se staly v mladém věku a nedaly se již kompenzovat v životě pozdějším. Nerovnoměrné rozvržení prostoru hlavních protagonistek. Záměrně dostala nejvíce prostoru dívka/žena, jíž bylo ublíženo nejvíce. Ostatní dvě ženy jednaly víceméně na popud druhých, žila v nich nespokojenost z vlastního života. Jediná Lina by mohla naplnit představy čtenářů o knize. Ale i ona trpěla nedostatkem ze strany muže a k jistým projevům své sexuality dospěla až za pomoci své bývalé lásky, která ji dávala pocit naplnění. Nemohu si pomoci, ale vše je ovlivněno muži. Ženské jednání a touhy zde nejsou popisovány niterně z ženy samotné. Mám tedy rozumět textu následovně? Určuje muž ženské libido a touhy, které ukrývá ona sama? Co se týká kvality textu; nikterak výjimečné. A pokud mohu hodnotit expresivně dějovost knihy... Maggie může iritovat, může nudit, slabší jedinci ji mohou i litovat. Sloane navnadí a s pozdvihnutým obočím budete sledovat její krkolomnou pouť životem. Lina zapůsobí živočišně a skutečně. Její osud nebude nikomu lhostejný. Ale jinak? Málo adhezní k tématu, nepříliš působivé sexuální scény (někdy příliš šroubované), zvláštní emoční charakter vyprávění. Ale upozorňuji! Mužský pohled na ženskou literaturu...... celý text

Dům fúrií 2018, Madeleine Roux

Prvotřídní brak!! Znamenitá obálka je mnohdy obávanou vstupenkou na pokleslé představení. Rozhodně by se tato kniha neměla dostat do rukou dětem. Nejen kvůli prvoplánovým odpornostem, ale zejména pro utvoření špatného literárního vkusu. Zpočátku se příběh tváří bohatě a záhadně. Vše se odehrává v typicky nevlídném ostrovním klimatu, které umí výborně navodit atmosféru hororu. V tomto případě se ovšem záměr nepodařil. Prostředí není dobře vykresleno, postavy jsou tuctové a ničím neupoutají. Strach zde rozhodně nehledejte. Ich forma vypravěčky svojí náladou zapadá někam ke grotesce a nouze není ani o žerty různého druhu. Reklama na opravdu hodně špatný román. Dobrá příležitost v rukou nesprávného autora. Zornice pana Kinga by v příběhu našly tolik možností a skutečné temnoty a zla. Zde naleznete jen povrchový román o lidech, kteří na světě nemají být. A snahu postrašit čtenáře. Ale ve skutečně dobrém hororu se dějí věci zcela jinak. Hodnověrněji...... celý text

Život je jinde 2016, Milan Kundera

Chtěl bych povědět všem, jak krásný je Kunderův jazyk! Zdali něčeho takového jsem schopen je otázka jiná. Vybroušený styl psaní, pohlcující osnova příběhu a něžnost použitých slov je nad jakýkoliv údiv, či omámení. Píšící literáti mi prominou, ale lehkost s jakou Kundera vytváří poměrně složitý emoční příběh, je až andělsky dokonalá, nehmotná a přesto silná svou přesvědčivostí. Kundera zasadil děj románu do neblahé doby českých dějin a také jej v podobných časech napsal. Pro mě osobně jsou ovšem jen rámcem příběhu, i když se jich svým vyústěním sám příběh hluboce dotýká. Mnohem větší důraz přikládám samotným postavám románu, vnitřním bolestem i radostem v nich skrytých, které jsou umocněny právě oněmi přenádhernými slovy, jež nedostanete z hlavy ještě dlouho po přečtení celé knihy. Prozaická básnickost Kunderova stylu je v kontrastu s krutostí celého příběhu. Ale proto je možná dokonalý... Obeplout svět a pojmenovat krásy, které jste po cestě spatřili, není až tak složité. V Kunderových větách se můžete ztratit a možná i utopit. Zatímco při cestě kolem světa vám je oporou plášť a paluba lodi, při četbě tohoto románu od Kundery čelíte krásám příběhu a jazyka prostovlasí, nedostatečně oblečení a nepřipravení na klima, které pan Kundera stvořil... "Vyprávějte mi o té, na niž myslím stále, vyprávějte mi o jejím stárnutí, vyprávějte mi o tom, kterak byla malá, dejte mi pít vodu, kterou vyplakala.... " A konec básně najdete uvnitř Kunderova díla. Myslím, že stojí za to knihu otevřít a číst. Naplníte svoji duši vším, co člověk ke svému žití potřebuje.... celý text

Hotel Ville 2022, Veronika Doskočilová

Civilnost... Nenapadá mě jiné označení pro soubor povídek, které ve své podstatě ani povídkami nejsou. Krátké popisy časových úseků v jednom hotelovém pokoji. Lidé a jejich životy, smutky, radosti. Ocenění za nápaditost. Nekonfliktnost. Zřejmě chtěla autorka ukázat obyčejný život. Nenalézám chybu v záměru. Navíc je zde ke každému příběhu obrázek. Lze označit i za dárkovou knihu. Udělá radost. Jen jedno malé mínus. Přečtete ji za chvilku...... celý text

Stehy 2022, Sára Zeithammerová

Z knihy se line odér vzdělaného psaní, kombinovaný s přílišnou afektovaností obou ženských vypravěček, kterým chybí ekvivalent v podobě mužského protějšku, čímž je dle mého soudu románu silně ublíženo. K dispozici je banální zápletka pojatá neotřele a zajímavě. Ale pouze v určitých sekvencích příběhu. Příliš mnoho lascivních sexuálních scén, někdy zbytečných až nadbytečných. Bubble gum mnoha problémů, které z románu vytváří něco měně uvěřitelného. V úvodu mě zasáhla komornost, která postupně přešla v zcela opačnou komoditu. Plno alkoholu, cigaret, nevolností a životních selhání. Všechno v jedné zmatené kompozici. Pohled muže se může lišit od pohledu ženy. Tím jsem si jistý. Zajímavý by byl pohled opozičního Hynka a otce Anny. Mírný rozmach v emocích by příběh provětral a polidštil. Na prvotinu příliš sebevědomé a monotematické. Čtení pohltí a uběhne. Ale výsledkem je konečné nesouznění s postavami, rozpaky nad jejich chováním a postoji, emoční nestabilita ve vyústění jednotlivých kapitol. Kniha snímá z čtenáře tíhu vlastního osudu. Protože zde popsaná stigmata dvou žen, jen těžko může zažít...... celý text

Papírové domky 2022, Jiří Klečka

Struktura příběhu převyšuje jeho námět? Nebo je moje hodnocení nevědomé z pohledu obyčejného smrtelníka, který doposud nepoznal taje mystiky a záhad, které mnozí spisovatelé zvěčňují ve svých knihách? Nelze být příliš kritický ale nemohu ani oslavovat. Sympatické postavy váhají nad svojí hloubkou, námět postrádá rozvětvenost, který by mu velmi slušel. Chybí mi znalost Fausta a ďábla, abych pochopil, co je ukryto v textu. Má přesah, který mi uniká, nebo jde pouze o dobře míněnou zábavu, kterou chtěl autor poskytnout čtenáři s mezerami v sečtělosti? Napadá mne slovo OBYČEJNOST... Jak jinak hodnotit řadový, všední příběh s kapkou hříchu v sobě? Oceňuji některé pasáže, které jsou neobyčejně dobře napsané a zaujmou. Ale postupem dalších řádek se rozpíjejí a nenavazují na sebe. Poté se o vás pokouší všednost, která by v takto koncipovaném románu neměla být. Zřejmě náladu románu vystihnu jednou dobře mířenou větou... Nebudete psanému věřit...... celý text

Jedenáctý bílý kůň 1996, Jan Skácel

Přistoupíte-li ke knize jako k zábavnému čtení, budete nenaplněni. Jste-li lidé zádumčiví, můžete v knížečce objevit mnohé radosti. Pokud rádi vzpomínáte a přemýšlíte o minulosti, nalezte svoji pravou tvář, budete nadšeni a pana Skácela budete glorifikovat. Sám autor drobných zamyšlení i nepříliš obsáhlých esejí upozornil v kratičkém úvodním slově, že jiné ambice nemá. Učinil tak jistě ze své povahové skromnosti, protože texty jsou velice podařené, i když osobité a vyvážené k jeho básnické podstatě. Nejde o úplně jednoduché čtení, byť by se tak mohlo zdát. Kratičké i delší kurzívky jsou plné náležitostí k daným tématům, hodně se dozvíte a budete vnímat moudrost pana Skácela. Každý si vybere svoje favority. Svoje oblíbené příběhy. Nazval bych je tak. Jan Skácel umí vyprávět a na malém prostoru zaujme svými znalostmi i citlivými dodatky. Pro mě osobně je nádherným textem povídání o Sovětském svazu, Lipsku a Karlu Mayovi, některé střípky z dětských světů a něžně prostá zamyšlení nad vnímáním a chodem současného světa. Básníci píší trochu jinak než prozaici. Zde máte důkaz... Krásný důkaz.... celý text

Životem umřít 1989, František Halas

Komplikovanost a zároveň moudrost Halasovy tvorby lze považovat za dědictví, které Halas svěřil a daroval svému národu. Žil v těžké době a zemřel mladý. Tvořil v období složitém, až mrazivém pro český národ. Přesto uměl psát i poeticky a něžně. Jeho rýmy mají osobitý rytmus a melodičnost veršů je často až ohromující svojí čistotou a hloubkou. Výbor z Halasova díla je učebnicově podán a studijně zaměřeným čtenářům může být velkým přínosem a rozšířit jim obzory. Básně jsou z velké části proletářské a politické, ale najdete mezi nimi i perly nadčasové a reálně živé. Vyjadřovat se ke společenské situaci v zemi bylo vždy údělem básníků. Byli považováni za vůdce obyčejně smýšlejících lidí a podle toho se stávali nezapomenutelnými. Dnes slouží básníci k jinému účelu. Více pro zábavu, pro sdělení pocitů, sází více na osobní niternost, nejsou Halasovými následovníky. Svět se ubírá jiným směrem, ale Halasově síle sdělení a technice projevu se již přiblížit nedokáže.... celý text

Café Robinson 2018, Jiří Žáček

S básníkem Žáčkova formátu se povětšinou vydáte na cestu zábavy a neotřelého, mnohdy cynického humoru. Svým neutuchajícím uměleckým životem tentokrát zamířil skrze kavárny do oblastí lidské malosti, hlouposti a s nadsázkou zabrousil i do oblasti vztahů mezi muži a ženami. Rozverný Žáček. Taková charakteristika je velice výstižná. Mnohé básně mají silný podtext, ale není třeba je tak vnímat. Primárně jsou veselé, pro zasmání a oddech, či k relaxaci. Přečtete za několik minut, ale můžete se s láskou vrátit, prohlédnout si momentkové fotografie, které jsou laskavé a určující zároveň. Žáčkova tvorba je velice rozmanitá. Zde naleznete její prostší část. A zasmějete se... Garance 100%... )... celý text

Větrná pošta 1988, * antologie

V milostné poezii je obsaženo nejvíce lidskosti. Ať ji píše lékař, knihovnice, nebo horník. Základem je touha, ztráta, či neuhasínající láska samotná. Výbor z díla básníků a básnířek je mírně nesourodý. Neruší pohled ženy a zároveň muže, naopak v tomto směru je sbírka šťavnatá a obohacující. Lyrická vyjádření ztrát a nenaplnění (povětšinou), jsou vyjadřována formou intimní a milostné zpovědi, ale i přírodními tématy. Ne každému může vyhovovat. Osobně preferuji přímá vyjádření lásky, pocitovou snovost a její následnou jemnost, která čtenáře dovede až rozplakat. I takové básně v této sbírce lze nalézt. Sbírka malého formátu je provázena malovanými ženskými akty, které působí vkusně a žánrově neotřele podtrhují obsahovost antologie. Ve verších je vždy uhněten lidský zmar. Osudovost. A důraz na vnitřní svět každého člověka. Kdo jej dokáže pojmenovat a zachovat se podle něj, svůj život nejen zkrásní, ale i vyhraje...... celý text

Temná dcera 2019, Elena Ferrante

Tlachání jedné namyšlené intelektuálky? Za řádky útlého románu se ukrývá rozpolcenost v mateřství, sexuální nespokojenost, nevyrovnání se s dětstvím a rodinou obecně. Přičemž je román postaven na drobné zápletce, která zaujme, ale vyzní mírně do prázdna. Salónní styl vyprávění nebuduje atmosféru, jen drobné fragmenty okořeňují ve své podstatě monotónnost textu. Pro korektnost musím uvést, že stylisticky je příběh vystavěn dobře. Ovšem primárně se snaží čtenáře ukolébat a možná i mírně pobouřit nad myšlenkami paní Ledy. Po přečtení knihy, musí snad každého napadnout, zda existuje jista koherence mezi příběhem již zmíněné Ledy a samotnou autorkou Elenou Ferrante. Navíc, když v ději má výsadní pozici právě jméno Elena. Kdo se rád nechává omývat slohovou vyvážeností a nepotřebuje k četbě vzrušení a jistý druh napětí, poskytne mu román italské autorky chvíli dokonalé literární harmonie.... celý text