baghira
diskuze
Můj krátký příspěvek není návod k něčemu nelegálnímu, ale je to jen popis syrové reality.
Na uloz.to máte větší výběr e-booků, než v leckteré knihovně.
teepek, kolik lidí tu novou knihu před tebou v knihkupectví prolistovalo? :) (já vím, je to extrémní argument).
Nicméně, já tu jsem za propagátora e-booků, a hygiena, to je vlastně jejich další výhoda, která mě doposud nenapadla.
Ber to jako motivaci. Třeba série Stephanie Plum od Janet Evanovich mě donutila k tomu, zlepšit si angličtinu čtením zbytku v originále.
Když jsem přecházel z papírových knih na e-booky, taky jsem něco rozprodával. A musím říct, že na prodejních portálech, jako např. aukro, se mi dařilo mnohonásobně lépe, než na zdejším Bazaru. Myslím, že DK není určena primárně k obchodování s knihami, zdejší Bazar je spíše doplňkem (možná dokonce nepříliš chtěným ze strany majitele DK), a z toho asi taky vyplývá jeho přístup.
Vypadá to, že asi v dohledné době budu opět prodávat nějaké knihy, ale použít zdejší Bazar mě ani nenapadlo.
Já je skladuji na disku a na paměťové kartě ve čtečce. Papírových knih se už snažím zbavovat.
Synek má těch gamebooků asi osm. VŠUDE jsou tajemné hrady, trollové, skřeti a tajemné místnosti :)
Manželka je autorka populárně naučné knihy a pokud vím, její výtisky byly normálně na polici mezi ostatními, prodej se nijak nevymykal očekávání a o nějakých příplatcích nic nevíme.
Nicméně kniha je opravdu zboží jako každé jiné a podléhá stejným marketingovým pravidlům, jako čokoláda nebo vruty.
Knihovnu mám spíš z tradice, protože už minimálně 5 let (nebo víc) do ní nic nepřibylo. (Spíš se snažím, aby z ní ubylo, ale to se mi moc nedaří.) Totiž co se týká knih, přešel jsem na kompletní elektronizaci.
Knihovny jako takové nejsou přežitek, jsou to užitečné instituce, i když s postupnou digitalizací knih (což časem přinese úplně jiné způsoby distribuce a sdílení) jejich význam poklesne (nebo se transformují v něco úplně jiného).
Nicméně je normální, když zřizovatel knihovny je město, škola, státní instituce, nebo může existovat knihovna jako subjekt sama o sobě. Firma nebo odborová organizace má jiné úkoly, než provozovat lidovou knihovnu. Připadá mi to stejně absurdní, jako kdyby odbory provozovaly biograf nebo pekárnu (přestože filmy i čerstvé rohlíky jsou taky důležité).
Já nejsem v odborech od roku 1989, jakmile přestaly být "dobrovolně povinné" (a v podstatě je považuji za zbytečnost a přežitek), ale kdybych v nich byl, tak by mi vadilo, že moje organizace používá své prostředky v rozporu se svým posláním - protože posláním odborů je především kolektivní vyjednávání, a ne půjčování knih.
A v neposlední řadě, podniky už chválabohu nepatří všemu lidu, a majitel firmy má výsostné právo rozhodnout, co bude nebo nebude v jeho prostorách. Protože vy si řeknete, o nic nejde, nevyužité prostory. Ale někdo v těch prostorách musí platit za světlo a teplo, někdo je musí spravovat, udržovat... a taky mít odpovědnost za škody... a to všechno za korunu nájmu? Jako zástupce firmy bych možná postupoval diplomatičtěji, ale se stejným výsledkem. A to jsem do knih a četby blázen :)
btw zaznamenal jsem zmínku o Kazetu - jedná se tedy o nějaký přerovský podnik?
Provozování knihovny představuje náklady. Možná nevelké, to neumím posoudit, ale přece jen to jsou náklady, které musí někdo platit. A proč by je měla firma (nebo odbory) platit? U beletrie mi to vůbec nedává smysl a co se týká technické literatury - jak velká část toho knižního fondu je beznadějně zastaralá?
Chápu vaši nostalgii, ale podniková knihovna je podle mě skutečně nesmysl a přežitek. A zvlášť v době, kdy se knihy dostávají z hmatatelné podoby do digitální.
Kolik jste měli v poslední době čtenářů a kolik výpůjček za měsíc?
No a to je dokument nebo beletrie?
Od Jonassona ještě Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
A trváte na "papírových" knihách? Spousta knih se dá koupit jako e-booky. V takovém případě nemá smysl řešit poštovné, clo atd.
