• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Michael Huemer

Dialogy o etickém vegetariánství

„Štyri zaujímavé rozhovory, no neprišli mi moc pravdepodobné – karnisti málokedy majú ochotu baviť sa o týchto veciach. Taký Joey Carbstrong alebo napr Earthling Ed by to určite vyargumentovali lepšie, čekni ich na YT.“... celý text
— whack

---

Dialogy o etickém vegetariánství

„Podle mého názoru se jedná o nejlepší shrnutí veganské etické pozice, jaké se dá v rozumném rozsahu najít. Abych adresoval některé časté námitky: Jedna z postav, M, původně odpůrce veganství, často nepůsobí zrovna bystře. Je to pravda, ale autor těžko mohl dialogy postavit jinak. Kdo četl některý z platónských dialogů, ví, že i tam zpravidla jedna z postav hraje tuto roli (a Platón se navíc často uchyluje i ke skutečně pochybným úskokům). Důvod je ten, že ústy "hloupější" postavy je třeba artikulovat víceméně všechny námitky, které se ve veřejném prostoru objevují a to i ty absurdní. Dále častá námitka, že Huemer se mýlí a hmyz nejspíše bolest cítí sice může být pravdivá, ale v kontextu příslušného dialogu zcela nepodstatná. V odpověď na komentář JulianyH bych ještě uvedl, že o utrpení rostlin není známo nic. Schopnost trpět je totiž něco zcela jiného, než reakce na externí podnět. A dále "Nepravdivé a alibistické zůstává prohlášení, že nemůžeme žít tak, abychom hmyzu neubližovali" je něco, co Huemer netvrdí. "Co je mlž?" holt zní v češtině opravdu pitomě, uznávám, ale co se dalo dělat? Původní "bivalve" je zřejmě v angličtině ne úplně známé slovo a přímý překlad "škeble" by nezněl lépe. Disclaimer: Knihu jsem přeložil.“... celý text
— Štangla

---

Dialogy o etickém vegetariánství

„„Odhad počtu lidí, kteří kdy žili na Zemi, se pohybuje okolo 108 miliard. Masný průmysl tedy pozabíjí za pouhé dva roky více zvířat [72 miliard x 2], než kolik kdy žilo lidí. Většina z nich před smrtí značně trpí. Je možné, že pár let průmyslových chovů způsobí více utrpení, než zažilo lidstvo za celou svoji historii.“ Čtyři rozhovory mezi studenty, vegetariánem a karnistou, o tom, jestli lze eticky obhájit konzumaci masa z velkochovů (spoiler: nelze :D). K formě: dialog je fajn a v současné filosofii mi chybí. Jenže ne každý text členěný do replik je eo ipso platónský dialog, stejně jako ne každý text členěný do veršů je báseň. Aktéři v tomhle dílku nemají žádné osobnosti, které by se projevovaly v jejich komunikačním stylu. Na studenty filosofie znějí nevěrohodně laicky a nevzdělaně („Co je mlž?“). Autorovi se moc nepovedlo ani nastínit prostředí a okolnosti, za kterých se rozpravy odehrávají. K obsahu: mám silné podezření, že Huemerovo žonglování s procenty na str. 23 a dál je argumentační faul. Ještě horší jsou nesmysly o tom, že rostliny a hmyz necítí bolest, přičemž se zaštiťuje jedním článkem z 80. let. U rostlin schopnost trpět popsal Džagadíščandra Bose už v 1. polovině 20. století, u bezobratlých je prokázaná teprve odnedávna (Robert Elwood a jeho výzkum na krevetách, 2020), ale i pouhá laická autopsie, myslím, stačí, abychom si všimli, že hmyz bolest cítí. Nepravdivé a alibistické zůstává prohlášení, že nemůžeme žít tak, abychom hmyzu neubližovali (co džinisté?). A hmyz MÁ nocireceptory! Ale ano, uznávám, že jsou tu palčivější problémy než bezobratlí. Líbí se mi téma čtvrtého dialogu, kde V. a M. řeší vegetariánství/veganství jako misijní fenomén — a sociální nesnáze, které nám naše etika působí. Závěr, že lidé v současnosti nejsou vegetariáni prostě proto, že nečelí dostatečným společenským restrikcím (jako u otrokářství nebo jiných forem násilí), bude nejspíš pravdivý. Což by mimochodem mohlo naznačovat zbytečnost akademické etiky a diskusí s karnisty. (Osobně si myslím, že zvířecí životy musí garantovat státní moc, jako to bylo v Indii krále Haršavardhany.) Nicméně jestli je Huemer stejně nesmlouvavý jako „V.“, jeho masožraví přátelé to s ním musejí mít pořádně těžké. :)“... celý text
— JulianaH.

---