Vděk přehled
Delphine de Vigan
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541800/bmid_vdek.jpg
4
656
656
Známá a oblíbená francouzská spisovatelka Delphine de Vigan navazuje v novele Vděk na předchozí knihu Pouta a opět se věnuje různým aspektům mezilidských vztahů. Hrdinkou jímavé, ale i humorné knihy je rezidentka domova pro seniory Michele Seldová zvaná Miška. Svérázná stařenka s duší mladého děvčete paradoxně k tomu, že pracovala jako korektorka v novinách, trpí postupující afázií, poruchou řečových schopností. Ztráta slov, která Miška nahrazuje jinými, je sice zdrojem komických efektů, ale zároveň prozrazuje leccos z její dramatické minulosti... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vděk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (190)
Musím říct, že tvorba Delphine de Vigan je pro mě obrovským překvapením. Ať už bych mluvila o knize „Podle skutečného příběhu“ či „Ani pozdě, ani jinde“, jde o skvělé čtení, které Vám zůstane v paměti dlouhou dobu. A ode dneška k těmto dvěma zmiňovaným pomyslně přiřazuji i „Vděk“.
Ačkoliv se jedná o útlou knížečku, kterou přečtete na jeden zátah, tak rozhodně půjde o velmi citlivé a nezapomenutelné čtení. Já píšu tuto recenzi rovnou po dočtení a jsem emocionálně rozebraná. Vím, že nad knihou budu ještě dlouhou přemýšlet a v myšlenkách se k ní vracet.
Pokud máte rádi knihy se silným, ale dojemně krásným příběhem, rozhodně tento příběh zkuste!
Delphine ve svých dílech vždy umí uhodit na citlivou strunu a dojmout čtenáře, zároveň ho však nutí k zamyšlení. Knížka přečtená na jeden zátah, za mě spíše novela než román. Oceňuji práci překladatele, za mě se mu práce moc povedla.
Související novinky (1)
Knižní novinky (38. týden)
16.09.2019
Citáty z knihy (7)
„Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát za den jste řekli děkuji? Děkuji za sůl, za otevření dveří, za informaci. Děkuji za drobné, za bagetu, za krabičku cigaret. Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát v životě jste poděkovali doopravdy?“
„Dívám se na ně a říkám si: i ona i on milovali, křičeli, prožívali rozkoš, potápěli se, utíkali, co jim stačil dech, vybíhali schody po čtyřech, tančili celou noc. I ona i on jezdili vlakem, metrem, chodili do přírody, po horách, pili víno, ráno si přispávali, povídali si o všem možném. Rád si prohlížím jejich fotky, když hleděli do objektivu a neměli ani ponětí o tom, jaké škody jednou utrpí - nebo když tahle myšlenka byla jen čistou teorií -, když stáli zpříma a nepotřebovali oporu.“
„JÉROME: Antikvář, prodavač gramodesek, knihkupec, umělecký truhlář. Jaké nadřazené slovo je spojuje? MIŠKA: Vymírání?“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Vděk v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 816x |
| ve Čtenářské výzvě | 213x |
| v Doporučených | 65x |
| v Knihotéce | 262x |
| v Chystám se číst | 426x |
| v Chci si koupit | 91x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
humor francouzská literatura psychologické romány poruchy řeči senioři vděčnost stárnutí domov důchodců
Autorovy další knížky
| 2021 |  Děti nade vše |
| 2011 | Ani později, ani jinde |
| 2011 | No a já |
| 2018 | Pouta |
| 2019 | Vděk |
Umění ztrácet.
Tato přímá paralela s Elizabeth Bishopovou mě zcela ohromila. Byl jsem dojatý, i když moje matka ke stáru ztrácela zcela jiné věci než Miška. Také já začínám počítat své ztráty. Je to přeci tak bolestné. Ale náš život si nesmíme nechat proklouznout mezi prsty. To je jasné poselství.
Autorka napsala jednoduchou formou (zdánlivě vedoucí až ke komičnosti) příběh stárnoucí ženy a dává nám naději, že kolem jsou ještě lidé, kteří jsou ochotni pomoci. Příhoda s utajenými tabletkami na spaní má ohromující pointu. Když člověk trvá na své svobodě (alespoň tímto způsobem), zachová si alespoň pro sebe svoji důstojnost.
Je to silný příběh a touha poděkovat za život. Ten přicházející se nazývá Naděje. A Naděje umírá přece až poslední...