Božidara zajímavosti

Božidara
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541912/bmid_bozidara.png 4 468 468

Jaký život bys žil, kdyby ti byla všechna "musíš" a "nesmíš" u prdele? Božidara je babička, kterou jste možná neměli. Ale měli byste chtít. Pro vaše dobro. Umí péct vánočky, ale většinou se netrefí na Vánoce. Nemá vkus, zato má styl. Respektuje všechny živé bytosti, ale na plotě jí visí cedule "Zákaz chcaní psů". Její slovník nepatří k nejvybranějším. Je moudrá, ale ne přemoudřelá. Radí jen na výslovné požádání. No dobře, někdy i bez něj. Ale vydržet se to dá. Je s ní sranda. A není s ní nuda. V trapnosti se nepochopitelně vyžívá. A zatáhne vás do ní, ať už budete chtít, nebo ne. Naštvat ji či urazit se zdá být nemožné. Ale pokud jde o princip, radši se jí kliďte z cesty. Její smysl pro spravedlnost je svérázný, ale stojí za to nad ním popřemýšlet. Všechna trápení světa vyléčí buchtami. S mákem. S cukrem. A s rumem. Hodně rumem. A ve zvlášť naléhavých případech vás počastuje konopím. Božidara žije sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví dospívající vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich ještě netuší, jak moc se jejich každodennost promění. Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila nová bytost, Rosie se pokouší zbavit okovů, které jí nasadila její matka Milada v podobě až příliš dokonalého života, v němž každá vteřina je předem naplánovaná. Po společně stráveném loudavém létě ale vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim Božidara na půl roku zmizí, aniž by o tom cokoli kdokoli z rodiny věděl? Božidara je žena, která se nebojí žít ani umřít. A přece je na světě jedna věc, ze které strach má. Román o třech generacích žen. Román o tom, že i když se snažíme být těmi nejlepšími matkami, jakými dokážeme, nemusí to vést ke krásnému vztahu s dcerou.... celý text

Zajímavosti (1)

(Nevyžádaná) moudra od Božidary

"Někdy tak moc žijeme v zajetí svý verze pravdy, že pro ni přestanem vnímat svět kolem."

"Abysme si někoho udrželi na blízku, je potřeba umět ho i pustit."

"Pilnost je momentálně největší metlou lidstva. Jednou na ni zajdem."

"Příště by sis měla přát výhru ve Sportce. Nebo aspoň vilu s bazénem," popíchl ji.
"Ani jedno z toho nepotřebuju."

"Tyhle pravidla, co maj údajně chránit spotřebitele! My už jsme tak chráněný, až jsme z toho úplně blbý."

"Ohánět se akademickejma moudrama je celkem dobrej způsob, jak zakrýt to, že jseš pitomec."

"Buď pevná navenek. Ale zůstaň jemná v srdci. To je to kouzlo."
"To si zarámuju a pověsím na dveře záchodu," ušklíbla se Rosie, ale ve skutečnosti se jí to hodně dotklo.

"Babi, mně se to nějak nezdá. Jít si lehnout k bandě nadrženejch týpků. Co když nás tam znásilní nebo tak něco?"
"Tak víš co, v mým věku už je tohle spíš vroucný přání než hrozba."

"Máš ty to jednoduchý s tím svým Bohem."
"Ale prd. Není to jen můj Bůh. Je všech. A je tu i pro tebe, i když v něj nevěříš."

"Krása života spočívá v tom, že ho dopředu nevymyslíš. To je podle mě největší průser naší civilizace. Moc přemejšlíme."

"Když si na lidech všímáš toho, co tě od nich odlišuje, je to na prd. Musíš hledat to, co máte společný."

Když si Božidara mohla vybrat, jestli být z něčeho dopředu předposraná, nebo věřit, že všechno dobře dopadne, volila to druhé. Vždycky.

"Tak proč tě prudí?"
"Protože každej musí něčím svý dny plnit." (veronika80191)