Colleen Hoover citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1979

Citáty (439)

„Její oči mi říkají, že už to vědí - o tom, že je moje. Je to jen otázka času.“ — Odvrácená tvář lásky

„Její oči. Není možné, aby její oči neviděly mnohem krásnější a pokojnější svět než všechny ostatní.“ — Odvrácená tvář lásky

„Jen si představte, jak by vám bylo, kdyby vás rodina nutila chovat se mile k bratrovi, který vám ukradl první polibek.“

„Jenže právě v tom jsme chybovali. Přestali jsme úplně mluvit o všech těch věcech, které nikdy neměly být zamlčeny. - Graham (To nejlepší v nás)“

„Jenže rodiče si nevybíráme, stejně jako si rodiče nevybírají děti. Zato si vybíráme, jak ten vztah udělat co nejlepší.“ — 9. listopad

„Jenže tenhle byt byl až moc pohodlný, a když chce člověk přijít na to, co se životem, pohodlí se mu může plést nešikovně pod nohy. Nejvíc toho dosáhne, když musí bojovat s nepohodlím a tvrdě makat.“ — 9. listopad

„Jenže to by znamenalo mluvit nahlas o tajemstvích, a to se v naší rodině nedělá. Necháváme je pohřbená hluboko pod zemí. Merit (Na obtíž)“

„Jenže z nějakého důvodu mohl moji bolest vyléčit jen jediný člověk - ten, který ji způsobil. Moje slzy osoušel jeho smutek, moje poranění hojily jeho rty, jeho ruce mě držely, jako by mě nikdy nechtěl pustit.“

„Jenže, bože, bylo to tak nádherně nečekané. Jeho naléhavost mě zaskočila, a sotva mě začal líbat, byla jsem prostě ztracená. Ta jeho chuť máty, ty horké rty, pak nás postříkala voda, jako by se uvolnilo všechno to, čím jsem se toužila předávkovat. Všechno jsem to chtěla. Ten nečekaný polibek ve mně vzbudil pocit, jako bych náhle ožila...“

„Jestli si nedá pozor, tak se do ní zamiluju.“ — 9. listopad

„Ještě nikdy jsem za celý život strávený v naprostém tichu tolik netoužil něco slyšet jako teď její zpěv.“

„Jít s ní dál mi připadalo jiné než předtím. Jako by tam na nás číhala očekávání, která máme naplnit, než nás pokoj zase ráno vypustí ven. Rozhovory, které musíme vést. Těla, kterých se budeme dotýkat. Mysli, které musíme nechat vyspat. A na nic z toho jsme neměli dost času...“ — 9. listopad

„Jsem táta. Ona je máma. Rachel ho drží. Drží moje srdce.“ — Odvrácená tvář lásky

„Jsi krásná. Na každým centimetru jsi překrásná.“ — 9. listopad

„Jsi tak hezká, když tam tak sedíš a čteš si.“ — Nelituju ničeho

„Jsou tři otázky, na které by si žena měla odpovědět ano, než spojí svůj život s nějakým mužem: Váží si tě - za všech okolností? Pokud bude za dvacet let od nynějška stejný jako teď, chtěla bys s ním pořád být? A nakonec, inspiruje tě k tomu, aby ses snažila být lepším člověkem? Až najdeš někoho, s kým na všechny tři odpovíš ano, pak jsi našla dobrého chlapa.“

„Kapacita milovat nemá smysl, když převyšuje kapacitu odpouštět.“ — To nejlepší v nás

„Každá chyba si nezaslouží následek. Některé si zaslouží jen odpuštění.  Sagan (Na obtíž)“

„Každá chyba si nezaslouží následky. Někdy si zaslouží jen odpuštění.“

„Každou knihu pojí jedna konstanta: podpora čtenářů.“

„Každý člověk někdy chybuje. Lidský charakter neurčují chyby, které děláme. Určuje ho to, jak se k těm chybám postavíme, jestli se z nich poučíme, místo abychom se je snažili omlouvat. (Lily, Námi to končí)“

„Kdo jsem, abych vychovávala jinou lidskou bytost? Kdo jsem, abych někoho učila, co je morální? Abych se ho snažila vést životem, když sama mám pásku na očích a vedla bych ho nejspíš špatně?“ — Nelituju ničeho

„Kdo, proboha, tohle dělá? Která holka brečí, když ji kluk poprvé svléká?“ — 9. listopad

„Kdy jindy by měl být člověk sobecký než v těhotenství?“

„Kdy se holce stane, aby se dala dohromady s autorem, který z ní udělá hlavní hrdinku své knihy?“ — 9. listopad

„Kdyby hřbet tvojí ruky představoval věk zeměkoule a všech druhů, které na ní kdy žily, nebyla by lidská rasa ani okem viditelná. Tak bezvýznamní jsme. Mohli bychom dát dohromady každičkého člověka, který od počátku časů až doteď kráčel po téhle zemi, a všechny jejich problémy a starosti by dohromady nevydaly ani na tuhle pihu. Vše, co jsi kdy zažila, by se vešlo do téhle malé pihy. I to, co jsem zažil já. Nebo Beyoncé. Z hlediska existence zeměkoule jako takové jsme nic. Nejsme tu ani dost dlouho na to, abychom o sobě mohli prohlásit, že jsme dokázali něco mimořádného. A přesto lidstvo věří, že je středem vesmíru. Soustředíme se na to nejhloupější a nejpřízemnější. Stresujeme se věcmi, které v rámci vesmíru vůbec nejsou důležité, a přitom bychom měli být akorát vděční, že nám evoluce dala šanci, abychom vůbec měli problémy. Protože přijde den... kdy už lidstvo existovat nebude. Historie se bude opakovat a zeměkoule si pořídí nějaký úplně nový druh. Ty a já... jsme jen dva lidé z celé rasy, která je retrospektivně ještě mizerněji udržitelná než dinosauři. Jen jsme zatím nedosáhli data spotřeby. Vzhledem ke všem těm vědeckým důkazům o naší bezvýznamnosti mi vždycky přišlo zatěžko věřit v boha. Daleko vhodnější by bylo se ptát: může vůbec bůh věřit ve mě? Protože za ty čtyři a půl miliardy let se tady na zemi stalo dost na to, abych si byl jistý, že bůh na mě i moje problémy zvysoka kašle. Jenže nedávno jsem došel k závěru, že to tak není, protože nic jiného nevysvětluje, jak je možné, že jsme se my dva sešli na jedné planetě coby členové jednoho druhu, v tom samém století, v té samé zemi, v tom samém státě, v tom samém městě, na té samé chodbě, před těmi samými dveřmi, z toho samého důvodu a v ten samý čas. Kdyby ve mě bůh nevěřil, tak bych musel dojít k závěru, že jsi byla jen náhoda. A to, že bys v mém životě měla být jen náhoda, je pro mě daleko méně stravitelné než existence nějaké vyšší moci.“ — To nejlepší v nás

„Kdyby ses v budoucnosti... nějakým zázrakem... cítila na to znova se zamilovat... zamiluj se do mě. Pořád jsi můj nejoblíbenější člověk na světě, Lily. A vždycky budeš.“

„Kdyby tak nějaký vědec přišel na to, jak sladit srdce s mozkem, zbylo by ve světě jen velmi málo utrpení.“ — To nejlepší v nás

„Kdyby ti někdo řek, že tě zbaví toho zlýho, ale s tím přijdeš i o to dobrý... bral bys to? - Ian“ — Odvrácená tvář lásky

„Kdyby ticho bylo řekou, tvůj jazyk by byl člun. Sagan (Na obtíž)“