Colleen Hoover citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1979

Citáty (444)

„Když si ženy vybírají šaty, dělají chybu, když je neposuzují z mužského hlediska. Když se na šaty dívají muži, neocení to, jak vám obepínají boky, jak jsou pevně stažené v pase nebo jak důmyslné zapínání mají na zádech. Chlapi posuzují to, jak snadno vás z nich můžou svléknout.“

„Kéž bych dokázala přijít na to, co všechno ho rozesmává. Protože kdybych to věděla, snažila bych se u něj tenhle tichý smích vyvolat každý den.“

„Který teenager si aspoň občas nepředstavuje, jaké by to bylo umřít?“

„Láska a štěstí nejdou vždycky ruku v ruce. Jedno může existovat i bez druhého.“ — To nejlepší v nás

„Láska je věc dvou lidí, a když je jich víc, radši se rovnou odporoučím. Do toho bych nikdy nešla.“ — 9. listopad

„Láska není vždycky hezká věc, Tate.“ — Odvrácená tvář lásky

„Láska není vždycky hezká věc, Tate. Někdy strávíte všechen svůj čas nadějí, že se něco změní. Že to bude lepší. A než se vzpamatujete, jste zase na startovní čáře, a někde cestou jste ztratila srdce. - Kapitán“ — Odvrácená tvář lásky

„Letos mě všichni něco naučili. Všichni. Můj malý bráška... Skupina The Avett Brothers... Moje máma, moje nejlepší kamarádka, můj učitel, můj táta a taky jeden kluk. Kluk, do kterého jsem vážně, hluboce, šíleně, neuvěřitelně a neodvolatelně zamilovaná. Tolik jsem se toho letos naučila. Devítiletý bratr mě naučil, že se občas dá žít pozadu a smát se věcem které vám nepřijdou vůbec k smíchu. Letos mě učila i hudební skupina! Učila mě, jak cítit, co cítím, znovu. Učili mě, jak se rozhodnout, čím být a jít si za tím. Taky mě letos učila pacientka s rakovinou. Tolik mě naučila. Pořád mě učí. Naučila mě pochybovat. Nikdy nelitovat. Posunovat hranice, protože od toho tu jsou. Řekla mi, že musím najít rovnováhu mezi rozumem a srdcem, a pak mě naučila jak... Letos mě hodně učila dívka z pěstounské péče. Naučila mě přijmout podávanou ruku a být za ni vděčná. Naučila mě, že rodina nemusí být pokrevní, někdy jsou vaší rodinou vaši přátelé. Můj učitel mě letos naučil, že smyslem je poezie. Můj táta mě taky hodně naučil. Že hrdinové nejsou vždycky neporazitelní a že kouzlo je ve mně. Tenhle rok mě učil taky jeden kluk. Kluk, do kterého jsem vážně, hluboce, šíleně, neuvěřitelně a neodvolatelně zamilovaná. A naučil mě to nejdůležitější ze všeho. Dávat důraz na život.“

„Lhaní mi šlo vždycky samo. Ostatně proto jsem se stala spisovatelkou.“ — Verity

„Líbal mě, jako by to bylo jeho svaté právo.“ — 9. listopad

„Líbáme se tak moc, až nás bolí rty. Bolí nás ruce.“ — Odvrácená tvář lásky

„Lidé jsou přesvědčení, že manželství končí, když se láska vytratí. Když zloba nahradí štěstí. Když pohrdání nahradí rozkoš. Jenže Graham a já se na sebe nezlobíme. Jen prostě nejsme ti samí lidé, kterými jsme bývali.“ — To nejlepší v nás

„Lidé nemají pokaždé vliv na to, co z nich okolnosti udělají.“ — To nejlepší v nás

„Lidi nemůžou ovládat svoje srdce, Warrene. Jenom svoje činy, a to přesně Rdige dělal. (Sydney, Možná jednou)“

„Lidi se při pohledu na tebe necítí trapně kvůli tvým jizvám, Fallon. Cítí se tak, protože ty v nich vzbuzuješ pocit, jako by na pohledu na tebe bylo něco špatného. A věř mi - jsi dívka, na kterou lidi chtějí zírat.“ — 9. listopad

„Lítost je kontraproduktivní. Znamená to, ohlížet se do minulosi, kterou nemůžeš změnit. Pochybnosti o tom, co děláš ti zabrání později litovat. (Život jedna báseň)“

„LUCK: Mysím, že máš možná depresi. MERIT: A nedá se to brát tak, že mám za sebou fakt příšerný měsíc?“

„Mám pocit, že všichni předstírají nebo jinýho, než jsou, i když uvnitř jsme všichni stejně pokřivení. Jenom to někdo umí fingovat líp než jiny“ — Námi to končí

„Mám ráda rozhovory, kde nejde o reálné otázky a odpovědi.“

„Mám tě dost rád na to, abych tě políbil. Věř mi. Jen bych si přál, aby ses ty měla ráda tak, jak mám rád já tebe.“

„Měl oči, co už v životě něco viděly, a ruce, co už rozdaly pár ran.“ — Vzpomínky na něj

„Měl ten typ obličeje, před kterým lidé uhýbají pohledem, aby se v něm neztratili. A já ho teď mohla pozorovat celou dobu. Nemusela jsem se chovat zdvořile a odvracet se, mohla jsem zírat. Protože je můj.“

„Měla jsem pocit, že jsem to měla udělat jinak, a zároveň pocit, že jsme se Samsonem jediní dva lidi na světě, kteří to dělají správně.“ — Kosti v srdci

„MERIT: Proč nemůžeme být normální rodina? SAGAN: Myslím, že nic takovýho neexistuje.“

„MERIT: Proč prostě nemůžu být normální? LUCK: Definuj normální, Merit.“

„MERIT: Víš vůbec, co je to perspektiva? MOBY: Sagan říká, že to je, jako by sis dala do hlavy oči někoho jinýho.“

„MILES: Miluju tě, Rachel. Víc než včera. RACHEL: Jestli mě dneska miluješ víc než včera, tak už se nemůžu dočkat zítřka.“ — Odvrácená tvář lásky

„Milion padesát jeden tisíc dvě stě minut. Asi tolik minut tě miluju. A přesně milion padesát jeden tisíc dvě stě minut od téhle chvíle tě požádám o ruku. Požádám tě, abys strávila zbytek všech minut svého života se mnou.“

„Miloval jsem oceán. Všechno na něm. Jeho korálové útesy, jeho bílou pěnu, jeho bouřlivé vlny, skály, o které se tříští, legendy o pirátech a mořských pannách, o pokladech ztracených i nalezených a VŠECHNY ryby v hlubinách. Ano, miloval jsem oceán. Všechno na něm. Jak mě uspával, když jsem ležel v posteli a on mi zpíval. A pak náhle přišlo probuzení tak kruté, tak nemilosrdné. A já se náhle začal děsit jeho skrývání, jeho lží, jeho falešných pohledů že bych ho náhle radši vysušil, jenže už mi na něm nezáleželo. Miloval jsem oceán. Všechno na něm. Jeho korálové útesy, jeho bílou pěnu, jeho bouřlivé vlny, skály, o které se tříští, legendy o pirátech a mořských pannách, o pokladech ztracených i nalezených a VŠECHNY ryby v hlubinách. Jenže kdy se snažíte plout se svou plachetnicí po rozbouřeném moři, zjistíte, že vlny jsou vaším nepřítelem. Když se snažíte doplavat z hlubin na pobřeží, a vaše nohy náhle váží tunu, když vás do nich chytají křečea vy víte, že se každou chvíli nejspíš stanete něčí chutnou svačinkou, a spodní proudy vás stahují ke dnu a vlny si s vámi pohazují a moře vám plní plíce slanou vodou, zatímco vy se snažíte mávat rukama, abyste upoutali něčí pozornost, jenže vaši přátelé vám jen vesele mávají na pozdrav... A co všechny sny, se kterými vyrůstáte, sny o tom jak se jednoho dne stanete pirátem, kapitánem brigy s vlajkou se zkříženými hnáty a všechny mořské panny budou milovat jen vás? Sny. Sny, ze kterých se jednou probudíte Tak jako já, a pak vám dojde, že všechna ta krása není skutečná. Je falešná. Víte co? Nechte si oceán. Já beru jezero.“

„Milovala mě v uvozovkách. Líbala mě tučně. SNAŽIL JSEM SE ZADRŽET JI verzálkami. Odešla s trojtečkou...“ — 9. listopad