Nové komentáře u knih Nicole Škorpilová
Syndrom neklidných duší
„Je to zajímavý koncept knihy. Seznámení s pacienty je poměrně dobré, ale pak se střídají dost rychle, takže jsem občas měla problém s orientací. Je tady i poměrně nadsazka, protože takle "mírné" prostředí léčebny určitě není. Ale jako koncept je kniha zajímavá.“... celý text
— adela2230
Syndrom neklidných duší
„Příběh v této knize mi nepřijde příliš reálný. Už jen, že by v psychiatrické léčebně pracovala lékařka, která má docela vážné psychické problémy a nakonec se stala sama pacientkou na svém pracovišti? Také pochybuji o tom, že na tomto oddělení si mohou lidé pořádat oslavy a jen tak se vzájemně kdykoliv navštěvovat na pokojích. Příběhy jednotlivých pacientů se poměrně rychle střídají a dá se v nich těžko orientovat, navíc jsou si velmi podobné. Často jsem se v ději úplně ztrácela.
Nebylo to ale nezajímavé, všichni ti lidé se ocitli v léčebně, protože zažili ve svém životě něco velmi stresujícího, co je poznamenalo. Nebyli to žádní šílenci, my se jen slovy autorky "děsíme, co nám dokáže naše hlava způsobit."“... celý text
— Aneleh
Syndrom neklidných duší
„Nebavilo. Příběhy jednotlivých osob v psychiatrické léčebně mě vůbec nezaujaly, jakoby všechny byly vytvořeny na společném základu. Zdálo se mi, že se odlišovaly jen drobnostmi. Samotný děj mě také nezaujal.“... celý text
— aishimizu
Syndrom neklidných duší
„Děj se odehrává v psychiatrické léčebně na Tyrkysovém vrchu. Postupně se seznamujeme s pacienty a jejich temnými stránkami, díky kterým jsou tam, kde jsou. Navzájem spolu komunikují, vytvářejí přátelství a mnohdy jeden z nich v běžném rozhovoru řekne něco, díky čemu se tomu druhému vybaví nepříjemná scéna z jeho života, díky které se dostal do psychiatrické léčebny. Jen Stela si nějak nemůže vybavit, co se stalo.
Knížka mě celkem bavila, ale chvílemi jsem se ztrácela v příbězích jednotlivých pacientů. Čtení je to ale zajímavé a působilo na mě dost reálně. Myslím, že komukoliv se může přihodit to, co zmiňovaným pacientům a nikdo z nás se v tu chvíli necítí být pacientem.“... celý text
— hanka_reading
Syndrom neklidných duší
„Na dobrých knížkách miluju tuhle věc: sedím si ve svém čtecím křesle/v tramvaji/válím se v posteli a jsem přitom ve skutečnosti úplně někde jinde - v psychiatrické léčebně, s lidmi, jejichž osobnost se skrze kvalitně dávkované flashbacky vybarvuje a tím pádem víc a víc chápu, proč jsou zrovna tam, resp. tady a teď. Jen nikdy nevím (a přemýšlím nad tím, přiznávám ;)), zda má autor tak skvělou fantazii, nebo čerpá ze života.“... celý text
— Jancas.s
