Cesta kocourka Chloupka.

recenze

Cesta kocourka Chloupka, malá, v podstatě nenápadná knízečka pro děti plná lásky, něhy a krásných myšlenek. Autorka dětem skrz setkání kocourka s dalšími zvířátky ukazuje, jak je užitečná spolupráce, jak je důležitá slušnost, že není potřeba se bát nových setkání, ale hlavně, že strach nám často brání v objevování něčeho nového a často nás ochuzuje o zážitky. A strach bývá často postaven na iracionálních základech a předsudcích.

Možná to teď zní, jako by Cesta kocourka Chloupka byla bichle plná složitých vět, ale opak je pravdou. Autorce se všechna tahle důležitá témata podařilo zpracovat naprosto jednoduchým způsobem tolik blízkému dětskému mýšlení. Textu je opravdu málo, vše je navíc doplněno nádhernými jemnými ilustracemi (miluju perokresbu!).

A jak příběh hodnotí dcera?

"Kocoulek Chloupek mě moc bavil, ale jako oplavdu moc! Líbilo se mi, jak se setkával s dalšími zvížátky, jak jsme si spolu hrály na seznamování jako kocoulek s panem Vevelkou (poznam. matky - často v knihách vybírám úseky, které pak spolu dramatizujeme - moc doporučuji, dcera to miluje, četbu to ozvláštní, dítě se na příběh krásně napojí a je to zkrátka zábava - tentokrát jsem vybrala část, kdy pan Veverka učí Chloupka seznámit se s cizím člověkem, pozdravit, smeknout klobouk, poprosit, poděkovat), a moc jsem se nasmála, jak se všichni báli medvěda, a pžitom nebylo ploč, si mysleli, že je zlý, i když ho neznali, že? Plotože kdyby ho znali, věděli by, že je hodný, ještěže potkal Chloupka, který je všechny skamaládil, že? Ale musel mu umýt zuby, plotože mu smldělo z pusy, ale stejně by si je měl mýt, aby neměl kazy, že jo, mami?"

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Ale není to škoda? Jedné bezesné noci zahlédne kocourek Chloupek za oknem zářící světýlko, které se na něho usmívá a láká ho ven. Ven do temného lesa? Vždyť tam žije strašlivý medvěd! Nebo to aspoň ... více

Komentáře (0)