Promluv, paměti přehled

Promluv, paměti
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432455/bmid_promluv-pameti-fS3-432455.jpg 5 33 33

„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností." Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov. Autobiografie, původně vydaná roku 1951 a zásadně přepracovaná o 15 let později, je nejen dokladem jeho slov, ale také výsostným uměleckým dílem. Zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži a Berlíně. Kniha vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny v přestávkách mezi lovem motýlů a psaním Lolity.... celý text

Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: , Paseka
Originální název:

Speak, Memory, 1966


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Promluv, paměti. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (8)

lovermann
18.10.2024

Dočíst tuhle knihu byl bolestivý porod. Vzpomínky autora nejsou seřazeny podle roků nebo míst, ale podle jen jemu známým pravidlům. Všechno namícháno dohromady, celé vyprávění se donekonečna větví a košatí. Najednou jsem měl pocit, jestli je vůbec psychicky normální a jestli tenhle literární zmuchlanec se dá vůbec považovat za smysluplnou knihu.

000nugatovej
30.01.2023 4 z 5

"Kolébka se houpe nad propastí a zdravý rozum nám napovídá, že naše existence je jenom štěrbina slabého světla mezi dvěma temnými věčnostmi." (str. 16) Nabokov mne fascinuje svým stylem, spojujícím přesný popis vědce nadšeného motýlími křídly s nadčasovou symbolikou. "Zdá se mi, že na stupnici rozměrů našeho světa se nachází bod, v němž se vzájemně stýkají a prolínají představivost a poznání, bod, jehož se dosahuje zmenšením velkých věcí a zvětšením malých, bod, v němž se nalézá skutečné umění." (str. 152)
Umění... Takové jsou i jeho vzpomínky: ,... neboť první tvorové na zemi, kteří si uvědomili tok času, byli také prvními, kteří se dovedli usmát." (str. 19)


puml
09.09.2021 5 z 5

Čím jsem starší, tím víc inklinuju k podobnému vnímání minulosti a paměti, jak o tom píše Nabokov. Ne ty rádoby velké události, to je spíše kulisa, ale drobnosti a střípky, které jako by rozrušují naši představu o nás samotných a o našich blízkých. Nakonec totiž nezbyde víc, než jen těch několik drobnostní, které se tu a tam objeví nasvícené sporým světlem. To je leitmovit knihy, nebo takový ten spodní proud, který je v něčem společný všem Nabokovovým románům. Ale lze to číst i jako "běžnou" autobiografii, ve které se najde romantika, drama i několik pikantních historek, které můžou a nemusí být pravdivé. Ostatně jak je autorovým dobrým zvykem. Nabokov si zkrátka se čtenářem hraje, i když mu jde takříkajíc o život. Doporučuji.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Promluv, paměti v seznamech

v Právě čtených3x
v Přečtených40x
ve Čtenářské výzvě1x
v Doporučených5x
v Knihotéce23x
v Chystám se číst28x
v Chci si koupit14x
v dalších seznamech5x