Héraklés a jiné tragédie přehled
Eurípidés ze Salamíny
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57696/herakles-a-jine-tragedie-57696.jpg
4
14
14
Třetí svazek Eurípidových tragédií uzavírá první úplné české vydání souboru všech zachovaných Eurípidových dramat. Vedle patriotické tragédie Hérakleovci, která ukazuje básníka v aktuální službě zápasům doby peloponnéské války, přináší i jediné úplně zachované satyrské drama Kyklóp, které je specifickým žánrem starého athénského jeviště, jakousi komickou tragédií. Několik dalších děl ovládá opět obraz velkých tragických ženských osudů. Zotročená a zahořklá Andromaché, ochotná dát vlastní život za dítě, velkolepá tragická postava královny Hekaby, bolestné matky, která se po tolika vraždách svých dětí změní v běsa pomsty, a nešťastná svobodná matka Kreúsa, která se v tragédii Ión z hoře a ponížení málem dopustí zločinu. K nim však přistupují i zcela originálně vidění mužští hrdinové, velkolepý starý Péleus (z tragédie Andromaché), půvabně mladistvý delfský chrámový sluha Ión, a především Héraklés, nejoblíbenější hrdina řeckého mýtu, v němž Eurípidés vytvořil své nové pojetí hrdinství. Konečně zahrnuje svazek nejstrmější a nejzáhadnější a snad poslední Eurípidovo dílo, Bakchantky, překypující básnickým žárem a svěží inspirací tohoto do posledních dnů života vášnivě hledajícího a experimentujícího básníka jeviště. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Héraklés a jiné tragédie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Další příjemné setkání s Euripidem, mrzí mě, že u těchto starých autorů je vždy jedno dílo, které je "módní" číst a ta ostatní zůstávají opomíjena. Řada lidí četla Médeiu, ale kdyby měla říct třeba i jen jméno jiné Euripidovy hry, tak si nevzpomene. A to je neuvěřitelná škoda, protože jeho hry jsou jedna perla vedle druhé, patří mezi mé nejmilejší spisovatele...
V této sbírce ani nevím, kterou hru bych vyzdvihla nad ostatní, každá je výjimečná, tak jen stručně.
První je tu srdcervoucí Héraklés, podle mě strašlivější tragédie než Médeia.
Potom lehce propagandističtí Hérakleovci, kteří vás ale také zaručeně nenechají chladnými.
Neskutečně nešťastná Andromaché a zatrpklá Hermioné, jen mám pořád trochu problém se vyrovnat s tím závěrem... Plot twist!
Zatrpklá Hekaba s puklým srdcem, která ztrácí své poslední nejdražší. Pokud si to dáte v sadě s Ílias a Trójankami, bude to pro vás o to příšernější, no vážně, kam se hrabou horory.
Trošku netradiční Ión, který mi připomínal spíš frašku než tragédii a upřímně jsem si ho vychutnala.
Následují neskutečně kruté Bakchantky - nebo spíš Dionýsos.
A celý svazek zakončují žertovně opilí lascivní satyrové v Kyklópovi, mě to upřímně moc vtipné nepřišlo... špatný způsob morbidního humoru a opilosti...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Héraklés a jiné tragédie v seznamech
| v Přečtených | 20x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 19x |
| v Chystám se číst | 12x |
| v Chci si koupit | 9x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2010 |  Médeia |
| 1978 |  Trójanky a jiné tragédie |
| 1976 | Řecká dramata |
| 1988 | Héraklés a jiné tragédie |
| 2009 | Ifigenie v Aulidě |
(SPOILER) Zdálo se mi, že to hlavní od Eurípida jsem už četl a byl jsem zvědav, co mě ještě čeká. A byl jsem překvapen:
- Héraklés - to je tragédie jak hrom! Naprosto nečekaný zvrat v ději a propad na úplné dno. Zdá se mi, že toto drama je Eurípidovým protestem proti svévolnosti bohů.
- Andromaché - hra plná napětí a vzedmutých emocí, přehlídka podlosti a nevyzpytatelnosti ženských hrdinek. Úžasná postava Pélea, sviňácký Orestés. Vyústění tragédie je doslova katastrofa (z řec. kata-strofé = zvrat, převrat, zničení).
- Hekaba - jak nevzpomenout Trójanky s důstojnou Hekabou, která nese všechno zlo světa. Zde je Hekaba jiná, mstivá.
- Herakleovci - tragédie velkého zvratu, kdy v první části jsou Herakleovci uprchlíky tísnícími se o ultáře a na konci se z nich stávají mstitelé. Jenomže uprostřed se odehrají dvě události: Sebeobětování Makarie (jak nevzpomenout na Ifigeneiu) a proměna Ioláa. Velmi přesná je postava Eurysthenea, krutého a malého vládce.
- Ión - drama, které dramatem není, protože Ióna se nepovede zabít a zachrání se i Kreúsa. A nakonec dojemná scéna s košíkem - inu, happyend jako v Holywoodu.
- Bakchantky - tohle drama mě asi iritovalo nejvíc. Dionýso je zde vylíčen jako podlý křivák. Scéna královny Agauy, která nese na tyči synovu hlavu jsouc přesvědčena, že to je hlava svině, je působivá, ale celkový syžet je hrozný. NE!
- Kyklóp - asi je dobře, že se satyrská dramata nedochovala. Tohle je blbé.
Nicméně, celkový dojem z knihy je skvělý, je to velká literatury, velké zážitky, hluboká a odvážná teologie a mnohdy také pronikavá psychologie.