Vyhledávání v diskuzi

Edice Původní česká detektivka:
Snažil jsem se udělat pořádek v edici Původní česká detektivka, ale je tam pár zádrhelů. Na začátku nebyla VYDAVATELEM číslovaná. Některá, ale ne všechna druhá vydání mají UŽ OD VYDAVATELE nové číslo, takže jsou v edici i na Databázi "legálně" dvakrát. A pár dalších nečekaností od VYDAVATELE. Celkově: - 3x původní česká detektivka 2003 - v DK není, v NKC není, zná ji Pitaval: https://www.pitaval.cz/kniha/11509-3x-puvodni-ceska-detektivka - Hejcman, Pavel Píseň Juditina 2005 - řazeno mezi PČD, ale má jinou obálku - Vejvoda, Jaroslav Smrtihlav v lázních 2005 - řazeno mezi PČD, ale má jinou obálku - Třešňák, Zdeněk Vyhnaní z ráje 2006 - v DK je, na stránkách nakladatele je, jinak neexistuje důkaz o existenci takové knihy, nemá ediční číslo ačkoliv PČD z roku 2006 už čísla mají svazky 1-38 jsou v tiráži knihy asi bez čísla v edici: Bauer, Jan Hvězda vábí smrt 2000 Erben, Václav Trable anglického šlechtice v Čechách - 1. vydání 2000 Erben, Václav Poklad byzantského kupce 2001 Svejkovský, Svoboda Vražda v lázních Bohdaneč 2001 Erben, Václav Vražda pro zlatého muže - 1. vydání 2001 Cimický, Jan Popraviště v parku 2001 Hejcman, Pavel Případ antrax 2001 Hejcman, Pavel Dům za duhovou zdí 2002 Ströbinger, Rudolf Vražda v lázních Třeboň 2002 Smetana, Miloš Vrah má čisté ruce 2002 Erben, Václav Poslední pád mistra Materny - 1. vydání 2002 Svoboda, Pavel Vražda v Tereziných lázních 2002 Ježková, Barbara Pes a boží mlýny 2002 - 13 podle Pitavalu, NKC neví Rottová, Inna Posedlost vzácné dámy 2002 - 14 podle Pitavalu, NKC neví Erben, Václav Na dosah ruky - 1. vydání 2003 Ströbinger, Rudolf Vražda na zámku Mikulov - 1. vydání 2003 Erben, Václav Smrt talentovaného ševce 2003 Cílek, Roman Vražda v lázních Poděbrady 2003 Cimický, Jan Záhada počátkem léta 2003 Erben, Václav Denár v dívčí dlani - 1. vydání 2003 Třešňák, Zdeněk Vražda v Mariánských lázních 2003 Olenič, Ivan P. Randez-vouz před márnicí 2003 Uher, František Dlouhá nepřítomnost 2003 Třešňák, Zdeněk Na vlky železa 2004 Erben, Václav Trable anglického šlechtice v Čechách - 2.vydání 2004 Hejcman, Pavel Nebožtíkům věnce 2004 Moravcová, Jana Vražda v lázních Luhačovicích- 1. vydání 2004 Cimický, Jan Mladý Maigret 2004 Erben, Václav Osamělý mrtvý muž 2004 Hardenová, Helena Příliš mnoho náhod v Tenerife Mar 2004 Erben, Václav Efektivně mrtvá žena 2004 Ježková, Barbara Zrcadlo s vílou a laněmi 2004 - 31 podle Pitavalu, NKC neví Fojtová, Věra Sanatorium smrti 2005 Erben, Václav Pastvina zmizelých - 1. vydání 2005 Ströbinger, Rudolf Smrt Šípkové Růženky 2005 Hardenová, Helena Smrt starého záletníka 2005 Kuťák, Jaroslav Zločin na golfu 2005 Olenič, Ivan P. Randez-vouz po smrti 2005 od 39 číslované Erben, Václav Poslední pád mistra Materny - 2. vydání 2006 - stejná obálka jako 1. vydání 2002 - nezapočítává se jako nové Erben, Václav Na dosah ruky - 2.vydání 2006 - stejná obálka jako 1. vydání 2002 - nezapočítává se jako nové Erben, Václav Osamělý mrtvý muž - 2.vydání 2006 - stejná obálka jako 1. vydání 2002 - nezapočítává se jako nové Erben, Václav Efektivně mrtvá žena 2007 - značeno jako DOTISK, v DK není Zamora, Juan Případ rozhádaných spolužáků 2007 - 71 (NKC a pitaval toto číslo neví, ale pasuje do sekvence) Erben, Václav Denár v dívčí dlani - 2.vydání 2008 - 78 - stejná obálka, nové číslo Erben, Václav Vražda pro zlatého muže - 2.vydání 2008 - 84 - stejná obálka, nové číslo Ströbinger, Rudolf Vražda na zámku Mikulov - 2.vydání 2010 - 113 - nová obálka, nové číslo Erben, Václav Trable anglického šlechtice v Čechách - 3. vydání 2011 - 142 - není jiná obálka než 2. vydání, nové číslo Welsch, Vítězslav Žába na prameni 2011 - 134 (pitaval číslo neví) Číslo 172 zcela chybí, nezná ho DK, Pitaval, NKC, nic vydaného roku 2011 a 2012 není bez čísla Erben, Václav Poslední pád mistra Materny - 3. vydání 2013 - 189 - nová obálka, nové číslo Erben Václav Znamení lyry - 2. vydání 2014 - 191 - nová obálka, nové číslo Erben Václav Na dosah ruky - 3. vydání 2014 - 202 - nová obálka, nové číslo Erben Václav Pastvina zmizelých - 2. vydání 2014 - 210 - nová obálka, nové číslo Moravcová Jana Vražda v lázních Luhačovicích - 2. vydání 2017 - 263 - nová obálka, nové číslo Podle všeho na konci některých, ne-li všech knih, je seznam "v edici již vyšlo", další možnost k doplnění, ačkoliv u nečíslovaných třeba nedodrží takový uveřejněný seznam pořadí vydání. - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Nikdo nic? Tak nebudu zdržovat. Hlavní hrdinka Dita Adlerová byla v září 1943 převezena s rodinou a dalšími pěti tisíci vězni z Terezína do Osvětimi - Březinka, kde vznikl tzv. rodinný tábor se zvláštním zacházením. Označení tábora bylo sekce BIIb. Doporučuji knihu i fakta. Předávám @m.gray :-) - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Tabor (kapitán se jmenoval Taber) nebo Útesy Marie Terezie (ač jsou od Terezína docela lán cesty). Objevuje se ve verneovkách Tajuplný ostrov a Děti kapitána Granta. Zda se objevil i v knize Děti kapitána emigranta mi není známo... ;-) - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou kuriozitu jste našli v knize?:
Ve své knize "Na pomoc dohodě." Ludvíka Očenáška (https://www.databazeknih.cz/knihy/na-pomoc-dohode-439520) z roku 1919 jsem našel dobový výstřižek z novin(?). Z jedné strany ústřižku je psáno: "Elsaský list - L’Alsacien - vzpomíná, jak před 6 měsíci připravovali vojenské autority vojáky na ofensivu marnskou, která měla přinésti definitivní vítězství. Tenkrát byl čten německý rozkaz: -- Porazili jsme Italii, Italové jsou již neschopni boje. Nyní půjdeme proti odvěkému nepříteli, proti Francouzům. Každý z vás žasl nad bohatstvím Italie, ale to není nic proti bohatství, které spatříte ve Francii, která je nejbohatší zemí světa. Každý z vás se může odškodniti po své vůli za strádání války, jež nám byla vnucena. Každý si může vzíti, co bude chtít. Toť kořist válečná. Ale je potřebí, aby vše klapalo, aby vše letělo rychlostí prachu střelného. Později nebudemejiž moci Francie dobýti. -- Ve Vogésách bylo vyprávěno vojákům: --V šesti měsících budeme míti Paříž, v osmi mír s Francií. -- Hindenburg ještě 10. července pravil svým vojákům: -- Děti, plňte svoji povinnost a ve třech týdnech jsme v Paříži.-- Jsou tam. trochu déle to trvalo, ale ne jako vítězi, nýbrž jako žebráci, čekající, co jim z jich konkursní podstaty vítězové milostivě nechají. A chudák Hindenburg neví dnes, kde by se lépe uplatnil - s Vilémem už však nedrží." Druhá strana lístku nese toto.... "...míti pro švýcarský průmysl osudné následky, protože Německo je do Švýcarska dlužno přes 6 milionů franků a pak by byla finanční katastrofa pro švýcarský průmysl neodvratná. Protest proti znásilňování lužických Srbů. Prohlášení samotného Lužicko-srbského státu vzbudilo nadšený ohlas v Dolní a Horní Lužici. A přece Němci chtějí zničit tuto svobodu, ačkoliv přijali Wilsonovi zásady o sebeurčení národů. Němci dosud brání živelnému hnutí lužicko-srbskému. Prohlašují Srby a jich vůdce za velezrádné a vyhrožují žalářem a tresty. Lužičtí Srbové nemají dosud svého národního vojska, aby se mohli brániti, zvláště když Němci dále zbrojí a násilně lužické příslušníky ve svém vojsku zaržují. Protestujeme proti takovému barbarskému jednání nejen jménem našeho spolku, nýbrž jménem celého našeho národa československého. Lužičtí Srbové mohou býti ujištěni, že s nimi cítíme a že je neopustíme. - Za česko-lužický spolek dr. Josef Páta, ..." Text jsem opsal celý i s chybičkami. Jen namísto ostrých závorek, které nelze vkládat na Databázi knih do komentářů a diskuzí, jsem vložil pomlčky. Kvůli "osekanosti" textu předpokládám, že hlavním textem byl ten první, kvůli kterému si ho neznámý jedinec vystřihl z novin, či nějakého oběžníku. Žel, nemohu ho přesně datovat, ani určit, ze kterých novin je. Dá se však předpokládat díky textu i papíru, na kterém je onen tištěný text, že bude stejně starý, jako samotná kniha. Níže podepsaný dr. Josef Páta (https://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-pata-78623) pod textem na druhé straně, jak se můžeme dočíst v krátkém životopise na Wikipedia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_P%C3%A1ta) "....Jako sorabista publikoval jak odborné, tak popularizační práce o lužické srbštině, ale také povšechně o Lužických Srbech a jejich životě. Ve věci Lužických Srbů se angažoval nejen společensky, ale i politicky: V roce 1919 například v rámci spolkové činnosti veřejně vyzval k vytvoření samostatného lužického státu. V posilování vztahů mezi slovanskými národy, zejména mezi Čechy a Lužickými Srby, pokračoval i po zbytek života, kritizoval například útlak Lužických Srbů nastupujícím nacismem. V období protektorátu mu bylo okupačními úřady zakázáno přednášet, po uzavření českých vysokých škol pracoval jako publicista a navázal již na podzim 1939 spolupráci s domácím odbojem a v knihovně Národního muzea v Praze. V rámci druhé heydrichiády pak byl 9. června 1942 zatčen a po krátkém věznění v Terezíně popraven 24. června na Kobyliské střelnici." Asi to není takový poklad, jen jeho střípek. Pokladem by bylo míti celý výtisk... - Zobrazit vlákno diskuze

11.) Kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě:
Padyska: zalezi na vas. Tady je par prispevku zpet jak to s tou Hanou a Ostravou je. mrkvajda 31.03.2019 v 14:47:48 TamaraKrejčí: Hanu jsem objevila v žebříčku výzvy mezi knihami s dějem v Ostravě. Včera jsem knihu dočetla a jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že se kniha odehrává v Meziříčí. Zmínka o Ostravě je 2x pouze na str. 243 a na následující straně 1x - shromaždiště v Ostravě před transportem do Terezína. Jsem ráda, že jsem Hanu přečetla, dostane se dost pod kůži, ale rozhodně ji zařadím do jiné části výzvy. - Zobrazit vlákno diskuze

11.) Kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě:
TamaraKrejčí: Hanu jsem objevila v žebříčku výzvy mezi knihami s dějem v Ostravě. Včera jsem knihu dočetla a jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že se kniha odehrává v Meziříčí. Zmínka o Ostravě je 2x pouze na str. 243 a na následující straně 1x - shromaždiště v Ostravě před transportem do Terezína. Jsem ráda, že jsem Hanu přečetla, dostane se dost pod kůži, ale rozhodně ji zařadím do jiné části výzvy. - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
Trochu nápovědu rozvineme: dva deníky - Terezín - Praha - matka a dcera - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
dva deníky - Terezín - Praha - Zobrazit vlákno diskuze

Postava hledá autora - pomozte jí!:
Tak i ty snadné indicie, vyžadující jen mrknout na výsledek předchozí hádanky, musím rozklíčovat: hledaná postava je lékař (jako Doyle) a jeho příjmení začíná na M (jako Moriarty). Přidám ještě zásadní vodítko: přesné datum ani místo skonu autora neznáme, ale máme o něm dost jistou představu, protože měl židovské kořeny, v roce 1944 byl deportován do Terezína a z cílového koncentračního tábora se živý nedostal. Takže český humorista a česká TV adaptace díla. - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
smíšené manželství - terezínské ghetto - deníky - Zobrazit vlákno diskuze

12.) Kniha s válečnou tématikou :
Osmiletý syn četl s obrovským zájmem knihu Terezínské ghetto od historičky Veroniky Válkové. Úžasný příběh. V nadcházející výzvě (v rámci tohoto kritéria) asi sáhneme po knize Hanin kufřík. Já osobně bych si chtěla přečíst dílo Chlapec v pruhovaném pyžamu a Chlapec na vrcholu hory. Mimochodem, kniha Jsou světla, která nevidíme je skvělá. - Zobrazit vlákno diskuze

1.) kniha, která byla zmíněna v jiné knize:
V úžasné historické knize Terezínské ghetto (Veronika Válková) jsou zmíněna díla související s hlavními hrdiny celého příběhu. Konkrétně se jedná o Hanin kufřík (od Karen Levine) a Návštěvu z pravěku (dílo náctiletého kluka, který zahynul v koncentračním táboře). - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Autor byl psycholog, doktor filosofie, věnoval se výzkumu a pedagogické činnosti - na konci 90. let získal titul univerzitního profesora psychologie. Dožil se skoro 90 let, zemřel před necelými třemi lety. Z jeho 36 zde zaznamenaných knih se lze leccos praktického dozvědět namátkou o štěstí, stresu, konfliktu, zlosti, odpuštění... Jako student byl uvězněn v Malé pevnosti nacistického koncentračního tábora v Terezíně, později se stal laickým kazatelem Českobratrské církve evangelické. - Zobrazit vlákno diskuze

Postava hledá autora - pomozte jí!:
Gratuluji. Jsi v cíli. Já četla jen Terezínské ghetto, ale můžu s klidem doporučit. Jinak i sám Petr Ginz napsal knihu, je i tady na Databázi. - Zobrazit vlákno diskuze

Postava hledá autora - pomozte jí!:
Autorka píše sérii, ve které její hrdinka cestuje časem. Terezín je jednou ze zastávek. - Zobrazit vlákno diskuze

...třeba někoho zaujme v literatuře:
...je tu kniha, která má pouze dvě hodnocení. Přitom se jedná o velmi /VELMI/ čtivý román.Líčí osudy přímého účastníka a jediného československého námořního důstojníka - lodního lékaře Gerarda Fráni, válečným jménem Gerard Fraineau na de Gaullových lodích Svobodné Francie. Napsal ho Pavel Hejcman pod pseudonymem Gerard Fraineau. Román se jmenuje Sbohem moře, sbohem oceány. Knihu znám z prvního vydání, mám výborně načtené audio od Filipa Sychry /považuji za klenot.../ Existují knížky, které, obzvlášť když je čtete v mladém věku, vám utkví v paměti způsobem, jako by vás jejich autor doslova očaroval. Dovedně vyfabulované, s přesvědčivě vykreslenými postavami a především sugestivně stylizované. A když je zakomponujete ještě do atmosféry 2. světové války, okořeníte je vůní moře a exotických dálek stejně jako dramatickými okamžiky krvavých bitev napříč všemi kontinenty, nebudete často ani dýchat napětím. Z dnešního pohledu už kdysi dávno, v roce 1975, za hluboké totality, se na pultech českých knihkupectví objevila publikace, která mezi všemi těmi prorežimními slátaninami působila jako zjevení. Pravda, byla útlá, čítala jen něco málo přes 260 stránek, přebal působil hodně nenápadným dojmem, nicméně její obsah byl pro mnohé čtenáře naprosto úchvatnou exkurzí do válečných let z dosud netušeného úhlu pohledu. Tedy netušeného v tehdejší střední Evropě, obehnané ostnatým drátem a zbavené kontaktu s okolním světem. Jmenovala se Sbohem moře, sbohem oceány! ....a jak to vlastně všechno bylo? Gerard Fraineau bylo ve skutečnosti jen krycí jméno příslušníka československých zahraničních jednotek na západní frontě. Důvod byl nasnadě, protože většina vojáků i dobrovolníků, kteří opouštěli po březnu 1939 okupovanou republiku s cílem vyřídit si to s Hitlerem jinde a jinak, nechávala doma své nejbližší. A mstivost nacistů (podobně jako komunistů po Únoru 48) neznala v tomto ohledu mezí. Ve skutečnosti se jmenoval Gerhart Freund a pocházel z Ústí nad Labem, kde se narodil 19. listopadu 1912 v rodině uznávaného ústeckého lékaře Otakara Freunda (*1881-?), který vedl soukromé nervové sanatorium v Kliši. Mladý Gerhart (používající počeštěné příjmení Fráňa) se přidržel rodinné tradice a v roce 1936 promoval na lékařské fakultě. Poté krátce praktikoval ve Zlíně u Jana A. Bati. Ještě v dubnu 1939 uprchl do Polska a 13. března 1941 dostal od exilové vlády Edvarda Beneše svolení ke službě u námořnictva Svobodných Francouzů (FNFL). Oficiálně se uvádí, že 20. března nastoupil jako lodní lékař na loď Ville d’Amiens, 4. dubna 1943 byl přidělen na ostrov Wight a do 11. srpna 1945 sloužil jako lékař v hodnosti poručíka na torpédoborci La Combattante. V říjnu 1945 byl demobilizován a vrátil se do Československa, kde se posléze dozvěděl, že jeho otec, matka Markéta (*1892-?) a bratr Felix (*1922-?) spolu s ostatními příbuznými zahynuli v koncentračních táborech (rodiče a bratr zamířili v říjnu 1942 nejprve transportem č. 797 z Prahy do Terezína a odtud transportem č. 1689 do Osvětimi, odkud, jak známo, nebylo návratu). Se svou ženou, kterou poznal v Anglii, a dvěma syny zamířil do Zlína, kde ale už Jan A. Baťa nebyl v kursu (Beneš a bolševici se rukou společnou postarali o jeho diskreditaci), a tak se navzdory svým zkušenostem jako příslušník západního odboje uchytil jen jako závodní lékař. A jako by to nestačilo, při porodu třetího syna mu manželka zemřela. O děti se nakonec staral se svou druhou ženou, která přežila koncentrák. Vydání knížky se už nedočkal, zemřel 8. května 1974 ve Zlíně (tehdy ještě Gottwaldově…). ...takže co ten pseudonym? Drobnou, nicméně nepřehlédnutelnou vadou na kráse této publikace bylo, že na rozdíl od jiných podobných knížek, se navzdory zjevným nepřesnostem a nelogičnostem snažila tvářit jako autobiografie, líčící skutečné životní osudy českého lodního lékaře ve službách jednotek Svobodných Francouzů. Ne, že by Gerard Fraineau, který je pod ní podepsán, neexistoval, ne že by u Svobodných Francouzů nesloužil. Tyto dvě věci jsou historicky doloženy, ale samotná kniha je ve skutečnosti kompilací nejrůznějších událostí, příběhů a osudů a je škoda, že jako takové nebyly uvedeny na pravou míru. Přitom knize a její čtivosti by nijak neuškodila poznámka, že se jedná o román, který vznikl toliko na základě válečných vzpomínek muže, který za 2. světové války na rozdíl od jiných, kteří v potu tváře vyráběli v protektorátních fabrikách kanóny, tanky a letadla pro wehrmacht a luftwaffe, případně udávali své židovské a jinak smýšlející sousedy, přiložil svou ruku k porážce fašismu. Ostatně by to odpovídalo i autorskému podílu na vzniku publikace. Skutečným autorem byl totiž zkušený spisovatel a obratný fabulátor Pavel Hejcman (*1927), autor mnoha dobrodružných, historických a kriminálních románů. Ostatně u jeho profilu se zcela otevřeně píše, že „odborná zasvěcenost a realismus, jazyková kultura a vypravěčský styl jeho prací z nejrůznějších částí světa činí jeho romány, u nichž si čtenář nemůže být jist, co je fikce a co skutečnost, stále živé a strhující…“ - Zobrazit vlákno diskuze