thorir diskuze u knih
Existuje kniha „Hidden Hand: Exposing How the Chinese Communist Party is Reshaping the World“ autorů Clive Hamilton a Mareike Ohlberg. DK je bohužel vyloženě nepřátelská odkazům kamkoliv, tedy případné zájemce odkážu, ať si najde sám. Autoři se v detailu zabývají vlivem Číny na zbytek světa, zejména pomocí BRI = Belt Road Initiative. Podrobně mapují zájmové skupiny s čínským vlivem, zejména v USA, Kanadě, EU. Nás by mohlo zajímat, že předsedou jedné takové organizace v rámci EU parlamentu byl naneštěstí i jeden význačný český politik. Dokumentují jejich vliv na rozhodování, systémy odměn, budování image a mnoho dalšího. Je to státem a stranou řízená marketingová mašinérie, až z toho jde strach. Zájemcům taktéž doporučuji.
mlcakr: nechtěl byste trochu rozvést, kde se autor mýlí? Nějaké konkrétní příklady, proč "odpad"? Nikdo nehodnotíme objektivně, ale hodnocení "odpad" mi v tomto případě připadá ustřelené.
Pokud si chcete přečíst něco z druhé strany, a tím opravdu nemyslím klima skeptiky a odmítače, pak doporučuji zmíněného Bjørna Lomborga: Falešný poplach (https://www.databazeknih.cz/knihy/falesny-poplach-482794) a též zmíněného Michaela Shellenbergera: Apokalypsa nebude (https://www.databazeknih.cz/podobne-knihy/apokalypsa-nebude-proc-nam-skodi-environmentalni-alarmismus-475988).
Dále je několik seriózních kapitol věnováno klimatu v Cílkově Věku nerovnováhy (https://www.databazeknih.cz/knihy/vek-nerovnovahy-klimaticka-zmena-bezpecnost-a-cesty-k-narodni-resilienci-411202). Několik málo odstavců je věnováno též alternativním teoriím ohledně toho co se s klimatem děje, vč. odkazů na příslušné studie.
Eldar80: pokud vás zajímá "kde se to vzalo?", pak jednoznačně doporučuji knihu "Coddling of the American Mind" od Jonathana Haidta a Grega Lukianoffa. Česky bohužel nevyšla, ale nabízí poměrně solidní hypotézu, proč se na západě - ale čeká to i nás, nebojte - kultura a společnost posunula směrem, jakým se posunula.
Další Haidtovou výbornou knihou je "Morálka lidské mysli", tu pravděpodobně znáte, pokud ne, rozhodně doporučuji - česky vyšla. O původu současného chaosu tam nenajdete nic, ale skvěle vysvětluje silnou politickou polarizaci dnešní společnosti.
Poslední poznámka. Níže v komentáři upozorňuji na další skvělou knihu k tématu: Parasitic Mind. Dobrá zpráva je, že za pár dní vyjde česky pod názvem Parazitická mysl. Opět doporučuji.
Witiko: osobně jsem ten politický vzkaz taky vnímal a autoři sami v knize uznávají a upozorňují, že poznatky z ní lze použít pro argumentaci na obou stranách. Pravda, jeden by od čtenářů možná čekal sofistikovanější teze než těch pár výkřiků od vybraných komentujících.
Pro zájemce o další studium problematiky doporučuji alespoň dvě knihy níže, naneštěstí vše pouze v angličtině. První je naprosto vynikající, vyčerpávající a zcela zásadní pro pochopení šílenství dnešních dní – „Cynical Theories“ od Helen Pluckrose a Jamese Lindsaye, pokrývající teoretické základy ideologie, detailně mapující vliv marxismu, frankfurtské školy, postmoderních filosofů (Derrida, Foucault, Marcuse), marxistů (Gramsci) a dalších, vysvětlující pojmy, rozplétající šílené uzly zmatených a nesouvislých blábolů, které tato ideologie dnes a denně produkuje. Kromě čtyř hlavních problematických oblastí, kterým se věnuje Murrayho kniha, se věnují též dalším, okrajovějším, o to šílenějším, vrcholům současné Západní intelektuální geniality, jako například „fat shaming“ a „body positivity movement“, úplně absurdní „ableism“, post-koloniální studia, nebo v Kanadě velmi populární „indigenous studies“.
Druhá je „Parasitic mind“ od Kanaďana libanonského původu jménem Gad Saad, pokoušející se o totéž, ve zjednodušenější a možná o to přístupnější formě.
K mému komentáři doplňuji populárně naučnou knihu argumentující naopak pro názor, že člověk se vyvinul v monogamních svazcích a k monogamním svazkům, v češtině nevyšla: Nicholas A. Christakis, Blueprint: The Evolutionary Origins of a Good Society
Taktéž doporučuji.
NGC6715: Čistě objektivně, ano, arbitrární kategorizace nemusí odrážet objektivní realitu. Nicméně, a sám to píšete, tu realitu všichni nějak vnímáme – někdo vnímá tři uměle vymyšlené morální fundamenty, někdo jich vnímá šest. A vsadím se, že si nikdo z nás vědomě neříká: „právě funguju v režimu „care/harm, nebo authority/subversion, …“. Tím chci říct, že autorem vymyšlený systém jen popisuje pozorovaný stav světa a vysvětluje, proč si lidé na opačném konci politického spektra nerozumí. Autor v knize neříká co je lepší, co je horší, jestli levice, nebo pravice, jen v jedné části překládá názor, že pro vybudování zdravé a soudržné společnosti je lepší vnímat všech šest fundamentů, než jen tři. To, že z řetězu utržená extrémní progresivní levice, tedy to co trhá západ na kusy, není cesta do utopického ráje, to si myslím již dlouho a tato kniha, respektive představený systém, umožňuje situaci popsat a vysvětlit sofistikovaněji, než jen prosté přenesení vnitřních pocitů ven: „levice je špatná / pravice je dobrá.
Ohledně pravice / levice, liberálové / konzervativci – jak mám rád angličtinu, tak ta americká naprosto zprznila význam slov liberalismus a konzervativismus. Dnes v podstatě podvědomě podsouvá vzkaz, že levice je hodná, protože „liberalismus“ a pravice je zlá, protože „konzervy“. Osobně to samozřejmě vnímám, tak jak píšete, tj. liberalismus ve smyslu „Laissez-faire“, tj. minimum ekonomických nebo společenských restrikcí a konzervativismus ve smyslu „zachování stávajícího pořádku / proč měnit něco co funguje“. Je to hra s jazykem, zvlášť když si člověk uvědomí, že jsou to spíš dnešní „konzervativci“, kteří prosazují a řídí se politikou „žij a nech žít“, a naopak „liberálové“, kteří se snaží cpát všem okolo svůj způsob vnímání světa. A ano, uvědomuji si, že extrémy jsou na obou stranách spektra. Při psaní komentáře jsem chvíli přemýšlel, jestli do textu nedoplnit podobný „disclaimer“, nakonec jsem se rozhodl tak nedělat. Předně, sám autor v knize celkem obšírně vysvětluje vnímání těchto slov na obou stranách Atlantiku. Za druhé, jsem přesvědčen, že čtenáři podobné literatury jsou s rozdíly již dávno obeznámeni a pokud ne, při prvních známkách rozporů ve vnímané realitě – „Ha, američtí liberálové vlastně nejsou tak úplně liberální, jsou víc podobní sociálně demokratickým stranám, tak jak je známe v Evropě!“ – si příslušné rozdíly v definicích určitě sami dohledají.
Akorát jsem moc nepochopil Vaši poznámku o tom, že se tím konzervativci dělají přitažlivější? Pokud by to tak skutečně bylo, tak vyhrávají volby, ne? Klidně to rozveďte, vážně nevím, co jste tím myslel.
Pokud chcete proniknout hlouběji do problematiky současného rozkolu americké / západní společnosti, doporučuji další autorovu knihu - v češtině nevyšla - "The Coddling of the American Mind", Jonathan Haidt a Greg Lukianoff. Autoři zde zkoumají prvotní příčiny rozvratu společnosti. Zopakují některé teze z této knihy (Morálka lidské mysli) a dále rozvíjí teorie, proč je dnes u liberální části populace takový důraz na fundament "péče/újma", proč jsou slova považována za násilí, kam se podělo ono klasické "co mě nezabije, to mě posílí", proč zmizel důraz na svobodu projevu a další sociopatologické jevy sužující současnou západní společnost a postupně pronikající i k nám. Skvělý doplněk a v podstatě pokračování této knihy.
Siena: díky za názor. Beru to, že ne všichni kritici Trumpa jsou levicového smýšlení, beru i to, že ne všichni jeho kritici jsou autoritáři. Nechci se stavět do pozice jeho obhájce. Jen mi vadí ta hysterie. Odmítám politiku identit, a beru Vaši výtku, že tady ji pravděpodobně používám také. Vládnete-li angličtinou, zkuste dva podcasty Sama Harrise níže, první je rozhovor právě s Tymothy Snyderem, druhý je rozhovor s Niallem Fergusonem. Z těchto dvou je mi bližší přístup Fergusona. Zdá se mi racionálnější. Jasně, je mezi nimi skoro rok odstup, Ferguson má jednoznačně výhodu v tom, že v době jeho rozhovoru vidí, že nedochází k demontáži Americké demokracie, ale stejně ...
Snyder
Ferguson
Mimochodem, celý ten podcast je zajímavý a rozhodně doporučuji i další díly ... je jich tam dost.
Jak jsem napsal, Snydera respektuji, bezvýhradně. Jen si myslím, že v tomto případě se nechal unést. Chápu proč to napsal, chápu proč zvolil tento formát, nemyslím však, že jeho obava z Trumpa je racionální. Stran té hysterie, Trump je veřejností hlídán jako žádný z jeho předchůdců, a znovu opakuji, je to dobře, každý jeho krok, tweet, prohlášení, je v médiích rozebírán a kritizován, za těchto podmínek funguje pověstný americký systém "checks and balances", kontrol a protiváh. Přesto si nemyslím, že projevuje sebemenší sklony k tyranii, populismus ano, tyranie ne. Trump neproměnil a nepromění Spojené státy v dystopii "hunger games" jak se strašilo před jeho zvolením. Jeho případný následník? to je zcela jiná otázka ...
Stran úpadku demokracie doporučuji nedávno zveřejněnou studii: Democracy Devouring Itself:
The Rise of the Incompetent Citizen and the Appeal of Right Wing Populism, autor Shawn W. Rosenberg.