Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu.

recenze

Titubo, Titubo, tys mi dala! Anebo spíš Maryse Condé, která Titubě, otrokyni původem z Antil, jež pravděpodobně praktikovala húdú, vdechla život. Tituba byla totiž jednou z obžalovaných čarodějnického běsnění v Salemu. Nikdy se jí však nedostalo rehabilitace, protože byla otrokyně. Černá otrokyně. Tituba proto zůstala navěky odsouzená. Ovšem Maryse Condé se to rozhodla změnit, vymyslela pro ni příběh. Příběh, díky němuž nezůstane zapomenutá.

Řeknu vám, že takhle dlouho už jsem se u knihy dlouho nevztekala. Tolik nespravedlnosti, iracionality, zloby, barbarství! O to víc mě rozčilovalo, že se vše dělo ve jménu víry a Boha. Ovšem pravdou je, že jsem se nejednou zamyslela nad tím, jak bych se asi chovala já, kdybych se narodila v téhle době jako privilegovaná běloška, která by tehdejší zacházení s černochy brala jako normu? Svezla bych se s davem? Uvědomovala bych si, že je něco špatně, ale dál s mlčením přihlížela? Anebo bych rebelovala? Netuším. Každopádně pevně doufám v to, že bych se nepřidala k těm, co hráli své "očarování".

Tituba byla velmi silná kniha s tématy rasismu, otrokářství, žeských práv (jakože lidských práv obecně, ale to vyzdvižení ženské linky se mi líbilo), víry, spjatostí člověka s přírodou.
Musím ale přiznat, že poslední třetina knihy mi přišla trochu překombinovaná. Chápu, že autorka chtěla vytěžit z Titubina života co nejvíce, ale na jednoho člověka bylo těch ran osudu trochu moc, zdá se mi. To ale nemění nic na pocitech a dojmech, který ve mně kniha zanechala.

"Nebyly to ano jejich řeči, co mě vyvedlo z míry a pobouřilo, ale jejich chování. Jako bych vůbec nestála ve dveřích. Mluvily o mně a zároveň mě ignorovaly. Podle nich jsem nepatřila mezi lidi. Byla jsem jakási nebytost. Neviditelná. Tituba, ta už existovala jen tolik, kolik ty ženy připustily. Tituba byla najednou ošklivá, sprostá, protože ony tak rozhodly."

"Muži a ženy tam však trpí. Souží se žalem. Pověsili negra na vrcholku sapanu. Krev splývá s květy. Zapomněla jsem, pravda, naše otroctví trvá dál. Uřezané uši, přeťatá lýtka, usekané ruce. Vybuchujeme ve vzduchu jako ohňostroje. Podívejte, konfety z naší krve se snášejí!"

Tituba je z dobových pramenů dochované jméno černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu. V puritánském městě vyvolá její barva kůže hrůzu a davová hysterie vyvrcholí nechvalně znám... více

Komentáře (0)