Vyhledávání v diskuzi

Slovný futbal:
Istanbul - Křižovatka cest - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Křižovatka života - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Já momentálně na křižovatkách a mezi značkami. :-) Dělám autoškolu, tak se prokousávám učebnicí. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Istanbul - Křižovatka cest - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
Istanbul - Křižovatka cest - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Ta křižovatka by pak byla Quartre-Bras (bitva 16.června 1815) a Kovařík, Waterloo: Směr Brusel. "První díl dvoudílné práce popisující průběh Napoleonova tažení z června roku 1815 je zaměřen na první tři dny bojů francouzské armády a vojsk sedmé protinapoleonské koalice (k jejím nejvýznamnějším členům patřila Anglie, Rusko, Prusko, Rakousko a Švédsko). Monografie se věnuje Napoleonovu návratu do Francie v březnu roku 1815, reakci ostatních mocností na jeho návrat, rozboru válečných plánů obou bojujících stran, výzbroji a výstroji tří bojujících armád (francouzské, britské a pruské) i výsledkům střetnutí Francouzů se silami protivníka u Ligny a Quatre Bras. " - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Tak jest, Praha jako křižovatka a podhoubí podloudných obchodů (ta poznámka o obecném kulturním povědomí v Evropě/ve světě v souvislosti se znalostí jezdecké sochy Sv. Václava na Václaváku dojem nenapravila) - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Na Prahu jsem sázela nejméně kvůli dalším indiciím jako "dopravní křižovatka, ale i hospody, kluby a tak." - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Křižovatka u Prašné brány - Zobrazit vlákno diskuze

David Weber a jeho Honorverse:
Sérii Honorverse jsem začala číst už před mnoha lety, od úplného začátku, kdy u nás začala vycházet. A každý rok se nemůžu dočkat, kdy vyjde další díl. Jasně, že kvalita v tom už značném množství knih poněkud kolísá, ale pořád je na velmi slušné úrovni. Nevím, co tsal mínila řemeslnými chybami, já to zase tak moc nepoznám. Mě spíš vadí, že je Weber občas až moc ukecaný a nechá se unést příliš podrobným a značně rozvleklým popisováním různých politických piklů. Na druhou stranu to většinou dělá dost vtipně, takže se to dá docela dobře přežít, ale nezřídka je to i důležité pro další pochopení událostí v tamním světě. Co musím ocenit, je (dle mého názoru) precizní propracovanost celého "vesmíru HH" včetně vesmírných "map" (většinou v úvodu knih) i s křižovatkami červích děr a z toho vyplývajících důsledků pro mezihvězdné lety ... Mimořádně propracované jsou také technické záležitosti - druhy a třídy lodí, jejich výzbroj, technický rozvoj v průběhu celé série. Alfou a omegou tohoto druhu příběhů je samozřejmě pohon kosmických lodí, což má Weber taky velmi dobře promyšlené. Vzhledem k tomu, že fyziku jsem absolvovala před více než 40 lety, tak si nejsem zcela jistá, ale domnívám se, že si při popisu pohybů lodí v bitvách či v planetárních soustavách W. nemohl dovolit moc velké excesy, vymykající se newtonovské a relativistické fyzice. To ať posoudí podstatně kvalifikovanější. Hyperprostor, červí díry, gravitační vlny - tak tam se Weber opravdu vyřádil. I když Honor H. je postava dost černobílá, sem tam, aby se neřeklo, jí W. nějakou tu drobnou chybičku také přisoudí. Ale jinak je její vesmír zalidněn množstvím postav, které černobílé rozhodně nejsou. Sympatické i protivné postavy se nacházejí na straně přátel, nepřátel i neutrálů, mohou jednat moudře i hloupě, čestně či zákeřně, ať jsou na té či oné straně. Prostě, jeví se mi to jako komplexní svět. A eso v rukávu - empatické stromové kočky a jejich civilizace. Moc mě potěšilo, že jim Weber postupně přisoudil podstatně větší a důležitější roli, než na úplném začátku příběhu. Kéž by mě některá z nich adoptovala. - Zobrazit vlákno diskuze

Off topic a pověry a bludy všeho druhu:
Já byl jednou v Brlohu. Vůbec nevím, jak to tam dál na jihozápad dneska vypadá, ale tenkrát na hlavní strakonické silnici byla křižovatka jménem Nová hospoda, doleva se jelo na Písek a doprava na strakonice. A nějakých pět nebo možná sedm km za Novou hospodou se uhnulo po červené značce do lesa a za lesem byla schovaná prťavá vesnička Brloh s prťavým rybníkem. Bylo to skvělý. - Zobrazit vlákno diskuze

Tištěné knihy vs. E-knihy:
dadako, moc se líbí, jak jste to napsal. Ale přesto mám malou poznámku: mezi stavem našeho dnešního dostatku (pitná voda, rostné i nerostné bohatství, ekonomická prosperita) a pohody (mír - územní i sociální), v nichž žijeme, a apokalypsou, kterou jste zmínil, je ještě hodně, hodně mezistupňů. A na některém z nich třeba bude fungovat lecos, kromě záložných zdrojů dat a energetických zdrojů pro získání. A tam se teprv rozhodne, to bude křižovatka. Si myslím. - Zobrazit vlákno diskuze

Váš systém na rozdělení knih podle rozsahu?:
minimálne by sme mohli štatisticky rozdeliť krimišky podľa počtu nebožtíkov, kde sa nebožtík nájde - les, voda, rušná križovatka. mayovky - kedy zapadne slnko, koľko indiánov padne v prvej várke.... Romantické - počet rozchodov a znovunájdení, zakľanutie s prsteňom na 76 strane. Rozprávky sa dajú nádherne: počet kopcov a počet riek- GPS, koľkohlavý drak, posledné vlasy deda vševeda, väčšinou tam platí pravidlo tri krát a dosť. - Zobrazit vlákno diskuze

Charles Dickens - 200. výročí narození:
Ve kterém výboru nebo sbírce se dá "Železniční křižovatka v Mugby" najít? Mám chuť trochu zapracovat na své duševní hygieně. - Zobrazit vlákno diskuze

Charles Dickens - 200. výročí narození:
Ch.Dickens napsal jeden z nejkrásnějších vánočních příběhů "Vánoční koleda" . Dalš perlou je asi nejlepší duchařský příběh literatury hrůzy "Železniční křižovatka v Mugby". - Zobrazit vlákno diskuze